reklama
načítám data...

Jaké bylo vaše první auto? | Autíčkář se ptá

Vzpomínáte na svoje první auto? Ano? To je dobře, protože právě to nás dnes zajímá!

zobrazit celou galeriiAutíčkář se ptá: Jaké bylo vaše první auto? | Autíčkář se ptá

Rubrika Autíčkář se ptá si dala na nějaký čas neplánovaný odpočinek, a já si řekl, že s tím budu muset něco udělat. Někdy se otázka do této rubriky urodí sama, ovšem s postupem času se zdá čím dál obtížnější vymyslet něco, na co jsme se už neptali. 

Vypadá to však, že na jednoho tématu jsme se zatím nedotkli. Přitom je tak očividné, tak zřejmé, tak často probírané v diskuzích a tak krásné. Příležitost k nostalgii, prohrabávání starých fotek a vzpomínání na mládí. Dnešní téma je tedy jasné, a nadhodíme jej hned na začátku.

Jaké bylo vaše první auto?

Vidíte, že je to hezké téma? Já vám to říkal. 

reklama

Dobře, už se u nás toto téma jednou objevilo, a to na fóru, a některé příspěvky jsou prostě boží. Podívejte se sami.

První auto je totiž, jako většina prvních věcí, autem nezapomenutelným. Nově nabytá svoboda, která se s prvním autem váže, je totiž k nezaplacení, zejména jste-li současně čerstvými držiteli řidičáku a všechny zážitky na silnicích jsou teprve před vámi. První letní výlety, dovolené s kamarády, odvážení opilých kamarádů z diskoték, velikoční cesty za pomlázkou, možná první bouračky, poruchy, to všechno s námi naše první auta zažila. 

Často však první auto není to, které si jako první koupíte. Ona vlastně definice prvního auta je poměrně složitá. Je to první auto, ve kterém jste začali jezdit? Nebo je to auto vašich rodičů, které vám bylo svěřeno do péče? Nebo můžeme za první auto považovat opravdu to, které je napsané na vás, zaplatili jste jej a staráte se o něj pouze vlastními silami a za vlastní prostředky? Ať už si vyberete jakoukoli definici, na vaše příspěvky se jako vždy těšíme!

A jak to vlastně měl s prvním autem Matěj? Úplně prvním kouskem, kterým jsem mohl volně a svobodně jezdit, byl Opel Vectra první generace. Rok výroby 1989, sedan, benzinový dvoulitr, 115 koní, vínová barva. Až oboje dveře na pravé straně, ty byly tmavě modré. Proč asi. Bylo to defacto auto zadarmo a ke mě se dostalo podobným způsobem. 

Strávil jsem s ním jedno léto, pak byl stařičký rezavý Opel odvezen do sběrného dvora. Stal se z něj zdroj surovin a někdo z něj pravděpodobně udělal něco užitečnějšího. To auto bylo hrozné, ale měl jsem jej moc rád. Mělo všelijaké problémy, ale většinou nějak fungovalo a dopravilo mě, kam bylo potřeba. Dokonce odstěhovalo celou jednu domácnost. Poprvé jsem v něm zneuctil hranici 200 km/h, což byl, viděno dnešním pohledem, opravdu debilní kousek. Můj první automobil byl vlastně dost punkový a zdá se, že předurčil moje budoucí automobilové směřování. 

Mé první opravdu vlastní auto je čtenářům Autíčkáře dobře známo. Byl to zase vínový sedan, BMW E34, familiérně nazývané Sloník. Moc jsem jej chtěl, a nakonec jsem byl moc rád, že jsem ho zas poslal dál do světa. Dnes už naštěstí funguje mnohem lépe, ale tahle kapitola je uzavřená. 

Paradoxem bylo, že moje první vlastní auto přišlo až po tolika letech ježdění, že už to prostě nebylo ono. Necítil jsem se jako objevitel, opojné závany svobody už nebyly tak lákavé, jako dřív, bylo to vlastně jen další auto v řadě. Přitom kupodivu dost vzpomínek mám na Škodu Forman, kterou jsme používali spolu s bratrem, a který svou životní pouť ukončil potupnou smrtí o záď Mercedesu ML. 

Dost ale o mě, je řada na vás! Zavzpomínejte na svá první auta, podělte se o ně v diskuzi a určitě přidejte nějaké fotky. Mám pocit, že tahle diskuze může přinést docela zajímavé výsledky. 


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Knightrider
08. července 2018, 08:15
7

Já byl už od 10-ti, 12-ti let milovníkem US aut a ani po těch třiceti letech mně to nepustilo, spíš naopak. Tyhle auta se mnou vydrží až do smrti. :-)
Když jsem dodělal řidičák, tak jsem se samozřejmě nemohl smířit s tím, že bych jezdil nějakou obyčejnou plečkou, ať už starou Škodovkou nebo později Hyundaiem od našich nebo nebejbože utratil vlastní peníze za něco podobnýho. A tak jsem si řekl, že to s těmihle auty chvíli dám a moje první auto bude NĚCO. Pár let to trvalo, ono jako věčný student to nebylo jednoduchý, ale nakonec jsem se dočkal a koupil si svojí první Ameriku. Já chtěl vždycky Corvettu, ale jen dvě místa k sezení a hlavně finance, mně nakonec přemluvily k alternativě, kterou byl 1999 Pontiac Firebird Trans Am s motorem LS1 5,7L V8, 305HP z Corvetty C5. U nás se to v té době sehnat nedalo, i na srazech US Cars to člověk potkal jednou za několik let a tak jsem si ho nechal dovézt z Texasu. Tenkrát to bylo 5 let starý auto. Ve srovnání s tím, co jsem do tý doby řídil, to bylo neskutečně rychlý a nespoutaný. Já ho miloval. Po pár letech šel do světa a já ho vyměnil za rok starýho Mustanga 2007, ale stejně na Firebirda vzpomínám do dneška a popravdě, asi bych si ho klidně zase koupil. Mělo to skvělej motor, úžasnej design a targu, což je naprosto fenomenální vynález. Na Mustangu mi strašně chyběla, ale teď jsem to vyřešil cabriem a nemá to chybu. :-)
Já jsem toho názoru, že když je člověk dostatečně cílevědomý a disciplinovaný, tak si dokáže splnit i takovéhle sny. Jednoduchý to nebylo, ale dal jsem to. Pro mně to byl začátek mých splněných snů a života kolem US aut, kterej je už dneska naprostou samozřejmostí, včetně komunity stejně postižených kamarádů. :-)

reagovat
GanGreen
08. července 2018, 14:01
0

ten pontiac je takhle origo, nebo je to něják vzhledově "potuněný"?

Sedrik
08. července 2018, 15:14
0

To je origo :)

Knightrider
08. července 2018, 16:36
0

Par detailu navic tam je. Ale relativne decetni zneny oproti serii.

Rien
08. července 2018, 22:20
0

To vypada jak nejakej hmyzi transformer:))) ale rozhodne by mi to auto taky nevadilo:)

DavidBO
11. července 2018, 17:30
0

Firebird býval za mlada můj mokrý sen a plakátový hrdina. A sice ve specifikaci MY1978, ještě než dostal ten plastový čumák. Jó, to byla ta pravá hustokrutopřísněpekelná AMERIKA! Dobře, pak byl ještě Stingray a GT350/GT500'. OK, ještě AC Cobra. A 70's Kamaro. No jo, je jich víc, já vím, ale Firebird TransAm v černé s targou a tím ptákem na haubně prostě vede :)

Knightrider
12. července 2018, 08:14
0

Je to nějakých 7-8 let zpátky, kdy byl 78' Trans Am v téhle "Smokey and Bandit" verzi na prodej kousek od Prahy a já nad ním tenkrát hodně uvažoval. Dneska si nadávám, že jsem si ho tenkrát nekoupil, protože teď jsou ty ceny trojnásobné. :-(

Petr 'Krab' Jeřábek
08. července 2018, 09:44
1

U mě bylo první auto to, který tedy pořídili rodiče. Jsem se měl za úkol naučit řídit a auto sdílet pak s mámou, ta se tehdy znova taky dostávala po delší pauze do kondice tajů kroucení volantem. Prostě neuměla řídit... :)

Tehdy jsem mohl vybrat auto za 100 tisíc maximálně, což byla dost luxusní porce peněz na rok 1999 nebo 2000. Už jsem měl skoro koupený Mitsubishi Pajero 3.0 V6 z roku 1988 (+-) a táta ani nebyl proti. Já toužil po šestiválci, on si zase mnul ruce, že to bude nerozbitný až do něčeho nacouvám. Jenže neměl bych věčně na benzín... Takže jsem se sám tehdy snadno nechal přesvědčit, že ideální bude jiný stroj. Zachovalejší Mitsubishi Lancer 1.5 GLXi (1991) původně ze Švýcarska. Mělo šíbr a okna na elektriku a v nádherném stavu. A to auto jsem kupodivu nezničil.

A první auto za vlastní peníze byla zelená Simca 1301 Special , kterou jsem koupil od nějakýho chlápka co to zdědil někde v Doksech. A měla i původní pražskou SPZ, a připadal jsem si v ní extra cool. fungovala výborně pořád. Pak jsem jí prodal a koupil Cortinu. Takže moje první auto, takhle jako čistě vzato co jsem koupil byla ta Simca tak někdy v roce 2002 nebo 2003.

reagovat
ST
STANLI
08. července 2018, 09:57
0

Úplně první byla Škoda 120, abych se ,,naučil"... A musím uznat, že učitelka byla výborná... Hlavně v zimě a ty přetáčivé smyky :D Dodnes na ni nedám dopustit, i když to nebylo žádný letadlo :D A první vlastní za peníze byl tehdy Golf 3 1.8 3dv. Ten mi dal opravdovou svobodu :) Kola BBS, sport sedačky, kratší pružiny s tlumičema a větší brzdy... Neříkám, že jsem byl postrach okresek, ne s tím výkonem atd, ale měl jsem ho taky rád...

reagovat
Jimi
08. července 2018, 10:57
0

Měl jsem to podobně, tátova 120L naučila vše potřebné, kdo umí na ní, umí jezdit na všem :D První skutečné auto byl Golf 3 2.0GTI, bylo schopné pokořit 200km/h a bezpečně oběhnout kamion v kopci. 115PS na 1000kg.

Irwinek
08. července 2018, 10:41
3

Hmm, první auto, které jsem si koupil ( tedy 1/4 ) byl Moskvič 403, první auto, které jsem řídil s řidičákem byla dědova Škoda 100 L a první auto, kde jsem napsán jako majitel v TP byl Peugeot 505 GTi

reagovat
Radohanno
08. července 2018, 10:56
0

Škoda Rapid 136 GL. rozšířeno,sníženo. Přestavba motoru cca58-60Kw. max rychlost 180km.. atd...rok 1991

reagovat
be
begbie
08. července 2018, 12:15
0

Tak to jsme na tom stejně: Rapid 136 GL, 46 Kw, uměl 170km/h. Já měl střešní okno, křídlo a mlhovky ne:-) Pak dlouho Fko, mrkačka - to bylo super auto. A pak.... mohl bych psát dlouho. Minimálně 5 bych jich koupil zpět, ale už asi budou zvrakovaný...

yo
yorkin
08. července 2018, 11:05
0

První auto byla celkem klasicky Felicia Combi po FL 1.3 50kw. Přebytečná v rámci rodiny, najeto 75 000 km. Na rok 2002 to nebyl žádný trapas, nebýt absence ABS (a z toho vyplývající nehody na D1) a klimatizace by mi asi vydržela déle než rok a půl :-D. Za vlastní jsem si koupil Volvo 960 3.0 rv. 1992. Oproti Felicii o světelné roky jinde v pohodlí i výbavě, bohužel mi ji kamarád zadržel, protože nějak ignoroval kontrolku oleje. Ale byl to začátek dlouhého vztahu se švédskými tanky V70 I, XC70 II, V40, 240, 9-5, 99...

reagovat
Arutoro .357
08. července 2018, 12:25
0

Ahoj, máš Saaba 99-ku?

yo
yorkin
08. července 2018, 20:08
0

Už ne, rozvodové náklady měly na vrch. Ale už zase po nějakém s lehkou patinou, ale provozuschopném, koukám, před pár měsíci mi utekl pěkný modrý v Gasolina Classic...

Arutoro .357
09. července 2018, 10:35
0

Já mám oranžového s trochu morbidnější patinou, asi nepojízdného a bez papírů. Ale základ na okruhovku dobrý ????

Zajda
08. července 2018, 11:58
1

První rodinné auto co jsem pravidelně řídil byla Š120L (s 5kvaltem!).
První vlastní pak Corsa GSi z roku 1990.
900 kg, hlava dotýkající se čelního skla, 100 koňová 1.6 8V a primitivní podvozek, člověk měl pořád intenzivní pocit že konec je blízko :-)
Nejzábavnější a nejcharakternější auto co jsem měl, pak už to šlo z kopce :-)

reagovat
GanGreen
08. července 2018, 14:03
0

Safra, ta corsička vypadá parádně!!

DavidBO
10. července 2018, 00:00
0

Nene, tak tyhle Corsy si na silnici opravdu nepamatuju. Kadettů GSi přitažených po revoluci z DE tady bylo jako máku, sem tam nějaká Manta, ale Corsa GSi mi prostě nějak unikla, díky za doplnění znalostí. Ty OZty původní ale nebudou, co?

Zajda
10. července 2018, 08:29
0

S těma OZ/Sparco jsem ji kupoval, ale o originální výbavu určitě nešlo.

Standard byly myslím nějaké třípaprsky ala Saab.

Moje verze auta byly předfacelift a v ČR jsem kdy viděl jen jedinou stejnou, ve fialové barvě.

Pofaceliftovou má známý (seznámili jsme se když mi auto opravoval :-), postavenou na slalomy.

Auto jsem mu nedávno nakonec přenechal, protože to je poslední reálná možnost jak ho dostat zpátky na cestu.

Jinak větší komunita kolem těchhle aut je v Polsku. Dokonce to ode mě před lety, když ještě jezdila, chtěli koupit nějací Poláci co přijeli na Barumku.

Pak to bylo rozšířené ještě v UK, kde se auto jmenovalo Vauxhall Nova GTE.

Mimochodem na ní začínal závodit Colin McRae.

A letos v Legend Boucles de Bastogne s ní mimo pořadí startoval Thierry Neuville.

 

beastar
08. července 2018, 12:19
2

Úplně první auto byla zelená Škoda Favorit. Výbava šíbr, digitální hodiny a tyrkysový hrůzolak. Respektive první koupené za své s vlastním pov a nádrží lačnicí po neustálém plněni. Teda alespoň z pohledu ani ne 20letého kloučka:) Co napsat k fáčku. Hrozná, smradlavá plechovka ale bylo to první auto který mě vozilo kalit na Orlík a tak podobně.

První lepší auto co jsem řídil bylo půjčovaný rodinný Toledo tuším s 1.6 pod kapotou v polokůži a s klimatizací. To byl jiný vesmír. Cítil sem se v tom jako king of the road. Proti Favoritu to samozřejmě jelo jako blesk. Bylo to lehoučké a překvapivě mrštné. Přišli první smyky a hrabání a takový ty věci, co vás vtáhnou do toho jaká je to vlastně legrace.

A první pořádný auto za vlastní který jsem měl fakt rád a byl to supr kočár. Byla 5Er 528i. Tehdy pořád kára snů, kdy většina kámošů nechápala tu dynamiku a furt chtěli vozit. Co já se s tím najezdil. První auto s kterým sem sám za volantem překročil hranici Čr. Byl to můj druhý domov. A ty zimy... Někdy dost kruté jindy zábavné. Jediný auto u kterého věřím, že dodnes někde jezdí a vážně funguje.

A nakonec první sportovní auto. Byla to jakási Supra twinturbo. Tu jsem prodával a zároveň s ní občas někam jel. To auto mě přesvědčilo o tom, že nikdy taková auta nebudu týrat v běžném Pražském provozu a smogu. A že víc dveří se vždycky spíš hodí, než naopak. Koupil bych si jí dneska pro sebe znovu? Asi určitě už jenom pro ty tvary. Tahle moje původní je v Kamenici u Prahy u pána s mylyóny a má se dobře.

reagovat
PepaSFI
08. července 2018, 12:36
0

Trabant. Tedy přesněji, dva v jednom neboli nejdřív jeden a pak ze dvou jeden. Bláznivá punková kára, spousta srandy, super ovladatelnost a když se člověk nebál ten plyn podržet, tak vlastně ani ten výkon moc nechyběl. A pak starý Fiat Panda. Auto ve kterým vůbec nic nebylo a přitom nic nechybělo. Celých 45 neposedných koníků, , v zatáčkách to skoro tahalo zrcátka po zemi, víc se naklání snad jen 2CV.
Ale abych byl důsledný, úplně na začátku to byla samozřejmě naše rodinná Š105 užofka s kulatýma vočičkama. Můj názor na tyhle auta je tady dostatečně znám. Jak tady nedávno napsal Matěj, některé retro by raději mělo být zapomenuto. kecy o správné zadokolce nežeru a jestli se na tom někdo naučil jezdit? To samý by se naučil i na šlapací tříkolce a nejspíš by nenasbíral hromadu zlozvyků a podivností, vzniklých z toho že to neřídilo, nebrzdilo, jelo to divně, kterých se někteří, jak jsem měl to pochybné potěšení pozorovat, nezbavili nikdy. Fuj, už mně je zase špatně.

reagovat
Romus
08. července 2018, 14:51
0

Fiat Tempra 1.6, žádná autíčkářská záležitost -> prostě mít káru v 18 a měl jsem na to 10 000, vrak, blbě to brzdilo a totálně f korozi, když si zpětně vezmu co se s tím autem dělalo a jak jsem jezdil, tak to bylo vlastně šťastný auto, ti cigáni co to koupili už tolik štěstí neměli a rozsekali to asi 2 hodiny po prodeji...

reagovat
Nimrod
08. července 2018, 15:29
1

tátovo fiat croma 2.0 i.e. z '93 (stále ho má, koupil ho od ital auto praha, byl to předváděcí vůz). občas mi ho pujčil, občas jsem někoho z rodiny někam hodil, když bylo třeba, ale vlastně jsem auto nikdy nepotřeboval a nepotřebuji ho doteď. až 9 let po řidičáku jsem si koupil v70 I v dehtu, abychom mohli s milou někam na výlety a mohli v něm spát

reagovat
Br
Breakthru
08. července 2018, 16:29
1

V 15 letech ještě na základce jsem měl Octavii Super 1962...ale oficiálně to v mejch 18ti byl až Ford Sierra 2.0 DOHC v totálním holátku.Chtěl jsme GHIu, ale došlo na základní CL, který mělo jen centrál, ani servo to nemělo.Za rok šla pryč a pak bylo asi dalších 6 nebo 7 Sierr.....Tehdá to byla už 16 letá vrána, byť bez koroze, ale na střední to byl kočár oproti Favoritům a Škodovkám s motorem vzadu...

reagovat
Safa
08. července 2018, 16:42
0

Škoda 105 L. Jezdil jsem s ní až do roku 2013. A jako antitalent přes techniku dokázal i leccos sám opravit. Vzpomínám s láskou... :o)

reagovat
JirkaBruss
08. července 2018, 17:22
2

Jakožto ještě stále student jsem pravděpodobně trošku jiná věková kategorie než většina zdejších členů (nic proti :D), takže ty časy se 120L jsem zažil maximálně ze zadního sedadla a už si na to ani nedokážu vzpomenout :)

První auto ještě před řidičákem, na kterém jsem se učil řídit, bylo Daewoo Matiz. Na takové to učení se rozjíždět po parkovišti asi ucházející, jezdit bych v tom ale nechtěl (nedej bože když mají sedět dvě osoby vedle sebe na předních sedadlech, dobré intimčo jako v kině). Po řidičáku jsem si nějakou dobu půjčoval máminu Fábii 1.4 MPI v dizajnersky prvotřdním karosářském provedení sedan.

No a jako svoje první auto za vlastní tvrdě vydřené peníze poctivou prací (žádné vybrakování stavebka) jsem si relativně nedávno koupil toho Jaguára, jehož jméno se nesmí v pofiderních společnostech vyslovovat nahlas. Ať si říká kdo chce co chce, mě se to auto vždycky líbilo, jsem s ním spokojený a zatím mi dělá radost. A to je asi to hlavní, co dělá "autičkáře" autičkářem. Navíc zvuk a projev toho třílitrového benzínového šestiválce mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři, i když by mohl jet trošku víc (né že by byl pomalý). Navíc jsem z poměrně malého města, kde člověk potkává z dobrých 70% prakticky pouze mladoboleslavskou produkci, takže to chce trošku diverzifikace.

reagovat
Lu
LukasGTi
08. července 2018, 18:04
0

Vts16v, mám ho doposud

reagovat
TheKubajs
08. července 2018, 18:18
0

První auto co jsem měl "s někým na půl" (třetiny) byl třídveřový Civic z roku 86. Bez čelního skla, zadních vrat a pár dalších věcí. Dostali jsme ho s klukama ze sousedství na dojetí od souseda, jež žil "na hraně zákona" za pětikilo. Pojezdili jsme chvíli po poli, pak to doma prasklo a naši tátové ho dali zlikvidovat. Bylo nám tak 15-16, ale je potřeba říct, že na silnici jsme s tím fakt nejezdili :)
Druhé auto byl tráboš v kombíku. Byl teda spíš kamaráda, ale měl jsem ho často půjčený. Potom Wartburg v kombíku, vzadu v kufru jsme měli 2 velké reproduktory Regent Vermona, které zabraly skoro celý ten kufr a pouštěli v tom nahlas Cascadu a Tatu. Ano, stydím se.
V osmnácti jsem si udělal papíry a dostal první "svoje" auto - růžového Swifta v sedanu. Hrozný vrak, ale za půl roku jsem najezdil 13000km, ta euforie z toho, že jezdím legálně a nemusím se bát byla nepopsatelná. A pak ještě ve čtrnácti babetta a v šestnácti Fichtl, to sice nebylo auto, ale byly to vlastní kola a svoboda. Dneska už se na motorce bojím, ale tenkrát jsem to žral.

reagovat
BubaaCZek
08. července 2018, 22:09
0

K ridicaku, co jsem si vyzvedl v den 18. narozenin, jsem vyfasoval Ziguli s 1.5l rv 1976. Auto starsi nez ja. Maskacova barva - bylo to hnedo-cervene - zakladni barvou na mnoha mistech. Evidentne mi to tata dal, at se na tom naucim a aby nikomu nebylo lito, kdybych to nekde pomeckal. Prezilo bez uhony dve zimy a to tomu zadek hned utikal, i kdyz jen trochu sprchlo. Hodne randalu, prd vykon, jakmile se tomu otevrela druha klapka (coz slo poznat) tak to zralo 15. Jinak se s tim za 10 jezdit dalo. Jednou jsem kupoval za poslednich 50kc neco pres 2 litry benzinu, at muzu najezdit aspon 15 kilaku :D Perlicka byl ostrikovac, ktery se nachazel nalevo od spojky. Muselo se pumpovat nohou. Jednou jsem to na 4proudovce rozjel a ve 135km/h mi najednou zacaly byt 2 pruhy malo. Uplne se to rozkyvalo, na vic ten podvozek nemel.

reagovat
On
OndrasF
08. července 2018, 22:35
0

Auto, na kterym jsem se naučil jezdit a zároveň první auto po získání řidičáku byl Corsár 1.0 12v.
58 koní znamenalo, že jsem se musel naučit řadit jak o život, díky řízení bez posilovače jsem si hodně rozmyslel, jestli to parkovací místo trefím napoprvý - jenže s tím autem byla sranda jak ve městě, tak mimo něj - "furtplnej" a podvozek to na 185 gumách dával jak nic.
Pak už to šlo ráz naráz, protočilo se několik 3er, Focusů, jeden Mégane, hromada Alf, jedna 5er, tři Fabie, nepočitaně služebáků, ale na Corsu nezapomenu :) Dodnes jezdí u prarodičů.

reagovat
RadekZak
09. července 2018, 07:52
1

Koukám, že jsem začínal dost podobně jako většina místních, tedy v domácí Škodě. Ač díky mému věku to byla již Felicie před FL s 1.3 pod kapotou. Bylo to rodinné auto, které se později změnilo ve Forda Fiestu s 1.4 pod kapotou. Po dodělání školy a jistém upíchnutí v práci jsem se začal ohlížet po vlastním přibližovadle, což trvalo více než půl roku a nakonec jsem zakotvil dost nedaleko od rodinného povozu :-) U Forda Fiesty ST150.

reagovat
tomyks
09. července 2018, 08:07
0

Tak prvni vyplata padla za Ford Escort 1983 5D 1,6. Karburator, manualni sytic, potahy z Lidlu :D Jinak slusny zachovaly kus ve dvoubarevnem lakovani - bezova/hneda. Obcas lituju ze jsem ho docela brzy prodal, pac jsem ho nechtel prznit tuningem (i tak jsem ho trochu prznil), ale dodnes ho vidam v provozu.

reagovat
Ha
Hansoff
09. července 2018, 08:26
0

Moje první "vlastní" auto byla žlutá 120LS. Zadní kola brzdily jenom ruční brzdou, přední blatníky držela pohromadě jenom barva a kobercová páska, ale bylo mi 17 a po poli se s tím klouzalo hezky. Navíc se našlo i pár děvčat co se nechaly "učit řídit". Měl jsem ji jedno léto a potom jsem ji ještě prodal. Bohužel ji nový majitel převrátil přes střechu dřív, než dojel domů a tak si ani to střešní okno neužil.
První auto, se kterým jsem jezdil legálně byla zelená rodinná 120L. Za dobu, co jsme ji doma měli jsem na ní rozebral a složil snad úplně všechno kromě převodovky. Po necelých dvou letech, co mi "patřila" jsem ji prodal, protože kolem baráku už bylo aut nějak moc a s tímhle se jezdilo nejmíň.
No a auto, o kterém mluvím jako o prvním nejčastěji, jsem koupil téměř přesně 4 měsíce potom, co mi předali řidičák. Byla to červená (později modrá) 110R. Strávil jsem na ní spoustu času prací a v praxi si ověřil, že auta snů je někdy lepší nekupovat. Ono to jezdí jako kdejaká 120, jenom to líp vypadá. Posledních 5 let stojí pod plachtou v garáži a čeká na lepší zítřky.
Na auta, co přišly později také rád vzpomínám, ale to je jiné téma...

reagovat
Ha
Habakukk
09. července 2018, 08:54
0

No já to měl poměrně standardně dlouhou dobu jsem jezdil rodinné povozy Mercedes Benz Vito a Fiat Brava až stěhováním z rodného hnízda nastal čas koupit první vlastní kočár a tím byla Škoda Superb 2,5TDI byl kupován od rodinného příslušníka tak to vlastně nebyla taková past jak by člověk čekal. Jezdil jsem ho asi dva roky, ale pro moje potřeby byl velký naftový motor dost nevhodný.

Za
Zarrick
09. července 2018, 09:57
0

E36 318TDS, po mnoha majitelích, s "pimp" červeným alcantara interiérem, původem z ITA tj. bez jakékoliv rzi. Koupěno jako pořádně "votuzené", ihned jsem to "vodtuzil" a vozil se... dokud mi to nezačalo tlačit vodu, zadní náprava nesežrala nové gumy za půl roku, řízení plávalo kudy-tudy. Následně prodáno kolegovi za drobné, který to teď dává dokupy, za co jsem mu vděčný, karoserie je vcajku, tak si to ještě zaslouží kousek života :)

reagovat
sheogh
09. července 2018, 10:22
1

Moje prvni (tzn za vlastni) byl Jag X-type 2.5i v barve BRG :-) Predtim akorat "firemni" Filcka 1.3LX na LPG (zkouska nervu, motoru zbyvalo tak 5 nemocnych oslu vykonu)...

reagovat
Ba
Bavoraczech
09. července 2018, 10:24
0

První auto, se kterým jsem jezdil byl tátův příšerný Ford Escort 1.8TD. Tehdy byly Fordovy diesely naprosto otřesné a jediným, čím se mohla tato jednotka pyšnit byla nízká spotřeba. Výkon otřesný, hluk nesnesitelný. Náchylnost ke korozi a k poruchám obrovská. No alespoň že jsem to neservisoval já :-).
A první vlastní auto z vlastních peněz Opel Astra G 2.0 DI. Dle pověstí otřesný motor, ale kupodivu jiná liga oproti Fordům. Bylo to vlastně první auto, o které jsem si pečoval a nikdy jsem s ním neměl větší problémy.

reagovat
Kuře
09. července 2018, 19:42
0

A za těch 30 let se ty diesly strejda pořád Fordů nenaučil.. :)

Ba
Bavoraczech
10. července 2018, 06:42
0

A přesto jich možná ještě dneska prodává nejvíc :)

ja
jazet
09. července 2018, 10:41
0

K osmnáctinám jsem dostal škodovku 125l (heč pětirychlostní), pak si jí jednou půjčil švagr a na nejdelší rovince v okolí (dodnes nechápu jak) s ní vjel do škarpy a zničil jí, potom ještě posloužila hasičům jako pomůcka na rozporcování. Za vlastní peníze jsem si potom koupil BMW e30 318is.

reagovat
Vojtáno
09. července 2018, 13:31
0

První auto co jsem sám řídil (asi v 10 letech) modrý Forman za doprovodu táty. První auto co jsem řídil s papírama Peugeot 307 brake (pořád tátovy slouží) auto na které nejraději vzpomínám a nejvíc s ním najezdil ale nebylo moje Subaru Forester 2.0i a auto kde jsem byl napsán jako majitel Mitsubishi Pajero 2.5 Intercooler turbo 3 dvéř..:)

reagovat
martin_100
09. července 2018, 14:22
0

První auto bylo kilo.... moc nebrzdilo, vůli ve volantu mělo úžasně velkou, ani nebylo moc hezký ale bylo moje a měl jsem ho rád. Ten pocit že vezmu doma klíčky, sednu do auta a jedu... jedu kam chci.... super. Dnes rutina, v 18ti něco neskutečnýho!
První srazy, první pokusy o tuning prostě to nemělo chybu. Na chalupu na prázdniny už nás nevozili dospělý autem... jeli jsme sami . První pocit úžasnýho mastňáství když jsem na chalupě na dvorku vytáhnul hadici a prvně si jako správnej lufťák umyl a vyleštil hundrtku do vysokýho lesku....dokud neuschla :-D V tu chvíli se chalupa a její okolí jako zázrakem vrátila o 30 let nazpátek do doby kdy auto byl majetek! :-D
Jo kilo to byl stroj kdyby ho pak kamarádka nezkrátila o strom mohlo tu bejt do dnes......

reagovat
Vojta
09. července 2018, 20:25
2

První auto ve kterém jsem kdy jel? Alfa 164!
První auto, které jsem kdy řídil? Alfa 164!
První auto, které jsem koupil? Alfa 164!

reagovat
GP
George Placek
09. července 2018, 22:16
9

Moje prvni auto byla Tatra 57 a rok 1936. Nova mela 20koni ale po necelych 40letech skakani po vymolech tehdejsich cest byly to kone znacne jiz unavene a v plnem trysku z lehkeho kopecku cvalali max. 60km/hod. Byl jsem celkem snadnou koristi zdatnejsich cyklistu na Favoritech.Zato brzdna draha byla stejna jako u ledoborce Krasin, mozna trochu delsi.Dvojka se radila pred tim nez se otocilo kolo a pri pokusu o rasantni odjezd se ukroutila poloosa. Kdyz jsem menil uz treti u chodniku na ulici na Zizkove, zvladl jsem to pod tri hodiny. (nesmite zapomenout ze se musel rozpulit diferencial, prehazovat talirova kola a pouzivat podlozky na vymezeni vule v ozubeni. Das jich moc a nezavres diferencial a musis zacit vse znovu, das jich malo a huci to jamo cirkularka.
Historek s milovanou tatrickou by stacilo na kratkou komedii ale to snad nekdy jindy.

reagovat
DavidBO
10. července 2018, 00:52
0

Budete se smát, ale moje první věc s motorem byla Stadion S11. Akční rádius 20km kolem domova zvládal tak z 50%, cesty tam byly na motor, cesty zpět na nohy (většinou šlo do kopru zapalování - magneto), ale byla to svoboda, vrčelo to, smrdělo to, já se vezl na dvojku jako pán a spotřeba? Jedna nádrž na celé léto! Fotku jsem si s dovolením vypůjčil na internetu, protože v době když jsem na něm brázdil širé končiny Slovácka měli foťáky jen svazáci a předseda MNV :)

reagovat
custom1
10. července 2018, 07:52
0

Moje první auto byla Škoda 120 L na LPG. Byl to ovšem takový omyl, že ji neberu jako své první auto a ani nemám žádnou její fotku...
Jako své první auto beru až Austin Maestro z roku 1986 s motorem 1275 ccm, které jsem získal výměnou za již zmíněnou škodovku. Bylo docela hrozné (hlavně na něm bylo mnoho koroze), ale měl jsem ho rád. Na tomhle autě jsem se naučil a pak přesedlal na americká auta, což zůstalo až do dnešních dnů.
Jo a Maestro měl chvíli i BobAsh a dokonce o něm napsal článek do Autocaru (to vydání mám dodnes)... :)

reagovat
Ven cos
dnes v 09:38
0

A co tam o něm napsal? :-)))

st
stirling
10. července 2018, 08:19
0

Alfa Romeo 145 QV na LPG. Povodne som pozeral po niecom inom ale tato ma zaujala. Bola cervena a prisla mi ako mini ferrari. Bohuzial najazd bol uz riadny a po par tisic km sa zacala masivne sypat. Po 2 rokoch neustaleho servisovania som si kupil hondu a alfu som predal s velkou stratou na diely.

reagovat
Fa
Fandatik
10. července 2018, 09:51
0

Pečlivě jsem přečetl celou diskuzi. Připomněl jsem si množství zážitků. Ne všechny pozitivní.
Ale bleděmodrá 120L na které mě otec učil řídit (na chalupě), když mi bylo cca. 12 let. Cesta 5km do vesnice na nákup a zpět byla moje.
Následně přišla červená Alfa 145 (1351 ccm, boxer). Tomu autu citelně chyběl výkon, ale byla úžasná. Občas jsem s ní jen tak vyrazil pálit benzín na okresky, a u ní začal můj vztah s Alfou. Některé duchovní aspekty vlastnictví této konkrétní Alfy jsem pochopil až později.
Ona mě připravila na princip otcovství. Byla jako malé dítě. Když byla čistá a v dobrém rozmaru byla super, ale hrozně žrala a každou chvíli se posrala.
Po dvou letech utrpěla úraz neslučitelný se životem. Jehož příčinou byl arogantní mladík za volantem, velmi vysoká rychlost a nedání přednosti v jízdě (Alfa byla nevinná).
Ještě se musím zmínit o nástupci. Jelikož vlastní vůz je středem vesmíru každého mladého kluka a jeho sociálního statutu. Začal mi dělat společnost olítaný Myšák (Gallant V6 24V). Hurá koupě v nejbližším bazaru. Měl to být sloník na pár měsíců. Nakonec vydržel několik let. A co nových věcí mě naučil. Ševel kůzlátek v motoru, tempomat, rychlost přes 200kmh, komfort, klimatizaci, atd.
Zatlačit slzu a "show must go on"

kubas
10. července 2018, 14:22
0

Wow! Díky za reinkarnaci ;)

reagovat
luknav
10. července 2018, 15:57
0

Nejsem na tomhle světě tak dlouho, jako ostatní diskutující. Takže první vehikl co jsem řídil a koupili mi ho rodiče, byla Ford Fiesta 55kw 2007. Tuze ošklivé auto pro rozmazleného osmnáctiletého blba jako jsem byl já. Naštěstí tatínek měl moc rád BMW a docela rychle uznal, že jako jeho tradiční taxikář mu nedělám slušnou vizitku. A tak mi štědře přispěl na E46 330i ... Když se za těmi lety ohlédnu, je to scénář, že by mi jeden dal facku. Sám bych si dal facku. Ale v 18ti jednoduše neřekneš ne, když můžeš dostat něco takového... Po necelých 3 letech jsem si ale uvědomil, že to takhle nechci. BMW jsem prodal a většinu peněz jsem vrátil. Za zbylých pár korun jsem si konečně koupil *svoje první auto*, příšerný Ford Fusion 1.3d, abych se měl jak přesouvat a hurá sláva abych měl ze života taky trochu radost, v zimě jsem pořídil relativně ošklivou a levnou Miatu NB 1.6, díky které se začínám učit "mechanikem"... Tak snad happyend. (Fotky z internetu)

reagovat
PB
11. července 2018, 08:02
0

Renault 9. 1,4 benzín, natřenej válečkem na červeno/oranžovo s techničákem na bílej 1,7. Mělo to krásnej béžovej interiér a zpětně na něj dost rád vzpomínám. A dost mě dneska mrzí, že jsem se ho zbavil.

reagovat
Ku
Kubrt
11. července 2018, 13:30
0

Červený Fiat Tipo 2.0 16V. Naprosto boží autíčko na ježdění a taky naprostá servisní katastrofa. Na tom autě se podělalo snad úplně všechno, všechno stálo trojnásobek než standardní Tipo a nic nebylo k sehnání z vrakáče. Jednou jsem zamořil modrým dýmem údolí při sjezdu z Grossglockneru protože těžce podtejkaly gufera na ventilech a jak jsem brzdil motorem, vyfouknul jsem vejfukem půlku olejový náplně. Svůj život permanentního lazara Tipo ukončilo díky mýmu řidičskýmu umu, když jsem ho hodil na střechu (přes čumák). Nic se mi nestalo a doteď jsem mu za to vděčnej.

reagovat
bobo23
11. července 2018, 19:07
0

První auto, které jsem řídil byla rodinná 120L v neurčité zelené barvě. Po polní cestě za bedlivého dozoru maminky. Poté, co se odebrala na věčnost jsme pořídili Fiat Uno. Hrozné auto. Víc stálo než jezdilo, ale bylo to první se kterým sem legálně brázdil silnice. Skončilo s prasklou hlavou. Poté přišlo mé skutečně první auto, které bylo jen moje a byl to modrý Favorit. Užásný stroj. Vydržel mi čtyři roky a kdyby neumřel na rakovinu, tak ho mám asi dodnes.
Pote přišla má pojízdná kasička na peníze, ale to už je jiný příběh. :-)

reagovat
KD
KDB
11. července 2018, 19:59
0

Wartburg 312 v dvoubarevném laku :-).....i na kerosin lítal :-))

reagovat
Caddy
16. července 2018, 17:46
2

Já jsem vždy tíhl k amerikám a vlastně jsem nikdy nic jiného ani nevlastnil :) Jen to teda začínalo hodně střídmě, nejsem tak cílevědomý a trpělivý jako Knightrider :) A sny si asi úplně nesplním nikdy :) Každopádně to první vážně míněné auto byl '87 Ford Tempo. Taková Sierra po americku, ale nebylo to vlastně vůbec zlé a za 30 tisíc v roce 2001 nebylo asi moc na výběr v těchto vodách :) Z kamarádů jsem měl s přehledem to nejlepší :) Zajímavost je, že to bylo mé jediné auto s manuálem, tehdy jsem měl ještě naučené představy jiných. Po poznání automatu už jsem nikdy nic takového ani nezvažoval. A podobné je to s hadrovými sedačkami, auto bez kůže jsem měl pak už jen jednou a to taky bylo snad nejkratší dobu u mě :)

reagovat
wdave_t
včera v 18:08
0

Vectra B 1996, 1.6 benzín, 5MT. Sociální výbava, namotáno asi 400 000 km, v rozkladu. Koupil jsem si ji den před tím, než jsem si šel na magistrát vyzvednout papíry. Druhej den jsem tedy vyrazil na první projížďku a při pokusu o stažení el. okna řidiče okno zapadlo do dveří :D pak bylo auto dva tejdny v servisu, kde ho vyvoněli jako svině a já ho do 24 hodin od převzetí rozšvihal na kaši když jsem vylít ze silnice, narazil do stromu a skončil na střeše :D Prostě mladej debil, no. Ale skončil jsem s malou modřinou, což je docela hustý. Ještě že to nebyla Felda :)

Dneska to moc nechápu, ale mně se to auto vždycky docela líbilo a když jsem zjistil, že ho můžu mít za pár korun, nebylo vo čem.
-
Komentář upraven 18. 7. 2018, 18:10:11

reagovat
Ven cos
dnes v 10:28
0

Jo mládí, kam zmizelo...? Byl to takovej nekonečnej punk. Asi spíš rokenrol. Já těma amerikama tak žil...
První byl 1988 Buick Regal, měl jsem ho dokonce dvakrát, kdy po roce odloučení se mi po něm zastesklo a vrátil se.(a chtěl jsem udělat radost holce, jí se stejskalo taky).Koupil jsem ho ještě v 17ti, než mi dali papíry a pak už si jen užíval sametový řazení automstu, ševelení V6ky, houpavý pérování...
V análech je ještě historický psaní na moje.auto.cz
http://moje.auto.cz/Vencos/policka.html

reagovat


reklama

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chevrolet Cheyenne extended cab 1991
Chevrolet Cheyenne extended cab

1991 rok výroby
176 koní výkon
6 200 ccm objem

Hyundai Santa Fe Santa Fe 2,2 CRDI TECHNOLOGY 2016
Hyundai Santa Fe Santa Fe 2,2 CRDI TECHNOLOGY

2016 rok výroby
147 koní výkon
2 200 ccm objem

Peugeot 206  1999
Peugeot 206

1999 rok výroby
65 koní výkon
1 587 ccm objem

Jeep Comanche  1987
Jeep Comanche

1987 rok výroby
125 koní výkon
4 000 ccm objem

Chevrolet Camaro 5.7L V8 TOP stav 1975
Chevrolet Camaro 5.7L V8 TOP stav

1975 rok výroby
200 koní výkon
5 700 ccm objem