Arutoro .357

Super počtení, parádní máša ve správné jedovaté zeleni. Čirá závist, má Dukáťa zatím čeká na svou příležitost v několika krabicích ;-)

Můj tip? Dotáhnout si BMW E21; 315, 316 nebo absolutně nejlépe 318. Všechno jsou to kupéčka a s emdesítkou za přední nápravou bych se nebál zatáčení. Očesat a přidat lehkost. Možná i rozšířit kobylinec, rezerva v rozpočtu je. A přestat žehrat nad stále stejnými vozy alá 130, MX5, 350Z a podobně.

9-5 už od počátku výroby dostal motory B205/235, předchozí B204/234 skončily s 9000kou. Navíc motory B205/235 jejich pověst předchází, pokud se k tomu člověk uměl chovat, tak neměl problém s vysokými nájezdy. Když jsem já posílal svou 9-5ku do světa, tak už měla kolem 350k a stále se netváří, že by měla umřít. Jinak první facelift byl nejlepší v tom, že Saab zapracoval na bezpečnosti (4 hvězdy u nově vzniklého NCAP těžce nesl) a hlavně pustil do světa nový pětistupňový automat oproti předchozí čtyřstupňové fosilii. No, a 1. fl je určitě lepší než následující 2. fl (brejlovec), protože ten je vyloženě ošklivý.

No, tohle by asi přesvědčilo i mě. Dobré čtení o bezpochyby skvělém autě.

Výborně! Já věděl, proč se stěhovat do východních Čech! Teď ještě dát Lišáka do kupy...

Přátelé, nezapomněli jste na Saab 9-5? Levnější už nebude, spousta jich je s automatem a i na naftu tyhle letadla lítají.

Máme rádi hodné strýčky ;-)

Ty's to teď vymňaukl! Okamžitě se omluv, jinak se nedočkáme srovnání s GT86/911/apod.!

Já mám oranžového s trochu morbidnější patinou, asi nepojízdného a bez papírů. Ale základ na okruhovku dobrý ????

Ahoj, máš Saaba 99-ku?

Ups, pardon, mělo to být o koment níže...

No, to by asi neklaplo. Poláci to kdysi řešili tím, že si vozili na Ostrovy auta s polskými značkami a na polském pojištění, ale hodně rychle dostali přes prsty. A pokud to doteď neošulili Poláci, tak bych si nedával moc šancí. Ono koneckonců, já tady spíše uvažuji o autě a motorce rovněž na polských značkách přes založené s.r.o. v Polsku, než abych se s odpuštěním jebal na české stk...

Ajta krajta, neaktualizoval jsem si stránku a až teď jsem si všiml, že alfička už tady párkrát padla. Takže ta Saabinka ;-)

A což takhle Alfa 156 GTA? S přimhouřením pirátského oka se vejde do věkového limitu, váha solidní, a cena zatím slušná. Pokud by nešly sklopit zadní sedačky ( u mé nebožky 2.0 TS nešly), tak lze pořídit i fešnou sportwagon

https://www.autoscout24.cz/nabidky/alfa-romeo-156-3-2-v6-gta-24v-6m-selespeed-benzin-cervena-f99d115f-65df-0f1a-e053-e350040a6214?cldtidx=4

Anebo třeba Saab 9-3 Aero XWD?https://www.autoscout24.cz/nabidky/saab-9-3-2-8-turbo-v6-aero-xwd-benzin-modra-e5d51fb3-2da2-4f2f-bbb5-22c5dfc2a807?cldtidx=4

Nemám nic proti lahváčům, taky je tuze rád, ale netřebe se ukojit pouhopouhým kozlem. Dnes je pivní nabídka velmi pestrá a lze zvolit i gentlemanské variace na lahváče - třeba takový Primátor English Ale :-)

Samozřejmě znám význam slov chili con carne, jen jsem si myslel, že preferuješ vepřové. Nevěděl jsem, že to ubohý sortiment tamního konzumu Tě dohnal do onoho kouta ;-)

Nehodlám zbytečně prudit, ale nepopírá chili con carne z vepřového a k tomu kozlí lahváče naprosto první odstavec článku, konkrétně druhou větu? ????

Asi tak trochu :-)

No tak on je to jako pěkný příběh, ne že ne. Ale já osobně nemám rád v motosportu silhouette cars. Kupříkladu toto. Motor smallblock, podvozek Land Cruiser a na trubkovém rámu kastle Rollse. To není Rolls-Royce... Stejně jako VW Polo WRC (nebo jak se to teď jmenuje) není VW Polo...

Při vší úctě, nemusím ho. Řídit umí, ale určitě to není nejlepší řidič, jak se tak často říká. Už jen z toho důvodu, že v rally mu to moc nešlo (takřka vůbec) a v rally crossu jakbysmet. Tyhle jeho videa jsou, jak již bylo podotknuto nade mnou, neautentická. A v tom to ztrácí své kouzlo. Pro příklad: Ježdění driftem na motorkách. Žádá si to obrovský kus umu, ale když máte sestříhané video z nějakých driftů s nějakou upravenou driftovací mašinou, tak se po pár vteřinách začnete nudit. Ale když se kouknete na tohle:

Ahoj, mohl by jsi prosím rozvést tu absenci přihlášení? Jezdíš pak s UK značkami a českou pojistkou?

Za mě Alfa 156. Design tohoto auta mnohonásobně přežije i ten nejzachovalejší kus... ;-)

Teď ale vážně. Alfa 155 TI, rudá v kombinaci s černými koly. Můj mládežnický vlhký sen...

Pardón, takhle to bude lepší...

Bezesporu číča!
http://johndagys.wpengine.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/2017/03/17212042_1424784270889147_580005677272195045_o.jpg

Nezměrný obdiv a závist v dobrém slova smyslu!

Pravda, teď jsem si to dohledal, PRV bylo pouze pro sezónu 1996, předtím to mohla být ořezaná V8 z Montrealu.

Nechci být hnidopich, ale v Alfě 155 TI určitě nebylo busso, ale motor V6-PRV od Peugeot/Renault/Volvo. Nenech se zmást nápisem AR na hlavách motoru. Dokonce rozevření válců bylo oproti bussa jiné, 90° oproti 60°.

Za mě teda určitě Saab. Třeba taková 9-5 v kombíku s 2.3 Aero a pár drobnostmi od Hirsche. Všichni vás akorát politují. Znám to, 9-5 mám doma (bohužel akorát 2.0) a všem známým je za mě do breku, co jsem si to vybral. A já se zubím.

No, ono mi šlo spíš o to, že Saab si svou divnost a auru výjimečnosti doslova vydřel od svého počátku a doplatil na to jak doplatil. Stal se obětí mainstreamu, jehož jsou koncernová vozidla typickým příkladem.

Prosím - ani ty uvozovky nezakryjí ono brutální rouhání: škodovka = potencionální Saab. Tyto dva názvy by se spolu neměly vyskytnout ani v jednom článku, natož odstavci. Lépe hodinu žít jako tygr (Saab), než-li celý život jako červ (...). Děkuji ;-)

Skvělý článek, hned se ten den vyvíjí lépe! Pan Hamilton (na rozdíl od svého jmenovce) musel být dobrý řízek, dokážete si představit, když by si dnes někdo na tiskovku po závodě přišel třeba jen s blbým panákem? Tak jak to dělával třeba Hunt.
Jinak studnice spousty skvělých historek - Tazio Nuvolari ;-)

Co se týče továrního týmu Škody, tak bych zmínil australskou rally 2005. Mohl to být krásný úspěch, nakonec z toho bylo dost velké fiasko...

Jednou jedinkrát jsem donutil zastavit druhého řidiče.
Léta Páně 2008 jsem se vracel z Mošnova do Příboru před dopolednem zrovna v okamžiku, kdy se tvořila zvěrská kolona v protisměru z důvodu počínajícího Dne nato. Můj směr byl prázdný a já si to hrnul ani ne osmdesátkou v předtuše nějaké pošetilosti od vystresovaných řidičů z protisměru.
Inu, stalo se. Doteď vidím výraz toho děcka, které na mě se smrtí v očích zíralo z bočního okénka oktávky, jež mi nastavila pravý bok. Pár metrů před mým autem prostě vykoukla z kolony, aby se otočila na cestu zpátky. Brzdit jsem začal až když jsem měl pravé kola v příkopě, dřív by to stejně nemělo smysl. Zastavil jsem se pár desítek metrů před inkriminovanou oktávkou, všechna kola kupodivu zpátky na asfaltce. Říkám vám, chybělo málo, a já to narval přímo do toho děcka... Oktávka kolem mě projela jakoby nic.
A tehdy, tehdy mě posedl ďábel. Od předních kol mé (nebožky) alfy 156 šel dým, motor ječel až k omezovači. Dojel jsem na úroveň inkriminovaného přibližovadla, nehledě na nic vůkol jsem se jal dostat na jeho úroveň, okýnko na okýnko. Auta blikaly a uhýbaly, já prostě musel dojet svého soka. Ani nevím jak, vytasil jsem naň svůj služební průkaz příslušníka PČR jak z levného filmu (přiznávám, dva a půl roku jsem sloužil u četnictva, ale dostal jsem naštěstí rozum :-) a dosáhl svého - zastavil jsem jej. Vyběhl jsem, řidič vystoupil a... pak jsem se nachytal v roli toho vořecha, který štěká za každým projíždějícím autem, aniž by věděl, co si s ním počne, kdyby jej náhodou lapil.
Neudělal jsem prostě nic. Viděl jsem pána, který udělal obrovskou chybu, jež naštěstí nikoho a nic nestala žádnou daň, viděl jsem jeho vyděšenou ženu na místě spolujezdce, jeho děti... V tu chvíli jsem ze sebe stěží dostal pár slov. Ani už nevím jaká, krom: nashledanou. Kompletně jsem vychladl, bylo mi na nic celou cestu zpátky. Ten pán byl srovnaný s tím, že dostane přes budku, ale určitě by za nic na světě neměnil za to, že se nic nestalo.
Tehdy jsem si víc než kdykoliv jindy uvědomil, že udělat chybu může být tak strašně snadné. Mrtvý úhel, moc široká A-sloupek, remcající žena, nevrlé dítě v autosedačce, je toho tak moc.

Nezbývá než souhlasit. Po italských okreskách jsem před pěti lety něco málo najezdil a po chvilkové adaptaci mi zdejší chaos a ohleduplnost doma chyběla. Směrovky se dávaly jen když to bylo opravdu nutné, z dvou pruhů se plynule stávaly čtyři a vecpat se dalo opravdu všude bez jakýkoliv následných projevu agrese. A pozor, ani jednou jsem nezaznamenal nějakou prasárnu s předjížděním naslepo a podobné sebevražedné kolority panující v našich zeměpisných šířkách.