Auta, která si nepořídím kvůli jejich image

Ať už se nám to líbi, nebo ne, auta jsou více, než jen dopravní prostředky. Nechci teď rozebírat to, že je vnímáme i jako zdroj radosti a zábavy, to tu asi všichni dobře víme, ale rád bych se zaměřil na to, kterak vozy ovlivňují image jejich řidiče. Protože ať se nám to líbí, nebo ne, tak stejně jako dělají šaty člověka, určuje i automobil způsob, jakým okolí vnímá jeho řidiče. Padesátník v Mustangu kabriolet se závodními pruhy? Krize středního věku v plném květu. Golf pětka s permanentně rozsvícenými blinkry, aby to vypadalo jako pozičky na podvozku od TA Technix se samolepkou Escape6 na předním skle? Nedokončené středoškolské vzdělání. Fiat Ulysse s plínou v okně? Řidič se už čtyři týdny pořádně nevyspal. Naftové Volvo v kombíku? Majitel rezignoval na radost z jízdy a života. Však to znáte.

Dokáže být ale image auta jediným důvodem, proč bych si ho nepořídil? To je záludná otázka. Nikdy jsem nebyl z těch, co by si zakládali na tom, jak je vnímá okolí, značkové oblečení jsem považoval za bohapusté mrhání penězi, ale když jsem se nad tím zamyslel, pár příkladů aut, která by jinak mohla být celkem v pohodě, ale nekoupil bych si je kvůli společenskému kreditu tu nakonec přeci jen pár je.

Mercedes třídy G

Začneme pěkně zvesela služebákem průměrného rusáka. Ne Rusa, to nepleťme, to jsou dva různé pojmy – zatímco Rus může být v pohodě chlapík, co prostě jen pochází z Ruska, rusák je nafoukaný ignorant, co sežral postkomunistickou propagandu o tom, že je Rusko přední světová velmoc i s navijákem a má potřebu dávat všem najevo svou nadřazenost. Takový koupí ojeté géčko v základu, obalí ho do matné folie a jezdí bus pruhem, protože balšoje. Samotné Géčko za to asi nemůže – ono to bude slušné auto, něco jako třeba Land Cruiser, kterého mám moc rád. Ale post služebáka špatné parodie na mafii tomu už nikdo neodpáře. Škoda.

Škoda Felicia Pickup

Felicia s korbičkou by pro mě byla skoro dokonalý povoz. Víte, už dlouho mě láká otevřený pickup na tahání věcí kolem domu a ježdění do práce. Tahle karosářská verze má prostě něco do sebe. Navíc na Felicii umím ještě ze studentských let opravit skoro všechno, i motor zvládnu vyměnit. Stojí pár šupů, díly jsou zadarmo a s trochou hledání po vrakovištích se do pickupu dá nabastlit i klima, elektrická okénka, vyhřívané kožené sedačky a další drobnosti, které nakonec z holobytu udělají důstojně vybavené auto. K úplné dokonalosti by tomu chyběla asi jen třímístná lavice vepředu, ale tak zas nepřehánějme. Jenže – přes to přeze všecko by to byla pořád jen Felicie. A kdykoli s Felicií někam přijedete – ať už do práce, na jednání, k Lidlu, nebo do stavebnin – je z vás automaticky socka. A to není úplně ideální vyjednávací pozice. Mrzí mě to, protože tohle auto bych si nebýt jeho společenského image, asi fakt koupil.

BMW e36/e46

To zas bude brblání v diskuzi. A vlastně to chápu. Se zajímavým motorem jsou to totiž opravdu dobré vozy. Třicet šestka je pořád hezky analogová a lehká, výborná na naučení se řídit, navíc má kus elegance starých devadesátkových bavoráků. Novější čtyřicet šestka je zase stále celkem soudobé a použitelné auto s příjemnými jízdními vlastnostmi a potenciálem růstu cen. Jenže to vše platí pro udržované zachovalé kusy. Ty sice existují, ne že ne, ale není jich rozhodně většina. Nejčastěji na silnici totiž potkáte ztuzené zrezlé vraky, které řídí pochybné existence v placatých kšiltovkách, které se po dvaceti energeťácích z Kauflandu mezi sebou vzájemně ubezpečují, že jsou skuteční drift kingové. Chcete vypadat jako součást této subkultury? Já dozajista nikoli.

Dacia

I tohle je pěkně tenký led. Totiž – ač možná můj někdejší test Dusteru, za který se tehdy i PR Renaultu tvářilo kysele, vypadal, že nemám rumunské vozy rád, není to tak úplně pravda. Věřím, že své místo na slunci mají, respektive jsem o tom byl přesvědčen u jejich dřívějších modelů. Když se totiž představil v roce 2006 Logan MCV, byl v základu jen o trochu dražší, než tehdy ještě vcelku zánovní Felicia VanPlus. A taková koupě dávala rozhodně smysl. Postupem času se to ale celé trochu zamotalo. Dacie dostaly výbavu, úměrně tomu zdražily na úroveň podobných aut jiných výrobců, ale zůstalo odbyté zpracování a laciné plasty a pochybná aura toho, že kdo má Dacii, ten vyzrál na systém a oblbnul ty velké zlé automobilky, které nám cpou zbytečnou výbavu a kazítka. Přitom nové Sandero nakonec nevypadá blbě a asi to bude vcelku slušný postrk. Jen se musí zbavit aury “koukejte, jak jsem ušetřil”, což bude ještě chvíli trvat.

Hyundai ix20

Má nemesis tu samozřejmě nemůže chybět. Tohle auto je ztělestněním zla na silnici. I když objektivně vlastně není. Je prostorné, ačkoli na malém půdorysu, je z něj dobře vidět, je poměrně robustní, velmi levné, docela dobře funguje. Konstrukce mini MPV je všeobecně výborný nápad, třeba podobně koncipovanou Hondu Jazz mám moc rád. Jenže ix20 je prostě služebák zakomplexovaného školitele. Nevím, jestli na to mám smůlu jen já, ale mám pocit, že kdykoli potkám někde na okresce auto, které jede prostředkem sedmdesát a nenechá se předjet ani na přehledném úseku, případně má potřebu vybržďovat, blikat, kvíkat klaksonem (ta věc netroubí, tak se tomu zvuku říkat nedá) a dělat další důležitě vypadající gesta, je to právě tenhle blob na opoklicovaných čtrnáctkách. Nevím, jestli se s nákupem ix20 podepisovalo čestné prohlášení, že všem ostatním účastníkům silničního provozu udělám z jízdy co nejnepříjemnější zážitek, ale nedivil bych se. Mimochodem, tohle jsem napsal včera, ve středu devatenáctého. A hádejte, kdo mi dneska vjel z vedlejší bez rozhlédnutí do cesty a pak se táhnul jak smrad dvanáct kilometrů třicítkou vprostřed cesty? Ano, stříbrná ix20.

Volvo S90

A další kontroverze. Tohle se mi píše obzvlášť těžko, protože mám volví loď na kolečkách moc rád. Jenže S90 se od roku 2019 vyrábí už výhradně jen v Číně. Leckomu u Volva vadí jen samotný fakt, že Geely je většinovým akcionářem, leč to asi ještě umím zkousnout – tak to má totiž více automobilek a celkově jsou vlastnické struktury různých koncernů tak zamotané, že nakonec napojení na nějaký pochybný režim najdeme skoro všude. Ale S90 je, ač vyvinutá zčásti švédskými inženýry, už ryze čínský produkt. Staví ji čínská továrna, daně z ní dostane totalitní čínský režim, dopravu do Evropy zajistí čínský speditér. Takže bych v případě sedanu sáhnul asi spíše po menší S60, která se na starý kontinent dováží z amerického Ridgeville. Ale stejně mě to mrzí, ta S90 je fakt hezká. Samozřejmě se to dá vztáhnout i na spoustu dalších vozů, které v Číně vznikají.

Napadají vás také nějaká auta, která by ve vaší pomyslné garáži nemohla parkovat jen kvůli jejich pokřivené image? Napište nám do diskuze.

Komentáře