ransom

Boční náraz mě napadl jako první. Šířka jako druhá (ač nejsem žádný Golem, v ramenou zaberu skoro 60cm a v loktech víc).
Ale doba prostě takové pokusy dělala. Za mě to je hezký pokus. Z některých směrů mi design trochu připomíná Citroen DS.

To řeším přepnutím na dálkové (bez asistenta).

Hezké pokoukání i komentář.

No, mám v nejbližším okolí několik elektromobilů. Jestli bych některej opravdu nechtěl, tak právě ID3.

"Motor má nějakej divnej zvuk."
"No jo, pane. Máte přidřenou kmitačku v repráku. Bude lepší preventivně vyměnit všecky."
"A jak se to mohlo stát?"
"Jestli posloucháte nahlas negerskej rap, tak si o to vyloženě koledujete. Jednou za čas to nevadí, ale když na to někdo jezdí denně a navíc dálky..."

Hans Zimmer? No tak to by moving soundtrack pro e-Škodovky mohl udělat třeba Jan P. Muchow. Snad nikoho nenapadne dát to Michalu Davidovi...

Na ASX se mi líbilo, že to byl takovej zmenšenej Outlander II.
Nemám vůbec nic proti Capturu. Ale tohle prostě ASX není. Mohli tomu dát aspoň jinej název.

Lahůdku, kterou jsem nemohl otravovat kamaráda mechanika jsem si užil zrovna před pár dny.
Páčka pod volantem (pro jeho uvolnění při nastavování polohy) zavulkanizovaná do proužku měkké gumy. A ta guma se po letech rozplizla na mazlavou, lepivou černou břečku. Obíral jsem to v látkových rukavicích, každou rukavici jsem okamžitě stáhl naruby a zahodil. Pucovat to šlo jen acetonem. Zabralo mi to snad dvě hodiny, chodník vedle vypadal jak po opravě asfaltovou emulzí.

Jinak ale skoro všechno deleguju na kamarády, třebas i za jinou odbornou protislužbu. Já ti namontuju na velkej kompresor softstartér, abys ho mohl provozovat v rodinném domku, ty mi svaříš a nalakuješ plast na prdeli. Všichni spokojení.

Už jsem to tu jednou psal, ale snad to nevadí. Pontiac Aztek.
Není to špatné auto, pouze je designově stejně prapodivné jako Multipla. A jezdil s ním Walter White.

Na takovém stroji nemá spolujezdec na tandemu vůbec co pohledávat.
Takže koupit rovnou dvě - pro sebe a pro partnerku.

Však Trabant neberu jako nadávku. Taky jsem ho měl a miloval jsem hgo. Bylo to geniální autíčko.

První co mě napadlo: Trabant.

Historicky nejúspěšnějším pokusem o usnadnění parkování jsou jednoznačně modré zóny.

No, taky to mohlo běhat na Windows CE...

Znamenitě sehraný, teatrálně afektovaný výstup hodný skutečného hystrióna. Bravo!
Tohle je zajímavý jev. Jako moderátor koníčkářského fóra taky občas musím řešit někoho, kdo místo aby šel jinam, nutně potřebuje okázale prásknout dveřmi, aby to slyšeli úplně všichni.

V Severní Koreji měli fabriku, která vyráběla plastové kopie rodné chatrče Kim-Ir-Sena. Takže proč ne.

No, nevím. Mi to vnějším designem připomíná spíš čínskej crossover za půl mega.

Jako majitel dvojkového Outlandera jsem po ASX pokukoval. Ale tohleto fakt neee.

116kW spalováku (ponížený o účinnost)

Protože se u tohohle pohonu výkony nesčítají, přijde mi trochu zvláštní udávat je jako součet. Točivé momenty právě tak.
Špičkový výkon je prostě těch 140kW elektromotoru, trvalý bude

Mechanik:
Autobus?Ano, přesně! Caravelle je taková Škoda RTO mezi letadly.
Za krásnou rovněž považuju L-200 Morava.

Šachy jsou dozajista sport - vyčerpávající, dramatický, strhující a nebezpečný.

Všichni mimo. Byl to samozřejmě Douglas DC-3 Dakota. Ekvivalent Golfu mezi letadly.
Nejkrásnější pak SE-210 Caravelle (a o tom už vůbec nediskutuju).

Jsem jediný, komu samotná existence nějaké volby "auta roku" přijde scestná?
(Které letadlo minulého století bylo NEJ? SR-71 Blackbird? Polikarpov Po-2? Airbus A310?)

A není tomu tak čirou náhodou u většiny aut?

Skutečná Guilty Pleasure se podle mého typicky projevuje takto:
- Na veřejnosti mezi cizími lidmi koukáním do země a děláním, že "tam vůbec nejsem".
- Ve společnosti neustálým vysvětlováním a obhajováním.
- Při náhodném setkání s osobou sdílející stejnou úchylku spokojeným notováním si.

A do toho mi zapadá v podstatě jakékoli auto...

Abych nebyl za hejtra. Dovedu si tuhle věc predstavit u nás na firmě. Zadní sedačky se na férovku vybourají. Na střechu se vejde žebřík, do kufru hromada herberku, dopředu já s kolegou v zasraných montérkách a hurá do bitevního pole. Akční rádius máme do 10km, dvakrát do roka třeba stovku. Ideální využitelnost.
Domů bych to ale nechtěl.

Jistěže. Na co taky jinýho?
Bydlím kousek od přehrady Rozkoš. Ideální vjezdy do vody. Taky tu máme každoroční historické manévry kolem opevnění. Jednou do roka ho vyvětrat, vymáchat, pak odbahnit, vysušit a zase uložit. Manželka by určitě ráda trůnila na sedadle s kulometem.
Ale to je samozřejmě utopie. Na podobný blbiny nemám prachy ani čas.

Mně by stačilo jediný německý auto. Schwimmwagen typ 166. Kdysi dávno ho měl můj děda. Když pak emigroval (babička odmítla jít s ním, takže máma zůstala taky tady), to auto si vzal někdo z jeho kamarádů. Auto i dědu znám tedy jen ze starých fotek.

Chápu to správně, že se už dnes auta nedají hodnotit jako "velmi dobré a ještě lepší", anobrž jako "na prd a míň na prd"?

Tak já jsem letos tak trochu ježíškoval sám. Letitý šéfův kamarád, co se nám stal zákazníkem, a letitý zákazník, co se mi stal dobrým známým, staví. Staví novou provozovnu pro svoje velkoautíčkářství, a my mu tam děláme elektriku. Teprve to vzniká, ale už už bylo potřeba provizorně zabydlet aspoň dílny. Tož jsem se vyfláknul na nějaké volno a hákoval až do včerejška. Takže už provizorně svítíme, topíme, zásuvkujeme, největší sloupový zvedák už jede, všechna vrata se taky dají otevírat. Tak mají chlapi z asistence na pohotovosti aspoň lepší zázemí.
Dneska jsem jenom uklízel na dílně, zejtra jdu zase na stavbu pokračovat. A mezi svátky taky. Letos mám skvělý Vánoce.

Dodatečně mi došlo, že kecám. Foceno je odnaproti (z okna od mého prastrýce) směrem k jihu. Dům č. 273, kam jsem později jezdil na prázdniny, je vlevo mimo záběr.

Až mi zvlhly oči dojetím. Tátovo Topolino bylo první auto, ve kterém jsem se vezl, a mám na něj i několik útržkovitých vzpomínek. To mi byly asi tak tři roky.
Někde bych možná vyhrabal nepříliš kvalitní černobílou fotku, jak stojí zaparkované před bytovkami u babičky v Borovanech...

Kola, volant, pedály,
uháníme do dáli?

Mně napadají spíš auta, která všichni haní a přitom se prodávají po lopatách.

Ta hvězdicová díra mi cosi připomněla. Za nejhorší "moderní" bolševický auto by bylo možno považovat Oltcit. Mimo jiné ta jedenáctistovka vůbec nejela, ale zato žrala jak protržená. V jednom předrevolučním AutoMotoRevue byl videonávod, jak vložit kus plechu s podobnou hvězdicovou dírou (jenom větší) a se stejně vyhnutými cípy mezi karburátor a sání. Mělo to prý zlepšit homogenizaci směsi (a snížit spotřebu pod deset litrů).

Však jsem reagoval hlavně to "stejně velká". Mokka E je stejně velká jako Mokka, fakt že jo.
Ta spotřeba elektriky zas tak strašná není, pokud vystačíš s vlastní zásuvkou. Bonus je spíš celkový komfort kolem toho.
Hele, zatím je pořád ještě doba, kdy si auto na baterky koupí jenom ten, kdo chce. Průkopník. Geek. Nadšenec. Všichni elektromobilisti co znám osobně (moment... jo, čtyři) chrochtají blahem a nic njinýho už nikdy nechcou. Když poslouchám jejich pohled, přijde mi rozumnýn a logický.
Potenciální průser nastane, až se típnou všechny jiný možnosti. Ale jak jsem už říkal jinde. Potenciální. Ne jistojistý. Za deset roků se může všecko vyvinout úplně jinak a jinam. Představit si to dovedu. A i kdyby ne, člověk má být vděčný za dobu, kterou zažil. Ne frflat, že skončila. Do háje, vždyť jsme si ten automobilismus ještě směli užít. Jako jedna asi tak ze dvou generací. To je dar!

Všechny zmíněné fičury můžu jenom potvrdit! Protože jsem jezdíval s celkem třemi Wartburgy.
- Olej jsem neměnil NIKDY, a to měl jeden najeto hodně přes sto tisíc.
- Oktany byly svinsky znát. Na holý techničák to nějak jelo, ale když se do kanystru hodila hrst naftalínových tablet, a oktany tak vylezly někam k osmdesáti, motor přestal zvonit a jel podstatně líp.
- Gumy jsem ovšem používal nové, neprotektorované, sezónní, značkové. Ono to bylo docela potřeba, pokud jsem se chtěl v zimě vyhrabat k příbuzným do hor.

Hned po revoluci šla kolem dokola fáma: Když odšroubuješ u Favorita doraz pod plynovým pedálem, využiješ teprve celý převod od pedálu na karbec a získáš tak dvaapůlnásobný výkon. Používají to tak policajti a soukromé ochranky, ale do aut pro občany se dává schválně ten doraz.

Za podobnou cenu úplně není, ale stejně velká a úsporná je Mokka E...

Copak loga. Co předvádějí dezignéři třeba s druhdy ergonomickým i hezkým uživatelským prodstředím software, TO je někdy ta pravá katastrofa.
Za mě velké plus pro nové logo Dacie. Graficky je parádní. Strohé, rázné, energické, ostře řezané, symetrické, prostě se mi líbí. (Podobně kdysi působil hajenkrajc, než ho zdiskreditovali bolše... teda nacisti.) To staré logo vypadalo jako poutač na vystoupení historického šermu. To předposlední zase jako otvírák na flašky.