Autíčkář se ptá: Jaké auto se vám líbí (a stydíte se za to)

Existují auta, jejichž pochválením nemůžete nic zkazit. Prohoďte, že se vám líbí Mercedes SLS AMG, Range Rover Evoque nebo Jaguar F-Type, a nikdo neřekne ani popel, protože ty se líbí všem. Pak je tu kategorie vozů s možná diskutabilním exteriérem, ovšem s cool factorem sahajícím ke hvězdám, tím pádem vám zalíbení v nich přinese maximálně nálepku excentrika s odvážným názorem. Takový Lamborghini Countach, Mitsubishi Evo nebo Ford 150 nepředstavují ideál klasické krásy, jejich obdivováním si ale ve slušné společnosti nelze uškodit.

A pak jsou tu auta hnusná, opovrženíhodná a nevkusná. Ta se nikomu líbit nesmí. Když se řekne Fiat Multipla, každý si povinně sedmkrát odplivne přes rameno (snad kromě členů fanklubu, kteří povýšili její ohavnost na perverzní kult), a jméno Pontiac Aztek se mezi střízlivými příslušníky Homo Sapiens Sapiens vůbec nevyslovuje nahlas.

Jenže svět je zvláštní pokroucené místo, a i když to zní absurdně, někde na světě žije nebo přinejmenším žil člověk, který při pohledu na nešťastný Aztek řekl: „Jo, to vypadá dobře!” a svým podpisem posvětil zahájení výroby. I na Fordu Scorpio druhé generace spočinulo oko designéra s láskou a dojetím. Určitě už víte, kam mířím. Estetické aberace se nevyhýbají ani lidem, kteří netráví produktivní věk experimenty s psychotropními látkami nebo obrážením výstav současného umění.

Jmenuji se Zlokočka, a líbí se mi PT Cruiser. Uf, je to venku. Přiznání bylo o to těžší, že mě donedávna ani nenapadlo, že by bylo zač se stydět. Svítat mi začalo až na nedávném setkání Kafe&Káry. Z hloučku ostřílených a všeobecně uznávaných motoristických novinářů jsem zaslechla ono jméno a se zájmem jsem se chtěla vmísit do hovoru, následující věta však zmrazila můj elán a v duši nastolila zmatek. „To jezdí tak mizerně, že hůř už to jenom vypadá.” Párkrát jsem si rozpačitě olízla tlapku a jakoby nic pokračovala do baru. Kdybych se nebála výsměchu a opovržení, podotkla bych, že je to charismatická a rozhodně zajímavá krabice, takový veterán zkřížený s rakví na kolečkách. Jenže pak by se mnou už nikdo nepromluvil do smrti smrťoucí.

Jediný důvod, proč jsem se rozhodla jít s kůží na trh, je ten, že se mi mezitím podařilo vylákat skryté deviace z většiny svých kolegů. Nepřipadám si tak divně, když teď vím, že i Matějovi se líbí PT Cruiser, dokonce ve verzi cabrio (už fakt, že ten pán sobě zcela dobrovolně pořídil Fiat 500 v blankytně modré barvě, vypovídá o ne zrovna příčetném vkusu), a tajně uctívá tunerskou modlu – první generaci Octavie RS –, což mu musí vysloužit hejt každého moderního petrolheada s náhonem na zadní končetiny. František by ve své garáži rád viděl Messerschmitt KR200, asi pro Miatu na hraní. Radek ve skrytu duše obdivuje Nissan Pao, důvody si raději nechal pro sebe. A Vojtovo doznání je stejně překvapivé jako dojemné: „Mnoho let mi trvalo, než jsem si přiznal strašlivou pravdu – hrozně se mi líbí první Audi TT. Je nádherným kouskem designu, jehož jednoduché linie odkazují na předválečnou školu Bauhaus a funkcionalismus (byť, jak se brzy ukázalo, z aerodynamického hlediska zrovna příliš funkční nejsou). Je to dobré auto? Asi moc ne. Je společensky přijatelné ho vlastnit a mít rád? To nejspíše ještě méně. Zaparkoval bych ho před svou vysněnou funkcionalistickou vilu, i kdybych s ním neměl vůbec jezdit? Zcela určitě!“ Aby toho nebylo málo, Shelby GT500 Eleanor je podle něj hezčí než originální verze.

Štafetu přebírá Dominik. Nejistě vstává ze židle v kruhu a třesoucím se hlasem povídá „Víte…mně se to, no…mně se hrozně líbí banglovská šestka!“ Máme mezi sebou jedince, který nalezl zalíbení v podivném šestkovém kupé z dob krutovlády Chrise Bangla. „Aerodynamika divného víka kufru sice ve vysokých rychlostech odlehčuje přední nápravu, ale jinak není se šestkou předchozí generace objektivně nic moc špatně. Velké cestovní kupé od BMW je prostě velké cestovní kupé od BMW a pod kapotou zpravidla hostí benzínové osmiválce. Yummy!“ Inu, hlavně že si to umí obhájit…

Vítězné vavříny si s celé této úchylné soutěže odnáší Dan s vozem Kia Opirus, o jehož existenci jsem do té doby neměla tušení. Dan na jedné straně uznává, že Opirus vypadá, jako kdybyste s Mercedesem W210 zaparkovali čumákem do vosího hnízda, má pod kapotou šestiválec o výkonu čtyřválce a se spotřebou osmiválce, na druhé straně však ospravedlňuje jeho existenci pohodlím a nebývalou prostorností kabiny. No nevím, Dane. V tom musejí vězet nějaké sentimentální vzpomínky, protože k téhle zpotvořenině by se každý soudný člověk bál jen přiblížit, natožpak testovat jízdní vlastnosti…

Jakou zahanbující sympatií jste postiženi vy? Svěřte se nám v komentářích – uvidíte, že se vám uleví.

Komentáře

Má

Mára
04. března 2016, 07:30
0

Pro mě je tímto autem jednoznačně Lancia Lybra. Před kamarády to sice nahlas neříkám, ale v soukromí projíždím inzeráty a přemýšlím nad tím, jaké by to bylo, kdybych si Lybru pořídil.

Autíčkář se ptá: Jaké auto se vám líbí (a stydíte se za to)

Mohlo by Vás také zajímat

Komentáře

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Fórum

Rušné diskuse

Kategorie

Nepřehlédněte

Sledujte také

Kontakt