Zavřete oči, odcházím... Jaká auta nám příští rok řeknou definitivní sbohem?

Kdyby si pro auta chodila smrtka s kosou, dalo by se říct, že si na příští rok naplánovala pěkné žně. Co víc, letopočet 2023 znamená konec výroby pro modely, které jsme vnímali buď jako naprostou samozřejmost silnic, nebo jako hrdiny z plakátů, zkrátka auta, která si v automobilovém světě vydobyla významnou pozici. Připravte si kapesníčky, jdeme se podívat, komu uděláme napřesrok definitivně pápá.

Ford Fiesta – další hatch pod kudlu

Největší haló kolem jejího konce proběhlo v médiích už před týdnem, bylo by ale neuctivé jí nevěnovat trochu prostoru i teď. Na červené estéčko, které patřilo k mým skromným autonovinářským začátkům (přiznejme si, možná spíše aspiracím), vzpomínám dodneška s obrovskou nostalgií. Chytlo mě za srdíčko tak, že jsem strávila několik týdnů v hlubinách inzerce, hledajíc kousek, který by se vešel do mého ještě skromnějšího rozpočtu. Případ byl uzavřen smutným konstatováním, že radostné autíčko s turbeným čtyřválcem, cvakavým manuálem a precizním řízením téměř neklesá na ceně. I dnes, pokud ho v nabídce vůbec najdete, bude nejspíš stát skoro 400 tisíc. 

Fiesta ale není jen brapapa verze s plaketkami. Je to auto, na kterém se půlka světa učila řídit a druhá půlka světa si ho pořídila jako své první přibližovadlo, protože… protože prostě Fiesta. Byla levná, skladná, moc nežrala a hezky jezdila. Od roku 1977, kdy první kousky vyjely z fabriky, se stala běžným inventářem silnic, v roce 2012 se stala nejprodávanějším malým autem v Evropě. V červnu 2023 vyjedou z fabriky kousky poslední.

Důvody není třeba složitě konstruovat. Koneckonců se stačí podívat, kolik se dnes vyrábí klasických malých hatchbacků a kolik se jich prodá. Lidi hromadně přesedlali na crossovery. Je třeba vyvíjet crossovery a k tomu platformy umožňující elektrifikaci. Takže si do budoucna musíme vystačit s Pumou, která je prodejně jednoznačně perspektivnější. Těžko vinit automobilku, že volí ekonomicky nejvýhodnější směr. Ale líto mi to být může…
 

Ford Galaxy a S-Max vyklízejí pole SUV a dodávkám

Jestliže Fiestu si stále ještě můžete objednat do výroby, u pravověrných MPV od Fordu už máte smůlu. Jejich rodokmen sice není tak dlouhý jako v případě Fiesty – první Galaxy přišlo v trojlístku se Sharanem a Alhambrou v roce 1996 a S-Max až o deset let později – zvučné jméno si ale vybudovat stihla. Tentokrát na tom mají nemalou zásluhu novináři a petrolheadi, kteří právem velebili skvělé podvozky a výjimečné (na MPV, pochopitelně) jízdní vlastnosti. Jenomže prodejní výsledky nepřekvapivě potvrdily, že jízdní vlastnosti jsou pro běžného zákazníka na žebříčku priorit ještě níž než barva potahů. Takže tu vznikla zvláštně paradoxní situace: Galaxy a zejména S-Max oplývají pověstí splašených ledniček, s nimiž si i tatík od rodiny užije na silnici nějakou tu srandu. Zeptáte-li se kohokoli, jaké je nejlepší auto pro početnější rodinu, Galaxy nejspíš bude v první trojce výběru. A přitom ta auta nikdo nekupuje. 

Do dubna 2023 bude fabrika ve Valencii vyrábět objednané vozy, novou objednávku však už zadat nelze. Jaké máte u Fordu možnosti, když chcete auto pro velkou rodinu? Můžete mít Explorer, který je sice skvělý, ale o balík dražší, nebo pravověrnou dodávku, která přece jen trochu pokulhává v komfortu.

Kia Stinger: Krátké potěšení

Další důkaz, že dobré auto neznamená nutně úspěšné. O konci povedeného korejského GT se spekuluje už nějakou dobu, před pár minutami nám ho mluvčí automobilky Kia po telefonu definitivně potvrdila. Příští rok je pro Stinger poslední. Do budoucna se počítá s elektrickým nástupcem podobné koncepce i stylu, šestiválcové kupé však do současné emisní filosofie nezapadá.

Když v roce 2011 ukázala Kia v Ženevě svůj Concept GT, o sériové verzi se mocně spekulovalo, ale nikdo v ní asi doopravdy nevěřil. Skoro čtyřsetkoňový šestiválec a pohon zadní nápravy byl už tehdy dosti odvážný recept a zvláště pak u automobilky, kterou si lid spojuje s vozy typu ‚value for money‘. Jenže sériový Stinger GT o šest let později skutečně dorazil a zůstaly mu jak válce, tak RWD. Oslavné novinářské recenze si můžete vyhledat na internetu, svou troškou do mlýna jsme přispěli i my sami. Stinger je svělé auto, kterému se dá objektivně vytknout nemnoho, s aktuálními trendy se však nepotkává snad ani v jediném bodě. U široké veřejnosti nezaboduje velikostí kufru, nízkou spotřebou a skvělou cenou “již od”, u majetnějších zákazníků zase chybí punc prémiovosti, rozuměj nóbl značka. Zbývají tedy nadšenci, kteří dokáží ocenit požitek z jízdy, a ti rukou trhu opravdu nezamávají. Sbohem a šáteček, život jde dál. Osobně jsem docela zvědavá, jak si Stingery nadále povedou na sekundárním trhu. 

Audi R8: Sbohem, desetiválce!

Po patnácti letech se s námi loučí ikonická placka s motorem uprostřed, kterou v Čechách proslavil Leoš Mareš a ve světě Tony Stark. Patří k autům, s nimiž bohužel nemám osobní zkušenost (nechcete mě někdo svézt?), přesto mám tušení, že by se mi i přes ne úplně vřelé city ke značce líbilo. Jistě, je to trochu primitivní přístup, ale může se někomu nelíbit kupé s desetiválcem z Lamborghini, ať už má poháněná všechna, nebo jen zadní kola? 

Zrod R8 byl přitom celkem prozaický. Když koncern VW pozřel značku Lamborghini, získal veškerou potřebnou technologii k postavení vlastního supersportu. První spatřila světlo světa verze quattro, později se auto vyrábělo i jako RWD, pod kapotu jste si mohli poručit osmiválec Audi nebo zmíněný desetiválec. Během let vznikla celá řada variací a limitovaných edicí, některé měly stahovací střechu, některé dokonce manuální převodovku.

Stejně jako v případě Stingeru, i u R8 se počítá s nástupcem, pravděpodobně elektrickým. Nejspíš si na něj ale počkáme zhruba do roku 2029.

Kadeřnické Audi TT dostříhalo metr

„Z jedné vody načisto,” řekli si v Audi a po pětadvaceti letech označili razítkem ‚discontinued‘ také malé kupátko. Označit TT za petrolheadskou ikonu je o něco těžší, neboť ve dvoukolkové podobě nikdy nemělo náhon na tu správnou nápravu a začínalo na stejné platformě jako Golf a Octavia, přesto si získalo početné příznivce. Koneckonců, designově bylo jediné svého druhu a trochu té zábavy za volantem poskytnout dokázalo.

Na rozloučenou – oficiální verze zní k pětadvacátému výročí – letos na podzim vydalo Audi tétéčko v limitované edici vrcholného provedení RS, označené plaketkou ‚iconic edition‘. Jedná se v zásadě jen o vnější styling, dostupná je však pouhá stovka kusů. Také model TT by měl v budoucnu dostat nástupce, je ale nabíledni, že turbený pětiválec už v něm nenajdeme.

Smuteční hlášení z Dodge

Abychom se v Evropě necítili ukřivdění, drsné čistky probíhají i za oceánem. Do propadliště dějin se příští rok potopí dvě legendární muscle káry – Charger a Challenger. Ne že by snad modely zcela skončily, jak je tomu u výše zmíněných, jejich charakter se však dramaticky změní. A je mi jasné, že milosrdná smrt by byla v očích mnoha fanoušků lepším řešením. Nové generace těchto modelů, plánované na rok 2024, už totiž přijedou výhradně jako elektromobily. Realita trumfla všechny temné předpovědi, které věstily oběma hrdinům řadové šestiválce. Dokážu si představit, že Charger bude zatraceně cool i v elektrické variantě, ale přece jen… Je to hodně radikální řez, zejména s přihlédnutím k nedávným statementům představitelů Dodge, že elektrické varianty slavných muscle cars neznamenají nutně konec těch benzinových. Tumáte, znamenají. Sedmá generace a modelový rok 2023 budou pro oba modely poslední štací.

Asi by se dalo ještě chvíli pokračovat. Mračna se stahují nad Nissanem GTR i Subaru WRX STI, spočítané to má Maserati Ghibli, i když zřejmě až napřesrok. Něco končí, něco začíná. Aby zůstala zachována rovnováha světa, očekávám v příštím roce představení spousty nových zajímavých modelů…