Bazarový snílek: Alternativa k MHD

V uplynulých měsicích jsem tu několikrát předestřel myšlenku nákupu nového rodinného vozu, který měl vystřídat stávájící naftový kombík, který ne, že by nefugoval (140 tisíc km na hrbu je vlastně ještě dost málo), ale tak nějak nepasuje do stávajícího provozního režimu, který zahrnuje 90% cest po Praze. Na to vážně dieselový kombík s manuálem není to pravé ořechové. Takže předpoklad byl, že se porozhlédnu po nějakém tom benzínovém či lépe hybridním SUV. Pár šikovných věcí jsem našel, na něco se byl dokonce podívat. Nic mě sice nechytlo z srdce tak, že bych to nezbytně nutně musel hned mít, ale asi bych dokázal něco vybrat. Jenže pak zasáhla “vyšší moc,” která rozhodla, že letos budou muset finanční toky odcházet docela jiným směrem, do jiného projektu než je auto. Ok, to je život. Naftový kombíček bude sloužit dál. Vlastně se nic moc neděje. Aspoň to jsem si tak nějak myslel.

Po té, co jsem dobrovolně redukoval počet testovacích zápůjček, abych si bral jen věci, které mě doopravdy zajímají, se mi stala taková nemilá věc. Kombíkem jezdí převážně žena, jiné auto v současnosti doma není, takže jsem zkusil fungovat v rámci MHD. Prý je to nejlepší způsob dopravy po městě, říkají někteří. No, pokud bydlíte přímo na metru, tak asi jo. To však bohužel není úplně můj případ. Já se k metru musím dopravit autobusem zhruba nějakých 15 minut. Modelová situace mého běžného dne vypadá asi následovně. Jedno dítko do dám do školky v místě bydliště. Pak ze severního okraje Prahy 8 musím odvézt druhé dítko na Pankrác. Odtamtud do práce ve Strašnicích. A odpoledne to samé zpět, bez započítání zájmových kroužků. Všeho všudy to vychazí na více než 3 hodiny denně jenom v MHD. Pro srovnání, autem to vychází asi tak na půlku. Asi umím prokrastinovat zajímavějším způsobem, než-li v nacpané hromadné dopravě. Proto bylo rodinnou radou rozhodnuto o nákupu tzv. záložního vozu, který bude sloužit právě v ty dny, kdy prostě a jednoduše není zbytí. Vzhledem k tomu, že to opravdu nebude každodenní sluha, mohu s klidem vybrat i nějakou tu kravinu, co nedává příliš smysl, protože je to fakt jedno. Hlavně když to bude sem tam jezdit, vejdu se do toho s dětmi a nebude to moc drahé. Inu, zabrousil jsem do inzerce a jal se zjišťovat, co by se mi tak mohlo zalíbit. Vzhledem k tomu, že striktní požadavky na konkrétní vlastnosti v tomto případě nejsou veskrze žádné, mohu přeci jen popustit uzdu své obvykle velmi konzervativní představivosti. Chcete se podívat, o čem všem jsem ochoten uvažovat a trochu mě politovat či se mi rovnou vysmát. Tak teď budete mít možnost.

Hyundai Genesis

Věděli jste, že klasický sedan vyšší střední, jen deset let starý, s velkým šestiválcem pod kapotou, pohonem všech kol a výbavou, za kterou by se nemusely stydět ani dnešní auta se dá sehnat už přibližně za čtvrt mega? Když překnousnete logo Hyundai, resp. Genesis, které v tomto případě bůhví proč přípomíná Bentley, může to být i realita. Genesis byl jednou z prvních testovaček, se kterými jsem v rámci Autíčkáře měl tu čest a vlastně na to vzpomínám stále docela v dobrém. Pamatuji si na velmi schopný pohon všech kol. Vzpomínám na fantasticky znějící audio. Pohodlné sedačky i podvozek. A taky na ten šestiválec, co sice moc nejel, ale za to dost žral. Ale co, to u auta, které najede “pár” kilometrů ročně to asi není tak úplně podstatné. A že to úplně nekoresponduje s vaší představou auta, jakožto náhrady MHD? Já říkal, že nechám pracovat svou fantazii. Proč by člověk nemohl přesednout z přeplněného vagónu metra do odvétravané sedačky potažené měkkou kůží? Vyměnit bezdrátová sluchátka na uších za audio Lexicon taky není špatný obchod. Jo, tohle by nemuselo být úplně špatné záložní auto. V podstatě největším argumentem, proč se tomu vyhnout je, jak jistě tušíte, servis. Genesis je sice obecně braný jako nadprůměrně spolehlivé vozidlo, ale servisovat to často nechtějí ani autorizované servisy, natožpak nějaký menší mimo oficiální síť. Neznáme, nechceme, nemáme díly. To je prostě úděl aut, která nepotkáte na každém rohu.

Abarth 500

Na rovinu, když je řeč o autě do města, může být něco lepšího než legendární pětistovka od Fiatu? No, může. Pětikilo se štírem ve znaku. Je to maličký, je to hbitý, má to živý motor, kterému v jadrném projevu ještě často pomáhá ten uřvaný výfuk Record Monza. Nevýhody jsou též nasnadě. Je to příšerně tvrdý, je to fakt malý (nicméně děti se nouzově vejdou). Ano, je to úplně něco jiného, než ten pětimetrový sedan o odstavec výš, ale nemohu si pomoct, pro malý fiátek mám prostě slabost. Navíc se dají sehnat už okolo dvousettisícové hranice, pokud se bavíme o verzi se 118 kW. Tak jak je tedy možné, že ještě neparkuje v mé pomyslné garáži? Na to existuje jednoduchá odpověď. Já bych totiž velmi rád automat. A je pravda, že i s ním se tento štírek dá sehnat. Ale soužití s tím robotizovaným manuálem, který byl v nabídce, je natolik komplikované a problematické, že bych se obával o své duševní zdraví. Tím spíš, když se bavíme o převážně městských jízdách. Škoda no, myslím, že jinak bych si s malým Abarthem jistě rozuměl.

Alfa Romeo Brera

Dalším členem tohoto zcela nesourodého přehledu bude pravé italské kupé, skvěle jezdící a především vášnivé. No dobře, spíš než kupé je to prachsprostý třídvéřový hatch. O tom, nakolik je to italské by se možná také u některých motorizací dalo polemizovat. Skvěle jezdící dáme pěkně hezky do uvozovek. A vášeň? To už je na chuti každého z vás. Já ji tam však cítím a možná z toho důvodu po Breře čas od času zatoužím, než z toho nápadu zase vystřízlivým. Anebo je to tím, že jsem ještě nikdy žádnou Alfu nevlastnil a někde vzadu v hlavě mi hlodá červíček, že bych to měl změnit a tuhle ikonickou automobilku někdy vyzkoušet na vlastní kůži (a peněženku). Ostatně je to asi celkem fuk, jaké důvody si člověk vymyslí, důležité je, že mám pro Breru jistou slabost. Ano, také si dodnes pamatuju to zklamání, kdy se z výjímečného konceptu, na kterém bylo všchno správně, stal produkční vůz, na kterém nebylo správně skoro nic. To však již odvál čas. Nemohu si pomoct, ale Brera se mi líbí. Jasně, je trochu obtloustlá, ale to neřeším. Stačí jeden pohled na přední partie a jsem ztracen. Od nákupu mě snad vždy odradí jen motorová paleta, ze které se opravdu složitě vybírá. A to jsem prosím člověk, kterému je úplně jedno, jestli lije do nádrže benzín nebo naftu. Na druhou stranu, ceny Brery klesají i hlouběji pod dvousettisícovou hranici a tam už leccos dá odpustit. Že bychom se někdy přeci jen shledali?

Americká V8

Od té doby, co můj dobrý kamarád a bývalý redakční kolega Matěj zakoupil pro své potřeby jeden nejklasičtějších amerických vozů vůbec a já pořád poslouchám jak je to boží, ve mně do jisté míry uzrává myšlenka, že bych si vlastně někdy mohl pořidít také ten americký osmiválec. Absolutně netuším v čem by měl být. Nějaké staré SUV? Pracovní pick-up? Nebo snad v obřím sedanu? Fakt netuším. Víte, já Ameriku nikdy neměl a ani po ní nijak zvlášť netoužil. Vždycky mi to přislo jako natolik vzdálené mým potřebám, že jsem prostě nejevil zájem. Nicméně loni jsem si vyzkoušel rovnou dvě moderní Ameriky a zanechalo to ve mne hluboké vzpomínky. Že bych do toho přeci jen dospěl? Je to možné. Pak by možná nastával ten pravý čas, si něco takového pořídit i domů. Co myslíte? Potřebuji americký osmihrnek?

Tak co říkáte takovému lehce bláznivému mišmaši? Luxusní sedan, malý štírek do města a italské kupé, co není kupé. Anebo snad rovnou ten velký osmiválec? Které auto myslíte, že by nejlépe zastalo roli záložního auta? Abych byl zcela upřímný, to se v danou chvíli nedozvíme. Tento článek začal vznikat zhruba před čtrnácti dny a za tu dobu se toho hodně událo a mnohé změnilo. Long story short. Dal jsem se do řeči s jedním kamarádem, ten si postěžoval, že mu na dvoře stojí jedno auto navíc, které teď vůbec nevyužívá a nejraději by ho poslal do světa. Tak jsem se zeptal, kolik si za to tak představuje a pak jsme si plácli. No, takže teď mi doma dělá společnost auto, o kterém bych si nemyslel, že někdy budu vlastnit a hlavně je zase naprosto jiné, než výše zmínený soubor vozů. Co konkrétně to je, na to si budete muset ještě malý moment počkat. Brzy vám jej představím v některém z dalších článků. Pokud byste však byli hodně zvědaví, nechal jsem vám v tomto článku malou nápovědu.

Komentáře

František Čáslavský
06. února 2024, 09:23
4

Městský vůz? Ale zajisté, ozvalo se u Lincolnu. Děti se vejdou, mrtvoly do kufru taky. A V8 to taky má...

S tím robotem od Fiatu to není až tak strašný, s jedním čas od času jezdím a je to zatím dost bezproblémová věc. Ale jasně, hydroměnič lepší.

Bazarový snílek: Alternativa k MHD

Hyundai Genesis

Abarth 500

Alfa Romeo Brera

Americká V8

Mohlo by Vás také zajímat

Komentáře

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Fórum

Rušné diskuse

Kategorie

Nepřehlédněte

Sledujte také

Kontakt