Hyundai Matrix: Multipla z Wishe

Psal se rok 2001 a Hyundai představil na autosalonu v Ženevě vůz, který vypadal jako naprosto dokonalé zboží pro evropské trhy. Kompaktní MPV designované slovutným studiem Pininfarina, s vnitřním prostorem plným šikovných vychytávek, který pohodlně usadil pětici osob na půdorysu Fabie, osazený úspornými motory a navíc pojmenovaný po v té době zatraceně cool filmu (nikoli, trilogii, Reloaded a Revolutions vyšly až o dva roky později).

Korejci si na téhle novince dali opravdu záležet. Věděli, že obyvatelé starého kontinentu příliš neocení konzervativní sedany, jakými byla třeba Sonata nebo menší Accent, ale mohou se utlouct po promyšlených řešeních nabízejících co nejvíce auta na co nejmenším prostoru. Největšími přeborníky v téhle disciplíně byli samozřejmě odjakživa Italové, kolega Jarda to nedávno znovu připomněl ve článku o Fiatu Panda. Není tedy divu, že sic nikdy přímo nepřiznanou, ale přesto velmi evidentní inspirací Matrixu se stal také Fiat, také velmi promyšlený a prostorově skvěle řešený. Fiat Multipla. 

A já vím, že se někteří z vás možná ušklíbají, ale  co do uspořádání vnitřního prostoru nemá nevšedně tvarovaný vítěz každé ankety o nejhnusnější auto dodnes přemožitele. A nespornou inspiraci vidíme na korejském voze ze všech stran. Vysoká stavba karoserie s minimálním zúžením směrem vzhůru slibuje dostatek místa pro ramena a vzdušný interiér, nízko položená hrana bočních oken potěší děti, které mohou nerušeně koukat ven, Krátká nízká kapota pomáhá výhledu dopředu, velké výklopné zadní dveře se světly co nejvíce v rozích zase umožňují naložit rozměrné krabice do kufru. 

Největším problémem Multiply byl samozřejmě její design, který sice léty tak nějak zraje, ale ani tak se nedá označit za hezký. A na konci devadesátek byl vyloženě odporný. Jinak skvělé auto propadlo a skončilo bez náhrady, což je do jisté míry škoda. Hyundai se proto rozhodl svěřit design slovutnému studiu Pininfarina. Tvůrci Ferrari F40, Jaguaru XJ-S nebo Lancie Montecarlo. Co by se tak mohlo pokazit? 

Jak vidno na obrázcích lemujících tento text, pokazilo se mnoho. Výsledkem byla neurčitá bezpohlavní škatule podivných proporcí, která na malých kolečkách působí až komicky. Jako by bylo celé auto slepencem designových nápadů, které samy o sobě nebyly vyloženě špatné, ale dohromady prostě nefungují. Třeba detail zadního bočního okénka, víka kufru a horního spoileru by ve výřezu působil docela elegantně, ale pak najednou stylová linka končí a s c-sloupkem jako by začínalo úplně jiné auto. Přední maska pak byla příliš nízká – jako by se s ní počítalo spíše na nějaký malý hatchback. 

Část vzhledových nešvarů sice (opět se mi chce říci po vzoru Multiply) vyřešil facelift, při kterém vůz dostal úplně nový předek a nenavazující hrana zadního okénka byla alespoň trochu zamaskována polepem, i tak ale Matrix působil dost disproporčně a z některých úhlů vyloženě komicky. Neříkám, že  Cadillac CTS, ve kterém se proháněli Morpheus a Trinity v “Matrix Reloaded” je kdovíjak nádherné auto, ale nad touhle abominací by Neo jistě zamáčkl slzu. 

Podobné to bylo i v interiéru. Inspiraci Multiplou tu opět nelze zapírat. Krátká řadící páka vysoko u palubní desky, přístrojovka uprostřed, vysoký posez a spousta odkladacích schránek a přihrádek. Zadní lavice je posuvná, díky čemuž lze zvětšovat zavazadelník a má také nastavitelný sklon opěradla, opět tak, aby si posádka mohla vybrat mezi komfortem a prostorem pro náklad. Ale je to jen lavice, nikoli trojice samostatných židliček. A dopředu se vejdou jen dva lidé. Matrix je totiž o kousek užší než Multipla, a tak si na její největší devizu, uspořádání 3+3 s šesti samostatnými sedadly, musel nechat zajít chuť. 

Samotný design interiéru je sice o dost civilnější než v podivném Fiatu, nicméně jsem dalek toho, ho nazývat zdařilým. Opět tu najdeme tu a tam dobrý nápad, potěší třeba dostatek stojánků na nápoje ve výklopných schránkách, nebo mnoho poliček na drobnosti, chybí tomu ale jakákoli invence nebo šmrnc. Tam, kde Multipla šokovala obrovským výdechem klimatizace ve tvaru robotí hlavy nebo potěšila plátěným barevným čalouněním, nabízí Matrix jen lány šedých plastů a jako největší vzrůšo nabídne tu a tam plasty stříbrné. 

Co do motorizací, výchozí pozice byla opět velmi dobrá. Základní benzínová jedna-šestka sice asfalt netrhala, ale byla spolehlivá a docela úsporná. Osmnáctistovka měla nabídnout vyžití dynamičtějším řidičům a to, že se téměř neprodávala, svědčí o skladbě kupujících. Nejvíce na dračku šly ale v té době motory na naftu. Patnáctistovka s common-railem zní jako dobrá volba a do jisté míry je, ale až po prvním faceliftu v roce 2004. Do té doby se pod označením 1,5 CRDi skrýval velmi udýchaný a nekultivovaný tříváleček, až později se tu objevil mnohem lepší čtyřválec. Tou dobou už měl ale naftový Matrix bohužel svoji pověst pošramocenou. 

Osobně mám něco odjeto s Matrixem po druhém faceliftu z roku 2009, s naftovým čtyřválcem, ve střední výbavě s klimou a elektrickými okny (která teda vzadu sjíždějí jen asi do půlky). To auto je dokonale nijaké. Zadní víceprvek s dvojicí příčných a podélným ramenem by sice mohl slibovat čitelné řízení nebo slušné jízdní vlastnosti, ale ve skutečnosti je vůz rozbředle nedotáčivý, naklání se a rychlá jízda se mu vůbec nelíbí. Na dírách působí nervózně, obzvlášť roleta, nebo větší kočičí hlavy ho dokážou nepříjemně rozhodit. Na vysoko ukotvených výškově nenastavitelných sedačkách se trůní trochu jako na záchodě a pozice za volantem je na delší trasy docela nepříjemná. 

Zkrátka – když dva dělají totéž, není to totéž, i když dojdou podobného výsledku. Multipla byla sice také hnusná, v nabídce byl motor na CNG, který se s oblibou kazil, její nízko umístěná olejová vana zkazila cestu nejednomu řidiči, který přejel přes příčný práh moc rychle a nekvalitní lepidlo držící pogumování interiérových částí časem udělalo z vozu nepříjemně oloupané místo. Ale známe ji všichni. Je to TA Multipla. Legenda, možná vysmívaná, ale rozhodně nezapomenutelná.

Oproti tomu Matrix je prostě jen tuctové malé MPV, které sice v současné době nabídne na svém cenovém dně zajímavý poměr ceny a výkonu, ale minutu po vystoupení z něj už si nebudete pamatovat, čím že jste to jeli. Ačkoli mu sudičky nadělily do kolíbky Pininfarinu i možnost poučit se z chyb Multiply, vyrostlo z něj nehezké nudné auto, prostě jen obyčejný přepravník bez emocí. Ale možná jde jen o to, se na celou věc podívat s časovým odstupem. Matrix totiž v roce 2010 nahradilo jiné malé MPV. Vůz, vedle kterého najednou tento blob vypadá jako umělecké dílo, jezdí jako formule 1 a oplývá luxusem Rollse. Ano, mluvím o své automobilové Nemesis, tom nejhorším autě na světě, Hyundai ix20. Hyundai Matrix tak nakonec zůstává němou připomínkou toho, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůr.