TopX nejzbytečnějších motorsportů

Chtěl jsem se s vámi podělit o hejt na ty nejhloupější variace motorsportů. S tím, že vynechám ty nejjednodušší cíle, typu Nascar nebo drag racing a vůbec většinu těch z Ameriky. Rovněž jsem nechtěl zahrnout ty, které jsou samy o sobě parodií – třeba závod ve Fordu T s prasetem v podpaží. Proti tomu nikdo nic nemá, to je super zábava. Tady nám jde spíš o ty chvíle, kdy se na první pohled srandovní zábava přehoupla do té druhé, přehnaně vážné roviny. Jenže sám mám poměrně stupidní nápady, a tak jsem posléze naznal, že vlastně skoro každý z těch sportů se dá nějakým způsobem obhájit. Nicméně tu přinesu několik horkých adeptů, nad kterými i já kroutím hlavou. Finální verdikt ale nechám na vás.

Scooter drag racing

Na tohle jsem narazil náhodou na youtube, původně jsem si myslel, že jde o nějaký trolling. Nicméně hlubší výzkum (klikání na youtube) odhalilo, že se jedná o poměrně vážnou a uznávanou věc, hlavně v zemích, kde jsou skútry životní styl. Především tedy v Thajsku, ale i ve Francii a Nizozemí. Ukřičené dvoutaktní speciály závodí na 50-100-150-200 metrů. V základní skupině spolu měří síly stroje s motory ne většími než 50ccm, které mohou dosahovat výkonů až k omračujícím dvaceti koním! Ano, to je docela omračující, když v sérii mají okolo čtyř. V dalších skupinách jsou pak povoleny objemy až do výše 125ccm. Všichni se u toho tváří naprosto vážně a na některých strojích je na první pohled znát, že jejich stavba stála poměrně dost úsilí a peněz. Samozřejmě se regulérně využívají všechny fígle z „dospělého“ drag racingu: natažené rámy/kyvky, lepivé slicky, wheelie bars, burnout před závodem, dokonce i dusík. Třešničkou na dortu už je potom jen třída, ve které se měří čas zajetý po zadním. S jasně danými pravidly: přední kolo se musí odlepit od země na prvních patnácti metrech a pokud se dotkne země dříve, než protnete cílovou čáru, čas se nepočítá. Celý to vypadá jako docela vtipná zábava, jen se podivuji nad tím vynaloženým úsilím, slovy klasika: „To muselo dát práce, přitom taková blbost“.

Sled pull

OK, tenhle, ehm „sport“ už jde i mimo mě. Majoritní oblibu, či zastoupení má v samozřejmě v Americe, ale také Austrálii a ani my Evropané nejsme zcela bez viny. Traktor nebo pick-up, zkrátka vozidlo, má za úkol táhnout přívěs se závažím na dráze 100 metrů. Protnutí cílové čáry se značí jako „Full Pull“ a pokud se to povede více než jednomu soutěžícímu, následuje další kolo, ve kterém se přidá zátěž na tažený přívěs. Zátěž se mění v závislosti na skupině, ta nejvyšší dosahuje až k devětadvaceti tunám. Existuje i odnož ve které se to jezdí s upravenými pick-upy. Na internetech se dá samozřejmě najít množství videí s různými faily a upřímně, sto procent diváků čeká na tohle, jinak je to podle mě ta nejnudnější podívaná. Auto jede, pomalu a po chvíli se zastaví, gratulujeme. U pick-upů obvykle létají vzduchem kusy pohonného ústrojí: kardany, poloosy, převodovky, příležitostně i motory. U traktorů to jsou pak hlavně ty motory, jelikož zbytek je navržený a stavěný na pořádnou zátěž. Motory pro tažení takové zátěže samozřejmě potřebujete vskutku monstrózní, produkující tisíce kilowat a hlavně newtonmetrů. Bez vyjímky jsou tudíž osazeny kompresory nebo několika turbodmychadly. V těch nejvyšších skupinách traktorů pak přichází ke slovu motorů několik, avšak ne více než 5, aby bylo možné se vlézt do váhového limitu, předepsaného pravidly. Tyto pohonné jednotky mají různé původy, například: V8 z vrcholných dragsterů, ale vyjímkou nejsou ani motory z armádní techniky – tanků či helikoptér. Nicméně v mých očích tento sport zkrátka velké uznání nemá, jelikož zde spatřuji velice malé nároky na skill řidiče či nějakou taktiku. Rád se nechám vyvést z omylu v komentářích.

Dyno race

Já vím, že jsem na začátku říkal, že nebudeme do těch američanů kopat, ale … Znáte to, zatáčení doleva někdy může být poměrně složitá záležitost, tak si řeknete že to nemáte zapotřebí a budete závodit jen rovně. No jo, jenže ono i závoděni rovně může být docela složité, co teď? Nezoufejte, pořád je tu možnost, jak ukázat vaši topově vyladěnou káru bez potřeby řidičských schopností a (téměř) bez rizika jejího rozbití! Stačí ji postavit na válce uprostřed srazu, zamáčknout pedál do podlahy a počkat si na čísílko. Netřeba dodávat, že některé vozy postavené za tímto účelem budou pravděpodobně, díky honbě za tím nejvyšším nominálním výkonem, poměrně nepoužitelné pro jízdu jako takovou. Na obranu téhle aktivity by se slušelo vytáhnout, že to většinou bývá doplňková záležitost, animační program chcete-li, na různých petrolheadsky-kulturních akcích, spíše než samostatná záležitost. Navíc pokud máte firmu zabývající se laděním aut, je to určitě dobrá reklama, respektive může být. Taky mám pocit, že to je činnost poměrně oblíbená u majitelů řádně načipovaných naftových pick-upů, ale tak to je každýho věc, co dělá se svými penězi, truckem nebo sestřenicí.

Hillclimb

Po našem by se tomu dalo říkat „závody do vrchu“, ale to teď nemám na mysli. Mám na mysli offroadovou verzi tohoto sportu. (bouncer/enduro) Nejen amerika živí tento segment, v Evropě, Švédsku a Norsku, se velice podobná disciplína skrývá pod názvem „offroad formula“. Takový ten typ, kterého se účastní podivně vypadající jednoúčelové speciály a jehož cíl obvykle bývá v místech, k jejichž dosažení by člověk zvolil spíše horolezeckou výbavu než auto nebo motorku. Většina pokusů pak končí v kotrmelcích zpět na startovní čáru. Určitě tu budete namítat, že zdolávání kopců k offroadu či motokrosu zkrátka patří a o tom se vůbec nepřu, ale doporučuju rozkliknout video, abyste věděli, co mám na mysli já. Je ale pravda, že tady už se něco jako schopnosti jezdce nebo taktika promítnout může, i když se mi to v tom hledá poněkud ztuha. Zkrátka asi „nejsem cílovka“ jak se to občas skloňuje u některých testovaných aut. Pokud vás ale v mládí bavilo válet sudy a chcete si to připomenout nebo jste ještě nedospěli, i kdyby jen mentálně (vlastní zkušenost), tak to bude přímo pro vás!

Skijøring

Tohle divné slovo má původ v norském „skikjøring“ a doslova to znamená "řízení na lyžích“. V dávných dobách se lyžaři nechávali táhnout psem nebo koněm. Postupem času ale homo sapiens objevil oheň, vynalezl kolo a spojením těchto věcí se zrodila nová forma této činnosti: motoskijøring. Pes byl nahrazen crossovou motorkou (autem, sněžným skútrem) a lyžař … ten je tam vlastně pořád, beze změny. Tato disciplína je oblíbená především v místě vzniku: Norsku, ale také v ostatních evropských zemích, včetně naší republiky. Zajímavostí by pro vás mohlo být, že je zakázáno obutí s hřeby, i když by to jistě výrazně usnadnilo život řidiče. Na druhou stranu, život lyžaře by to naopak poněkud znesnadnilo, možná i ukončilo. Neberte to nějak špatně, rozhodně to není bezduchá, zbytečná, nezábavná věc jako některé předchozí případy, schopnosti jsou tu potřeba na obou koncích lana, jen se trochu podivuju nad tím, jak vážně se to bere. Ten nápad mi vůbec není cizí, jen to ve mně vytváří dojem, že je to aktivita, kterou bych nejraději provozoval se svými přáteli, někde na louce, daleko od civilizace, po několika pivech. Vlastně jednou, tehdy ještě s prvním autem, na odlehlé louce … tak moment, mě tady dneska nesoudíme.

Tak to bylo jenom takové nakouknutí, určitě by se dalo pokračovat donekonečna. Jaký motorsport je podle vás „nejzbytečnější“? Podělte se s námi, hlavně ale přidejte důvod, proč. Ono to bude dost subjektivní, protože pokud to někoho baví, případně někoho dalšího na to baví koukat, tak to vlastně zbytečný není a může to být nápad sebestupidnější. Taky si na to vzpomeňte, až vám někdo bude tvrdit, že jezdit na okruhu pořád dokola je blbost.

+1 od Kubajze:

Formule 1

Vlastně všechny tyhle podivné sporty, možná až na tu "jízdu na válcích" docela chápu a jsou mi svým způsobem sympatické. Na všech těch videích totiž vidím spoustu lidí, kteří se dobře baví a dělají něco, co jim dělá radost. A o tom přeci má ten motorsport hlavně být. A právě proto mi bohužel zdaleka nejzbytečnější a nejvyprázdněnější přijdou závody Formule 1. Královská disciplina automobilismu postupně přerostla sama sebe, nechala se svázat nekonečnou plejádou regulí a pravidel. Stal se z ní klub pro pár VIP boháčů, kteří jen dumají, jak na závodění v monopostech vydělat ještě více peněz. Formule vypadají, až na různé barvy lakování, všechny skoro stejně, protože je na to předpis, řidiči jezdí také podobně, aby se vešli do regulí a největší vzrůšo na tom všem je moment, kdy se jede tankovat. Tohle mi přijde jako opravdu zbytečný motorsport. Kdyby se místo toho v neděli odpoledne vysílaly závody Fordů s prasetem, byl by svět mnohem lepší místo.

Komentáře