Nulové emise? Výfuk v elektrárně? Kde je pravda odhaluje nedávno publikovaná studie výzkumníků z brněnského VUT FEKT.
Studie publikovaná v prestižním časopise Renewable and Sustainable Energy Reviews se věnovala vlivu elektromobilů na emise v zemích Visegradské čtyřky – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko. Což znamená, že by se konečně mohlo podařit vyvrátit (nebo potvrdit!) řadu mýtů oblíbených v našich končinách. Právě geografické zasazení je podle mě velmi důležitým faktorem. Ve všech diskuzích totiž velmi často argumenty sklouznou k tomu, že náš energetický mix není ani zdaleka tak čistý, jako například v Norsku, aby přechod na EV dával skutečně bezemisní smysl.
Fakta
Hlavní hvězdou, o které bude řeč, je Hyundai Kona z roku 2019 a to hned z několika důvodů. Předně se vyrábí ve všech myslitelných provedeních pohonu – benzín, nafta, hybrid i čistě elektrický s menší a větší baterkou. Příjemným bonusem také bylo, že se vyrábí u nás, v Nošovicích, takže byla snadněji dostupná data ohledně emisí při výrobě. Totéž platí i pro baterii jeho elektrické varianty, která se vyrábí v polské Wroclawi. Ostatní údaje se také vztahují k roku 2019, který byl „posledním normálním“, před bezprecedentními údálostmi jako Covid nebo válka na Ukrajině. Uvažováno bylo patnáctileté období s průměrným nájezdem 10 000 kilometrů za rok. Následující graf je tak poplatný přímo pro Českou Republiku a vyjadřuje celkový objem emisí za celou popisovanou životnost vozu (15let / 150 000km).
Reklama
Žlutá část sloupce jsou emise, jež připadnou na výrobu vozu. Pro běžného autíčkáře poměrně nepřekvapivě vycházejí všechny verze téměř stejně. Vyrobit auto je prostě (emisně) stejně nákladné, nezávisle na jeho pohonu. Oranžově jsou zvlášť znázorněny emise z výroby baterie. Takže na začátku cyklu je elektromobil skutečně v nevýhodě a není zelenější. Tenhle dluh se však poměrně rychle vyrovná, když si povšimneme šedého sloupce, představujícího emise ze spalovaného paliva. U nás poměrně brzy, již po 32 000 km v případě větší baterie a po pouhých 17 500 km u menší. I při uvažování emisně „nejhorší“ kombinace – tj. větší baterka a polský energetický mix (větší podíl uhelných elektráren), nastane rovnováha po necelých 50 tisících. Fakta říznutá špetkou cynismu hovoří jasně. Pokud máte v plánu ztotálkovat své nové auto před třemi desítkami najetých kilometrů, rozhodně je lepší činit tak se spalovacími vozy.
Zajímavostí také je, že výzkum počítal s emisemi při výrobě všech paliv. (modrá část) Stejně jako se stejk neobjeví sám od sebe na pultu v obchodě nebo elektřina v zásuvce, ani benzín na čerpací stanici se neocitne jen tak. Dokonce zašli tak daleko a dopodrobna, že byly brány v potaz také emise při výrobě adBlue potřebné pro provoz naftové varianty. Nakonec zelená část jdoucí do mínusu jsou emise ušetřené díky předpokládané plánované recyklaci vozidla na konci jeho životnosti. Z vraků umíme znova využít přes 90% materiálu a jedná se o obrovskou úsporu, oproti zisku ze surových materiálů – především, co se kovů týče. Z důvodu náročnosti a nejednoznačnosti dat nebyly uvažovány emise v rámci údržby. Zde by se však misky vah opět jistě vychýlily na stranu elektromobilů. Nižší servisní náročnost jim v některých ohledech – absence olejů, filtrů – zkrátka nelze upřít.
Celkové emise elektromobilů jsou však za uvedený cyklus oproti spalovacím verzím téměř poloviční. Takže ano, z hlediska emisí to má smysl a pohon na elektřinu si svoje (emisní) výhody dokáže obhájit. Stručný závěr hlavního autora Kamila Jaššo zní:
„Výzkum prokázal významný potenciál elektromobilů ve snižování emisí v zemích Visegrádské čtyřky (V4). Ve srovnání s benzinovými motory mohou elektromobily snížit emise o 29-69 % (v ČR o 46 %), u naftových motorů je redukce 19-60 % (v ČR o 39 %).“
Konkrétní čísla nejsou pochopitelně zcela stejná pro všechny země, což je dáno zejména energetickým mixem. Podíly elektřiny vyrobené v České republice jsou následující: fosilní paliva – 52%, jaderná – 35%, obnovitelné zdroje – 13%. (pro rok 2019) Nejlépe, respektive nejekologičtěji pak vychází provoz elektromobilu na Slovensku, za čož vděčí především většímu zastoupení jaderných (54%) a vodních (16%) elektráren. V celé rovnici je samozřejmě mnoho proměnných, takže pro jiné vozy, v jiných zemích, může podobný graf vypadat rozdílně. Rozhodně se však jedná o komplexní analýzu, jejíž závěry jsou vážně zajímavé. A co víc, relevantní přímo v našem středoevropském prostředí, bez přepočtů a různých „coby-kdyby“.
Reklama
Graf celkových emisí elektromobilů pro všechny země V4
Spekulace
Do „coby-kdyby“ scénářů se můžeme společně pustit v komentářích. Někomu by se třeba 150 000 km mohlo zdát málo, průměrný český řidič za rok prý ujede spíše ke 20 000 km. I kdybychom předpokládali nejčernější scénář – tj. výměnu baterie (ve 150k km) a přičetli emise za výrobu druhého kusu, stále bude elektromobil s přehledem ve vedení. Samozřejmě baterie mají ambice na mnohem delší životnost a technologie se stále posouvají. Snad i největší skeptici uznají, že hranice 150 000 km dosáhne dnes prakticky každá baterie. Dokonce sami výrobci na ni dnes poskytují záruku velmi blízkou této hranici. Pokud se navíc naučíme získávat elektřinu šetrněji, k čemuž průběžně směřujeme, rozdíl ve prospěch EV opět poroste. Čistě po technické stránce mi zkrátka vychází, že to smysl má. Shodneme se aspoň na tom? Samozřejmě jsou tu i další stránky, na které třeba přijde řeč i v komentářích. Nechť debata započne.
Pokud by někoho problematika zajímala (a nechtěl platit za přístup k celé rešerši), detailnější rozhovor s výzkumníky můžete shlédnout zde.
Zdroje:
https://www.fekt.vut.cz/o_fakulte/aktualita/271268
https://www.cistadoprava.cz/odborne-clanky-konference-rozhovory/kamil-jasso-pokud-porovname-vozidla-dukladne-spravedlive-je-temer-nemozne-aby-byl-elektromobil-v-ceske-republice-mene-ekologicky-nez-konvencni-automobily/
Prohlédnout 7 fotek
Nový Hyundai Tucson budou Češi milovat. Je prostornější, spalovací a utáhne skoro dvě tunyNový Hyundai Tucson přidává prostor, praktičnost i pořádnou tažnou kapacitu, přitom zůstává věrný spalovacím motorům. Navíc vzniká v Nošovicích. Co by si Češi...Číst dál
Autíčkář na cestáchDovolená elektromobilem bez omezování? Hyundai IONIQ 9 toho ale zvládne ještě mnohem víc24. 7. 2026
Recenze & testyHyundai Santa Fe hybrid 4x4: Auto, ve kterém chcete jet klidně i na druhý konec světa8. 7. 2025
Woyta
Koukám, že počítali s prakticky stejnými emisemi při výrobě. Jestli si pamatuji dobře z jiného článku tak zrovna v případě Kony byly emise z výroby o 60% vyšší oproti benzínové variantě. Dále počítají s baterií která nedegraduje stářím. Její výměna do toho pak taky hodí vidle. Jak z hlediska emisí, tak nákladů.
Woyta
Asi jsem to našel. Je to ještě veselejší. 6t co2 benzín, 7t hybrid a 13t či 18t EV. https://www.auto.cz/jizda-cista-ale-co-vyroba-kolik-co2-vznikne-pri-vyrobe-elektromobilu-131387
Trinom
Což poměrově zhruba odpovídá sloupečkům. Koukni na barvy - žlutá pro ICE a žlutá + oranžová pro BEV.
Každopádně výměna akumulátorů se obvykle řeší až někde kolem 500 - 800k km, takže započtení ve 150 je bezpředmětné (ostatně za tu dobu se rozdíl oproti ICE stane 4-násobkem.)
-
Komentář upraven 13. 4. 2025, 18:16:37
Woyta
Produkční hodnoty pro benzin, naftu i hybrid odpovídají dokazovanému článku. Ale pro EV je mají výrazně nižší. 9t a 11t oproti 13t a 18t z článku. To už pak v TCO udělá docela velký rozdíl. Ano baterka může vydržet hodně km. Ta milionová tesla je měnila průměrně po 450k km. Baterky ale degradují i stářím a tady počítají s tím, že vydrží 15 let. Odhady se dost liší . 8-12let? 15-20let? Tady si asi budeme muset pár let počkat než se ukáže jak to je.
bkralik
Woyto, prosímtě, zrovna si předvedl přístup tzv. "najdu si údaje co se mi hodí". Odkazuješ na pochybný, nerecenzovaný článek Michala Dokoupila z týdeníku světa motorů a porovnáváš ho s citovaným a recenzovaným článkem odborníků z odborného časopisu.
Kdyby sis ten článek nakonec někde sehnal (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1364032124007858), tak zjistíš, že tam problematice energie spotřebované a emisí vypuštěných při výrobě baterie věnovali autoři tři stránky hustě psaného textu a odkazují se na 20-30 zdrojů!
Tak prosímtě běž s "já našel 13-18t EV" někam, fakt jo...
Woyta
Máš k tomu přístup? Rád bych si přečetl z čeho ten jejich odhad vychází. V abstraktů píšou je o hodnotách typických pro český automotive
bkralik
No, přístup k tomu mám, ale pracovní a neměl bych to posílat ven. Zkusim to posehnat někde jinde :)
Woyta
Už se to ke mě dostalo z jiného zdroje. Zatím jsem na to kouknul jen zběžně. Všimnul jsem si tam zmínky o studii IVL, ze které vycházel ten zmíněný článek. Jsem zvědavej kde vzniknul tak velký rozdíl.
MBMB
"Jinde" bohužel ještě není, bude si asi potřeba počkat.
Jenda_K
Ano spekulace je jednoduchá, kdyby opravdu došlo k výměně podstatného množství automobilů na elektro pohon, tak by se výrazně změnil i energetický mix, vodní aní jaderné elektrárny nevzniknou otočením kouzelného prstenu a navýšení spotřeby by bylo dorovnáno výrobou elektřiny z fosilních paliv.
Takže lze uvažovat o tom že elektřina pro elektromobily by byla téměř výhradně z fosilních paliv a potom začnou výpočty vypadat jinak.
Účinnost tepelných elektráren je po odsíření někde kolem 37 %. další ztráty jsou v transformaci (účinnost cca 98 %) na vysoké napětí, přenosu energie(99%), zpětné transformaci na nízké napětí (98%), v nabíječce (97%), akumulaci v bateriiích (96%) a elektromotoru (98%) a teprve potom mám výkon na hřídeli. Takže celková účinnost z tepelné elektrárny je cca 32%.
Ta celková účinnost je podstatně nižší než účinnost slušného spalovacího motoru (spalovací motory mají i přes 42 %, ale v autě neběží vždy v optimálním režimu), obvzlášť pokud je aplikován v hybridním pohonu, kdy auto nemaří všechnu energii bržděním a spalovací motor neběží v době kdy není potřeba mnoho energie.
Vrátím li se k té Koně, udávaná spotřeba je 16 kWh/ 100 km u elektra a 4,6 l/100 km benzínu v hybridu . ve 4,6 l benzínu je energie 41 kWh, takže když budu uvažovat stejnou potřebu energie k pohonu jako u elktromobilu, využiju vlastě 39 % energie v palivu k pohonu a ještě mi zbylo teplo na vytápění kabiny a nemám problém s další spotřebou elektromobilu v zimě s vytápěnim.
Prostě při uvažování současného energetického mixu ty emise možná vycházejí lépe, ale já žádnou hrozbu ve zvyšování obsahu CO2 nevidím, v historii ho bylo i dvakrát více v ovzduší než dnes.
V případě přechodu na elektroauta nemáme žádné rezervní kapacity v bezemisních zdrojích a další elektrická energie by byla stejně z fosilních paliv i s produkcí emisí.
Ale je možné že nemám úplně pravdu, protože pokud půjde ekonomika do kopru a spotřeba elektřiny vlivem útlumu průmyslu výrazně klesne nebudem muset nové zdroje budovat, ale asi taky nebudeme mít čím jezdit, za co a kam.
riderhenry
Hezky popsáno, za mě hlavní argument je lehce schovaný, a to "já žádnou hrozbu ve zvyšování obsahu CO2 nevidím". A jelikož je na tom všem postaveno všechno další, je třeba vrátit se úplně na začátek a najednou zjistíme, že nemáme vlastně problém...
Janus
Proč je hybrid výrobně méně náročný, než benzín? Vždyť to je benzín s elektromotorem a komplikovanější převodovkou atd. navíc…
Trinom
Napadá mě jednodušší motor (atmosféra) a převodovka (často variátor). Jestli to dá menší sumu si odhadnout netroufnu, ale teoreticky by mohlo.
Janus
myslel jsem, že převodovka v hybridu je složitější, než v EV, protože řeší i připojování elektromotoru - nedávno tu (nebo na Garáži) byl článek o tom, jak je to v Toyotách, a přišlo mi to jako docela komplikované ve srovnání s normální převodovkou
Trinom
Vůči EV je složitější (tam je zpravidla jen reduktor). Vůči 10° automatu už jednodušší ale být může.
Woyta
Honda ecvt je zajímavé řešení.
PepaSFI
převodovka v hybridu může být úplně jednoduchá, třeba v Priusu tam vlastně není ani spojka, jen jednoduché planetové soukolín něco jako diferenciál a do něj je připojený motor, generátor a elektromotor. Nic se neřadí, nic se nepřipojuje, ono se to točení přes ty kolečka různě přelévá podle toho který motor točí nebo je točen
martin_100
Hele mě spis vrta hlavou jina věc. Běžny auto kolikrát v pohodě slouží i 30, 50 ale i 90 let s původní nadrží často. Ta nádrz má oi po tolika letech furt stejnej objem a auto ma téměř nezměněnej dojezd proti době kdy bylo nový. U EV je místo nadrže baterka. Zatim jsem neviděl jedinej pojizdnej elektromobil starši 30 let s původni baterkou. Pred par lety jsem koukal zda bych i já vcelku nebohatej mohl jezdit na elektriku. No nemohl. Tehdy bylo nejlevnějši elektroauto 10 let starej renault za 200 tisíc. Ovšem deklarovanej dojezd byl 50 km takže nepoužitelný.
PepaSFI
no tohle je poměrně častý případ srovnávání nesrovnatelného. Baterka není nádrž, baterka je nedílnou součástí pohonu. Kolik znáš běžně užívaných třicetiletých aut s takovým nějakým nájezdem mezi těma zmíněnýma 10-20 tisícema ročně? Kromě pár výjimečných kusů jsou většinou dávno v huti. A prorezlá nádrž je jen jeden z možných trůblů, je spousta jiných věcí co jednou pošlou auto do šrotu protože opravit a udržovat to už se prostě nevyplatí. Anebo už prostě nebudou náhradní díly. Třeba banality za pár korun. Je jedno jestli ti auto odstaví baterka za čtvrt milionu nebo rozvodová sada za tři tisíce co už se dvacet let nevyrábí. Akorát teda ta baterka možná půjde nahradit, přestavět na lepší. Viz třeba oblíbený youtuber Amperák. Nedosařitelný díl do spalováku? Hmmm...
martin_100
To neberu. Kolik dů se vyrábi na Aerovky a podobny auta? Nula nula prd a furt jezdí. V ppdstatě cokoli se necha na auto vyrobit nebo modifikovat z jinýho dílu.
Baterka se samozrejmě dá nahradit. Ale bude stat takovej nesmysl, že to auto vyradi z provozu klidně za 10 let. U spalováku za cenu vyměny,baterky v EV udělás generalku celyho auta a jezdíš dál.
Jo vyvoj pujde dál. Za 30 let budou batetkáče opravocat garážisti v kazdý Zakopaný Řiti za par drobných. Ale tak daleko nejsme. Dnešní děda co si v tuzexu koupil fiata 127 pred 50 lety a jezdi s nim dodmes je pořád ekologictějši než clověk co si pred 10 lety koupil EVcko a ted reši jestli da statisice za vymenu baterky nebo koupi novy auto. A to jen aby ta 10- 15 let rešil to samý.
Mě je nějaka uhlikova stopa u řiti. Jezdim 23 let starym autem. Pro potěšení mam auto starý 36 let. Elektromobil by se mi na běžný jezdění libil ale jsou to jenom hračky pro bohatý. I kdybych to auto na běžný jezděni prodal a k utrženym penězům přidal dvoujnasobek tak za to žádný elwktricky auto nikde nekoupim.
A ne nezajíma mě že bych tak zachránil planetu. Prostě jenom netrvam na jezdění na benzín bez nějakych ekopohnutek. Ale peněženka jasně říká. Že se EVčko nevyplatí.
Trinom
Ale jo, jsme tak daleko. Loni jsem oživoval trakční baterku z první generace Priuse a jde to dělat normálně na stole, jen se základním elektrikářským vybavením. Akumulátory z plnohodnotných EV jsou jen o trošku větší a s o něco vyšším napětím. Technicky vzato to ale moc velký rozdíl není.
martin_100
Trinome aleon každej asi nw h e uhorst tak se do baterek doma na stole vrtat nebude...
StreetPro
BEV staré 30 let také budou, jde jen o to, že ty použitelné začaly někdy po roce 2012?... a stejně jako první ICE auta, kolik se jich dožilo 30 let bez výměny všech možných součástí...
Janus
Další technická: Jsou v produkčních nákladech na EV započteny i náklady na potřebnou infrastrukturu? Dobíjecí stanice, kabely k nim, vícenáklady u staveb kvůli požární ochraně, nové technologie, potřebné na hašení EV, atd.? To jsou přece obří položky, které se zatím “rozpočítávají” mezi celkem málo aut…
Chápu výhody EV, řídit mne to sice nebaví, ale to důležité není… jen, když o tom uvažuju selským rozumem (který je samozřejmě často zavádějící), tak mi - minimálně na delší vzdálenosti - pořád přijde, že hybrid musí být nejekonomičtější
riderhenry
Ještě je potřeba do peněz na provoz započítat spotřební dań, která by musela nahradit výpadek spotřební daně z fosilních paliv. Jednoduše pro lidi to je drahé už teď a nebylo by to lepší. Možná se zlepší dojezdy, o něco sníží ceny baterek, ale není to přirozený tržní vývoj (= nemůže to pro zákazníka dopadnout dobře).
Trinom
RH: spotrebni daň je de facto daň z neřesti. Jejím cílem má být odradit lidi od plýtvání danou komoditou, ne být bezedným příjmem státního rozpočtu. To už by se mohla rovnou všem zavést silniční daň.
riderhenry
Trinom: ano, měla by být... Stejně jako pokuty za rychlost, například. Ale reálně s tím stát (a v případě pokut dokonce samotné obce) počítají v rozpočtech, tedy jinými slovy chtějí, aby se lidé chovali "špatně", protože od nich za to potřebují vybrat peníze. A zrovna doprava je fakticky odvětví, které je pro stát (v ČR) ziskové. A něčím bude tento výpadek nutné nahradit. Nemluvě o tom, že logika u elektřiny je úplně stejná (z pohledu spotřební daně) - "čistými" zdroji nejde uspokojit ani dnešní spotřebu, natož nějakou budoucí s výrazným zastoupením el. aut, tedy úplně stejným způsobem by se tato "neřest" měla regulovat. A vlastně už dnes jsme s OZE na hraně udržitelnosti, díky jejich nestabilitě.
Ano, silniční daň (nebo třeba nějaké plošné mýto) by se zavézt měla, nikoliv nespravedlivá daň z paliva. Ale systém je takový, jaký je...
Janus
daně atd. by se do tohohle srovnání zanášet myslím neměly, to nejsou “hard costs”. Můj původní dotaz byl, zda jsou započteny ty mega investice do infrastruktury, které EV vyžadují. Na ICE už infrastruktura je, hybridy jí mohou využívat (i když náklady na wallbox doma by se u nich započíst měly), jen EV ji potřebují gigantickou. A vzhledem k překotnému vývoji se ještě bude měnit… kolik emisí stojí dovést kabel několik (desítek) km na stávající pumpu u dálnice, aby tam mohlo tankovat tolik EV, jako dnes ICE?
riderhenry
Janus: zanášet je musíme, protože náklady na provoz jsou pro uživatele často podstatnější, než cokoliv jiného. A když srovnává elektromobil bez spotřenbí daně na provoz s ICE se spotřební daní na paliva, je z toho pak prostě zkreslený výsledek a není to udržitelné (při politice "přecházíme na elektroauta") z pohledu fungování celé infrastruktury. Ale ano, souhlasím s tím, že argument ohledně (nesmyslného?) přebudovávání infrastruktury na elektromobily je zásadní a hrubě podceňovaný. Za mě to absolutně není reálná prirorita běžného občana, cpát peníze do něčeho takového. Ale koho to zajímá...
Janus
ještě jedna: zkusil někdo někdy spočítat, jak na emise atd. vychází LPG?
Jenda_K
LPG má skoro stejný poměr vodíku a uhlíku v palivech jako benzín nebo nafta, takže emise CO2 jsou v podstatě stejné.
Lepší má jen zemní plyn, metan CH4 tam připadá na jeden atom uhlíku 4 atomy vodíku, ale propan C3H8, butan C4H10 a další složitější uhlovodíky jejihž směsy jsou benzín s C4H.. až C12H.. nafta s C11 až C16 mají už poměr C:H téměř 1:2
Jsou to prostě všechno uhlovodíky
tomaass2
CO2 je prý stejný (v minulosti jsem někde četl od nějakýho chemika vysvětlení, ale nepochopil jsem to), i když na LPG si laicky myslím, že máš vyšší spotřebu. Zkušenost nemám.
Zajímavý mi z těchto alternativ přišlo spíš CNG, kde ses plynným palivem zbavil emisí pevných částic a dalších nepěkností (protože je to čistý zemní plyn), a pocitově mi přišlo, že je to tišší a klidnější i proti benzínu (1.4 TSI obojí). Ale nějak to z trhu zmizelo ...
Jenda_K
To Tomaass
Se spotřebou je to tak, že se spotřeba udává v litrech paliva, energie v palivu je na 1kg je pro LPG, benzín i naftu téměř shodná, ale hustota paliv je odlišná: LPG cca 0,65 kg/l, benzín 0,75 kg/l nafta 0,88 kg/l.
Takže když se to přepočítá tak logicky auta na LPG vykazují proti benzínu spotřebu o cca 15 % vyšší a naftová proti benzínových o 15 % nizší.
Co se týká CNG i metan obsahuje uhlík, takže dokáže produkovat saze, což je vlastně uhlík z CNG, který nestačil zreagovat s kyslíkem, nebo na něj kyslík nezbyl, neboť napřed shoří vodík na vodu a až potom dohoří uhlík na CO2. nebo taky jenom na jedovatý CO kysličník uhelnatý.
Beran
Moc pekna analyza a diky za jeji predstaveni na techto strankach.
Uprimne si nemyslim, ze zmeni nazor zastancu ICE nebo EV reseni. Na to je tema prilis plne emoci a politiky.
Woyta
Spíše další se zkreslenými údaji. Minimálně výrobní emise jsou chybně. Zřejmě se počítá s baterii jako montovanou komponentou. Protože jiné články pro Konu uvádí 6t CO2 pro benzín, 7t pro hybrid a elektro 13t či 18t podle velikosti baterie. Pak to vyrovnání emisí vychází nejdříve po ujetí 163k km. Takže při počekávaném nájezdu se EV nikdy nestane ekologičtější volbou.
bitner
Taky to na mě tak působí. Dáme tam na začátku takovou konstantu, aby to pěkně vyšlo.
Nicméně je to jedno. Protože kde je infrastruktura, kde jsou ty masy, které na to mají?
tomaass2
Taky se připojuju k poděkování redakci :)
bkralik
Já bych jenom pro zdejší EV-hejtry doplnil, že EVčka mají krom vlivu na globální emise (což jsou ty tuny CO2, které nám v nadsázce můžou být jedno) největší vliv na lokální emise - to jsou ty fakt rakovinotvorné nanočástice z dieselů a přímovstřikových benzinů (i moderních, DPFko je jenom zmenší, ale jejich počet nezmění!), ty aromatické uhlovodíky z aut s polofunkčním katalyzátorem a ty oxidy dusíku z dieselů. Všechno tohle EVčka eliminují a díky tomu se reálně dá v městě lépe dýchat.
Woyta
Zajímavé, že ve městech kde provoz výrazně omezili ke zlepšení ovzduší nedošlo.
Initial C
@ Woyta - shodou okolnosti jsem ted zaznamenal data z Parize. Pokles NOx a PM2.5 o polovinu. Viz obrazek a shrnuti (WaPo je za paywallem): https://illuminem.com/illuminemvoices/paris-said-au-revoir-to-cars-air-pollution-maps-reveal-a-dramatic-change
tomaass2
@bkralik: a proto se svůj Euro6 diesel do pár let za EV vyměnit chystám. Koncovky výfuku mám po 210 tkm čistý, DPF je prý cca v polovině životnosti, ale za studena to prostě nevoní. A jako uživatele mne teda vcelku štvou vibrace a hluk. A to si troufnu říct, že můj stroj je proti mnoha naftovým pekáčům v super stavu. :)
Woyta
Já spíše sledoval německo. Tam mají podobnou průmyslovou zátěž jako my. A ještě byla sranda s aktivisty, kteří dávali k čidlům svíčky. S prachovejma částicema bude ještě veselo. Už se řeší i u EV. Uvolňují se z pneu a brzd. A samozřejmě čím težší auto, tím více částic. Navrhují se i vysavače ke kolům aby to odsávali. BTW, zkoušel to někdo prepočítat na provoz používající syntetická paliva? Třeba HVO100 má docela pozitivní přínos.
bkralik
Ano, prachové částice z brzd jsou problém, ale ne u EV, protože to brzdí tak málo, že jejich množství je podstatně menší. A u spalováků se to holt bude řešit brzdama s kotoučema povlakovanejma tvrdokovem, co moc nebrzděj, ale neprášej...
afro-r1
Bylo o tom dost clanku. V Nemecku byl za covidu nekolik tydnu nulovy provoz na rusnych mestskych ulicich - a stacionarni merice nezaznamenyly zadny pokles merenych hodnot. Neco jako zkusebni zvednuti rychlosti na jedne Rakouske dalnici - a ono se tsm napotvoru nebouralo vice, dokonce o trochu mene..
Jinak je tu krasne videt ten vzpominkovy optimismus. Ten, kdo si pamatuje predrevolucni ovzdusi s Ziguliky, Liazkami a uhelnymi kotelnami na kazdem sidlisti ci tovarne, krouti hlavou nad superdrahym bojem o poslednich par procent necistot ve vzduchu.
Jenda_K
Jo pamatuji si na článek ve Světě motorů který popisoval, že to co jde v Praze v centru z výfuku Favoritu s katalizátorem je čistčí, než vzduch co ten Favorit nasával do motoru.
MBMB
Ale zaznamenaly. Akorát se vyrojilo pár článků se stejným zdrojem, kde se porovnávaly konkrétní vybrané dny na jednom místě, aniž by se braly v potaz různé rozptylové podmínky v těch dnech. Statisticky vyhodnocená data přes mnoho lokalit ukazují jasný pokles.
StreetPro
Bydlel jsem za Covidu v Bruselu a najednou přestalo o víkendu pršet (protože nejel průmysl/exhalace naplno), začal být cítít hnůj z polí okolo (zmizel smrad z aut, něco jak kdzž se na diskotéce přestalo hulit a začalo být cejtit podpažní aroma)... jako to město je svým způsobem úlet, ale min. na pochopení, že i bez aut se dá žít není marný (cyklotrasy, akce Den bez aut, promo redukce indiv. dopravy)...
MKM3
Emise sem emise tam…. Pred 2 týdny jsem byl na STK+Emise se svou 4 letou Mazdou 3 s 2l benzínem. Dle záznamu měření emise 0,00 a 0,00 no a teď co s tím….
Iskar
Podľa dátumu merania emisií a vystavenia protokolu ide zjavne o prvoaprílový žart.
Jenda_K
Co s tím? Uvědomit si, že celou dobu se tu bavíme o emisích kysličníku uhličitého (CO2) jako přirozeného produktu spalování paliv obsahujícím uhlík, nikoliv o jedovatém kysličníku uhelnatém(CO) vznikajícím při nedokonalém spalování, který byl snad už zcela eliminován u všech vozidel s oxidačním katalizátorem na nulu.
Iskar
Asi tak nejako. Nabudúce sa teda radšej nebudem pokúšať o ironické narážky a nechám priestor na vysvetlenie niekomu kompetentnému. :)
MKM3
Však já to chápu, ale výfukové emise byly dlouhou dobu to první na co se ukazovalo.
tomaass2
Zasílám odkaz na zajímavou přednášku o autech, spalovacích motorech, emisích škodlivin a teplu:
Pokud chcete zkratku, tak nějaký vyhodnocení je na 27-32m, a pak 37-40m o teple.
mariov8
Mně se líbí, jak se u spalovacího motoru poukazuje na nízké procento účinnosti ve srovnání s elektromotorem, to je pravda. Ale! Zapomíná se, že celý řetězec energetické distribuce má na rozdíl od trubek a cisteren ztráty až v desítkách procent!!! Generátor má svoji účinnost (nemusí to být kotlem na uhlí poháněná parní turbína - to je asi nejhorší možnost), trafo v elektrárně na VVN (viděli jste někdy chladící systém takového trafa?), VVN vedení po krajině (ano, topí do vzduchu docela slušně), další trafo VVN na VN, VN vedení do města, rozvodna ve městě VN na NN - další transformátory, wallbox (nepatrně) protože spíše má ztráty nabíječka samotná a ta je ve skutečnosti téměř vždy v autě, baterie jako taková má určité samovybíjení, trakční elektronika má ztráty (i když tepelný management zachraňuje co může), elektromotor, převodovka (jasně že tam je, elektromotory jsou vysokootáčkové stroje = někdy je ta převodovka dvoustupňová - čím nemyslím rychlostní stupně ale počet převodů = tam vznikají ztráty, a je tam dokonce i olej co se občas musí vyměnit)... ono to také není perpetuum mobile!
I tak si myslím, že přínos v omezení lokálních emisí spalovacích motorů je, jenom si nejsem jistý, jestli elektromobil zachraňuje planetu a jestli to stojí za to. Protože ty desítky tun hlíny co se v africe a ázii obracejí vzhůru nohama kvůli každý jedný baterce se tam neobracejí nějakým kouzlem ale důlní technikou, kterou většinou žene spalovací motor, ať už přes generátor-rozvodnou síť-elektromotor nebo přes tlak oleje či převodovku s ozubenými koly. Do Číny a z Číny to taky nedolevituje na koberci kouzelníka pokustóna...
Navíc moderní automobily ani tak nemají problémy s mechanickými komponenty (výjimky vždy existují) ale spíše s elektronikou a software (který ale v elektromobilech je zastoupen více). Strojírensky je to jednodušší výrobek, to ano, ale co mám zahradní techniku z číny, rozpadá se všechno kromě jejich spalovacích motorů. Já si pamatuji na návštěvu v elektrotechnickém podniku a v továrně ve Worthu, kde mercedes dělá náklaďáky. Kdyby mi ve Worthu spaadl rohlík na zem, klidně ho zvednu a dojím. V té elektrotechnické továrně byly provozy, které jsme viděli pouze za sklem a skladové hospodářství obou fabrik se nedá srovnávat. To je jako nemocnice na kraji města versus toxický mstitel.
Prostě to trochu zavání, potřebovali jsme takovou statistiku, aby nám to vyšlo, tak jsme si ji udělali. Zrovinka na střední Evropu, Polsko úplná katastrofa, jsem totiž nedávno viděl studii také ze seriózního zdroje, kde to bylo prakticky jedno. V tom Polsku díky uhelkám dokonce ta bilance byla pro elektromobil i horší než spalovací motory. Na západ od nás je situace zase mírně lepší (ale podle toho kolik fouká a kolik svítí sluníčko), bohužel se tak mění i ceny energie... tam už se necítím silný v kramflecích.
Jenom pro pár kolegů nahoru, byť jste to jeden trefili, i polovina českého autoparku přeměněná na elekromobily by pro nás z hlediska výroby elektřiny nebyla zas tak velký problémem, je to pořád zlomek instalované kapacity elektráren (největší spotřebitel je průmysl), ale ta distribuce do poslední ulice v patřičně navýšených kapacitách, to je ten problém! Že já natankuji do mercedesa na 1000km nafty za 3:36 a ještě si u toho umyju okna, ale v práci se na nabíječku můžu jenom koukat z okna a i tak jim tam teče do cca 90-96kWh baterek 4,4kW... a mají to na 300-450km (zima-léto) počítejte kolik obslouží 4 hadice na čerpačce aut za hodinu a kolik 4 wallboxy = taková by se musela vybudovat infrastruktura a z hlediska pohybu vozidel ne na hubech u dálnic ale po městech (firmy a domácnosti = tam auta stojí nejdéle). Ano dá se mluvit o tom, že infrastruktura se budovala přes 125 let, ale elektřinu máme všude ještě déle... a musí se překopat, a to doslova, zas ecelá. Hádejte jestli to bude zadarmo a jestli to budou dělat elektřinou poháněné stroje?
Největší problém celé elektromobility je její násilné tlačení všem a i tam, kde to nedává smysl. Protože ono to někde smysl má a někde si ji mohou dovolit. Ano, někde je to luxus. Ta medvědí služba je ale již udělána...
Michal Lenc
Já jsem před pár měsíci začal provozovat auto na baterky. Napadá mě pár postřehů.
-CO2 mě třeba vůbec netrápí. Elektrické auto jsem si kvůli tomu nekupoval a změna klimatu se podle mě dost přeceňuje.
-Všechno okolo "ekologie" je praštěný a obě strany to používají pouze jako klacek na své protivníky. Tlačit auta na baterky povinně v okamžiku, kdy se stejně polovina elektřiny vyrábí spalováním fosilních paliv dává minimální smysl. Kdyby EU skutečně chtěla něco udělat pro snížení CO2, tak nařídí povinný přechod na jadernou výrobu elektřiny a tepla. Takže o CO2 evidentně nejde.
-Průměrný provozovatel spalováku vůbec nemá přehled o tom, co provozovatele EV ve skutečnosti trápí okolo nabíjení a z čeho máme strach, že se nám na autě rozbije.
AnGeor
Tak povídej, z jeho mas strach?
ransom
Největší uhlíkovou stopu zanechává tužka. Pište propisovačkou!
Peťas
Ten graf uz jsem nekde videl. A clanek k tomu taky cetl. Asi nekde jinde. Vdecne tema na zvyseni kliku a komentaru. Nic ve zlem. Mam to tady rad. Stejne tady my nic nevyresime. Kazdy prumerny ridic po projeti se elektromobilem uzna ze je to nejlepsi dopravni prostredek na beznou denni rutinu. Ale nedava to smysl pro kazdeho cloveka. Asi jako kdyz mam treba kamionovou dopravu tak si udelam benzinku. Za vetsinu paliva nemusim nikomu platit jeho marzi. Kdyz mam elektromobil tak si udelam fotovoltaickou eletrarnu a za vetsinu energie nemusim nikomu platit.
bitner
Což je v paneláku trochu problém.
Obecně by mě zajímala co2 stopa barák vs třeba 3+1 v panelu. Zábor půdy apod. Protože bez vlastního baráku s masivním jističem ev nelze.
Bono_
Ano, elektromotor je se svojí efektivitou a způsobem používání v provozu teoreticky ideální pohon.
Bohužel samotnej motor je mi k ničemu, a musim k němu mít technologický 💩, abych se mohl hejbat.
Někdo to tu psal, až se vyrovná baterie obyčejný nádrži (0,5m³, hmotbost cca 50kg, dojezd cca 750km, výdrž, cenu neřešim), bude to jako celek opravdu pokrok. Teď je to jak mít aero-eko-auto a tahat za nim přívěs s uhlím. Pořád. A usypanej prostor dolejvat vodou...
Frodo
Úplně zbytečný článek. Směr je jasně daný, ať to vychází jakkoliv. Kupředu levá a zpět a i krok!
StreetPro
Mne spíš na těchto srovnání chybí výčet všech ICE kurwítek, které musím během 150-200tis km vyměnit, aby to vůbec jelo... ropná sága o DPF, turbech, egr, setrvačníkách, řemenicích, chladičích, termostatech, vstřikovačích, baterkách, čerpadlech... se u benzínu skoro srovnala, možná přihodí přidřené kliky, propálené/praklé písty, těsnění pod vanou/ventil deklem, ohnilé výfuky... doplň si sám...
U BEV jsou na ráně ramena a pneu, protože větší váha... baterky se budou běžně opravovat, nikoliv celé měnit, takže cena spadne pod 100tis Kč a životnost je i teď běžně nad 200tis km u těch prvních, u současných přes 0,5 mega km... jakmile dojde k posunu kapacity, klesne hmotnost, resp. naroste dojezd na úroveň ICE (min. těch Ba tzn. 600 km).
Ale chápu, že zarytého "balíka" nic a nikdo nepřesvědčí... protože on ví, on zná, ikdyž s tím ani nejel, natož že by to řídil :-)