načítám data...

Fiat Uno 60 D: Ciao bambini!

Při pohledu na nové auto mnohé napadá, jaké by to asi bylo bez vší té výbavy a moderní techniky. Tak si to pojďme zkusit.

zobrazit celou galeriiRecenze & testy: Fiat Uno 60 D: Ciao bambini!

Jednoho dne se u našich přátel z dílny Italmotori z ničeho nic objevilo Uno. A já měl štěstí, že jsem jel právě kolem. Slovo dalo slovo a Tomáš, nový majitel onoho ikonického Fiatu, se neubránil mému naléhání. Bude redakční test!

Ještě, než s Fiatem vyrazíme do víru velkoměsta, bude to chtít trochu péče. Jestli se ale těšíte na článek o rozborce motoru a pečlivé renovaci karoserie, tak to jste tady špatně. Uno sice za poslední dobu právě mnoho kilometrů nenalétalo, ale obecně vzato není ve špatné kondici. Nadto tu nemáme málem nábožensky uctívané Turbo, tohle je docela jiná verze. Tohle je Uno Diesel.

foto: Jan Machač, autickar.cz

Když specialisté z Italmotori vyměnili provozní kapaliny a vrátili brzdám nebohého staříka opět mladickou schopnost zastavit vůz na dráze přijatelné délky, je nám vůz k dispozici. Nastupuje práce méně odborná a tedy vhodná pro tým Autíčkáře. Hadříkem odkrývám původní odstíny interiéru, zatímco kolega Jakub leštičkou oživuje pastelově modrý lak. Neskromně k tomu dodávám, že obojí dopadlo lépe, než jsem očekával.

Teď už jen doplnit do nádrže palivo – narozdíl od vín zde neplatí, že s plynoucími roky nafta zraje – a Uno je tedy konečně připravené na test. Jdeme na to!

foto: Jan Machač, autickar.cz

Co tu tedy máme? Před námi stojí Fiat Uno z roku 1987. Jednoduchá třídveřová karoserie už pravda nezapře svůj věk, ale 34 let bych autíčku snad ani nehádal. Zkrátka ten čas nějak rychle utíká. (Druhá možnost je, že prostě stárneš a nechceš si to připustit. – pozn. F.) Tvarům dominuje jednoduchost. Jednoduchá maska chladiče je lemována jednoduchými světlomety, nic komplikovaného nenajdete vlastně na celém voze, žádné samoúčelné kudrlinky či ozdobné lišty. Přesto – nebo možná právě proto – je Uno vlastně docela hezké. 

foto: Jan Křeček, autickar.cz

Sympatické jsou i některé detaily. Osvětlení poznávací značky je umístěné v nárazníku, což kromě zjednodušení konstrukce přináší i určité praktické výhody – ale o nich ještě bude řeč. Naprosto skvělé jsou kliky dveří. Místo klasické dveřní kliky je tu jakási páčka, která ční směrem vzad do prohlubně v blatníku. Kliky tak netrčí ze dveří, mechanismus je chráněný proti přímým vlivům prostředí, nezatuhne a jako bonus slouží takto trčící plastová páčka zároveň jako ochrana otevřených dveří proti nechtěnému kontaktu s okolím. Chytře vymyšlený detail.

I interiér se nese v duchu jednoduchosti. Třeba volant má jen dvě funkce. Otáčením po směru hodinových ručiček stáčí vůz doprava, otáčení na druhou stranu natáčí příď doleva. A to je všechno. Žádné ovládání audia, žádný klakson, žádný airbag. Volant je prostě volant. Tečka. Pod volantem je jedna páčka. Slovy – jedna. Ta ovládá blikry a klakson. 

foto: Jan Machač, autickar.cz

Všechny ostatní ovladače, které u dnešních aut nesou páčky na sloupku řízení, se ve Fiatu usídlily na dvou ovládacích panelech lemujících přístrojovou kapličku. Zde mám dva poznatky. Za prvé – tohle umístění je ve skutečnosti mnohem smysluplnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Jsou seřazené krásně přehledně, je na ně dobře vidět a jsou skvěle dostupné. Co mě ale překvapilo ještě více, je jejich chod. Předesílám, že tohle je třicet čtyři let starý maličký obyčejný Fiat. Čekáte, že už plastové díly budou trochu vykvedlané, pružinky unavené, aretace volnější. Ale ne. Všechny přepínače cvakají s jistotou a přesností, za kterou by se nemuselo stydět ani fungl nové Audi. Palec hore pre Fiat.

foto: Jan Machač, autickar.cz

Přístrojová kaplička s luxusním zeleným podsvícením (nesmějte se, v osmdesátých letech to bylo sakra cool!) je velice jednoduchá. Je tu rychloměr a sestava velkých čtvercových kontrolek a tři ukazatele – palivoměr, ukazatel teploty chladící kapaliny a tlaku oleje. Nic víc nepotřebujete. Zbytek palubní desky tvoří obří police (to je ta nejpraktičtější věc, jakou můžete v autě mít!), na její hraně najdete posuvný popelník. 

Výdechy ventilace mají u sebe modře nabarvený symbol. Nejprve jsem si myslel, že jde o nějaký samodomo tuning, ale není tomu tak. Tohle jsou totiž skutečně jen výdechy ventilace, Pokud chcete topení, tak to posílá vzduch výhradně na nohy nebo na čelní sklo. Ono je to vlastně logické, teplý vzduch stoupá a jestli chcete vyhřát kabinu, posílat horký vzduch dolů je jasně správný postup.

foto: Jan Machač, autickar.cz

Startujeme motor! Na záď testovaného Fiatu byl umístěn hrdý nápis Uno 60 D. To značí, že pod kapotou se nachází atmosferický naftový agregát o výkonu 60 koní. Po zaokrouhlení. Po chvíli žhavení (nespěchejte, počkejte na zhasnutí kontrolky, dobré věci chtějí svůj čas) otáčím klíčkem a motor prakticky okamžitě naskočí. Čekal jsem, že mu budu muset domlouvat, prosit, vyhrožovat, točit startérem a doufat, ale nic takového. Poprvé mi dochází, že tohle nebude až takové dobrodružství, jak jsem si původně myslel. Uno už má svá léta, ale jinak je to vlastně docela normální malé auto.

foto: Jan Machač, autickar.cz

Pětistupňová převodovka je asi jediný prvek, který by nějakou tu rozsáhlejší péči vyžadoval. Řazení už nemá tu přesnost, u trojky a čtyřky je lepší pomoci si meziplynem. Převody jsou hodně krátké, jednička vydrží sotva pár metrů, pětka přichází na scénu okolo padesátky. Atmosférický agregát ze staré školy o sobě dává vědět zvukem desítky permoníků v plné síle, klapot je to skutečně agrární, motor je ale krásně pružný. Má své tempo, zrychlení není právě dechberoucí, zato je stabilní, auto táhne prakticky z jakýchkoli otáček, ani prudší kopce nepředstavují pro Uno nutnost podřazení.

foto: Jan Machač, autickar.cz

Řízení bez posilovače je lehounké, ale celkem přesné a autíčko se skutečně dobře ovládá. Nové brzdy nemají s lehoučkým postrkem žádnou práci a já si znovu uvědomuji, že tohle autíčko bych vlastně klidně mohl používat každý den i v dnešním provozu. Ze zamyšlení mě probudí syčení odněkud ze zavazadlového prostoru, následované nezanedbatelným množstvím dýmu. 

Po chvíli laborování okolo kontaktů u víka zavazadelníku je požár zažehnán, problematický konektor je odpojen (jen zadní stěrač a vyhřívání okna, bez toho se dá žít, veškeré osvětlení je stále plně funkční a vůz způsobilý provozu) a jede se dál. Toto je zkrátka daň za delší odstavení vozu. Jinak je ale řízení vážně pohodové, Uno se proplétá provozem, sedačka je pohodlná, řízení i bez posilovače je lehounké, všude je spousta místa, výhled z kabiny je dokonalý – čekal jsem trochu utrpení, ale vlastně tu žádné není.

foto: Jan Machač, autickar.cz

 

Verdikt

Uno bylo ve své době skvělým malým vozem. Na ‘Západě’ získalo titul Auto roku 1984, na ‘Východě’ se stalo často nedostupným snem za skly Tuzexu. To není nic nového, to jistě všichni víte. Co mě ale skutečně překvapilo, je kondice a použitelnost autíčka po 34 letech. Všechno funguje (až na to něco, co shořelo, ale to se opraví), auto jezdí, zatáčí, brzdí, trochu vrže – zkrátka úplně normální auto, žádný starý střep. Přitom tohle auto neprošlo žádnou velkou opravou, žádnou renovací. Je to prostě jen staré Uno. A mě to vlastně hodně baví. Díky Tomášovi z Italmotori za zapůjčení vozu!

foto: Jan Machač, autickar.cz

Technické údaje

Motor: Vznětový čtyřválec 1697 ccm
Výkon: 43 kW (58 k) 
Točivý moment: 100 Nm 
Převodovka: pětistupňová manuální
Maximální rychlost: 155 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: Ano
Spotřeba paliva: téměř žádná
Provozní hmotnost: 860 kg 

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Bigg.I
28. května 2021, 22:00
4

Přišlo mi to celé takové milé... Moc rád bych víc takových obyčejných, upřímných aut z minulosti. Člověka to může stále bavit.
Přijde mi to jak staré tlačítkové telefony - sem tam vychytávka tu, chytré řešení tady. Člověk na to rád kouká, sahá...
Dnes jsou telefony dost podobné placky stejně jak většina vozů - nafouklé bloby.

Poznámka k fotkám - Fotografie č.3 v galerii si přímo žádá o nahrazení teho stromu nebem a fotka by měla krásný ZEN. Teď ho nemá a su smutnej.

reagovat
Jan Machač
28. května 2021, 22:08
0

ta duha byla trefena asi o pul minuty... Mas pravdu. Prezdivam tu fotku: Barva: Spatne rozlestena nebeska modr

Grand Admiral Thrawn
29. května 2021, 00:16
0

Sympatický auto, zajímavej test a pěkný fotky. :)

reagovat
Ronoath
29. května 2021, 08:59
1

Moc pěkné! U dvouramenného volantu jsem si vzpomněl na nové škodovky, kde se to opět vrátilo do módy. Snad se vrátí i malý hatchback od Fiatu jako nástupce Una a Punta!

reagovat
ransom
29. května 2021, 09:28
1

Ta police před spolujezdcem byla geniální. Stejnou mělo Cinquecento. Menší batoh se tam vešel. Ale je to jedna z věcí, co už se nikdy nevrátí. Dnes tam jsou deformační zóny a airbagy. A taky už těžko najdete tak malé auto s tak velkorysým prostorem. Fabie je proti Unu těsná jako sarkofág.

reagovat
Skipper
29. května 2021, 10:19
2

Uno se mi jako malému moc libilo a libí se mi doteď. Pokaždé si vzpomenu na Šimka a Grossmana: Brambora k bramboře, Úno je na dvoře!

reagovat
ransom
29. května 2021, 22:12
0

Byl to určitě Grossmann? Protože ten umřel dvanáct roků před uvedením Una na trh.

Skipper
30. května 2021, 10:21
0

To uz asi byl Šimek s Krampolem. Díky za info!

Initial C
29. května 2021, 16:44
0

Moje prvni auto! Akorat bylo v cervene a benzinu. Ty ovladace po stranach jak z nejake stihacky jsou nezapomenutelne. Akorat se to dalo otevrit sroubovakem, takovy prototyp (nedobrovolneho) carsharingu

reagovat
Be
Beran
29. května 2021, 22:15
1

To byla jina doba :-D
Pamatuju na otvirani favorita tkanickou od bot.

Opelfahrt
30. května 2021, 12:26
0

Jo, faveca jsem taky jednou otvíral provazem, když jsem si kdovíproč uvnitř nechal klíček a zamáčkl čudlíky na dveřích.

Uno je fajn, ale osobně se mi víc líbil Peugeot 205. Byl to podobný 60koňový diesel jako tohle uno, taky měl super pružnost, docela jisté jízdní vlastnosti. Měl jsem ho kdysi v Anglii z půjčovny, takže to beru optikou tehdejších aut.
-
Komentář upraven 30. 5. 2021, 12:43:54

vi
vita
29. května 2021, 22:22
-10

Asi dostanu kamenem... Ale recenze o autu, které je jebka a nebýt tady socik, tak jebka bylo už tehdy (být ta recenze o tom výše zmíněném turbu, neřeknu popel).
Přijde mi to stejně podivuhodne jako novodobá láska k autum jako je Š120.... Prostě hnusná ludra za trest tehdy a dnes jakože veteran s investičním potenciálem...

reagovat
PepaSFI
30. května 2021, 08:55
1

eště by to chtělo definovat co to je a co není jebka. Jo, někteří lidi to mají tak že co není Golf nebo Octa, to je jebka. A se socíkem to moc společného nemá, ony ty Una byly dost úspěšný i mimo východní blok. A to Uno turbo, narozdíl od těch lidovek, byla proradná, nespolehlivá mrcha, která v péči nadšence občas docela zajímavě fungovala ikdyž vlastně měla jen směšných cca 100 koní. Což je dnes málo i na nějakou nákupní tašku.

Honza 'Hamster' Křeček
30. května 2021, 10:19
5

vita: Ve své době bylo Uno dobré auto, o čemž svědčí titul Evropské auto roku (které dostalo na 'západě' a dávno před tím, než byla představena verze Turbo) a taky počet prodaných kusů - bylo jich 8,8 milionu. To myslím docela jde... V Československu se Uno prodávalo jen přes Tuzex, to byly mizivé počty...

Článek nemá být nějakou oslavou s láskou opečovávané vydechlé ludry, jak to často vidíme u různých embéček, je to taková sonda do osmdesátých let, do doby, kdy mnoho z nás ještě nebylo řidiči. Tím ale nechci odsuzovat ani ta embéčka, pro mnohé je to prostě nostalgie, vzpomínka na tátu, na dětství.... proč ne, pokud se to nepřehání.

Příliš nechápu mezi petrolheady tolik rozšířenou selektivní paměť. Když Uno, tak Turbo nebo nic. A stejné je to i jinde, Sierra jedině Cosworth, Delta jen HF Integrale, Golf pouze GTI - přitom tahle auta byla i ve své době specialitky, na ulici je člověk potkával jen výjimečně a rozhodně nedefinovala tehdejší automobil. Ostatně do toho Tuzexu se nevozil ani ten diesel, i ten byl na Československo zbytečně silný a luxusní...

Co se týče problematiky tebou zmíněných 'veteránů s investičním potenciálem' - to se paradoxně týká spíš toho Turba, které dnes stojí za mě neadekvátní peníze, přitom sice má 100 koní a nějaké ty úpravy, ale jinak je to pořád 'jen' Uno, dnešníma očima už není ani rychlé... Není to případ testovaného Una, to je obyčejný starý obouchaný Fiat, žádná leštěnka. Mně to téma přišlo zajímavé, proto jsem se rozhodl ho zpracovat...

ransom
30. května 2021, 11:35
4

Jo "turbo nebo nic" je takový klišé.
Uno byl docela fajný povoz i se čtyřválcovou (atmosférickou) jednadvojkou, co se pak dávala do Cinquecenta Sporting (ona měla označení 1,1, ale skutečný obsah byl 1108). Nebo s benzínovou (atmosférickou) patnáctistovkou.
Brácha měl trojdvířko s litrovým (atmosférickým) Firem. Přestavěná na LPG, s 60l nádrží za předními sedadly, zadní sedadla pryč a vozil si v něm po Praze vercajk, materiál a suť se spotřebou kolem 6 litrů plynu.
Vita: Nevím tedy kolik ti je roků a jestli vůbec tu dobu pamatuješ. Uno zcela určitě nebyla v letech osmdesátých žádná jebka. Na rozdíl od dobových Škodovek, Žigulů nebo Moskvičů to bylo ve své době praktické, pohodlné, úsporné a spolehlivé lidové auto. Favorit ho později jen horko těžko doháněl.

Pólin
30. května 2021, 11:49
0

S tou 1,5l jsem jedno leto jezdil a musim rict, ze to byla neskutecna raketa...tehdy se mi to zdalo az nepatricne rychle...:D m cmene podvozek byl docela hodne mekky, ladeny do pohodlna...to s tim vykonem moc dohromady neslo...jinak moc fajn auto

liška
31. května 2021, 11:13
3

Raději další recenzi starý jebky než další recenzi fejsliftovanýho Hnůjdaje i30

FidoBlack
01. června 2021, 07:22
0

Parádní recenze, parádní kára. Taky se po Unu (popřípadě Tipu) ohlížím, tak snad se mi zadaří.. :)

reagovat
Va
Vasek7
03. června 2021, 10:04
0

Díky za dobrý článek a mám upřesňující dotaz - kde to těch 34 let stálo?

reagovat
Honza 'Hamster' Křeček
03. června 2021, 22:43
0

Nestálo, jezdilo :-)



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Ford LTD Ford LTD Coupe 5,7 Brougham 72 1972
Ford LTD Ford LTD Coupe 5,7 Brougham 72

1972 rok výroby
180 koní výkon
5 721 ccm objem

Mercury Marquis  1977
Mercury Marquis

1977 rok výroby
123 koní výkon
6 600 ccm objem

Pontiac Firebird  1978
Pontiac Firebird

1978 rok výroby
320 koní výkon
6 600 ccm objem

Chevrolet Corvette C3 Stingray 1970
Chevrolet Corvette C3 Stingray

1970 rok výroby
350 koní výkon
5 573 ccm objem

Ford Mustang Fastback V8, V ČR 1966
Ford Mustang Fastback V8, V ČR

1966 rok výroby
210 koní výkon
4 700 ccm objem