Lexus RX 450h L: Hlavně v klidu

Ačkoliv obvykle usedám za  ploché volanty užitkových vozů, nebo l uštím návody k ovládání psané azbukou, za volant Lexusu si vždy sednu rád. Když se po mém testu modelu NX  objevilo v redakčním kalendáři i plnotučné RX, dokonce v prodloužené verzi, rozhodně jsem ho musel mít. A to prosím vůbec nechápu SUV a crossovery. Jenže u Lexusu umí udělat SUV tak, aby dávalo smysl i mému chápání automobilu. Zatímco konkurence se snaží být dynamická, sportovní, terénní nebo agresivně přísná, Lexus jde cestou pohodlí a uživatelské přívětivosti. Ostatní výrobci krotí dvoutunové krabice a nutí je sprintovat, brzdit a vypadat při tom majestátně. To je přeci naprostá zbytečnost a úplné nepochopení principu velkého auta!

Po svém si RX řeší už vzhled. Příď s optickým paradoxem místo chladičové masky je  sjednocená se svými sourozenci a zdálky jen stěží poznáte, jestli se k vám blíží velké RX, nebo menší NX. Co designérům musím pochválit je celkový dojem z vozu. Přesto že jde o 2,2 tuny těžký a pět metrů dlouhý vůz, auta v protisměru nemají tendenci vyděšeně utíkat do škarpy. Navíc ačkoliv model L vznikl prodloužením standardního RX, nevypadá auto, jako by jelo na školní výlet s baťůžkem. Vlastně se prodloužený převis podařilo zamaskovat tak dobře, že bez přímého srovnání konkrétní verzi neodhalíte.

Celkový dojem z vozu je vzhledem k jeho velikosti nenápadný, což se mi moc líbí, a to ani nepatřím k lidem, kteří chtějí být nenápadní. S Lexusem se to má totiž tak, že na vás nepůsobí svojí image. Kdybych testoval třeba takové stříbrné Audi Q5, po chvíli bych sháněl gel na vlasy. Za volantem BMW X6 s M-paketem bych nejspíš nutil přítelkyni přežít prosinec v minisukni a silonkách a v černém Mercedesu bych využil teoretické znalosti psychotropních látek a základů ruštiny. Každé z velkých SUV na řidiče nějak působí a jen co z něj vystoupíte, lidé si vás zařadí. Prý je to strašně důležité, jenže já mnohem spíš pochopím jak Tleskač udržel bicykl ve vzduchu než jakou značku mám mít natištěnou na tričku. Proto se mi líbí, že řízením Lexusu okolí nesdělím zhola nic.

Jen co nastoupíte na palubu, všimnete si odlišné ergonomie. Současný trend velí ovládat i klimatizaci z dotykové obrazovky, ale RX má stále ještě dedikovaná tlačítka. Tedy ona všechna ta nastavení jsou i někde v palubním systému, ale ten se primárně ovládá 'myšítkem'. Konstruktéři se nejspíš nemohli rozhodnout, zda k ovládání kurzoru zvolí trackpad, touchpad či klasickou myš a tak použili všechno naráz a výsledkem je ono 'myšítko'. V porovnání se současnými modely jde o generačně starší verzi, ale víte co? Mám ji raději než novější touchpad, který jsem si osahal v NX. Hlavním důvodem je přichytávání kurzoru na připravená softwarová tlačítka, které v tomto případě generuje haptickou odezvu. Něco jako kdyby vám myš zadrhla pokaždé, když se dá na něco kliknout. To u novějšího touchpadu samozřejmě nelze provést. Logika je vcelku přehledná, do složitějších nastavování se nedostanete dokud nezastavíte a obecně jde o systém odolný méně přemýšlivým povahám. Jenže pointa ovládání vězí někde úplně jinde. Jako by mi celý interiér říkal "o to se nemusíte starat, prosím". Při hrabání se v nabídkách jsem se cítil, jako bych svému komorníkovi radil, jak má žehlit košile. Nakonec je nejlepší klimatizaci, světla, převodovku i stěrače nastavit na režim AUTO, ve kterém všechno prostě funguje a vy nemusíte udělovat žádné hraběcí rady.

Příjemným překvapením pro mne byla audio-soustava Mark&Levinson. Možná je to částečně způsobené klidem v kabině ale lepší čistotu zvuku jsem ještě v žádném autě neslyšel. Podání oblíbené Ave Maria bylo tak věrné, že jsem raději zkontroloval jestli mi na zadní sedačce náhodou nehraje harfistka. A že by se tam paní i se svým nástrojem bez potíží vešla. Vpředu je místo královské, stejně jako ve druhé řadě, byť je lavice primárně dvoumístná. Její vykrojený prostředek dává najevo, že se počítá primárně s přepravou dvojice pohodlně rozvalených pasažérů. V zavazadelníku se pak se skrývá i elektricky výklopná třetí řada, ale ta skutečně není dimenzována na přepravu dospělých. Na kolena ani chodidla nezbývá prostor a především vysoko umístěný sedák zlomí komukoliv vyššímu vaz o střechu (z čehož vznikla i kompromitující fotka). Přesto i v sedmimístné konfiguraci je kam dát roletku, což dnes stále není samozřejmostí ani u vyloženě prakticky orientovaných vozů. Zbývající místo pak postačí třeba k přepravě týdenního nákupu.

Testovaný vůz hýčkal posádku kombinací karamelové kůže a čokoládově hnědých plastů. Samotné zpracování je však poplatné trhu, na který je velký Lexus primárně určen. Díly jsou ukázkově slícované ale zejména materiály jsou již o chlup 'američtější', než s jakými se může pochlubit evropská konkurence. Ergonomie je přitom příkladná. Páčky, tlačítka i odkládací schránky jsou vždy po ruce a ovládají se přesně tak jak čekáte a Lexus se rád chlubí tím, že jako první nabízí držák pití s nastavitelnou hloubkou dna. No každý máme své zvláštnosti, že? Jediná výtka pak nutně míří k panelu klimatizace pro zadní řadu sedadel. Ten je totiž umístěný za opěrákem druhé řady a tedy přístupný jen pro pasažéry na výklopných sedadlech. Jenže jak jsem již zmínil, tam se vejdou jen malé děti. Nevím, nevím, jestli bych zrovna jim svěřoval nastavení teploty v jejich zóně. Vůbec nejlépe jsem se však cítil na zadní sedačce. Při nočním výpadu pro pivo jsem se svým řidičem nechal dovézt do 30 km vzdáleného obchodu a zpět. Vzadu je ještě větší klid než vpředu a k celé povaze auta se vlastně ten řidič hodí nejlépe. Zaklonil jsem si pohodlnou sedačku, zatopil si pod pozadím a kochal se klidným a komfortním přesunem krajinou. Ono to vlastně celé dává smysl, když uvážíte, že v Asii je osobní šofér k této kategorii automobilu samozřejmostí.

Co jsem si na celém voze užíval nejvíce a co obecně činí Lexusy výjimečnými, je jejich pohon. Verze 450h má vpředu napříč umístěný šestiválec o výkonu 193kW, který pohání kola přední nápravy. Na motor navazuje variátor e-CVT, který umožňuje připojení předního elektromotoru. Ty jsou ve voze celkem dva, pro přední kola je k dispozici 123 kW a dalších 50 kW čeká na zadní nápravě. Kombinovaný výkon soustavy je pak 230 kW a přidaná zásoba kroutícího momentu (335 Nm vpředu a 139 Nm zadní) je v něm skutečně znát. Díky ní a průběhu křivek výkonu a krouticího momentu 'na plocho' jsou při běžném provozu otáčky udržovány v nízkých hodnotách. Nejen že je pak na palubě tolik kýžený klid, ale ke všemu je spotřeba udržována v překvapivě nízkých hodnotách. Můj osobní rekord při bloumání Prahou a hledání úniku z adventních trhů na Václavském náměstí činil 7,3 l/100 km. Dálniční provoz legálními rychlostmi pak tuto hodnotu vyhnal na 7,5 l/100 km. Nad spotřebou jsem žasnul jen do chvíle, než si za volant sedl nejdřív František a pak Dan, kteří průměrnou hodnotu za celý týden poslali k 9,6 l/100 km. I tak jde vzhledem k velikosti, váze a dynamice vozu o skvělý výsledek, stačí nejezdit jako… František a Dan.

Závěr

Lexus jde na recepturu velkého SUV po svém a musíte mít určitý pohled na svět, aby jste jej dokázali docenit. RX je osobní chrám klidu, který stejně dobře poslouží americké fotbalové mámě, jako úspěšnému majiteli, který neřeší, zda je potištěný těmi správnými značkami. Narozdíl od konkurence z něj nevystoupíte napumpovaní adrenalinem a arogancí z dálničního souboje. Vystoupíte odpočatí a s dobrou náladou a tím se mi moc zamlouvá.

Technické údaje

Motor: zážehový atmosférický šwstiválec 3 456 cm³, dva elektromotory
Výkon: 193 kW (263 koní) v 6 000 ot./min; kombinovaný výkon soustavy 230 kW (313 koní)

Točivý moment: 335 Nm v 4 600 ot./min

Převodovka: elektronicky řízená s plynule měnitelným převodem (eCVT)
Maximální rychlost: 180 km/h (elektornicky omezená)
Zrychlení 0–100 km/h: 8 s 
Průměrná spotřeba: 5,9/7,3 (udávaná/v testu) [l/100km]
Základní c ena testované motorizace: od 2 030 000 Kč

Cena testované verze: 2 470 000 Kč