Autíčkář se ptá: Násilí na silnici

I když na silnici trávím víc jak hodinu denně, do podobné situace jsem se naštěstí nikdy nedostal. Né, že bych tu chuť, vyříkat si to, někdy neměl, ale stačí si napočítat do 10 a člověk je zase klidný :)
Ale onehdá mi kamarád vyprávěl jeho příběh. Stalo se to v Praze, v hustém provozu na víceproudé silnici. Špatně odhadl rychlost auta za sebou a celkem nepěkně mu vjel do cesty, takže za ním muselo prudce brzdit. Věděl že udělal chybu, ale nevěděl jak jinak než bliknutím se omluvit. To ale zřejmě nebylo řidičovi za ním dost a došlo k situaci popsané v článku. Auto ho sledovalo a když zastavil na některém z dalších semaforů, objevil se za ním chlap jak hora, dobré 2 metry výšky, ramena přes celý záda, prostě ten typ, který opravu potkat nechcete. Blížil se k němu rázným krokem, zamračené oči i pleš a kamarád se v autě snažil schovat někam mezi brzdový pedál a spojku. Dorazil k jeho autu, podíval se ohromnou hlavou do okýnka a hlasitě, ale klidně řekl : Styďte se! a zase odkráčel.
A kamarád se za to stydí dodnes.

Tohle mne na Česku sere a slušně to napsat nejde.

U Vás na autíčkáři mne toto téma velmi zklamalo... tím, že to vůbec vytahujete, tím to podněcujete a podporujete.

Teď jezdím s jedničkovým Explorerem, zvednutým a se špalkama a šnorchlem, váha vozidla se všema kapalinama a plnou nádrží přes 2 tuny, váha řidiče 100kg a výška 2m. Kombinace, která odrazuje všechny potencionální raply :-)

Ale přiznám se, že jednou ruply nervy mě. Měl jsem ještě trojkovýho bramboráka a předjížděl sem kamión na dálnici a řidič toho trucku se rozhodl, že předjede kamion jedoucí před ním. Bohužel bez toho, aby se podíval jestli něco nejede v levým...Třeba já ve 150km/h. A tak to tam loupnul jen tak z ničeho nic bez blinkru. Musel sem to vzít doleva na trávu ke svodidlům na jedný straně a přední nápravou trucku na druhý straně. Jen tak tak sem se tam prosmýkl a zachránil si krk. Ani sem neměl čas říct "Do p.dele" :-) A pak sem ten kamion pronásledoval a chtěl ho zastavit. Nechal sem ho na sjezdu předjet a jel za ním. A on se bál a na jednom kruháku nechtěl sjet abych ho nesledoval dál a já furt za ním. Asi 10 minut sme tam oba kroužili furt dokola, no musel na nás být pohled :-) Pak sem vychladl a odjel směrem dom.

Minulý rok v létě jsem na motorce, v klidu, asi krokem, předjížděl kolonu v dopravní špičce. Pár metrů před křižovatkou jsem se zařadil před auto z něhož jsem, už jak jsem ho míjel, slyšel něco o mužských pohlavních orgánech. Jak jsem však před ním zastavil, tak mi 2x drcl do zadního kola a kousek mě potlačil. Otočím se, co se děje a je to jeden dobře známý frustrovaný primitiv, který mě ale určitě nepoznal. Vzhledem k tomu, že jsem spěchal, jsem jenom omrkl motorku, které nic nebylo, ukázal idiotovi prostředník a pro ten den to nechal být s tím, že až ho potkám, tak si s ním o tom promluvím. O 2 dny později jsem ho potkal, tak jsem se ho klidně zeptal, jestli se mu nepřihodila eskapáda s motorkou na tom a tom místě a on se mi začal svěřovat, jak to tomu zmrdovi na motorce natřel a že ho nikdo takhle předjíždět nebude. Tak jsem mu řekl, že ten zmrd jsem byl já a jestli to udělá ještě jednou, tak si koleduje o problémy. On mě na to odvětil, že jestli to udělám znovu, tak mě sejme s větší razancí. tak co chcete takovému člověku vysvětlovat...? Nicméně o pár dní později jsem kolonu, která obsahovala i onoho frustráta předjížděl znovu a při našem dalším setkání se o ničem ani slovem nezmínil. Asi mu docvaklo, že fyzická inzultace, navíc autem, by se před PČR a soudy dost těžko obhajovala. Jen doplním, že pokud mě někdo neohrozí schválně, tak nikdy nic nevysvětluji, protože co chcete vysvětlovat dospělým lidem a zvláště v problematice řízení auta, kde si každý, včetně mě, myslí, že tomu rozumí nejlépe ze všech:)

Ačkoliv bych občas chtěl někomu něco vysvětlit, neudělám to. Nikdo není zvědavej na to, aby jej někdo poučoval.
Lidi, kteří to dělají nechápu - nerozumím, čeho chtějí dosáhnout.

Ale mám zkušenost podobnou jakou autor s tím rozdílem, že jsem jel v Miatě, bez střechy a s přítelkyní. Na jedné silnici tady u nás v okolí je zúžení a já v něm potkal motorkáře. Problém byl v tom, že já jel dost rychle a on mě tam nečekal. Z nějakého důvodu se rozhodl mě dojet a vyblokovat. Začal na mě řvát, že jsem prase a podobně. Všiml jsem si, že veze nějqakou mladou dívku (dcera?). V ten moment jsem si nebyl jistej, kdo v tom zúžení má přednost a protože jsem nechtěl konflikt, několikrát jsem se mu omluvil a on odjel.
Přednost jsem měl já.

Ale prosím - nevychovávejte lidi na silnicích. Pokud si člověk uvědomí svoji chybu, je výchova zbytečná (stejně jako já jsem si uvědomil, že jsem motorkáře ohrozil a i když jsem měl přednost, netěší mě, co se stalo) a pokud si řidič svoji chybu neuvědomí, tak mu vyhrožování někde na krajinici oči neotevře.

Vezmu to pekne po bodech tak jak je to v clanku:

1) Nikdy. Snazim se byt k chybam ostatnich tolerantni. Sam obcas nejakou botu neumyslne vyrobim. Zatim se mi nastesti nikdy nestalo, ze by me nekdo zacal ohrozovat umyslne.

2) Ne. Zatim se to vzdycky obeslo troubenim, pripadne klasicky gestem rukou, kdy tomu druhemu naznacite, ze je jednicka. Oboustrane. Nejbliz jsem ke konfrontaci z oci do oci mel, kdyz me jedouciho na kole projizdejici auto skoro sestrelilo do skrapy u cesty. Ja to odmenil vyse zminenym gestem, nacez ridic zastavil u krajnice a cekal az k nemu dojedu. Rozmyslel si to ve chvili kdy se z lesa vynorilo par mych kamaradu na kolech, kterym jsem pred incidentem trochu ujel.

3) Jak jsem uz napsal zatim jsem zadnou sebeobranu nastesti resit nemusel. Ale kamarad, ktery se do podobnych situaci dostaval celkem pravidelne sebou pro pripad, ze by slovni argumentace byla malo vozil peprak a pry to fungovalo.

Já měl takové příhody dvě.

Poprvé to bylo na BobAshově svatbě, kdy jsem rozvážel hosty limuzínou. Vezl jsem celou rodinu do nějaké vesnice za Přeloučí a samozřejmě jel tak, jak se s ohledem na cenný náklad sluší, přece nechcete příbuzné kamaráda někde setřepat na hromadu, navíc ta zadýchaná 4.1 je ráda, že se s tak těžkým autem a osmi lidmi na palubě (a řidičem) vůbec rozjede. Navíc jsem jel zrovna v obci, přes úzký most, takže výjimečně opravdu předpisově. To se ovšem nelíbilo červené Fabii za mnou, která zřejmě pospíchala. Napřed troubení a dálková světla, jakmile bylo možné předjet, šel přede mě a začal vybržďovat (chorému mozku nedojde, že taková limuzína nemá daleko k náklaďáku) a kličkovat. To mu vydrželo opakovaně až do cíle jeho cesty, který byl asi o půl kilometru dále (!). Tam odbočil doleva a zastavil před hospodou. Já pokračoval do další obce, vyložil cestující a s prázdným autem se vydal zpět. Posádka Fabie stála stále u ní (tři holohlaví debilové, jak jinak), ve mně to ještě vřelo, tak jsem si neodpustil prostředníček z okénka. Ti naskákali jak čertíčci do Fábky a jali se obnovit stíhání. Za první křižovatkou hned přede mě (ono to fakt nejede), začali vybržďovat a najíždět na roh auta. Já v tu chvíli litoval, že auto nebylo moje, protože by jinak hned šli ze silnice. Tak jsem apsoň zamkl všechny dveře a modlil se, ať se nepovede mě nějak zastavit, protože mám ještě otevřené zadní střešní okno, které od řidiče zavřít nešlo, a pokračoval v jízdě. Občas jsem se setrvačností dostal před ně, asi třikrát mě znovu předjížděli, ujet jsme jim tímto nemohl, bojovat na plechy taky ne (a jim se do kontaktu taky očividně nechtělo), tak to bylo docela dlouhé, nakonec to vzdali, zřejmě jim po deseti minutách došlo, ža sedmimetrové 2,5tunové auto s metrákovými chromovými nárazníky prostě Fabií dobrovolně zastavit nepřimějí (nebo jim docházel benzín, toho já měl ještě dost :))

Podruhé to bylo přímo v Pardubicích, to bylo tehdy firemní Fabií (já nikdy neměl štěstí, abych měl auto vhodné k ujetí...na druhou stranu dobře, že ne nějaké své, to by si každý zapamatoval a pak by mohlo přijít dodatečně k úhoně, kdyby někde bezbranné stálo...), klasická situace, dva pruhy jedním směrem na světelné křižovatce, nějaký týpek ve Felicii jel vedle mě, ale padla červená a já potřeboval dále být v tom pruhu, kde jel on, takže jsem zpomaloval méně zhurta a zařadil se před něj. Úplně na pohodu, on zpomaloval na červenou taky, já byl rychlejší, několik metrů před ním jsem to tam poslal, ale pozvolně, ne natěsno, nemusel nějak razantně brzdit; nakonec před ním jsem intenzitu zpomalování jen dorovnal s tou jeho, před něj jsem to nevpálil nižší rychlostí, aby se nelekl. Ale jemu to přišlo asi jako drsná myška nebo nevím. Začal blikat dálkovýma, padla zelená, já se rozjel a on taky, blikaje neustále dále a ještě si položil ruku na klakson, ať to podpoří. Původně jsem měl už namířeno domů, ale tohle za sebou si tam přeci nepovedu, takže jsem jel dále. Zkusmo jsem dal plyn, abych si ověřil, že s HTP nemám šanci ujet, držel se jak přibitý. A furt troubil, lidi čuměli... takže jsem nakonec odbočil na benzínku, tam je světlo a kamery. A stejně jsme potřeboval náplň do ostřikovačů. Zastavil jsem u stojanu a on u vedlejšího. Staženým okénkem začal něco klasicky o řidičáku, tak jsem ho poslal do prdele, že místa bylo dost, on si začal dělat srandičky z mé výslovnosti, tka jsem zavřel okno, mávl rukou a šel pro tu náplň. On popojel od stojanů na parkoviště naproti, zaparkoval a čekal. Když se neměl k odjezdu, tak jsem prostě zavolal na policii, že je takový problém. Za chvíli přijeli, pospal jsme jim situaci, šli za ním, ten jim sdělil, že tam telefonuje :-D :-D Ptali se mě, zda ho chci z něčeho obvinit, tak jsem jim řekl, ať ho tam jen zdrží, že se chci dostat domů, tak ať mě nemůže sledovat. Tak si ho tam vzali do parády ještě a já odjel.

Pokud jde o to, jak se v takové situaci chovat. Pro mě je naprostá zásada se prostě nenechat zastavit a neopouštět auto, protože vím, že pro boj nemám buňky. Takže prostě jet přes mrtvoly, zůstat v pohybu. Pokud mám svoje auto s váhovou převahou, klidně toho i využít. U otho prvního připadu bych tu fábii možná ani neucítil a pak jen narovnal gumy na nárazníku... A když není zbytí, zavolat prostě policajty.

Já obecně nemám sklony k násilí, spíš ji potrpím na principy a někdy mám děsné nutkání lidem vysvětlovat, co udělali blbě, protože si to ani neuvědomují a třeba to nedělají schválně. A nebo naopak, když udělám píčovinu já, nevím, jak se kvalitně omluvit a dát vědět, proč to tak bylo a že jsme z toho fakt špatný. Když jsem někoho zavřel ve vedlejším pruhu (mrtvý úhel), nespal jsme z toho tři dny a dodnes se opotím, když si to vybavím. Asi by nebylo špatné mít nějaký panel, kam se dá pustit nějaký nápis. Podle mě stejně agrese vzniká hlavně z nedorozumění, nepochopení, kdyby si ti lidé mohli v klidu říci, co se jim honí hlavou nebo proč to udělali...nojono, utopie :)

A na závěr jedna humornější: Kamarád mi vyprávěl, jak se po nějaké vyhrocené situaci k němu vydal řidič druhého auta. Když došel k němu, kamarád se se svými 2,10 metry a 100 kg váhy vysoukal ven s tázavým pohledem. Chlapek zvolnil krok a říká: "Vy mi to nebudete věřit, ale já se vám přišel omluvit" :-D

Já celkem v pohodě,s Primerou jezdím 4 km do práce a zpět,s Volvem na delší cesty,ale ty jsou minimální..S motorkou jezdím podle známého pravidla - jako by mě všichni chtěli zabít...Ale právě na motorce se mi stala nepříjemná věc,která mě žere do teď,i když se to stalo na začátku července...Vracel jsem se z pohodového,skoro 200 km výletu a už jsem byl před barákem.S předstihem jsem dal levý blinkr,několikrát problikl brzdové světlo,aby mě nikdo za mnou nepřehlídl..Bydlíme pár metrů od hlavní silnice,kde je sice 50,ale je to na periferii,takže tam většina jezdí rychleji..Tenkrát jely do protisměru dva kamiony,takže jsem se necpal ke středové čáře,ale zůstal jsem stát u pravého kraje (nemám rád,když mě sestřelí kamion nebo odhodí tlakovou vlnou :-) ).V zrcátku jsem viděl,že za mnou zastavila stříbrná Kia Ceed SW.Kamiony projely,já jsem tedy chtěl odbočit k baráku,když v tom Kia stojí vedle mě zleva,řidič stahuje okénko a říká mi takovým tím "policejním" hlasem: "Poslouchej,ty hňupe"...a pak něco o tom,proč nestojím u středu a jak má vědět jestli budu odbočovat...přesně už si to nepamatuju,protože po těch prvních slovech jsem zůstal tak trochu ochromen...A pak tvrďák i s manželkou naštvaně odjel.
Ano,připouštím,že jsem měl při odbočování měl jet ke středu,prostě jsem zastavil jak jsem zvyklý s autem a čekal až projedou vozidla z protisměru.Ale vpravo by stejně myslím nebylo tolik místa,aby mě řidič auta mohl bezpečně objet zprava a ušetřit si 20 sekund života.Kdybych se rozjel k baráku ve chvíli,kdy on se mě rozhodl "vyškolit" tak mě prostě sundá :-( A kdo by měl potom větší podíl viny na nehodě?
Zajímal by mě váš názor..Zda jsem ho opravdu tak závažně omezil nebo dokonce ohrozil a jsem tudíž skutečně takový hňup jak říkal..

Já se sice rychle vytočím, ale taky celkem rychle vychládám, takže zatím jen pár pitomostí vyřešených posunky z jedné nebo druhé strany. To moje drahá polovička by potřebovala před sebe ještě jedno tlačítko klaksonu, a nejlíp takové, které by po zmačknutí zařvalo " KRETÉNE ", i když občas by se asi ozývalo jen KREKREKREKRE...... a přitom donedávna mne vždy klidnila :-D
Taky pamatuji nějaké 4 blbi v Escortu, kteří se okolo nás furt motali a najížděli zezadu a hned zas vybržďovali zepředu, až polovička nevydržela a zeptala se, jestli jim můžem ujet. Měl jsem toho plný zuby, za sebou 8 hodin za volantem a domu chybělo cca 100 km, tak jsem jen kývl a pomaličku přidával. Escortův taneček se zklidňoval, pak už se jen chvíli držel vedle a za okny prsteníčky, které pak odezněli a ve 190 už se začli dost nasupeně koukat, jak se vzdalujem. dotáhl jsem to na 200, chvíli je držel a pak se vrátil na cestovku 140. Co blby vyprovokovalo, to netuším .

počkat v autě, minimálně stáhnout okénko, když bude drzej, praštit ho dveřma, nebude to čekat, a praktikovat údery a kopy. Následně přeparkovat, ubožáci se často zkoušejí mstít na majetku. Vyzkoušeno, ověřeno.

Na nějaké to vysvětlování - podotýkám slušné - došlo pouze z okýnka do okýnka, ale nemá to moc smysl. Zatím jsem se setkal jenom s 2 typy: 1) nevidí, neslyší, asi ví, že něco provedl, ale nemá koule se ani ohlídnout 2) nadávali, i když zjevně udělali chybu oni, ovšem sami si jí neuvědomovali, protože a) jsou nejlepší a všechno dělaj správně b) neznaj předpisy.

Z toho vyplývá, že ačkoliv touha po přátelském vysvětlení některých zákonů a (případných) důsledků jejich nedodržování bývá často dosti silná, tak to nemá cenu řešit, ani se o to pokoušet.

Jinak prevence:
- nedělat nepěknosti ostatním
- předvídat nepěknosti ostatních
- kamera za oknem

Obrana:
- obranný sprej
- hliníková trubka za sedačkou
- Glock

Tady je hlavně v první řadě smutné, že toto je téma v posledních dekádách hlavně na silnici v Čechách nebo možná někde na Slovensku, Ukrajině, Rusku a Polsku škoda, že se stále řadíme mezi tyto řidičsky "exotické" destinace. Jezdím poměrně často do Švýcarska takže klasika kolem Mnichova, nebo přes Rakousko a tam mě nikdy, nikdo vědomě nechtěl insultovat a tím neříkám, že tamní řidiči neudělají chybu, ale udělají, mají k sobě mnohem větší respekt a jsou ohleduplnější to Čechům stále dělá problémy.

Více jak hodinu denně na silnici určitě trávím docela často uvnitř města, nebo kolem něj takže v hustém provozu zhruba co je popsáno v článku.Obecně platí, že nejvíce bolí srážka s blbcem a to jak na silnici tak i mimo ni.

K bodu číslo jedna, ano šel jsem (normálně to nedělám, protože jak tady někteří z vás napsali nemá to cenu a je to neměnný fakt) Jel sem po hlavní silnici a plynule zpomaloval abych zaparkoval podélně u silnice mezi dvě auta a to tím stylem, že jsem použil blinkr vpravo a když byla moje rychlost asi 5 km/h tak jsem zapnul "varovky" a čekal, že vůz jedoucí zamnou mě objede v protilehlém jízdním pruhu kde nic nejelo a bude pokračovat v jízdě. To se však bohužel nestalo. Fialová Corsa zamnou zabrzdila začala blikat a troubit. Bylo to v Létě tak jsme měly oba stažená okénka (podotýkám, že celou dobu co prudil tím troubením mě mohl v pohodě objet) Držel jsem se zpátky a ukázal mávnutím ruky ať mě objede což se bohužel nestalo, dočkal jsem se odpovědi ve stylu nějakého mumlání a rozkládání ručkami. Vydržím dlouho v klidu, ale najednou do mě vjelo ( i přes přítomnost manželky ) asi 220 a vyskočil jsem z auta, že se půjdu velmi nezdvořile zeptat co mu jako je. Došel jsem k jeho okénku a tam holka asi 45 kg a 20 let.... vedle ní nějaký mladý dement od pohledu tak kolem 18. Co potom normální chlap může dělat? Uhodit dívku i když se chová jako smyslů zbavená, která bude mít ŘP. tak pár měsíců možná rok. Řekl jsem jí, že je pohlavní orgán a samice skotu a šel zpátky do auta po této události mě najednou mohla normálně objet bez dalších posunků dodnes to nechápu.

K bodu dvě, většinou, když mi někdo chce dopřát ten luxus a něco mi vysvětlit tak ho nechám ať přijde problém je v tom, že valná většina vybržďovačů a magorů jsou telata a když mají možnost tak nezastaví. Maximálně se zmůžou na gestikulaci přes okénko a já jsem se už naučil se jim spíše smát než je brát vážně. Když udělám chybu tak se snažím omluvit pokud je na to samozřejmě čas. Jednou se mě stalo, že jsme skutečně oba zastavili a pán měl dost kuráže (cením) vystoupit a přijít i přestože nešlo o stokilového vazouna, ale spíš o takového staršího milovníka pivního moku. Vskutku slušně jsme o dané situaci podiskutovali a nakonec jsme se oba pousmáli a pokračovali v jízdě s tím že jezdit v Praze je stejně o nervy. Škoda, že takových borců co mají i vychování je minimum. To co se stalo autorovy článku se mi zatím nestalo, že by mě někdo sledoval k domu a tam mě chtěl nějak ohrozit.

Bod 3. je v rámci České Republiky docela oříšek, protože obrana je tady v zákoně jenom slovo, které ještě někdo doplnil o slovíčko přiměřená a nebo nutná. Prevencí problému je určitě kamera do auta, která zastaví většinu vyšinutých d*bilů ještě před rozvinutím agrese naplno. Když už k problému dojde tak se nenechat zastavit někde uprostřed polí a luk, ale na místě kde by mohlo být vše dokumentováno a kde budou svědci(Č.S, parkoviště marketu, odpočívadlo a tak) Kdyby mělo dojít na nějakou fyzickou aktivitu doporučil bych raději se držet zpátky, když budete větší a silnější můžete agresora těžce zranit a to se tady u nás neodpouští a kvůli bláznovy jít za katr asi nechcete. Když budete menší pravděpodobně dostanete i to i se zbraní. Pepřák je fajn, když ho stihnete použít stejně tak nějaké rádoby drsné baseballové pálky nebo teleskopy, když budete slabší, magor se ubrání a dá vám tu vaši zbraň sežrat i s úroky. O věcech, které budou vždy kvalifikovány jako neopodstatněné se řadí nože, sekery, pistole i bajonety:) to bych použil jedině v situaci, že mě půjde o život a nebo násilník bude vyzbrojen stejně.. jinak půjdete sedět a ne na málo let. Když se blb vzteky pustí do auta a necítíte se na fight tak ho klidně nechte a třeba natočte, však to jde opravit, životy nikdo nenahradí.

Já dělám desátým rokem Kickbox a i když nevážím 100 kg ani zdaleka tak ve fyzické šarvátce se o sebe docela v pohodě umím postarat a přesto se řídím tím, co jsem tady v kostce popsal. Není umění nechat se vytočit a násilí na silnici nepatří, proboha jsme lidi. Nikdy by mě nenapsalo , že půjdu někoho vybrzdit, nebo bít, protože mi udělal myšku. To co se stalo autorovy článku mohlo být nepříjemné, ale důvod k tomu vrazit do někoho bajonet to určitě nebyl.

Jezděte v klidu podle názorů tady je vidět, že nám daný stav nevyhovuje a máme zájem aby těchto pitomců jezdilo co nejméně.

Už jsem párkrát podobného stíhače zažil taky. Když jsem byl mladší a nevěděl jsem jak reagovat. Jednou to bylo mou drzostí, kdy jsem předjel kolonu stojící před železničním přejezdem a zrovna když šli závory nahoru, tak jsem využil mezery díky pomalejšímu rozjezdu jednoho fiatu a střihnul sem to před něj, proletěl závory a tradá ke králíkárně. Nicméně začal mě pronásledovat ublížený golf. Dojel jsem k baráku, zaparkoval a už se na mě sápal z polorozpadlého golfa nějaký kluk kolem 30 a kam prý pospíchám. Odpověď, potřebuju sr*t ho naprosto odzbrojila a s úsměvem od ucha k uchu spadl zpět do golfa a za zvuku poklepávající 1,9D se odsunul pryč. Druhá příhoda byl střet s hnědočechem, který mě objížděl po chodníku, takže klakson a tím to pro mě haslo. Pro něj ne. Objel blok a už si to se mnou šel vyřizovat. Tam jsme si vpadli v náruč a naše drahé polovičky nás roztrhli.

A jak to řeším dnes? Jsem už o dekádu starší a "moudřejší", takže podřazuji o dva rychlostní stupně, šlapu na plyn a se širokým úsměvem a průpovídkou "tak pojď" zkouším řidičské dovednosti dotyčných agresorů/učitelů. Většinou to vzdají po dvou, třech zatáčkách a nebo se drží a končíme oba vysmátí, ukazujíc si navzájem palec hore :-)

Já jako motorkář jsem pod koly asi šestkrát týdně, ale beru to s klidem. Zaklepu si na hlavu, mávnu rukou...
Akorát jednou, jednou to bylo troubení a prostředníčky z obou stran. Jel jsem si na hlavní a dědek ve Fabii nebo čem mi vjel pár metrů před kola.
A Můj milý deníčku mam zabraný já, heč.

Jednou jedinkrát jsem donutil zastavit druhého řidiče.
Léta Páně 2008 jsem se vracel z Mošnova do Příboru před dopolednem zrovna v okamžiku, kdy se tvořila zvěrská kolona v protisměru z důvodu počínajícího Dne nato. Můj směr byl prázdný a já si to hrnul ani ne osmdesátkou v předtuše nějaké pošetilosti od vystresovaných řidičů z protisměru.
Inu, stalo se. Doteď vidím výraz toho děcka, které na mě se smrtí v očích zíralo z bočního okénka oktávky, jež mi nastavila pravý bok. Pár metrů před mým autem prostě vykoukla z kolony, aby se otočila na cestu zpátky. Brzdit jsem začal až když jsem měl pravé kola v příkopě, dřív by to stejně nemělo smysl. Zastavil jsem se pár desítek metrů před inkriminovanou oktávkou, všechna kola kupodivu zpátky na asfaltce. Říkám vám, chybělo málo, a já to narval přímo do toho děcka... Oktávka kolem mě projela jakoby nic.
A tehdy, tehdy mě posedl ďábel. Od předních kol mé (nebožky) alfy 156 šel dým, motor ječel až k omezovači. Dojel jsem na úroveň inkriminovaného přibližovadla, nehledě na nic vůkol jsem se jal dostat na jeho úroveň, okýnko na okýnko. Auta blikaly a uhýbaly, já prostě musel dojet svého soka. Ani nevím jak, vytasil jsem naň svůj služební průkaz příslušníka PČR jak z levného filmu (přiznávám, dva a půl roku jsem sloužil u četnictva, ale dostal jsem naštěstí rozum :-) a dosáhl svého - zastavil jsem jej. Vyběhl jsem, řidič vystoupil a... pak jsem se nachytal v roli toho vořecha, který štěká za každým projíždějícím autem, aniž by věděl, co si s ním počne, kdyby jej náhodou lapil.
Neudělal jsem prostě nic. Viděl jsem pána, který udělal obrovskou chybu, jež naštěstí nikoho a nic nestala žádnou daň, viděl jsem jeho vyděšenou ženu na místě spolujezdce, jeho děti... V tu chvíli jsem ze sebe stěží dostal pár slov. Ani už nevím jaká, krom: nashledanou. Kompletně jsem vychladl, bylo mi na nic celou cestu zpátky. Ten pán byl srovnaný s tím, že dostane přes budku, ale určitě by za nic na světě neměnil za to, že se nic nestalo.
Tehdy jsem si víc než kdykoliv jindy uvědomil, že udělat chybu může být tak strašně snadné. Mrtvý úhel, moc široká A-sloupek, remcající žena, nevrlé dítě v autosedačce, je toho tak moc.

1. Moudřejší ustoupí. Cílem je bezpečně dojet. Ne že bych to vždycky dokázal dodržet, ale fakt se snažím ....

2. Vozím pepřák.

3. Kameru právě sháním.

Možno by stačilo v aute voziť amplión. :D

http://bratislava.dnes24.sk/video-auto-zablokovalo-sanitku-reakcia-vodica-vas-prekvapi-260461

Ja se zatim dostal jen do pomerovani aut. Jednou jsem jel po serizeni auta trochu to prozkouset. Pak jsem to chtel vzít nejkratsi cestou domu. Takze ve vesnici jsem se na pojil na hlavni a na konci jsem dojel nejakej hatchback a za nim naftovou Cocktavii RS. V te dobe nove auto. Zacal jsem blikat a plynule prejizdel do leveho pruhu, ze je predjedu. Kdyz jsem byl tesne za Octou, tak mi tam umyslne hodil prudkou mysku a musel jsem na brzdy. V to, ze me prehlídl, moc neverim, protoze jsem byl v levem relativne dlouhou dobu a tiche auto take nemam. No nic, pockam az si dokonci predjizdeci manevr a pak ho taky predjedu. Za takovym volem se mi jet nechce. Kdyz jsem ho zacal predjizdet, tak umyslne zrychlil aby mi ukazal jak vypada kral ceskych silnic. Pred nami byli 2km rovne silnice mirne do kopce a tak jsem podradil a nechal motor zazpivat nasi oblibenou japonskou vysokootackovou pisnicku. Evidentne se nechtel nechat predjet 20 let starym kramem, nebo chtel ukazat spolujezdci co umi RS a tak jsme nejakou dobu jeli bok po boku. Ve 180 nafte dosel dech a ja porad tocil ctvrty prevod. Plynule jsem dokoncil predjeti, zaradil se a ve zrcatku vidim jak zpomaluje na normalnejsi rychlost. Take jsem zpomalil na beznou cestovni rychlost. Po 10k cesty co jel za mnou nez jsem odbocil si radeji drzel velmy vyrazny odstup od meho auta.

1) Jop. Křižovatka, oranžová, první auto dodávka brzdí docela ostře. Vedle mne v levém Renault (SPZ Vyškova), který potřeboval odbočit doprava, ale pořád nedával blinkr (co jsem nějaký jasnovidec? :) ). Já jel vklidu s nohou z plynu, času na dobrždění spousta. Renault zrychlil, poslal mi to před čumák a hodil kotvu, aby nenavalil tu dodávku. No a mně se zkrátil čas na brždění docela brutálně. Tak jsem to zahamstnul na krev.
Pohled řidiče Renaultu: Z černého mafiánského korábu, kterému se ještě kouří od brzd, vystupuje hovado dobře přes metrák dva metry na výšku v černém saku a rázným krokem a kameným xichtem míří ke mně. Honem hledám v přihrádce nějaký lifesaver, nacházím manuál k Renaultu (tady fakt nekecám, ten týpek svíral tu bichli v pravé ruce až mu bělaly klouby :D). Nevím co dělat, stahuji okýnko do poloviny a dávám pátý otčenáš. Ta gorila se usměje a zdvořile povídá: promiňte pane, ale nesvítí Vám ani jedno brzdové světlo. Chvíli mi trvá, než mi dojde, že dnes asi budu žit...
Ten týpek v Renaultu vypadal fakt vyděšeně, auto měl nátazník na nárazník zablokované kvůli situaci na křižovatce bez možnosti úniku. Skoro jsem se styděl, že jsem jej tak vylekal :P. Poradil jsem mu, kde je nejbližší autoservis a jeli jsme si každý svou cestou. Jinak nevystupuji, chybu udělá každý a opravdových prasat od porevolučních dob ubylo na minimum.
2. Ano, dokonce jednou bych řekl, že snad i po právu (i když v tomto případě řidič přijal moji omluvu s úsměvem a s tím, že vlastně vše dopadlo dobře). Ti ostatní zalezli zpět, když jsem vystoupil i já :D. Od dob mé černé 300c se mi to už nestalo.
3. Nosím Alfu compact, ale každé ráno poprosím madam prozřetelnost, abych ji nikdy na svoji obranu nemusel použít. Naštěstí na vystupovače platí, když vystoupím také. To se
Pak omezi na dštění síry z bezpečné vzdálenosti. Neeskaluji, jen jej v klidu pozoruji a čekám až mu dojde dech.

Na týhle "problematice" mě nejvíc baví ti, co "strašně" pospíchají a pak najednou mají čas honit dotyčného, který je zpomalil o 10 sekund další čtvrt hodiny.

Vloni v létě jsem jel mxkou v Brně do kopečka za viditelně bezdůvodně pomalujedoucím roomsterem tachometrovými cca 30-40 bez nějakého dalšího zrychlování a k tomu jel hezky co nejvíc ke středu komunikace, tak jsem si ho dovolil předjet s poklepáním na hlavu, jestli je normální.

Nenapadlo mě, že mě bude sledovat až ke garážím (najednou mu to jelo?), kde jsme vylezli z aut a dost agresivně na mě vyjel, prý kvůli tomu, že na něj nikdo klepat na hlavu nebude a že to má údajně rozbitý (duševně normální člověk s tím jede co nejblíž ke kraji, když už mu to nejede). Pak mi vyhrožoval, že mě zmlátí, já se otočil, sedal do auta a prohodil něco jako že se nemá plazit sotva čtyřicítkou. Sotva jsem dosedl a zavřel dveře, vrhl se na mě a chytl mě s tím, že prej „zopakuj to“, na to jsem mu odpověděl, jestli je normální a koukal mu do očí. Po našem zopakování téhož mě pustil a šel do auta.

Vyhráli jsme asi oba - on měl štěstí, že ve mně nebouchly saze (měl jsem v dosahu rukou boxer a nůž) a já zas, že jsem pak kvůli takovému dementovi neskončil ve vězení. Problém byl potom "jen" v tom, že jsem z toho byl rozhozený minimálně týden.....

klasická situace u obchoďáku...před pár lety zrušili vodorovné značení na silnici a nahradili jej značkou (ZÓNA 30, PŘEDNOST ZPRAVA atd) při vjezdu na parkoviště - proto si nevšímejte "přednostdávajících trojúhelníků" na obrázku. Od doby co zrušili to vodorovné značené jezdím výhradně tím posledním možným výjezdem (jako na obrázku - žlutý obdelníček jsem já) abych dostal přednost. Inu stalo se že jsem tak potkal staršího pána v C-MAXu. Já si jel podle pravidel silničního provozu, počítám s tím že mám přednost. To se ovšem C-Maxu nelíbilo a docela dlouho troubil. Tak jsem vystoupil a šel mu říct jak se věci mají "Pane tady mám přednost zprava!" "to víš že jo, kdes na to došel?!" "tady na té ceduli" (ukazuji na ceduli která upravuje přednost a rychlost na parkovišti) "aha, pardón"...tenhle případ se mi stal dvakrát... Lidi opravdu čumte okolo sebe a všímejte si těch značek.
Jinak mne nikdo ještě neškolil, pouze nějaký debil nechápal co je zip a odmítal mě pustit, tak jsem popojel o pár aut dál a tam jsem se bez problému zařadil.
Vozím s sebou mačetu (zatím jsem ji použil jen na sekání keřů :D ) a plynovku s pepřovou kapslí. Kameru si musím koupit, myslím že to je nejlepší prevence před debilismem.

Zajímavý příhody. Docela se tu bavim :-)
Já teda nikoho z auta vytahovat nechodim ostatně nemam na to dostatečně namakáno. Ale fakt že už jsem párkrát (na motorce) nějakým debilům bacil pěstí do střechy když odmítali vejt na víceprodovej kruháč do pravýho volnýho pruhu a čekali až budou volný všechny pruhy. Na to nemam nervy ani čas.

Ale kdysi jsem byl vytahován jednim týpkem z trabanta. On mi nedal přednost z prava já ho vyfakoval tak mě zastavil a že si mě z auta vyndá.... škoda že tam byl poruchovej pás a občas nešel odepnout. Inu zrovna se tak stalo. Takže týpek se mě jal za bundu vytahovat z traboše kterej mě ale držel za pás... takže jak mě tahal cloumal s celym autem. No co vám budu povídat chvíli řval na mě chvíli já na něj do toho mě furt tahal jako řepu a já nemoh ven a pokoušel se uvolnit zaseklou přesku ... no komedie. Pak sem z toho chyt záchvat smíchu a tlemil se mu do xichtu z nastalý situace.... no nakonec se začal řechat i on a bylo po situaci :-)

Jednou mi vjel do cesty nějakej chlapík c favoritem z vedlejší a dost se ploužil (max 30) po nějakym čase když bylo misto sem ho chtěl předjet a to on se nedal a najednou našel plynovej pedál a ještě mě zkoušel nahnat na levej chodník. Nu předjel sem ho nakonec ale bylo to o chlup. Dojeli jsme na světla a on vylez a běžel zamnou. Začal mlátit do nástavby (jel sem pikapem) a furt se blížil ke dveřím. V tom padla zelená. Takže sem dal zpátečku navalil mu favorita tažnym na traverze a zmizel odtud jak pára nad hrncem. Čuměl dost nechápavě. A rána to byla pěkná když sem se po několika hodinách vracel tak sem si všim pěknýho mastnýho fleku od fridexu v místě kde byl milej favorit.

Sakra to je ale plodná diskuze, chtěl jsem jít spát už tak před půl hodinkou, ale komentáře se čtou skvěle.
Díky autorovi za vytvoření plodné diskuze.

Přihodím něco svého do mlýna.

Přiznám se, že mě Brno hodně změnilo. Autoškolu jsem dělal na vesnici (tak říká mému 20-ti tisícovému rodnému městu přítelkyně), kde jsem byl opravdu slušný řidič. Pouštěl jsem lidi na přechodě, uhýbal lidem, aby se mohli v klidu zařadit, blikal, pouštěl. Prostě velmi slušný, vychovaný řidič, který nikdy netroubil. No snad párkrát, když jsem se nemohl dočkat kamarádů, než se vypakují z baráku.

Brno mě změnilo. Velmi moc. Defenzivní způsob jízdy je ve větším městě trestán. Nikdo vás nepustí z vedlejší na hlavní čtyřproudovku a tak čekáte na rozumného kamioňáka, který jeden jednou za 100 aut. Vybržďování je běžná praxe, takže jsem jednou nohou na brzdě, abych blbečkovi předemnou nepocuchal nárazník. Nechat před sebou místo na 2 auta je potrestáno od souseda z vedlejšího pruhu, který si myslí, že můj pruh je rychlejší a tak se mi tam hned cpe.
Naučil jsem se být více agresivnější a už nepouštím každého, na přechodu zastavím jen pokud vidím seniory, paní s kočárkem nebo větší skupinku lidí.

Je nutno podotknout, že jezdím často, 1000km měsíčně je běžné, téměř každý den jsem za volantem.

Prozatím na mne nikdo nějak zběsile netroubil a nevyhrožoval, holt zatím neměli za co. Ačkoliv jezdím trochu více agresivněji, vždy předpokládám, že za mnou může být dědula s babčou, kteří mají reflexy asi jako lenochod. Za volantem si zanadávám, né že ne, kolikrát i blbečka vytroubím a ukážu mu svůj třetí prst zleva na pravé ruce (nebo zprava na levé, když teď mám RHD?). Pokud blbeček vybržďuje, tak si nechávám rozestup, když mě to sere hodně, tak dupnu na plyn a zmizím.

Story time:
1. Služební Combo, cesta ze Zlína do Brna po celodenní šichtě, cca 11h večer, úsek u Vyškova, který byl tehdy rozkopaný a levý pruh byl užší. Spěchám domů, cesta klidná, ale v zúžení jsem narazil na partu Poláků, kteří blokovali levý pruh. Párkrát jsem na něj bliknul, aby zrychlil a nebo se klidil doprava, kde nikdo nejel. Moc se mu nechtělo nic dělat. Po 3. bliknutí zrychlil, zařadil se vpravo za kamión a prudce dupnul na brzdy. Já si zrychlil na pohodlných 110, předjel kamión, vyjížděl ze zúžení a zrychloval. A za mnou se znenadání objevil blbeček poláček v 407 SW. Já na tachometru asi 150, stále za mnou, 160, přichází na řadu troubení a dálkové, předjíždím další z řady kamionů, aktuálně dálkové na plno, stále za mnou, nasral jsem se - zapínám zadní mlhovky (Combo je má pěkně nahoře, krásně vypalují oči), blbeček stále dálkové, předjíždím předposlední kamion, vypíná dálkové, vypínám mlhovky, předjedu poslední kamion a řadím se vpravo. Polák mě předjede, zařadí se přede mě a dupne na brzdy, já v cca 135-ti brzdím, uhýbám do levého, kde naštěstí nikdo nebyl a míjím kreténa v pravém pruhu. Setrvačností ho předjedu, zařadím se opět doprava, Polák šlápne na plyn, při předjíždění mě vytroubí a mizí v dáli. Kdybych měl v autě kameru, tak mu tu prdel asi očesám, ale chtěl jsem být doma, navíc to nebylo moje auto a zítra jsem šel do práce.

2. Jedu si domů ze školy přes Tomkovo náměstí na most přes Svitavu, v klidu v levém pruhu, protože stejně budu odbočovat na Vinohrady doleva. Jsem skoro na vrcholu mostu, 5m před sebou brzdící auto na červenou, sundávám tak nohu z plynu, kterou ovšem v zápětí přehazuji na brzdu. Proč? Sličná dáma v letech (čti stará kráva) v Yarisu se rozhodla udělat mi myšku a vjet do mého pruhu. Pro její smůlu neviděla přes auto před sebou, že můj pruh také brzdí na červenou (kdo by to byl řekl, když je to stejný směr), takže mi vjela před čumák a hned dupla na brzdy, aby netrefila auto předemnou, teď již vlastně před sebou. Kdybych nedupnul na brzdu, tak mi bokem očesá předek. To mě nasralo. Docela dost. Celou dobu jsem se táhl za ní, neměl jsem důvod jet do pravého pruhu a zpátky do levého, abych se zařadil před ní. Dojíždíme k odbočce na Vinohrady, kdo je z Brna, tak ví, že v 99% musíme počkat na zelenou šipku, protože je provoz a jinak neodbočíte. Odbočuje se mnou vlevo, podřazuji do D3, plyn na podlahu, auto si tam hodí dvojku, předjíždím ji, řadím se vpravo před ní. Dávám blinkr vpravo a přibržďuji k odbočce k Údolíčku. Chce mě předjet, kličkuji, aby pochopila, že musí zastavit se mnou. Zastavujeme oba, nasraně vylézám z auta a jdu k ní. Už z jejího pohledu vidím, že to má silně u prdele, slovně ji otituluji, podotknu, že by si měla zopakovat autoškolu, dodám poznámku o bezpečné vzdálenosti, otáčím se a jdu do auta. Prudce se rozjedu a na starých zimákách udělám krásnou smyk o 90°, abych byl nastaven k výjezdu z vedlejší. Jakmile nic nejede, tak odbočím vlevo a jedu domů.
Možná se zeptáte proč jsem to udělal? Adrenalin zapůsobil a já potřeboval tu zlost nějak vybít, nadávání nepomohlo. Tím, že jsem sepsul tu blbou kravku v Yarisu se mi ulevilo a opadlo ze mě napětí.

Jinak kameru plánuji již delší dobu. Přesně řečeno od doby, kdy jsem měl auto postavené za barákem a když jsem k němu ráno přišel, tak jsem měl rozbité dveře a urvaný nárazník z toho jak do mě 2x někdo naboural, když se učil parkovat. Bohužel zatím jsem se nedostal k fázi koupě, zvlášť protože ještě nejsem 100% rozhodnutý kterou.

Nějakou vysloveně vyhrocenou situaci jsem díkybohu asi nezažil...kromě kreténů na čtyřproudovce od Kuřimi do Brna. Fakt mě nezajímá, že passatista za mnou neskousne, že předjíždím třeba stočtyřicítkou. Nejvíc mě vysíraj ti, co se v takové rychlosti pověsí ani ne na délku auta za mě a začnou problikávat. Největší extrémista byl jeden pták v pomalovaným Vianu, ten jel ve 150 max dva metry za mnou.

No a nejdivnější situacey, co si pamatuju, se mi přihodila ještě v době, kdy jsem jezdil noční rozvoz. Přijel jsem složit zboží k sanatoriu schovanýmu na kraji dědiny. Nikdo tam tou dobou (cca 4 ráno) nebývá, není k tomu důvod protože cesta tam je slepá a nic jinýho tam není. Přesto tam stálo auto a skupinka omladiny. No nic, složil jsem a odjel. Jenže oni za mnou. Jel jsem zpátky do nedalekého města, oni pořád za mnou, ve městě jsem se schválně motal po všech možných uličkách...a oni pořád v závěsu. Pak se troche vzdálili..asi aby nebyli podezřelí :D tak jsem dojel na náměstí a tam na ně počkal...projeli okolo jako by nic. Prostě divný.

Jak to tu tak čtu, mám asi ohromnou kliku. Ne snad že bych kokoty nepotkával, denně, ale nebývá to osobní. Asi že na ně netroubím, neblikám, negestikuluju, nejvejš se na ně nesouhlasně podívám.

Ale stalo se mi přece, že jsem něčím, ani už nevím čím, naštval takovýho strejčka ve stopětce či ekvivalentu. Když jsem ho pak předjížděl, stáhl okénko, a PLIVNUL po mě! A ten velkej, hnusnej, zelenej flusanec se mu přilíp způlky na obličej, způlky na zadní okýnko, a pomalu se přes něj vodorovně šinul ... až mi bylo pána líto, zvlášť když viděl jak se řehním ...