Dívat se převážně před sebe – tedy na cestu – zdá se jediným logickým postupem při řízení automobilu. Jistě, moderní doba a moderní auta nás na jednu stranu chrání, asistenční systémy nad námi bdí a hlídají naše bezpečí, zároveň nám však ta stejná auta nabízí tolik věcí, na které se lze dívat. Mapa, seznamy hudby, nastavování sedadel, nastavování jízdních módů, nastavování vyhřívání toho a větrání tamtoho. A potom jsou tu telefony, facebooky, internety a všechny ty věci, které by nám maminky nejradši zakázaly a mnohdy by dobře udělaly.
Ale to všechno nechme stranou a věnujme se řidičům svědomitým, kteří za jízdy nepíší nic na sociální síť, nehledají Pokémony ani nenastavují odstín ambientního osvětlení horní poloviny přihrádky na rukavice. Řidičům, kteří jsou zodpovědní. Řidičům, kteří si zapnou bezpečnostní pás a seřídí zpětné zrcátku před tím, než se rozjedou. Kam se dívá slušný řidič?
Odpovědí bude opět pochopitelně ono obligátní ‘před sebe’, ale rozeberme si to podrobněji. Jak daleko před sebe? A na co se při jízdě díváte? Je zima a dny jsou krátké, takže si užíváme spousty kilometrů po tmě. A tu se v jasných barvách ukazuje první náznak problému. Nejeden řidič – a jsou to slušní řidiči – nepoužívá dálková světla. Vůbec. Jel jsem nedávno za jedním v Orlických horách. Lesní úsek z Velké Deštné dolů do Kvasin, relativně dlouhá a notně klikatá silnička. Za celou dobu tento ctihodný občan nepoužil dálkových světel. Ne, že by jeho vůz domácí výroby (v kopcích nad Kvasinami by se dalo říci i místní výroby) svítil špatně, ale legislativa a technika tu hovoří jasným jazykem a potkávací světla mají svůj jasně stanovený dosah. Dál jejich působnost nespadá. Přestože k tomu nebyl žádný důvod, provoz byl mizivý, v protisměru jsme potkali za celou cestu všeho všudy dvě auta, ten člověk dálková světla nepoužil. A to mě přivádí k děsivému zjištění – on je zřejmě nepotřeboval.
Proč děsivému? Tento člověk totiž jen potvrdil to, co pozoruji už nějaký ten pátek. Totiž že svědomití řidiči se sice skutečně dívají před sebe, ale jen pár metrů. Potkávací světla nového auta mohou mít dosah tak 30 až 40 metrů, o moc více to nebude. A to tomuto řidiči stačilo. Mnoha řidičům to stačí. Kompenzují to příkladně předpisovou rychlostí, což je jistě chvályhodné, zároveň však hrubě nedostatečné. A to nejen proto, že před takové auto není vidět a tedy není možné ho předjet.
Zóna 30 - 40 metrů před autem je pro mě jako řidiče vlastně méně zajímavá. Pokud by se tady vyskytla překážka, je při běžné mimoměstské rychlosti poměrně pozdě na nějakou klidnou reakci. Mé oči při jízdě míří mnohem dál, sto i více metrů před auto, sledují provoz v dálce, je-li přede mnou údolí, dívám se co nejdál vidím, chci být připravený na věci, které mě čekají, abych nemusel v krátkém čase promýšlet řešení nenadálého problému. V noci potom hledám odrazky patníků, odlesky očí zvěře a především světla aut – a to i těch v dálce, která probleskují hustým lesem. Potom nebudu překvapený za zatáčkou, když už dopředu vím, že tam nějaké auto bude.
Bohužel se zdá, že tento názor nesdílí zdaleka všichni řidiči. A důkazem toho nejsou jen ta dálková světla. Pozorujte chování řidičů v místech zúžení či jiných překážek. A teď nemyslím nějaký zip, ale volnou silnici, kde silničáři uzavřou pruh kvůli kosení trávy či jiné údržbě – kolik řidičů si takové překážky všimne na poslední chvíli? Kolikrát pozorujete auto řítící se vstříc překážce bez jakékoli úpravy rychlosti, přestože se očividně nemá kam řadit? Je jich na můj vkus až příliš mnoho. Je přece správné vědět dlouho dopředu, že přijde zúžení a pokud to je potřeba, mít již vymyšlené, kam a jak se zařadím, abych nenarušil plynulost jízdy.
Když jsem se učil řídit, můj učitel v autoškole mi do hlavy vtloukal úplně jiné zásady, než propagují dnešní dopravní experti. Dnes je největším hříchem překročení povolené rychlosti a agresivní počínání, pod které se schová všechno od zatroubení po vyloženě nesportovní chování. A to patrně ve mnohých vyvolalo pocit, že pokud jedou pomalu a netroubí, nemůže se nic stát. Já jsem naučený především předvídat. Ne, to není věštění z křišťálové koule ani vlastnost, kterou dosáhnou jen mistři volantu s letitou praxí. To je jen prosté ‘dívat se dopředu’. Ale opravdu dopředu, ne pár metrů před auto.
A jak jste na tom vy? Kam se díváte při řízení? Co je pro vás klíčové pro bezpečnou jízdu? Podělte se s námi v diskusi.
03. ledna 2019, 15:08
0
Musím říct že od té doby co mám v autě adaptivní tempomat a automat mám více času koukat před sebe. Adaptivní světla pokud jsou dobře realizovaná jsou taky velký pokrok v bezpečnosti jízdy - přiznejme si že na dálnici se v podstatě na potkávačky za tmy nedá jet tak, aby se dobrzdilo před překážkou - když budete mít štěstí tak se vyhnete ale to je tak všechno.
Je šokující kolik lidí za jízdy čumí na mobil, mám z těhle řidičů strach.
03. ledna 2019, 15:36
2
Ten adapt. tempomat je fajn, souhlasim. Pouzivam to dost v mlze - nechat ho jen pripraveny, ale neaktivni, a pak na displeji vidim +/- prekazku... Neni to nic moc, ale aspon neco.
Koukam jinak pred sebe na situaci, a po chvilkach cumim do spiglu...
S tim mobilem je to peklo, ono bohate staci, kdyz clovek vidi dementa, jak jednou rukou telefonuje, druhou parkuje , samozrejme mu to trva pul hodiny... To fakt nepocka 2min, nez zaparkuje? omfg...
U Svitav jsem v lete predjizdel fakt divne jedouci VW Transporter - jel jak ozralej, mistama i stredem a dost nepravidelnou rychlosti ... po chvili ho predjizdim, a debil mel o volant oprenej jakejsi tablet a neco v nem lovil :-/ ... to je na presdrzku
03. ledna 2019, 15:28
10
Výborně...velmi správná otázka :). Já se dívám nejen před sebe, ale všude kolem sebe. Snažím se předvídat. Když v dálce vidím auto, jak se chystá napojovat na dálnici, tak hned sleduju, jak jsou auta kolem něj, jestli lze očekávat prudký manévr nějakého řidiče aby ho "pustil", atd...když jedu v prostředním pruhu a předjíždím kolonu pomalejších aut vpravo, stejně si průběžně hlídám levý pruh kdyby se některý z nich rozhodl to tam na férovku poslat..prostě počítat s tím, že se to může stát. Snažím se v dálce poznat dobržďující kolonu jak to jde, abych nemusel tvrdě brzdit až když to zašlápne ten přede mnou ale mohl brzdit plynule a ne skokově. Nejen, že tím ostatní neohrožuji, ale zároveň chráním sebe. Když nebrzdím prudce, je méně pravděpodobné, že mě někdo sestřelí zezadu. Nepřekvapí mě náhlý předjížděcí manévr, protože se ho snažím předvídat (i když je maximálně pravděpodobné, že nepřijde, tak se snažím připravit na to "co, kdyby"). Bohužel takto to dělá málokdo...slepě koukají na to, že třeba mají přednost, nepředvídají a na krizovku reagují pozdě, až to špatně skončí. Pak se vymlouvají, že přece měli přednost atd...ale není lepší trochu zchladit ego a třeba i někoho pustit, když se vyvarujeme takových situací? Mě to za to stojí... :)
04. ledna 2019, 09:56
0
Více méně stejné - díky za shrnutí.
Moji rodiče mi vždycky říkali: lidi na silnici dělají chyby. Tomu nelze zabránit. Je na tobě, jestli se jim vyhneš, nebo ne. koukej kolem sebe a snaž se předvídat.
Přiznám se, že do toho zapojuji i typ auta. Řidiči Peugeotů kombi, Hjondé i30, služebních Oktávii, rychlých BMW, velkých limuzín, kabrioletů a pod...každá skupina má opakující se vzorce chování.
A k adaptivnímu tempomatu: je to mor :p Od okamžiku, kdy jej mám se stal must-have prvkem do daily auta. Zapínám ho pokaždé, pokud to jen trošku jde a jak psal někdo přede mnou - prostě člověk pak má čas koukat po blbostech :)
04. ledna 2019, 12:42
4
hezky shrnuto :) moje pilotní praxe, byť nikterak závratná, mě taky naučila dávat ještě pozor na vhodná místa, kam to v případě průseru odložit. Nikdo nechce bourat, nikdo nechce opouštět silnici (v letadle přistávat bez paliva nebo s poruchou motoru do pole) ale je prostě lepší být připraven.
03. ledna 2019, 15:44
0
tohle me prekvapilo, to fakt nekdo neprepina svetla? Prijde mi, ze ten handicap potkavacek nikdo nema rad a prepina vzdy hned. I kdyz jednou jsem jel s nekym jako spolujezdec a parkrat uz jsem mel na jazyku, proc si neda hned dalkova...ne, ze by je nepouzil vubec, ale zapl je jen obcas, ne okamzite po pominuti duvodu jet na potkavacky. Proste uprostred poklidne jizdy si najednou vzpomnel, ze tam ma neco, co sviti vice...tohle teda ja fakt pochopit nedovedu :)
Jinak souhlas, i v autoskole me ucili kouat vice do dalky a aplikuji to tak cely zivot. Periferne se teda snazim kontrovat i deni v blizkosti auta, nekdy je to to treba, ale ty, kteri koukaji na delku auta pred predek, taky nikdy nepochopim... a je i hodne lidi, co koukaji, ale prijde mi, ze nereaguji adekvatne. Nemusim ani chodit daleko, je spousta takovych (a zvlaste pak jedna:)), se kterymi jsem nervozni, protoze vidim, jak pred nami brzdi auta pred semaforem a on(a) furt nohu na plynu, dokud neni potreba vylozene brzdit...
03. ledna 2019, 16:04
0
Jsem přesně ten typ, o kterém je článek. A jsem si toho vědom, stejně jako toho, že je to špatně. Bohužel mě to naučil špatný stav silnic a silný vztah k technice. Projet díru je pro mě horší, než si v noci ukopnout palec o postel. Stejně, jako ten řidič v článku, v noci prakticky nepotřebují dálková světla, protože při podvědomém pátrání po dírách v silnici je nepotřebuji. Pak z toho vznikají přesně ty popsané situace, plus bych přidal ještě to, že si takový šoféři špatně všímají dopravních značek.
Ale není to deformace trvalá. Stačí přejet hranice do Rakouska a najednou tím netrpím. Stejně tak u nás na silnicích s dobrým povrchem.
03. ledna 2019, 17:12
0
já taky jezdím po hodně špatných silnicích, (což mi připomíná že jsem na to téma už dávno začal cosi psát a měl bych to dodělat) jenže i na nich se dá mít všeobecný přehled. Dokonce si troufám říct že je potřeba mít ten přehled. Řidič musí vidět všechno. Jak píšou kousek výš Caddy a Raspby, patří to k tomu předvídání. Nemůžu se zaměřit deset metrů před auto, co kdyby tam byla díra. To už s tím moc nenadělám, leda nějakou zmatenou kličku. Musím o té díře vědět dávno dopředu, hele tam je něco na silnici, i ty auta se tomu vyhýbají, asi to bude díra nebo tak něco. A hned musím vidět co mi jede proti, co zezadu, načasovat si to podobně jako předjíždění. A teprv až jsem blíž, díru zhodnotím a zvolím co s ní. Jestli se dá vzít mezi kola bez vybočení, nebo objet nebo holt budu muset zpomalit a do ní. A když už jsem pár metrů, už nic neřeším páč už to mám dávno hotový. Lidi co sledujou úzkostlivě silnici před sebou, nemůžou jet plynule, cokoliv je překvapí, někdy i vystraší. S tím souvisí i česká tradice lepení. Když si nedáš odstup, nemůžeš předvídat, plánovat, hledat stopu. Pak trefíš každou díru aspoň třema kolama naráz nebo budeš běsně kličkovat a dupat na brzdu. To samý jsou křižovatky. Většina lidí přijíždí ke křižovatce, skoro zastaví a řeší. Rozhled kilometr na všecky strany, nikde nic nejede a on skoro zastaví. Proč? Protože má nepřekročitelnou hranici světa na špičce svého nosu. Přednost řeším hned od chvíle kdy dokážu rozeznat značku. Všecko je pak jednodušší, plynulejší, příjemnější a taky bezpečnější.
03. ledna 2019, 16:12
0
Jedině takhle!
03. ledna 2019, 17:48
0
Hmmmm GIF se nenahrál :(
03. ledna 2019, 16:42
0
Podivíni zapomínající na dálkové světla jsou sice opruz, ale není jich tolik jako prudkých inteligentů, kteří si myslí, že přídavná světla jsou jenom do mlhy.Kupříkladu dneska jsem jel z Tábora do Kamenice, vánice jako sviňa a v protijedoucích vozidlech měli mlhovky zapnuté jenomtři řidiči a jeden zoufalec měl dokonce zapnutá jen světla denního svícení.Pokud lidé už neznají ani základní pravidlo být viděn, tak není divu, že každá jízda v ošemetném počasí je o držku.
03. ledna 2019, 17:16
4
Na umělý kozy mojí. Když semnou zrovna jede. Jinak koukám na tv. Od čeho jsou asistenti ne.
03. ledna 2019, 17:44
3
Prirodni kozy moji ;-) Jinak otackomer, nic jinyho tam nemam.
03. ledna 2019, 20:24
0
drncá ti to?
btw teď sem si na tebe vzpomněl šampione
http://ghibli.hu
03. ledna 2019, 20:40
0
To sem rád že na mě myslíš. Trénuješ magyörszáštinu jo? Moc to nedrncá a když to skočí tak je to jak na basketu. Hop a hit the three.
03. ledna 2019, 21:13
0
jsem byl potrénovat játra v rozvojové zemi. Na ukrajinu jsem si netrouf
03. ledna 2019, 22:20
0
Nj, chlapi sa na cestu nepozeraju, lebo vsade vidia iba kozy :-D
03. ledna 2019, 23:20
0
Junior: To si ale měl zkusit. 100€ run na jukrajín. Tak levno v tom ugrofinskym maďarstánu pro nás zase není. Nebo si to prodloužit k rumunum. I tak je vidět, že Ghibli je všude.
M: Základní markeťácká poučka. Když už nevíš co by. Tak tam dej kozy. Btw snad znas ten film Muži co ziraji na kozy;)
04. ledna 2019, 04:26
1
Na tachometr. Porad. Prece vysoka rychlost zabiji povidali tuhle v bedne. A podle toho, jak jezdi ostatni, tak na tacho cumi porad skoro vsichni.
04. ledna 2019, 08:26
3
Specialisti jsou i na semaforech při rozjíždění - hledá kvalt až když se rozjede auto před ním místo aby koukal na "ob"auto před ním a při jeho zhasnutí brzd, je čas začít řadit..
04. ledna 2019, 09:09
0
Vysvetlete mi, prosim, proc se auto svitici potkavackama neda predjet...
04. ledna 2019, 13:31
1
Protože pak nemusí být vidět dostatečně daleko na to, aby se dalo to auto předjet. To bude platit o známém i neznámém úseku silnice. V noci se hůře odhadují vzdálenosti, když je všude černo-černá tma :)
05. ledna 2019, 20:12
0
Jako souhlas, ale pokud je vidět jen podle světel a víc ani tuk, tak si nejsem jistý, že to bude stačit. Dohledal jsem si naměřené hodnoty intenzity světla potkavacky/dálkové pro Fabii. Pokud bereme, že s potkavackama vidíme na 50m,což je to co se říká v článku, tak stejnou intenzitu mají dálkový ve vzdálenosti 100m. A to podle mě taky není bezpečný rozhled.
06. ledna 2019, 09:11
0
100 metrů jsou dejme tomu 3 sekundy jízdy, to je dost na reakci. Protijedoucí auto uvidíš dřív. Samozřejmě náhlou překážku, jako je třeba srnec, tu musíš risknout, to se může stát kdykoliv, i při extremně opatrné jízdě.
Celkově se asi dá říct že pokud předjížděný jede tak rychle že musím řešit jestli mi na to stačí osvětlený rozhled, pak jede dost rychle abych to za ním ještě chvíli vydržel. A pokud jede hodně pomalu, obvykle stačí ve chvíli kdy jsem vedle něj rozsvítit své dálky. Pořád by to dávalo několik sekund na reakci, na přerušení předjíždění. Ale vždycky je lepší trošku pouvažovat, pořádně si přečíst situaci. Jak už bylo řečeno, tihle řidiči co nepotřebují rozhled, obvykle taky nepotřebují držet směr a jet ve své části vozovky. Už se mi to stalo, prostě nervák co neudrží směr, oči vytřeštěný a je ho plná silnice. Někdy je fakt lepší se držet dál.
04. ledna 2019, 09:30
1
Poslední dobou už jenom na tlak oleje, začal jsem z toho šilhat, ale zatím se to nezadřelo takže asi dobrý....
04. ledna 2019, 12:40
0
Největší zlo jsou šoféři Felicii a Jedničkovéch zázraků z Boleslavi kteří stále problikávají, že mám dálkové a přitom jedu na potkávací. Zajímavé, že nikdo jiný to nedělá. Možná by měli investovat polovinu ceny auta do nových lamp.
04. ledna 2019, 18:33
0
Tohle mi dělá postarší řidič Citroënu C3 ráno když jedu do práce. Pravidelně ten samý úsek i čas. Začínám mít podezření, že to dělá jen aby mě nasral :D
07. ledna 2019, 16:25
0
Vzhledem k tomu ze jezdim i na motorce a tam bych s koukanim pred kolo umrel na prvni kilometru tak i v aute koukam co nejvic dopredu to jde. A pak hlavne dozadu jestli nahodou nekdo nejede jeste rychlejc nez ja nebo jestli jsem svou agresivni (z meho pohledu lehce dynamickou) jizdou nekoho nerozdrazdil. To ze lidi nekoukaj pred sebe za sebe ani vedle sebe beru uz jako samozrejmost a pocitam s ni v kazde situaci. Nedavno jsem jel s kolegou a ten 50% jizdy koukal do navigace! Hrozivy zazitek.
08. ledna 2019, 17:00
0
Dlouho jsem se nesvezl na motorce, ta je pro naučení se předvídání, kontrolu povrchu vozovky, toho co se děje co nejdále i blízko před i za mnou a hledání únikových zón asi ideální trenažér, protože jakákoli chyba je hořce cítit. Na motorce jsem jel tak, jakoby mě všichni chtěl zabít a asi to pomohlo. V autě úplně stačí pár procent téhle paranoiy.
Když jedu v autě, sleduju situaci co nejdál vidím, jak se auta přede mnou chovají a rovnou si vybírám kam to poslat, když tomu kamionu proti prdne přední levá. Dokonce jsem se přistihl, že při každém trochu intenzivnějším brzdění, koukám raději i do zpětného, abych to mohl případně trochu povolit a poslat vedle auta přede mnou, když už to maňas s mobilem v ruce nedává zpomalit, protože nečučí kam má.
Před cca 6 lety jsem jel na svatbu přátel 200 km daleko, 10 km před cílem na kruháku bohužel nedobrzdil kluk s půjčeným autem co si na vozíku vezl krosku na závody a mrkl se mi do kufru. 2 km zpětně jsem ho pozoroval jak datluje do mobilu, tak jsem mu raději trochu ujel. Bohužel ne dost daleko. Mezitím stihl předjet auta co nás dělily a před zmíněným kruhákem začal zase datlovat a nějak si nevšiml, že já tam pořád stojím a čekám až bude na kruháku volno. Stihl jsem jen povolit brzdu a začít se bát o těhotnou přítelkyni. Nakonec se na místě nikomu nic zásadního nestalo. Kluk byl vyklepanej jako startka což brzdilo moje ochranitelské pudy což bylo také více než dobře. Druhý den nás oba bolelo pěkně za krkem a mně samozřejmě i žaludek :-) Skoro happyend, řekl bych, ale i tak mě to naučilo nevěřit i těm za mnou.
08. ledna 2019, 19:45
1
já tomu říkám "číst pravděpodobnostní linie".prostě, snažit se pořád vidět co bude dál a řešit co chci aby se stalo a co nechci. Problém je že to co je přede mnou si ohlídám celkem snadno. Horší je to zezadu. Když se debil nalepí a ještě k tomu jede očividně blbě, to je fakt o strach zastavovat někde na křižovatce nebo před přechodem. Někdy je vážně lepší mít ho radši před sebou, zpomalit a nechat se předjet. Jak už jsem nohokrát řekl, já mu radši uhnu. A jestli on je dost blbej, jednou mu někdo neuhne. Třeba mostní pilíř. A u toho já být nemusím.
10. ledna 2019, 18:59
1
Taky me sere, kdyz tu silnici neznam, chci predjet a ten prede mnou nema dalkovky. Moje pritelkyne je treba nechce davat, protoze kdyz je zapne a vsechno se rozsviti, tak se boji ze na ni nekde vyskoci bubak.
30. ledna 2019, 08:56
0
Takovej?
https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRA1V5R0GKhdMtOZaj4o_B7cbqoCWkeEc8tAazakYDKNOmzUuwK