I když vlastně nejsem ten autíčkář...

Pěkně napsáno. Já se dostal k Autíčkáři náhodou, bude to možná pět let, sledoval jsem nějaké video na Youtube, někdo v komentáři zmínil tento web, a tak jsem se podíval. Trvalo mi nějakou dobu, než jsem se zaregistroval, zpočátku jsem jen tak sledoval.

Líbily se mně neotřelé recenze, vtipně psané články, ale hlavně asi komunita a pojetí komentářů, i když byly názorové třenice, tak se většinou diskuze držela ve slušných mezích.

Mám rád auta, taťka závodil, já na amatérské úrovni taky. Musím však říct, že mé celoživotní hobby je hlavně baskytara a taky bojové sporty, a tak nemám moc známých, kteří by se zajímali o auta. Fandy do aut jsem našel až tady, jsem za to moc rád. Fandím bloggerům, ať už píší o čemkoli, staví si auta na hobby závody do vrchu, renovují auta…

Sekce blogů byl naprosto skvělý nápad, to je fakt paráda.

PS: Zlokočka umí asi jako jediná z redakce používat správně přechodníky (pan redaktor Kuba se jistě časem doučí, protože jinak umí psát velmi poutavě), je tak pro mě hezké číst její texty.

Já jsem na autickare narazil víceméně náhodou při nějakém svém bezduchém brouzdání internety. V každém případě automobilové weby čtu už od dob, co jsem se dostal do světa www, před online světem tomu předcházely stohy AutoTIpu, které jsou možná ještě někde doma pod prachem. Znáte to, pak šla evoluce auto.cz, autoweb, autorevue, až mě nakonec přivedla až do autickarova přístaviště, kde jsem spokojeně zakotvil. Nutno dodat, že krom sledování p. Vaculíka na webu auto.cz, už žádné jiné weby věnující se autům prakticky nečtu. A proč? ¨Protože na samotné články navazuje často velmi kultivovaná diskuse, která se týká tématu, kde se člověk dočte kolikrát ještě mnohem víc. Fakt mě to tady baví, i když si tu připadám někdy skoro nepatřičně, nemám Miatu, ani Lotuse a moje vysněný auto leží ode mě finančně asi tak daleko jako východní Asie od ČR. Ale to mě tu nedělá horším člověkem. A asi proto mě to tady tak baví.

Já se dostal k Autíčkáři tak, že mi kdysi dávno napsal Vojta Dobeš, jestli bych nechtěl psát o autech. Toho času jsem napsal svojí prvotinu, článek o naftovém Oldsmobilu, a byl jsem mladý ucho, co ho bavilo psát o věcech. A od té doby se to se mnou táhne. Ach jo.

Našel jsem to tady ještě v dobách punkových, myslím, skrz nějakou ameriku.

Zaujala mě zajímavá parta, co se tu sešla, a tak tu chodím stále. Protože je to jedno z mála míst na internetu, kde se moc nevyskytují trollové, a dočtu se tu často zajímavé postřehy. Na jiné autoweby už nechodím, ale na záchodě čtu Svět Motorů, který mi chodí do schránky:-)

Tak se dívám, že je to už 5 let, co jsem se sem zaregistroval... mě sem dovedlo, to si vzpomínám, že jsem vyhledával na gůglu žebříček nejlepších hothatchů a vyskočil mi Autíčkář... vzpomínám si, že jsem byl tehdy z té úrovně a obsahu tady naprosto unešený... pak jsem ještě zjistil, že to vede Vojta Dobeš, kterého jsem pamatoval z Autocaru, který jsem, dokud to šlo, pravidelně kupoval. Vzpomínám si, že jsem tehdy během několika dní přečetl komplet celý obsah...:D Jinak lezu sem pořád proto, že ačkoli se Autíčkář už trochu od svého původního zaměření odvrátil směrem k mainstreamu (nehodnotím- jen konstatuji), tak je to podle mě o kousíček pořád to nejlepší čtení o autech na CZ internetu...

Taky to mam jako nahodny objev na internetu :-D
Zdejsi forum je proste unikatni - narozdil od ostatnich auto webu, kde se resi jen spotreba, objem kufru a jestli je lepsi trihrnek od koncernu nebo korejcu... A kdo jezdi ve starym kramu, protoze ho to bavi, je magor a beztak mu ta plecka za chvilku chcipne :-D
Jo a recenze jsou tu casto ftipny :-)

K tomu slohu a gramatice: Nevím, proč bych to měl řešit v diskuzích? Nejsem žádný grammar-nazi, nemám nejmenší potřebu lidi opravovat. Tragédie je to u těch, jimž je mluvený či psaný projev profesí. Typicky dnes internetoví novináři a bohužel i redaktoři a reportéři televizních novin. Z toho by se vzdělaný, kultivovaný a citlivý člověk posral.
Ovšem když se mi naopak něco líbí, proč to nepochválit?

Ono to platí ve všech oborech. Není ostuda být špatný řidič. Malér je, když takový dělá autobusáka.

Jeden z mých oblíbených kolegů, diagnostikovaný dysgrafik a dyslektik, je celkem úspěšný živnostník hned v několika oborech. S oblibou říká: "Já neumím číst a psát. Já na to mám papír."
Já na to: "A jak teda víš, co tam je napsáno?"
"Řekli mi to po vyšetření, tak to vím."
"To ti řekli, aby tě nevyděsili. Ve skutečnosti tam je napsáno, že ti ještě nesestoupily varlata."

Chlapi, pište v diskuzích jak vám ruka narostla. Jste zábavní!

Já se včera při psaní strašně ožral. Přesněji - zkazil jsem si žaludek, protože mi bylo líto otevírat Jacka, a tak jsem vylemtal půllitrovku Myslivce. Zapomněl jsem kvůli tomu doplnit odstavec o těch klukách z autoslužeb. Fascinuje mě, jaká je tam parta, a že se majitel mezi zaměstnanci těší oblibě. On sám tu firmu vybudoval z tátovy autodílny. Dnes má kromě servisu a vrakáče flotilu odtahovek a asistenčních aut. Mohl by mít klidně luxusní auto za miliony, ale on si radši koupí odtah na autobusy a kamióny, protože to má jako milovanou hračku, a domů jezdí starou dobitou dodávkou. Když jsem po něm chtěl dotáhnout auto z NDR, tak vyrazil s lafetou osobně, protože si zrovna dohodli někde u Chemnitzu s kolegy z Německa a z Polska nějakou odtahovkovou rallye a blbli tam jak malí kluci. Motokros mu manželka zakázala poté, co ho jednou ze závodu odvezl vrtulník...
Kamarádíme se trochu s jeho vedoucím skladu použitých dílů. (To ty nahoře zmiňované páté dveře.) Já nevím, co jsem dělal včera. Nevím, kam jsem před minutou položil štípačky nebo kam jsem odnesl právě uvařené kafe. Tenhle kluk má pod palcem několik hektarů regálové plochy s ostatky několika tisíc rozebraných aut. Kdykoli okamžitě z hlavy řekne, jaký výfuk, brzdový válec nebo rameno bylo u tohohle nebo tohohle auta v kterém ročníku a s jakým motorem, plus přesně ví, kdy to demontovali, jakou to auto mělo barvu a kde to má uložené (případně kdy to prodali a komu).

Takže tohle je v mých očích jedna ze sympatických forem takového toho autíčkářství v srdci. Sice se jí nijak neúčastním, ale rád ji sleduju.

Tak nejdříve odpověď...já jsem na Autíčkáře narazil v souvislosti s projížděním internetu v souvislosti se sháněním informací, zkušeností a názorů kolem Miaty. To autíčko bylo už dlouhodobě synovou láskou, ale donedávna platonickou. Já jsem se poměrně náhodou, protože to mám do jejich servisu kousek pěšky z kanceláře, seznámil se šikovnými automechaniky, kteří se zabývají hlavně Miatami, ač já jsem potřeboval, když to mám tak blízko, jestli by mi občas neodservisovali také jiné mé Mazdy. Od té doby tam chodíme se všemi. No a v loňském roce se naskytla možnost, vždycky jsem tam ty Miaty okukoval, a nasměrovali nás na možnost jednu velmi pěknou, co servisovali a znají, koupit. Tak si jí syn s mou ochotnou pomocí ( asi jsem ho spíš v tomto směru i trochu urychlil ) pořídil. Tímto se stala novým členem širší rodiny. No a já při té příležitosti po procházení a pročítání zjistil, že Autíčkář je velmi fajn web.

Píšou tady fajn lidi, jazykově gramotní ( Ano, i já to mám v našem světě složitější, i já na to dám, lidé prznící náš mateřský jazyk, pokud je to navíc má třeba živit, mne prudí, dobrý "sloh" a gramatika dokáže při čtení čehokoliv zaujmout, dá možnost se jasně vyjadřovat a nebloudit ve svých myšlenkách. Sám se snažím psát gramotně - pak si po sobě někdy text zpětně přečtu, chybí písmenka, někdy chybí nebo naopak přebývají slova, jak člově text "ladí", teď jsem třeba koukal, mám v jednom textu "s" místo "z" , ale možná to bude tím, že jsou vedle sebe, protože mám qwerty..:-))...), jsou vtipní, beroucí věc samou i sebe a ostatní s nadhledem, neurážejí, neútočí na jiné. I mojí "oblíbenkyní", jestli to tak mohu říci, je Zlokočka Viola, hezky píše, nachází dobrá témata, prostě píše vyjadřováním i sdělovanými názory a náměty "mým" jazykem. Snažím se to dát i vědět, kladná zpětná odezva určitě i potěší. Tím neříkám, že ostatní nějak zvláště zaostávají, to vůbec ne. Je vidět, že se také z velké části jedná o lidi v mnohém velmi zdatné technicky, a to nejen v autech, ale jsou, soudě dle sem tam probleskujícím poznámkám ( a třeba už i úvodem tohoto blogu...nebo "přímočarý" beastar 4 jazyky = obdiv ! ) na výši i jinak a jinde.

A tím se dostávám k druhé části, tedy proč sem chodím, čtu, poslední dobou i dost píšu (jsem většinou dost "dlouhej"..) a při vhodné příležitosti duním všem do hlav, jak jsou Mazdy skvělé...:-)))... Kromě toho, že se diskuse účastní i autoři a přispěvatelé, tak jsou zde i autíčkáři fandové, nadšenci, odbornící na lescos i naopak v autech spíše laici ( sebe bych zařadil nejspíše jako poučeného laika ), prostě hlavně řidiči všech možných úrovní a zkušeností. Také se mi zdá, že velká část je z mé generace nebo alespoň blízké. Diskuse je vždy seriózní, konstruktivní, tolerantní k názorům jiných, a i když někdy padnou i "ostřejší" výrazy a argumentace, je to vždy věcně, byť třeba subjektivně. V podstatě se vždy v rámci ní také dozvím něco nového, přečtu si jiné názory a pohledy, často mne to donutí i k vyjasnění a tříbení názorů vlastních, často se rád nechám poučit, často mne to v něčem inspiruje a dohledám si k tématu další zdroje a informace, často mám neodolatelné nutkání sdělit názory, zkušenosti a příběhy své.. Tedy, když se spustí diskuse o diferenciálech, tak už přestávám stíhat...:-))..Líbí se mi zde i to občasné "kočkování", je evidentní, že se zde někteří znají osobně. Fajn parta, řekl bych až komunita.
V neposlední řadě zde plno lidí má nebo mělo nějaké to starší a často fajnové auto, které měli nebo mají rádi, ač to není posledním výkřikem doby. Naopak ocení i nespornou kvalitu a vlastnosti takových aut, udržují ta auta v provozu i pro budoucnost.

Takže asi tak...

P.S.
Taky by mne zajímalo, jako Violu, co to vlastně bylo tehdy za auto. V tomto nebyla má zvědavost nakonec v blogu uspokojena...doufám, že to nebyla Mazda...:-)))...!

Jednou jsem hledal nějakou automobilní zajímavost a objevil Autíčkáře. A kdo to je autíčkář? Já to vidím tak že je to ten kdo není běžným uživatelem auta, kdo s autem a kolem auta dělá věci ne zcela obvyklé, někdy až nepochopitelné. Počínaje tím že si auto udržuje a opravuje sám, nebo jezdí autem které by si nikdo normální nekoupil, což může být leckdy dost bizarní záležitost protože obecně se za normál považuje jezdit deset minut do práce naftovým dvoulitrem s ucpaným komínem. Nebo jako to mají motorkáři, jízdu jen pro tu jízdu. Nedělní výlet nikam, prostě jen jízda. A vrchol toho všeho blbnutí, naprosto divný a praštěný závody rozpadajících se trosek. Vzpomínáte si jak tenkrát v Brnisku, na kafi a kárách stál vedle sebe nový Jaguar F-type a otlučený Trabant? U čeho byla větší tlačenice? Tak a teď tohle všecko zkuste popsat někomu normálnímu.

Ještě k tomu čtení a psaní. Tak nějak chápu, že na internet píše kdejaký dement a i u profesionálně se tvářících webů projde kdeco. Ale co se děje v televizích a rádiích, nad tím zůstává rozum stát. Kde ty lidi berou? Ve zpravodajství České televize, holčina co nedokáže nejen vytvořit souvislou větu, ona nedokáže vůbec vytvořit větu. Odemele dávku textu a pauzy udělá prostě tam, kde jí dojde dech. V těch "normálních" rádiích to je podle zaměření. Buď tam vřískají jak pominutí a skáčou si do řeči, nebo se k posluchači obrací ťuťu ňuňu jak k dementnímu batoleti. A na rockovým Beatu se mluví normálně a srozumitelně. Nejdivnější je v neděli v noci, pořad o nejextremnějších odrůdách heavy metalu. Ti dva moderátoři by mohli tu mluvu vyučovat.

"Opravuju, udržuju, investuju. A mám to auto rád. Opravdu rád. Je to strašnej krám. Ale miluju ho.
Dělá mě to snad autíčkářem? Sotva."

Jak "sotva"?
To co jsi napsal je definicí "autíčkáře", krucipísek!
:-)...

Ja som na Autíčkára natrafil náhodou, keď sa o ňom objavila zmienka v diskusii pod článkom na auto.cz. Prelustroval som si zopár testov na zaujímavé kúsky a odvtedy ma to tu baví čítať. Recenzie sú super. Nie sú plné "faktov", ale páči sa mi na nich, že sú ako akási slohovka vystihujúca emôciu, ktorá z riadenia daného auta ide. Skrátka nie je to suché a dobre sa to číta. Navyše sú tu super blogy o starých krámoch, pre ktoré mám vášeň očividne nielen ja. Pocit zo šoférovania verglu z 80-tok či 90-tok je proste nenahraditeľný. :)

No vidíš hezká zpověď.
Já ani pořádně nevim kudy sem se sem dostal. Ale bylo to v dobách Dobešovských kdy se to objevil jeden článek jednou za čas. A to ještě většinou o nějaký (přitažlivý) ojetý paštice někoho z pisálků nebo jejich kamarádů. Ale to mě právě bavilo. Články psaný prostě jinak než psaly profi pisálci. Pak se tu začaly objevovat recenze nových mrdek a vypadalo to že z toho bude další nudnej opisovač tiskových zpráv výrobců. No a vono ne a to je dobře.

Já jsem se na tyto stránky dostal, když jsem hledal informace o Jaguaru a našel jsem zde skvělé blogy a recenze nejen chovatele koček Skippera.

Autíčkářem je každý trochu jinak.
Jsou fanoušci, kteří si mají peníze, koupí si zánovní Porsche, Jaguara, Maserati... zkrátka co chtějí. Baví je řídit, nebaví je starat se, ale mají peníze na nákladný servis. Jsou to ti jediní autíčkáři? Za mě ne...
Je tu i sorta lidí co ty peníze nemá nebo na to auto dát nechce, ale baví je to, takže si kupují staré zajímavé krámy jako Saaby, Alfy, Hondy, BMW, Miaty... a následně je víceméně svépomocí udržovali při životě, aby ve chvíli, kdy vše funguje podřadili, šlápli na plyn a s úsměvem na tváři utáhli zatáčku.
No jo, jenže provozovat výše zmíněný "kepl" na denní ježdění není zrovna to nejlepší řešení a někdy je těch potenciálních youngtimerů celkem škoda. Proto má kde kdo k tomu zajímavému autu ještě otloukánka v hodnotě 10-100 tisíc, kterého sice na jednu stranu bere jako "bezstarostnou jízdu", protože škrábance nevadí a opravy zvládnu po práci do večera s baterkou na sídlišti. Já to tedy mám ještě trochu jinak než ten Kazachstánec. Já ten kepl skoro oplakávám když ho odvážím k likvidaci. Vzpomínám na to, jak takovej kepl za pár peněz spolehlivě jezdil, kde všude jsme s ním byli a zažili různá dobrodružství.

Naprosto perfektní úvaha :) Díky za ní. Nenapsal bych jí lépe.

Dostal jsem se zde skrze Google při hledání "recenze Ford Mustang", "recenze Camaro", "motor small block" a jiné zhovadilosti. Zde jsem nalezl spoustu odpovědí na mé hledání a poté se zaregistroval. Dlouho jsem byl pasivní čtenář (přes 3 roky) a poté se rozhodl, že zde občas hodím své moudro, které se zákonitě nemůže setkat s pozitivní odezvou. Ale to už nečtu.

Celý projekt je rozhodně zajímavý a jsem si jist, že výsledek práce lze vidět na rostoucím počtu čtenářů. Jsem si jist, že za pár let bude celý projekt velmi úspěšný a začne se zde více řešit spotřeba a objem kufru :-)

Veškeré blogy soukromých uživatelů jsou zde opravdu famózní. Tento projekt nemá konkurenci na českém webu. Také články kmenových redaktorů jsou úžasné, pokud zrovna nerecenzují Renaulty :) Tohle jsem už ale pobral :-).

V každém případě je Autíčkář i 18-letý puberťák, co si koupí své první auto, poprvé si nainstaluje do svého "snu" první repráky, rádio Alpine, lepí si TDi nálepky z autoburz a je šťasten, i když v očích starších vypadá jako Tesco-trapný-tunner. Většina stejně dospěje... I když to může vypadat vtipně, tak je to autentické oproti lidem, co si libují v pozérství, předstírají svůj úspěch při značné dávce důležitosti a přitom mají dluhy, jezdí autem na operák a o autech neví nic. Více než 10x ale obkrouží Stodolní za večer a tváří se, že jsou úspěšní - dphčkáři etc... (V Praze jezdí kolem Václavského náměstí...)

Já jsem tu, koukám, už téměř 6 let zaregistrovanej. A předtím jsem byl nejspíš anonymní čitatel a je fakt, že jsem z toho byl zpočátku u vytržení, že někdo testuje a střídá staré popelnice za dvacku, stejně jak jsem to jednu dobu dělal já a vždy o tom psal na moje.auto.cz Toto se tu naštěstí vesměs stále drží i když se to přesunulo víceméně do blogů a hlavní stranu už teď z mého pohledu okupuje nuda. Ale chápu, že bez toho by web zanikl. Co se vlastně stalo s V. Dobešem? Poddaní sesadili krále nebo odešel sám? :)