Stanley

Jednou jsem měl doma na chvíli na hraní osmdesátkový receiver Nakamichi. Vysoká řada, takže výkon, výbava a vnitřní kvalita, o které se tehdejším teslám mohlo jen zdát. Když jsem se pídil po tehdejší ceně, zjistil jsem, že stál cca tolik, co tehdy škodovka. Když to vezmu na dnešek, za cenu škodovky mám nový krásný Accuphase, Krell apod. A tam ta kvalita je.
Chci tím říct, že dnešní zesilovač za 20 je pouhá spotřebka a podle toho i vypadá. Je nefér ho porovnávat se skoro 40 let starým za 10.

Shodou okolností jsem měl možnost taky řídit 350Z a ST225. Ty auta jsou opravdu těžkopádnější. Ačkoli mám rád dominantní motory, určitá váhavost v zatáčkách je trochu čára přes rozpočet. Člověk je prostě zvyklý, že do zatáčky se jde hned a radostně. Nicméně teď brblám, ale tipuju, že po 2 týdnech ježdění bych se překalibroval a byl bych spokojený.
No a spotřeba eSTéčka je krásná - po cca hodině a čtvrt ježdění jsem nabíral benzín za 800,- :-)

Dřív jsem chodil po městě, díval se na auta a bojoval s pocitem, že jsem asi starý, protože kdysi to bylo hezčí, dnes je to škaredé. Takhle přece uvažují ti staří. Jenže jsem se na to vybodl, dneska to prostě je škaredé (čest výjimkám) a nejde o stáří.
Občas masochisticky se svým obstarožním štíhlým sedanem zaparkuju vedle pežotu RCZ a opakovaně nestačím se divit - střecha je sice níž, než u mého vozu, zato ponton je výrazně výš a sedí se v něm nejspíš podobně vysoko, jako u mě. A to prosím u řidičského kupé. Holt doba bramborová, elegance a střídmost už tu byla.

No dívej Khightridere, já nevím, jakými diskuzními žumpami na internetech ztrácíš svůj životní čas, takže nemám zkušenost s těmi virtuálními 80% diskutujících a toto je moje vůbec první diskuze o MHD. Takže si tu žluč, co ti teče i ušima, zatlač zase zpátky, za tu ti fakt nemůžu.

V mém osobním okolí se prostě s MHD jezdí nebo ne, hotovo, neřešíme. Tady v Asii to zjevně není záležitost sociálního statusu, jako u vás v Praze.

Kdybys to rudo, co máš před očičkama, trochu rozfoukal, zjistil bys mimo jiné, že o drobných píšu "z doby minulé". A v té době tu prostě existovaly buď drobáky, nebo lítačka. Kteroužto jsem si kvůli čtyřem pěti pracovním dnům pořizovat nehodlal. Jsem bohužel technologický primitiv, takže se mi tehdy platbu kartou, SMS a bůhví čím, do těch autobusů přičarovat nepodařilo. Takže si ty blbé kecy, nasraný trpajzlíku, nech prosím od cesty.

Jo tak, blbá neděle. Hele, s tím ti nepomůžu, ale můžu se pokusit ti vysvětlit postoje lidí, co jezdí autem.

Těch pár lidí, co tu napíše důvody, proč nechce jezdit MHD, ty důvody opravdu má a napráskané MHD, kterým jezdíš to neovlivní vůbec v ničem. Bude narvané dál úplně stejně :-)

A to o tom času a svobodě řekni například mé kolegyni, která začala jezdit autem do práce proto, že už ji prostě omrzelo kvůli neplánovaným občasným deseti minutám navíc zůstávat v práci o další hodinu déle a doma být o hodinu a půl později, protože MHD. Jednak (překvapivě) upřednostňuje osobní život před sezením v kanclu a druhak na ní nikdo ve školce s děckem prostě čekat nebude. Atd atd.

Pokud máš i tak problém s tím, že někdo nechce jezdit MHD, tak můj příspěvek klidně ignoruj, nebo buď dál arogantní. Mně to den nepokazí a ten tvůj ti to třeba zlepší ;-)

A jaká je souvislost mezi těmi, co tu napsali, že MHD nejezdí a těmi, co jsou teda denně všude narvaní v MHD k prasknutí? :-)
-
Komentář upraven 10. 2. 2019, 17:32:49

MHD nejezdím. Moje zkušenosti z dob minulých: autobus jezdící o několik minut dřív, cena jízdenky nastavená tak, abych musel mít 2x denně rozměněno, protože peníze se nevracely. Jízda s ČD? Každodenní zpoždění, nefunkční rezervace místa, obtížné placení, nefunkční klima a dost punkové řešení výluk na dráze.
Dokonce ani delší trasy nejezdíme vlakem/autobusem/MHD. Tu snahu jsem měl, jenže i s průměrnou desetilitrovou spotřebou mého vozu nás ve dvou vyjde levněji doprava autem.

Tak nějak nevidím ze strany hromadné dopravy aktivní snahu naklonit si řidiče na svou stranu. Naopak lenost, šlendrián, hrabivost, amatérismus a arogance. Takže já zůstávám u aut :-)

Takže jsme se dostali k tomu, že na 200 koňovém sporťáku je špatně to, že neumí zlehka předjíždět (ne že by nebyl zábavný). Přidáme tedy turbo a výkon. Jenže automobilky rodinným povozům taky neustále zvyšují výkon, a tím pádem budeme tam, kde jsme byli. To je přece cesta do pekel. Nehledě k tomu, že když už toho uhoněného blba v dýzlu předjedu, začne se většinou lepit, aby jako ukázal, že ho teď brzdím a je po zábavě. Jasně, v 330k Zetku jsem takovému i přesto ujel, ale asi je jasné, kolik v tu chvíli bylo na tachometru.

No jo. Ono se sice obecně mluví o sportovních autech, ale reálně existují dvě skupiny, jedna se chce za volantem bavit, druhá chce všechny předjet. Přičemž druhé skupině nebude nikdy souzeno tu první pochopit.

Taky jsem to kdysi četl. Hledám tam ty písmenka pokaždé, co to logo někde uvidím :-D

On je to takový festival různých přes sebe položených tvarů bez jakékoli návaznosti, navíc přední i zadní světla z přímého pohledu vypadají, že brečí. Za mě naprosto bezcharakterní zmatený design.
Ale mít na ni prachy, vyzkoušel bych a klidně i koupil, pokud bude jízdně skvělá.

Když kouknu na bazarové zadokolkové nízké auta, rv. 07-08, nájezd do 150 tisíc, klima, tempomat, vidím zhruba toto:
RX-8 100-250 tisíc
350Z 300-560 tisíc
Z4 Coupé 380-700 tisíc
Crossfire 200-230 tisíc
Miata 180-350 tisíc
I když připočtu u RX-8 100 tisíc za kompletní renovaci motoru, s ignition kitem a všemi serepetičkami, pořád vychází jako velmi konkurenceschopné auto: interiérem se jí může rovnat jen Z4 a MX-5 (ta ale nejspíš nemá tempomat), řidičským zážitkem taktéž. Nevýhodou RX-8 je spotřeba, naopak výhodou kufr a vzadu dvě místa, které jsou mnohem použitelnější, než u BRZ/RCZ (jiná konkurence není). Crossfire je jen do počtu, protože také existuje. Interiér slabý, jízdně zaujme spíš jen zvuk motoru.

Nechci říct, že RX-8 je nejlepší, ale trochu nadhledu by neškodilo.

Juniore ty se na cenu RX8 díváš pohledem člověka, co RX8 vlastně nechce - což je nesmysl. Já bych za nejlevnější jetou Audi A6 TDi 3.0 2006 taky nedal 65 tisíc. Za tento druh auta pro mě příliš mnoho, ale pro cíleného zákazníka podezřele málo, protože jde nejspíš o vyjetou vraždu.
Podívej se na RXosmu pohledem člověka, co jí chce a uvidíš věci jinak. Výhod má to taky auto dost.

A já si vždycky vzpomenu na Hondu S660, coby krásnou kejkáru, která se tu neprodává a kterou bych rád na to své šolichání po okolí vyzkoušel.

Jsem v RCZ ještě nejel, tož proto ty otazníky. Ale spousty internetů mluví o velmi řidičském autě, tak proč ne. Je škaredé, ale posez nízký (konečně!) a spotřeba směšná.

Naprosto souhlasím s tím, že se zábavným autem by se mělo jezdit pokud možno pořád. Taky jsem zkoušel na denní provoz nudu a víkendovku mít v garáži, ale dopadlo to tak, že nudou jsem každý den přijel ke garáži a do práce jel víkendovkou.
Kdo je schopný mít svůj zábavný vůz jako garážovou víkendovku, je necitlivý psychopat.

Podle mě právě naopak. K veganům, fejsbůkovým matkám a dalším menšinám se v oboru tlačení nevyžádaného názoru v poslední době přidali i elektromobilisti a tak je člověk neustále a opakovaně konfrontován s různými výplody. A díky Danovu testu přesně vím, čím bych si při vlastnictví EV musel projít a s jakým výsledkem. Kdybych si totiž jen vyslechl klasického zastánce EV, zjistil bych, že EV je skvělý, a pokud mi nesedí, tak proto, že já jsem ten nevhodný.

Co třeba Civic Type-R fn2? V roce 2009 a dál už má nemá problémy s řazením a nijak netrpí notorickými poruchami.
Nebo trochu protiproudově Peugeot RCZ? Rv 2013 a dál už má vcelku vychytané dětské nemoci. Jen ta karbonizace...

A hlavně kdo má plnou pusu ekologie a jezdí v nebo na elektrovehiklu, co má součástky z Číny, je pokrytec. Dle mého skromného názoru o ekologii můžeme sami u sebe začít mluvit až poté, co budeme k životu využívat lokální zrdoje.

Já bych za sebe doplnil ještě jeden bod. S oktávkou tomu prdy na okreskách/dálnicích nedávám, protože mě to nějak nebaví. Zato mám opačnou zálibu: pokaždé, co usednu do snu českých rodin, tedy do služební oktávie 1.6TDi kombi, stává se ze mě typický, již lehce obtloustlý rodinný tatík, cca 35 let, ostře červené boty, co miluje podtáčení a jede na spotřebu.
Posledně jsem dosáhl, ve třech lidech a zpola zaplněném kufru, spotřeby 4,4l firemní nafty na sto, což mi opakovaně způsobuje velkou spokojenost se sebou samým :-)

Sice naprosto chápu čtenářstvo, co jim další z nekonečné řady miatích článků leze krkem, ale to jen z objektivních důvodů.
Subjektivně jsem spokojený. Tady totiž nejde jen o miatu, ale o všechno okolo. A příběh s širším rozsahem si vždycky rád přečtu.
Navíc souhlasím s postojem k nekonečným hodinám prosezených v kanceláři (krom pokusu o potvrzení vlastní důležitosti to nikdy nemělo smysl) a k dovoleným v Čechách, co jsou k prdu. Pokud jsou k prdu, buď si je někdo neuměl zařídit, nebo tam byl se špatnými lidmi :-)

Já petrolheada chápu zhruba tak nějak, jak mi ho servíruje Petrolicious. Čím víc má člověk auto pro vášeň a míň pro potřebu, tím víc je petrolhéd. Auto samo o sobě a jeho řízení je základem celého prožitku.
Např. kamarád si na své oktávce kombi TDi vše opravuje úplně sám. Opravdu to umí a řekl bych, že svými zkušenostmi a schopnostmi najít závadu, předčí většinu profi automechaniků. A přesto tento můj kamarád rozhodně není ten tzv. petrolhéd - pro něj je totiž auto jen prostředníkem k tomu, se co nejlevněji a nejpraktičtěji odvézt.

Ale jakási averze k třídění na "petrolheady" a ty ostatní, kterou tu trochu cítím z komentářů, je přece zbytečná. Ať už řidičský požitkář, tak i 100% praktik, mají právo na svůj postoj a ani jeden z nich není něco míň.

Stejně tak je i logické, že našimi zájmy nejsou jen auta. Jsme ale na autíčkářském webu, a tak se to tu holt kolem nich točí. To je snad jasné, ne? :-)

Skvělé zrychlení... tohle se píše u každého elektroauta. Jestli ony vůbec mají co jiného nabídnout :-)

GanGreen: to jsem možná psal já. Nové poloosy jsem už nesehnal. Jen použité z PL.

ZS 180 bych viděl tak, že kupec by se měl v autech trochu vyznat a měl by si umět opravit některé věci sám. Tedy v případě, že nebydlíš blízko specialistů. Protože "normální" mechanici se do něj příliš pouštět nechtějí - asi stejně jako u všech neobvyklostí. Dál se to chce nebát objednávat díly z UK, případně použité i z širšího okolí a nehledě na to, že některé věci už neseženeš a musíš pátrat.
Auto samotné má jedinou nevýhodu, a tou je hodně nepřesné řazení.
Zbytek už jen chvála - perfektní podvozek, skvělý posez a svým projevem dokonalý V6 s krásnou výkonovou špičkou. Na motory KV6 se kvůli spolehlivosti obecně nadává, ale fakt je ten, že svému ZS nakládám radost (stejně jako on mně) skoro denně a motor jede a jede :-)

Přátelé snad nečekáte, že na automobilové akci bude klid pro spánek vašich dětí? Já sice nejsem ten, kdo by odjížděl na plný plyn, nebo túroval na místě, ale naprosto chápu lidi, co tohle divadlo dělat chtějí.
Možná to mám jinak nastavené, ale kdybych chtěl, ať mi spí dítě, jdu s ním do přírody a ne mezi auta.

Já myslím, že není nutno nic podobného pořizovat... Takových sportovních protiekobuzeračních vozů je na každém maloměstě plno :-)

Tož počátkem všeho jsou vždycky emoce. My tady máme výfuky rádi, protože vizuálně přináší výkon a hlavně přináší zvuk. A ten je od řidičského požitku neoddělitelný. Toho všeho je výfuk symbolem. A protože existuje mnoho vzhledových provedení, může se na něm řidič realizovat i esteticky (od snížených naftových golfů a audi s lešeňovýma trubkama, až po vkusné řešení). Což je další požitek.

K otázce trubek od topení - pokud existuje na světě člověk, co ho do extatických stavů přivádí samotný proces vytápění bytu, vsadím se, že ten bude mít doma nádherně a technicky precizně nainstalované trubky v každé místnosti :-)

Když se na autech začaly objevovat nekulaté koncovky ladící s celkovým designem nárazníku, hodně se mi líbily. Ale s postupem doby a s nárustem falešných a zaslepených koncovek už je to pro mě spíš jen symbol současného automobilového nalhávání a hraní si na něco jiného, a vkusově jsem se vrátil zpět k pěkným kulatým koncovkám.

Když to vezmu sám u sebe, cosi jako auto s "charakterem" jsem začal vnímat ne úplně dobrovolně. Moje první auto bylo samo oktávka 1.9 TDi (tehdy jednohlasně doporučená všemi okolo). Myslel jsem si, jak super auto to bylo. Pak mi ji ukradli a já jsem si čistě z důvodu rozšíření názorů koupil opak oktávky, tedy to, co jsem nechtěl - malý benzín, tzn. Focus první generace. A ten mi teprve ukázal, co to zhruba může znamenat charakter a zábava za volantem.
Nebýt té krádeže oktávky, byl tehdy mým snem Passat 2.0 TDi kombi 103kW, který bych si po čase i koupil. A nikdy bych nezjistil, o co všechno přicházím ve vyprahlém užitkovém voze. No a tipuju, že tak to má většina řidičů užitkových vozů.

Teď nevím, ve které zemi to bylo, Rakousko, DE nebo Švýcarsko, jezdí se tam na okreskách 80. A jezdí se plynule a s odstupy. A jak jsem tak vysledoval, je to proto, že oni tam tu osmdesátku dodržují. Žádná pseudobezpečná 70 některých jedinců, ale opravdu 80. Výsledkem byla naprosto plynulá a klidná jízda všech.
Co se týká tachometru ve fábii, to je spíš jen takové vytlačené zdůvodnění, abych byl jakože tolerantní. Moje auto při reálné 50 ukazuje 55, naše Polo HTP 53, firemní oktávka 54, BMW E46 přesně 50. Ano, je možné, že právě jedničková/dvojková fábie ukazuje z různých důvodů při reálné 36/77kmh na tachometru okolo 50/90, ale tomu se mi úplně nechce věřit. Ale třeba to tak fakt je, nějakou fabkou se zkusím projet.
Ale to platí tady "u nás". U vás, jak píšeš, se většinou předjíždí, i když jedeš reálných 90, a tam je pak každá rada drahá. U nás reálnou 90 předjíždí vesměs jen supersportovní oktávky, superby a passaty. Je zajímavé, že např. Golfy ne.

Nimrod: ono tachometrových 40/80 je reálně ještě níž. Otázka zní, proč by držet se za takovým řidičem na rovné suché přehledné cestě mělo být dobře? Okresky mezi městy s populací nad 20 tisíc jsou v pracovní dny dost vytížené a fábiista se svou tacho osmdesátkou vytváří solidní špunt a následný štrůdl, který ucpe všechno za ním. Přičemž před sebou má kilometr volno.

Teď už bydlím ve volnějších oblastech, ale když jsem býval já na konci takového ucpaného štrůdlu, bylo krásně vidět stoupající nervozitu celého šinoucího se uskupení. A přitom úplně zbytečně. Při devadesátce totiž podstatná většina řidičů už nemá zapotřebí předjíždět.

No jo, fábie jsou mor. Kamarád mi to nechtěl věřit, prý jsem si na ně zasedl. Tak jsem ho začal denně bombardovat fotkama fábií, co před náma jedou urputně 40/80 max, případně vůbec nesvítí v dešti. Po dvou týdnech to uznal :-D

Když se podívám na již dávno vyrobený produkční Smart Roadster a srovnám s tímhle beztvarým bezpohlavním slizem, vyprodukovaným z průjmem ztrápené mimozemské zadnice, je mi trochu smutno.

Článek se občas jízlivě dotýká petrolheadů a jejich zpátečnických postojů. Jenže za mě - tak to přece není.
i8 bude o efektivitě vykonávání příkazů, V8 o emocech přicházejících ze stroje. Jedno je holka, co vás v posteli po dokonalém výkonu slovně a pěti vzdechy ohodnotí a druhé je holka, co vám zaryje nehty do zad a její křik odvaje sousedovi noviny z gauče.
Nejsou to prostě srovnatelné kategorie a z mého pohledu ta nutná novinářská omáčka a kategorizace elektro-cool a petrolhéd-dinosaurus (pokud zrovna testujem elektrovůz), zbytečně sráží úroveň jinak skvělého testu.
A to píšu jako člověk, který by si na základě této recenze šel i8 ihned vyzkoušet, mít ty prachy ;-)

Knightrider: ono je to o prioritách. Mám zálusk na RX-8, protože neexistuje jiné lehké, krásně elegantní, zadokolkové kupé s tak vysokou praktičností a perfektním podvozkem. Při mém denním použití mi to auto s průměrnou životností motoru vydrží 10 let. A to je tak daleko, že mi to může být jedno.
Anebo můžu chtít motor s obyčejnou údržbou, ale bude to čtyřvál, nebo designově rozbředlý hothatch, nebo těžký, nebo předokolka nebo jen dvoumístný. Atd atd. RX-7 bude mít trochu jinak postavené priority, ale princip bude podobný.

Macyne díky za odpověď k tématu. Jo, tyhle věci mám načtené, takže všechno včetně floodingu už znám. S koncernem souhlas, máme doma i HTP, které se životností srovná s dobře zajetým wankelem a i následná oprava bude víceméně stejně nákladná :-D Zajímalo mě hlavně, jak se na takové auto tváří mechanici, mám úplně stejně olšové ruce :-)
U svého MG to mám tak, že mechanik identifikuje závadu, já seženu díly a on je namontuje. U RX teda vesměs stejné, jo? :-)

Já se ptám zcela vážně, protože ač sám nemám takovou raritu, přecejen je tu v okolí přístup servisů k mému autu dost vlažný a specialistů je málo.
Sarkasmus mám rád, sice do diskuze přineseme nulovou informační hodnotu, ale aspoň se zasmějeme a připadáme si nad věcí, že CHLAPI ;-)

Moc pěkný test, rád jsem si v záplavě praktických aut početl. Tím spíš, že mě na stará kolena, místo abych zmoudřel, začíná wankel tak trochu lákat. Vždycky tu myšlenku setřesu a ona zase dřív či později přijde.
Škoda, že v testu není více i o servisu, servisovatelnosti a tak dál :-)

Do práce cca 10 minut a furt mě to baví, často si trasu ještě prodloužím, ať jedu déle. Někdy to jdu pro zpestření celé pěšky, ale to je pak na hodinu a půl.
Kdybych měl dojíždět brutality jako hodinu tam a hodinu zpět, musí to být nutně auto, co baví. Jezdit to silným naftovým dostavníkem pro majitele rodin a staviče baráků je ztráta plných 18 dní ročně a ztratit tolik času nudnou jízdou si nemůžu při současné délce života dovolit :-)

A hlavně má to jeden společný jmenovatel. Navenek všichni chtějí zábavu a sport, ale když dojde na věc, stejně všichni chtějí 4-5 místný diesel :-)

Ale to ne. Já si takové články rád přečtu. Trpím svou bublinou a striktně se zajímám jen o auta, co mě... zajímají :-) Takže si rád rozšířím obzory. Spíš jsem chtěl posmutněle ironicky poukázat na to, že ti, co by si tyto články právě měli číst, si takové auto stejně nikdy nekoupí.

Za posledních pár let jsem zjistil, že takové články jsou zbytečné. Už několikrát jsem od okolí slyšel, že "bych chtěl sportovní auto, ale nemám na to". Po pár zbytečných pokusech s návrhy MGF/TF, miata apod. se nakonec meziřádkově dopracujete k tomu, že vlastně není požadováno sportovní auto, ale něco, co udělá parádu na semaforech, upoutá pozornost všech ve městě a na dálnici bude furt v levém. A to prosím tyhle plečky rozhodně nejsou.
Neřeknou to přímo tihle tatíci, ale nechtějí dostupné sportovní auto, chtějí ukázat "lifestyle".

Já nevím, co jsem já. Auto musí uspokojovat řidičské a estetické touhy, ale nechci být jeho otrok. Takže musí být petrolhétsky řídivé a vyluzovat patřičné zvuky, jeho design musí vyjadřovat lásku k pohybu a musí být cítit designérův jasný, pevný postoj k věci. Auto musí být zcela jednoznačně jezditelné v zimě. Žádné ježdění jen o víkendech, žádné zazimování a čekání na sezóny neexistuje.
Technika tu není proto, abych na ni čekal. Je tu proto, aby mi nabízela emoce, případně kombinaci několika emocí, kdykoli vznikne požadavek. A tak je to s jakoukoli technikou, která se mi připlete do života. S rychlovarnou konvicí taky. I při blbém vaření vody na kafe musím vidět, že nad konvicí někdo opravdu do detailu přemýšlel, měl ve své práci smysl a chtěl mi nabídnout umění v průmyslovém balení. Ne že přišel na šichtu, aby navrhl něco, čím se vyplní regál v supermarketu. Mám to vlastně hrozně těžké :-D

Na dálnicích jezdím málo, ale to samé znám prakticky každodenně i na našich dvouproudých okreskách. Zrovna dnes jsem ale žasl překvapením, kdy mi Dáčia, po celou dobu jedoucí souběžně s náklaďákem, uhnula doprava. To jsem nečekal. Neochota z ní nicméně stříkala na všechny strany, do pravého se sunula asi tak 15 sekund. I tak jsem musel ocenit ten obrovský boj s egem :-)

To lepení na zadek je takový národní sport, milujeme to. Když se po okreskách vrací v neděli odpoledne chataři do měst, vytváří takovou krásnou světlohru střídavě blikajících červených diodek. To když se jich šine 5 - 10 těsně za sebou a všichni za pomoci přibržďování kontinuálně a pečlivě udržují svůj hrozen, který vytvořili už kdesi nahoře v Jeseníkách.
A ty dálnice... přesun na nedávnou šumavskou dovolenou byl proveden výhradně po okreskách. Cesta o hodinu delší, ale zážitek jak poznávací, tak řidičský.

No jo... četl jsem nedávno test třetí generace jistého roadsteru a nestačil jsem udiveně zdvihat obočí nad tou diskuzí, co tam vznikla. Už jsem holt zvyklý na místní vysoký standard.

Žádný styl psaní výhradně není dobře nebo špatně. U testu roadsteru chci (vyžaduju!), aby na mě z textu prýštil adrenalin a zakroucené okresky, a pro správné posouzení by měl auto testoval opravdový řidič. Naopak u testu rodinného kombíku uvítám popisnější text víc při zemi. Zkrátka ladění textu by mělo odpovídat zaměření vozu.
A co platí pro každý článek - je super, když má autor vtip, nadhled, spojuje si souvislosti, a to nejen ty automobilové. To má mé intelektuální já rádo B-)

Takové mimotéma zamyšlení k oné veledůležité vlastnosti "pomáhat a neotravovat"... možná jde o staromilské pohnutky, ale já se věcí, co "pomáhají" čím dál víc bojím. Mám totiž dojem, že sice pomáhají, ale ne mně. Nastavování hlasitosti v displeji radiomapy místo na čudlíku, opakované každodenní vypínání startstopu, umělé inteligence v telefonech, které se stejně nestrefí do mého chtění, přehršel notifikací, které dokud člověk nevypne, tak vám to "vaše" tlačítko prostě neodkryjí, atd.
Chybí mi čistá a průzračná ergonomie a pokud má hondice opravdu schopnost pomáhat a neotravovat, je třeba to vyvážit zlatem :-)