Už drahně let schraňuju různé naprosto neužitečné artefakty. Jedním z nich je Učebnice předpisů silničního provozu z roku 1960 od dua Václav Vinš a Dobroslav Srnec. Říkal jsem si, že se proberu obrázkama a nakombinuji postřehy z několika podobných nesmyslů, které se mi tady válejí, ale pak jsem se do často až archaicky znějícího textu začetl. A bohužel zvítězila poctivost, takže po bezesné noci plné nákresů a vykřičníků v socialistickém sektoru se s krátkou procházkou po pravidlech z roku 1960 hlásí pionýr Machač. A vezmeme to hezky vod začátku do konce, protože já mám i výpisky.
Hned v předmluvě na nás dýchne duch doby, cituji: Kdypak dříve se žena z domácnosti zajímala o ventilový rozvod nebo o taje karburátoru a kdypak dříve jsme mohli vidět ženu za volantem nejen v neděli při rekreační jízdě, ale i ve všední den v rušné dopravě měst jako řidičku z povolání. Ano, feminismus je jen kapitalistický přežitek, v naší společnosti pracují úplně všichni!
A hned v další kapitole nazvané Základní ustanovení (netuším, proč) se rovnou dozvídáme, v jaké době se nacházíme. Je to totiž úplný počátek problémů s provozem, ale také doba rozmachu mobility jako takové. A to nejen individuální. Ilustrativně cituji: Dnes je většina vesnic spojena s městem autobusovou linkou. Dřívější pěší putování na vlak, do města, do školy, do zaměstnání patří minulosti. Růst naší životní úrovně a vzrůst našeho hospodářství je vidět i na silnici.
Jde tedy o úsvit motorismu pro všechny, zejména pro dělníky, že. A k tomu se rozhodně hodí i slepé uličky. Byl to právě úžas z těchto dvou prvních kapitol, který mne donutil celou tu neforemně psanou učebnici přelouskat. Postupně jsem se stával otupělejším a otupělejším a více tolerantní k "charakteru doby vzniku", ale naštěstí útlá knížečka přilévá olej do ohně docela mohutně. Už třeba na straně 9 se dozvídáme, v oddělení "Pro Praxi", tedy v závěru a jakémsi "shrnutí pro obyčejného člověka", následující: Pohybují-li se na silnici nebo v její blízkosti děti, doporučuje se několikrát dát výstražné znamení, až se všechny otočí a podívají se na přijíždějící vozidlo. Jedině pak má řidič záruku, že mu některé děcko nevběhne do jízdní dráhy.
Děti jsou vůbec považovány za něco spíše obtěžujícího a otravného. Obsese jejich bezpečím se dostavila podstatně později. Učebnice dokonce hovoří o tom, že čtyřmístné auto lze po obsazení čtyřmi dospělými "doložit" až do užitečného zatížení dětmi v libovolném počtu. Z takového názoru by dnes jistě výrobci autosedaček radost neměli ;-)
No ale pojďme dál, jsme na straně 21. Já se divím délce kapitoly o vyhýbání. Čekal jsem, že se bude mluvit o míjení vlevo při odbočování vlevo, evergreenu českých silnic i dnešních dnů. Ale ne. Kapitola se věnuje vyhýbání na silnici. Dává důraz na fakt, že se jezdí vpravo a také dodává příklad, patrně z praxe: V praxi došlo již k řadě nehod, kdy protijedoucí řidiči jeli středem vozovky, spoléhali, že se druhý řidič vyhne, a když se to nestalo, došlo ke srážce, často končící smrtelnými úrazy. Mno… Musíme si ale uvědomit, že bylo běžné, aby v jedné ulici bylo jedno auto a že provoz byl odlišný, cesty uzoučké a dálnice nikde.
A na straně 24 konečně nacházím svatý grál. Pasáž věnovaná zákazu předjíždění v křižovatce. To bylo následně upraveno a povoleno zejména v případě, kdy jde o předjíždění na hlavní silnici. Stále však na světě najdete bojovníky s pravdou, kteří vám budou tvrdit, že "to se nesmí". Tak tihle lidé měli prosím kdysi pravdu a já jsem rád, že vím, kde se to vzalo.
Na straně 42 (příznačné číslo, že?) však nacházím následující: Mimo uzavřené obce je rychlost pro motorová vozidla – kromě nákladních automobilů o celkové váze vyšší než 3500 a autobusů – prakticky neomezená. Řidiči ostatních vozidel mohou využívat výkonných a rychlých vozidel, musí však vždy mít na paměti hustotu provozu, viditelnost, stav vozidla a stav a povahu silnice. Tohle je fantazie a nikdy se to nevrátí. Celkově je v učebnici pro novice překvapivě velký důraz na rychlost, efektivitu a plynulost dopravy. Snad v každé kapitole je alespoň jedna poznámka o tom, že rychlejší vozidla je potřeba pouštět před sebe, je potřeba nezavazet a celkově je kladen důraz na funkčnost a efektivitu provozu. Cituji: Rozumná rychlost pomáhá řidiči dobře a rychle splnit uložené úkoly.
Ale řidič let šedesátých byl často postaven před nelehké úkoly. Co když není jeho vozidlo vybaveno ukazateli směru ani směrovými světly, jede sám a potřebuje dát najevo odbočování doprava (předpokládáme, že sedí ve vozidle vlevo)? No přeci řidič vysune paži, ohne ji v lokti vzhůru a tím dává znamení. Toto ustanovení dokonce platí dodnes. Komická je následující pasáž rozebírající problém traktorů vlekoucích přívěs bez světel. Z toho by nejeden příslušník PČR dnes dostal osypky, ale kniha se s tím vypořádává naprosto bravurně: … to je například u traktorů s přívěsem, protože přívěs je širší, než samotný traktor. Postupně s rozvojem stavby osobních přívěsů za osobní automobily, bude růst i tento problém. Nebude, soudruzi, nebude! Budoucí soudruzi totiž nejsou debilové a podají zlepšovací návrh nadepsaný "Kterak na přívěs světlo namontovat".
A pak je tu ještě perlička na závěr. V kapitole Výstražná znamení, v podsekci "Pro praxi" se praví: Při předjíždění ve dne si vyzkoušejte možnost upozornit předjížděného řidiče střídavým zapínáním dálkových a tlumených světel, ale POZOR!!! – nesmí být oslněn protijedoucí účastník provozu! Ano, při předjíždění se zde radí předjížděného vyblikat.
Tak nevím, napůl mám sto chutí zavolat na Naše Vojsko a zeptat se, jestli bychom tuto příručku po menší revizi nemohli vydat pod Autíčkářem jako Brevíř zastydlého silničního piráta, ale také si velice uvědomuji, nakolik se svět za těch posledních 60 let změnil. Fascinuje mne také kvalita, s jakou byla kniha připravena k tisku. Ilustrace, sazba a ač místy archaický, přesto precizní sloh, jsou takovým milým pozdravem minulosti. A když si uvědomím, že každé písmeno z oněch asi stopadesáti stránek musel vzít sazeč do ruky… Smekám.
A dodám jen, že v knize se píše o trvalém a přechodném stanovišti vozidla – ano, museli jste mít v technickém průkaze adresu domácího parkoviště – a že bodový systém platil již tehdy. Řidič měl v řidičském průkazu kupón a pokaždé, když něco velkého provedl, vyměnil se mu kupon za kupon s vyšším číslem. Prostě místo jedničky dostal od příslušníka Veřejné bezpečnosti kupon s dvojkou. A když se dostal až ke trojce a zase něco proved, dostal se na kobereček. Ale to už je jiné téma…
26. dubna 2020, 14:56
0
Kupón, pokud si pamatuji, byla kartička zasunutá v pouzdře rozkládacího řídičského průkazu provedeného v plátěné později plastové vazbě. Přestupky se vyznačovali na kupon prostřižením otvoru u daného přestupku, po třetím proštípnutí pozbyl průkaz platnosti.
26. dubna 2020, 15:02
0
To bylo až později, tady se mluví vyloženě o výměně kupónu. Taky jsem se divil, na dirky v řidičáku si ještě pamatuju jako capart ;-)
26. dubna 2020, 15:35
3
Tuhle ucebnici mam doma taky a priznam se, ze jsem s formulacemi v ni uvedenymi uplne OK.
Budovatelsky nadseni je zrejmy, ale holt kazda doba ma svoje hesla a tehdy zivotni uroven opravdu letela nahoru.
Co se mi ale libi nejvic je to, ze je v te ucebnici kladen duraz hlavne na "selsky rozum" - dela se to tak, protoze je dana vec prakticka, ne proto, ze si to vydupala nejaka hlucna zajmova skupina.
26. dubna 2020, 17:25
0
Dalsi dil bude o tehle knizce? https://www.antikvariat-olomouc.cz/ucebnice-ridice-z-povolani-nase-vojsko-1960/ Tu mam doma ve sbirce ja.
26. dubna 2020, 18:32
0
Tuhle nemám, ale mám autoatlas ČSSR a učebnici z roku 80.
26. dubna 2020, 17:34
0
Když jsem dělal v roce 2001 řidičák, tak to s probliknutím před předjížděním tam ještě bylo. Resp. to bylo tak, že v obci se může před předjížděním probliknout, a mimo obec i protroubit. (ano, takové kraviny si pamatuji, a byl jsem trošku posedlý detailním zkoumáním pravidel)
Takže to už neplatí?
26. dubna 2020, 18:32
0
není to zakázané, ale určitě to žádná učebnice vyloženě nedoporučuje ;-)
26. dubna 2020, 20:38
1
Není to tak dlouho, co to v těch učebnicích fakt bylo jako doporučený postup. Ostatně doložení dětmi do pohotovostní hmotnosti vozidla tam snad je dodnes. To, že musí bejt v sedačce je věc druhá :-D
27. dubna 2020, 13:56
0
Tak v řadě rozvíjejících se zemí (jak by řekl Sir Humphrey) je to zřejmě pořád praxí - aspoň jak jsem zaznamenal v rámci různých výletů s Top Gearem. Nemyslím si, že to je špatný nápad - jen by na to řidiči museli umět zareagovat.
Snažím se neblikat, ale občas to udělám - zatím jsem se setkal pouze s reakcí buď "naschvál tě budu blokovat, když tak pospícháš" a nebo (méně častá, naštěstí :)) "uhnu tak prudce, že chybí kousek do nehody".
26. dubna 2020, 18:17
1
Vyblikavani a vytrubuvani při předjíždění je povoleno i dnes. :) V zákoně je napsáno že, řidič může upozornit světelným, nebo zvukovým z znamením, že hodlá předjíždět. :) Přesnou citací se mi teď nechce hledat :D
26. dubna 2020, 21:37
-1
jenom světelným...
27. dubna 2020, 12:08
1
Zákon 361/2000:
§ 31
Výstražná znamení
(1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.
(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidiče předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.
27. dubna 2020, 19:00
0
Btw. V Rakousku i na dalnici v noci obcas lidi takovku vec udelaji. Dojedes auto jdes levej bliknes a jedes dal. Jako cast lidi to tam ma takto nauceny. U nas to delam jen v pripade kamionu kdyz jedu fakt velice rychle a on pusobi nejiste.
01. května 2020, 03:04
0
beastar: ty jo, to bych měl spíš strach aby si někdo zmatenej moje bliknutí.nevyložil jako "pouštím tě"
01. května 2020, 10:23
0
To snad ani není úplně možný. Většinou to vídám v situaci kdy třeba jedeš v pravém 110. A v levém jede maník víc tak než tě míjí tak jen lehce blikne. Ty nikam neuhýbáš nic, nikoho nepředjíždíš jedeš svůj pruh. Pravdou tedy je, že poslední dobou při těch jejich omezeních rychlosti a mega buzeraci je zázrak když někdo jede rychle v levém aby to použil, ale pár let zpět se to prostě hodně stávalo.
01. května 2020, 11:51
0
I do bliknutí nebo do zatroubení se dá zakódovat něco jako tón do řeči a je to srozumitelné.
Bydlím v oblasti plné parazi... cyklistů. Když dojíždím na prázdné silnici par... cyklistu a na zlomek sekundy ze vzdálenosti 100m tůtnu, není to nic obtěžujícího a neleká to. Párkrát mi i nějakej zamává, když předjedu. Aspoň o mě ví dřív než se nečekaně proženu kolem něj. No a stejně se je snažím míjet co nejdál. Kolikrát radši jedu za paraz... cyklistou půl kiláku třicet než abych si o něj zasvinil dveře.
To samé když s předstihem krátce blikneš na předjížděné auto - už z levého pruhu, ne přímo za prdelí a zezadu, je to takové dvorné "nelekej se, předjedu". A zase - párkrát se mi stane, že mi pak blikne na oplátku.
Blikat a troubit jako na poplach je něco úplně jiného.
Chybí mi v nových pravidlech jedna konkrétní věc ohledně obtěžování. Bezdůvodné troubení v obci je přestupek, rozstřikování kaluží na chodce je přestupek, vyhazování smetí z okýnka je přestupek. Proč ne hlasitá hudba? Kdyby postpubertální troubové pouštěli aspoň metal a kdyby to měli doprčic pořádně nazvučený, aspoň by se to dalo poslouchat. Ale ty jejich krutohustý bassy duc-duc , to je urážka vkusu i ucha. A teď ti to zastaví přímo pod okny v koloně.
26. dubna 2020, 18:59
5
mám rád tyhle staré učebnice a příručky, taky jich několik mám. Jedna z nejmalebnějších je Učebnice řidiče motocyklu vydaná někdy v padesátých letech. Jawa kejvačka je tam jako novinka. Nádherné jsou tam dobové propagandistické části. Hned v úvodu je stať o dějinách mechanizované přepravy a v duchu doby je mnohokrát zdůrazněno že vše podstatné vymysleli sovětští vědci a technici. O prvním mechanickém vozidle je zmínka někde z carského Ruska, ovšem protože tupí carští úředníci vynálezu nepřáli, není o stroji nic bližšího známo. Ale mám pocit že to autor nebral moc vážně, že si z povinného vlezdoprdelismu dělal trošku srandu, protože zmiňuje dvojici sovětských konstruktérů s roztomilými jmény Potvorskij a Šamšurenko, kteří vymysleli spalovací motor.
27. dubna 2020, 18:30
0
holt nam sa to dnes zda ako sranda, ale dany autor v tej dobre tymto riskoval kejhak. musel mat skutocne gule.
27. dubna 2020, 18:57
0
To jo. Hrozny je jak byli lidi po valce zoufali a opravdu tem kecum verili. Teda ono nic jinyho nezbyvalo. Zatimco dneska resime v ramci motorismu banality. Tehdy bylo neco se vubec autem svezt. Deda vzpominal jak na vojne pulka ridicu mororizovany pechoty poprve skutecne ridila az na vojne. A rovnou neco s 15tunama a i vice. Nehody na dennim poradku... To sem nepatri. Proste jo tehdy bylo nutne mit polopaticke ucebnice s obrazky... Lidi vskutku nevedeli casto ani zakladni veci. Jak co funguje.
27. dubna 2020, 20:04
2
dnes už to je zas tak že lidi nevědí jak co funguje. Ono to zdánlivě není potřeba, nikdo si už nic neopravuje, auta jsou do značné míry blbuvzdorná, mají asistenční systémy na kdeco. Jenže ono se to podepisuje na plynulosti provozu a na bezpečnosti bohužel často taky. Stačí se podívat jak většina lidí řadí. To není jízda, to je záchvat, zlá nemoc. Ti lidi vůbec netuší proč vlastně řadí, že motor má nějaký rozsah použitelných otáček a s těma se dá pracovat, volit si optimální otáčky vhodné pro danou situaci. Oni prostě jedou a když to začne mlátit tak podřadí a když to řve, řadí nahoru. Plynulost jízdy? Něco mezi záchvatem epilepsie a Lochneskou na pouti. Kdysi mi někdo vyprávěl o nějaké žákyni v autoškole které zoufale nešlo rozjíždění, přískoky, zhášení motoru, nezvládala práci se spojkou. Až jednou se dostala k staršímu učiteli který pochopil kde je problém. Vytáhl v učebně starý zaprášený funkční model spojky a vysvětlil to na něm. Tady ta klika, to je motor, ten točí tímhle kotoučem. A takhle se tím pedálem hýbe tím druhým, ten se začne dotýkat a roztočí se taky. A musí hezky zlehka. plynule. A bylo vyřešíno, spojka přestala být čímsi nepochopitelným a najednou to šlo.
26. dubna 2020, 21:50
0
No jo uvědomme si že 15 let po válce rozhodně nebyl individuální motorismu nikterak běžnou záležitostí. Soukromých aut bylo pramálo. Měli je ti bohatější nebo podivíni. Aut a motorek přibejvalo ale většinou patřily úřadům a podnikům. Ty měli profesionální řidiče. No a jelikož řízení tehdy prostě lidi neměli tolik pod kůží jako to máme dneska. Tehdejší čerstvě dospělí neměli ty zkušenosti z dětství kdy mohli skoro denně pozorovat tátu jak řídí. Jejich táta chodil pěšky nebo jezdil na kole. Takže tehdejší učebnice a příručky byly velmi polopatický abych to pochopil i jezedák co jezdil leda s koňma. Tehdejší příručkly neboli tehdy rukověti popisovaly nejen jak se chovat v provozu, jak vozidla řídit a ovládat ale i jak fungujou a jak je opravovat.
Na výuční zkoušky oboru automechanik sem se připravoval z Rukověti řidiče z roku 1953 a měl jsem jak ústní tak písemný za 1.
Naše učebnice z let 20001-2004 všechno popisovaly strašně složitě. Z tý tehdy 50 let starý knížky se učilo podstatně líp. Všechno srozumitelně popsaný s obrázkama.
27. dubna 2020, 10:08
4
Jsem si vzpomněl, když jsem si v 98 začal dělat papíry, kterak se se mnou otec hádal, že se dává přednost zleva. Jako důkaz v knihovně vystrachal učebnici z roku 36 :-D s krasnym heslem "Bramborový líh, palivo budoucnosti" Tak jsem se zasmál a otce ujistil, že od té doby nám tu jistý Adolf to levou předělal na pravo. Co je však neuvěřitelné, že otec nikdy neměl nehodu, že by ji dostal z prava.
28. dubna 2020, 19:17
0
Sumy: To jste mi hrozne zvednul naladu, meho otce v roce 1984 naucili v autoskole vyrazovat z kopce na neutral a o 30 let a 5 vlastnenych aut pozdeji se mi ho to stale nedari odnaucit.
27. dubna 2020, 12:04
1
Na ukazování směru jízdy vpravo levou rukou nic zvláštního není. Zvláštní je, že to dnes nikdo nikoho neučí, přestože to je obecně platné pravidlo. Ttřeba na motorce bez blinkrů, když potřebujete pravou rukou držet plyn a mít ji v pohotovosti na přední brzdu. Každej by to měl umět a každej by tomu měl rozumět. Papíry na mašinu jsem dělal někdy v roce 93 a musel jsem ještě ukazovat rukou a ohlížet se - blinkry a zrcátka jsem měl zakázaný, protože jak řekl pan Bleha, "s blinkrama a podle zrcátka to umí každej debil".
Ta neomezená rychlost... ono kolik takové běžné auto tehdy jelo, že jo. A viděli jste někdy silnici v roce 60? Zkuste si udržet Populara na úzkých diagonálách na dlážděné silnici v rychlosti přes sedmdesát. Běžná maximálka lidových aut byla do kila. Gumy v zatáčkách pískaly. Tatrovky a Volhy měli jen papaláši a ty beztak nikdo nepokutoval.
Bez zajímavosti nejsou ani pravidla z bratrských socialistických zemí té doby. V Rumunsku třeba přednost nákladních aut před osobními. Nebo přednost toho, kdo jede do kopce.
27. dubna 2020, 17:39
0
Ale , když skončila neomezená rychlost v r. 1979 tak vozový park už dávno uměl jezdit výrazně i přes dnešní limity, Dacia 1300, Škoda 110 ls , 120 GLS, VAZ 2106, Fiat Polsky 125p uměly bez problémů přes 150 km/h. Ta Škoda 100 co jsme měli doma dala 125, dokonce i ŽUK pickup co jsme měli na stavbu se nechal vytáhnout na 115 a to byl z r 1968. Do školy jsem jezdil s kamarádem a ten měl Škodu Octávii TS z r. 1962 se dvojicí Weberů a ta šla přes 140 km/h. Nemluvím o papaláš fárech Volhách Tatrách a autech z Tuzexu , či individuálně dovezených.
27. dubna 2020, 17:43
0
Máš recht, pokaždé když jedu na veteránské motorce a odbočuji doprava, tak na mě protijedoucí vesele mávají, páč si myslí, že je zdravím. Obohatil jsem tu ruku v lokti ohnutou o zatnutou pěst a je to o trochu lepší. Ale stejně si myslím, že člověk, který nebyl na vojně chápe proč to dělám. Čest výjimkám.
27. dubna 2020, 20:12
1
naštěstí odbočení vpravo je obvykle nekonfliktní. Nám bylo v autoškole doporučováno, ano, tenkrát se tohle ukazování opravdu vyučovalo, tu zdviženou ruku jak ukládá zákon doplnit ještě ukazováním prstem vpravo. Je to snad pochopitelnější a jednoznačnější.
28. dubna 2020, 10:13
0
Tak jsem si dal práci a našel i v aktuálním znění zákona klauzule o tom, že je možné "protrubovat" a "problikávat" předjížděná vozidla. Není to v § 17 (Předjíždění), ale § 31 (Výstražná znamení).
(1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.
(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidiče předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.
Osobně to probliknutí používám jen tehdy, když se na dálnici blížím k někomu, kdo jede bezdůvodně v prostředním pruhu. Tak v desetině případů uhne doprava (kam patří) a předjíždění se nekoná.
28. dubna 2020, 17:29
-12
Pane Machač, to, že jste měl bezesné noci po nahlédnutí do této učebnice nesvědčí o vašem dobrém duševním zdraví. Už jenom taková vaše kritika Předmluvy je dech beroucí. Srovnáváte nesrovnatelné a jenom kálíte do vlastního hnízda. Hovoříte o feminizaci, ale to svědčí o tom, že si nevidíte na špičku vlastního nosu. Když jste takový fanda kapitalismu měl by jste na příklad nahlédnout do Anglie, kdy dostaly ženy právo volit!
V Základních ustanovení kritizujete, spíše špiníte to co se v té době stávalo skutečností. Já pamatuji jak můj táta po roce 1952 jezdil v ČSAD s nákladním vozidlem OPEL-BLITZ, vybaveným kotlem DOKOGEN na dřevoplyn vyrobený firmou CANKAŘ. S bratrem jako školáci jsme museli v 5 hodin, jít zatopit do kotle, aby v 6 hodin mohl táta vyjet. Když jsme pracovali, tak táta prováděl ranní rituál a snídal. My na toto měli čas do 7 hodin, kdy jsme odcházeli do školy!
Víte hlavně, že jste tu neforemnou učebnici přelouskal. Proto se ptám, když dle vás jsme na úrovni toho Západu, produkují autoškoly řidiče, kteří by neměli usedat za volant? Už to začíná tím, že si nejsou vědomi, že jim patří pouhá polovina cesty a že nemohou objíždět překážku tím, že ohrožují proti jedoucí,
Pozastavujete se nad houkáním na děti. Byl to bezpečnostní předpis v době, kdy děti měli i povinnosti. Zajímavé, že vám nevadí dnešní stav, kdy děti mají pouze dané písemně práva dítěte a běhají po silnicích, jako by auta nebyla! Kritizujete převážení dětí, ale tenkrát jsme nevyjížděli na silnice, aby jsme bourali. Řídili jsme vždy s myšlenkou nenabourat a vyhýbat se nebezpečí. Měl jsem dvě dcery a ty se před cestou do Studénky hádaly, která bude spát v zadním kufru mého soukromého vozu T603.
Vlastně nemá smysl vypočítávat vaše faux pas ve vašem článku, aby jste jej stvořil dle korektnosti dnešní doby, nebo jako sloužící svým chlebodárcům. Uvědomujete si, že tyto polopravdy a lži přinesly ovoce nesnášenlivosti a ztráty pokory mezi lidmi? Připomenu jedno americké přísloví: "Kdo seje vítr, sklízí bouři!"
Dovolím si připomenout něco z doby, kdy se tady věšelo a vraždilo jak to bylo s naší svobodou. V té době, když jsem sedl do auta, jsem se skutečně cítil jako svobodný člověk! Rychlost nikoho neomezovala a nikdo nesměl prohledat moje soukromé auto! Je zajímavé, že až do roku 1976 počet nehod na silnicích klesal na vzdory stoupající motorizaci! Tento trend se v tomto roce obrátil, když se začala omezovat rychlost a zavádělo se její měření!
Ještě přidám malou poznámku. Když jsem dělal autoškolu tak jsem vyplnil žádost o řidičské oprávnění AMATÉR, ale po zkoušce mně byl vydán Mezinárodní ŘP (růžové desky) s oprávněním A,B.M,T (nebyla skupina oprávnění pro tažení přívěsů) a nepotřeboval jsem k tomu žádný dodatečný tzv. mezinárodní ŘP. Tento řidičský průkaz platil v celé Evropě (moje zkušenost)! Jaká to byla síla a postavení ČESKOSLOVENSKA té doby? S pozdravem Ivo Vlk
28. dubna 2020, 18:41
4
moc dlouhý, nečtu
28. dubna 2020, 19:39
3
Já bych se s dovolením vyjádřil jen obrázkem. Jsem mileniál. Myslím.
28. dubna 2020, 21:09
7
pane Vlku,zřejmě jste pod vlivem obecných trendů a poněkud jste nepochopil smysl článku. Tenhle web se dost vymyká běžným zvyklostem internetu, autorům i mnoha čtenářům není cizí svérázný humor, smysl pro nadsázku a ironii. To dnes vůbec není obvyklé, svět internetu je zkratkovitý, zjednodušující a většina lidí odmítá myslet hlavou. Když je něco humor, musí se to orazítkovat smajlíkama, jinak to nikdo nepochopí. Když něco prvoplánově nepasuje do názoru čtenáře, hned to vyvolá nepřátelský postoj. Tady to tak není, tady můžem myslet jinak.
28. dubna 2020, 21:22
7
Ivo... Já si myslím, že jsem nic nekritizoval. Naopak, přístup k řízení stylem "každý se přeci chce stát dobrým řidičem" ja mi natolik blízký. O tolik bližší, než ono "Já tomu nerozumím, tak raději jedu pomalu". Srovnávám to se soleným kafem a omluvou "já tomu nerozumím, tak jsem tam toho dal málo, ale bylo to bílé".
Ale hlavně: Kde vidíte jakou kritiku? Váš postoj k socialismu je mi trošku proti srsti, protože mám z první ruky, jací jsou komunisti svině, ale přesto si myslím, že to není meritem věci.
Měritem věci je, že jsem nabídl několik skutečností, které jsou v knize uvedeny, pochválil její profesionální úroveň a dodal k tomu pár cynických poznámek.
A osobně vozím psa na přední sedačce i v kabrioletu, aby měl radost ze života, protože to je lidské. I když proti předpisům ;-)
Tak snad mi vysvětlíte, čím jsem Vás tak rozohnil...
-
Komentář upraven 28. 4. 2020, 21:23:57
28. dubna 2020, 21:51
4
A ještě jedna věc, Ivo: 39% tohoto veskrze prodělečného podniku je mých. Z toho důvodu je chlebodárce tak nějak jako... Moje lednička? ;-)
29. dubna 2020, 10:11
4
Žádnou kritiku jsem v tom neviděl, díky za kouzelné ohlédnutí, které ukazuje, jak moc se doba změnila. Naopak tam vidím několik světlých bodů, na které se dnes téměř zapomíná -- plynulost dopravy a praktický pohled na věc. Např. "rozumná rychlost pomáhá řidiči dobře a rychle splnit uložené úkoly" -- sice ty uložené úkoly zní poněkud budovatelsky, ale i dnes chce každý dobře a rychle vyřídit, co potřebuje. Možnost vzít na výlet krom vlastních i sousedovy děti, aniž by k tomu člověk potřeboval mikrobus s dětskýma sedačkama...
Každá doba má svá přebujelá témata -- tenkrát byla potřeba vyzdvihovat pokrok a plody budovatelského úsilí i v učebnici autoškoly, dnes jsou zase lidi posedlí CO2, zklidňováním dopravy a co nejvyšší bezpečností... (i kdyby to mělo zachránit jeden život, zkomplikujeme tím denodenně životy tisícům lidí; např. bezpečnostní okýnka v tramvaji, kterýma nejde vyvětrat, jen kvůli tomu, aby nějaký debil nemohl vystřčit hlavu nebo hnátu ven a urazit si ji o sloup)
01. května 2020, 20:26
2
Hmm tak snad jen, že jsem čtení prvního příspěvku vydržel tak nějak do 77% délky asi. To sorry jako. Přijde mi, že Ivo nepochopil absolutně smysl a sdělení článku. Nehledě na to že pan autor píše, tak nějak po svém vždycky. Někdo to nedokáže vstřebat. To se dá pochopit, ale není nutné do toho hned tahat kapitalismus a já nevím co. Provoz od války jen a jen houstne a bylo tomu tak i za bývalého režimu. Po revoluci se toho v tomhle směru zase tolik nezměnilo. Nové zřízení převzalo totálně dojebanou infrastrukturu a policejní složky po režimu bývalém. Na silnice se to okamžitě promítlo, negativně. Kvalita autoškol je pořád stejná(ano za ČSSR se to nedalo zaplatit a bylo to víc "policejní") a auta bezpečnější. Reálně při tom ohromném provozu je dnešní nehodovost směšně nízká a úmrtnost na silnicích v podstatě také.
Je to o osobní odpovědnosti každého z nás. A to žádný režim ani učebnice nezmění! Píšu to vždycky, ale každý ať se na silnici chová jak uzná za vhodná když neohrozí ty ostatní. A lidi kteří neuměli řídit ti byli za každého režimu. Jen po válce bylo auto vzácnost a potom to zase nebyla nutnost. Do kolbenky se dalo docházet či dojíždět mhd a mnoho dalších aktivit, kde by bylo třeba auto člověku nezbývalo. Jak píše gramo... každá doba má svá žhavá témata. Má své politiky a své cíle. Na nás obyčejné pěšáky se stejně časem zapomene:)
07. května 2020, 17:32
0
Tyhle moudra si běž psát na PARLAMENTNÍ LISTY ty kašpare