Řídit odbor dopravy jako firmu

Není tomu dlouho, co vstoupil v platnost nový ceník hříchů známý taky jako bodový systém. Změny v něm nejsou nijak zásadní a jdou přesně tím směrem, který bylo lze očekávat. Kdo se těšil na narovnání nesmyslnosti celé konstrukce bodového systému, ten byl patrně zklamán, leč může si za to svou naivitou sám. Asi nejpodstatnější změnou je zvýšení sazeb za jednotlivé prohřešky. To se dalo čekat, to víte, inflace, zdražují všichni. Pojďme se na to ale podívat trochu podrobněji. 

Nahoru šly postihy za alkohol a návykové látky. Tady by se dalo v obecné rovině asi souhlasit, však jestli někoho na silnici potkat nechcete, je to opilý či zfetovaný šofér. Potíž je tady trochu s vymáháním práva. Ti, kdo mají s dodržováním pravidel v této oblasti skutečný problém, se nenechají odradit ani zákazem řízení a v tu chvíli se z rukou obecních úředníků dostávají do spárů opravdického soudnictví. A tady je to trošičku bizár. 

Zatímco odbor dopravy je nekompromisní a rozdává zákazy řízení jak na běžícím pásu, od soudu odchází hříšnící většinou s podmínkou, která pro ně zásadní omezení vlastně ani nepředstavuje. A řídí si vesele dál. 

Samotný bodový systém doznal také určitých změn. Bodové sazby se sjednotily, nyní jsou vlastně jen tři – přijít tak můžete dle závažnosti přestupku o dva, čtyři nebo hned šest bodů. Myšlenka za tímto spektrem je jednoduchá, byť jako i mnoho dalšího v této problematice nesmyslná. U nejzávažnějších přestupků vám tímto tempem stačí dva k plnému počtu dvanácti bodů, u středně závažných přestupků se ‘vybodujete’ po třech zaevidovaných lumpárnách. 

Jasně, když máte tři minuty na vymyšlení něčeho, co máte za chvíli prezentovat panelu ‘odborníků’ a kariérních úředníků na ministerstvu, tohle asi dává tak trochu smysl. Pravdou ale je, že celý bodový systém jako takový je vlastně pitomost. Tedy v jádru je to dobrá věc, ne že ne, dává to dokonalý smysl. Kdyby však nebyl pokřivený zbytkem onoho systému trestů.

Za závažnější přestupky přichází trest zákazu řízení okamžitě. S tím nelze než souhlasit, proč ale potom rozdávat zároveň i ty body? Když tu ministerstvo hovoří o principu ‘dvakrát a dost’ v případě nejzávažnějších přestupků, jsem poněkud zmatený. Jak je myšleno to ‘dvakrát’? U většiny šestibodových přestupků je váš řidičák pryč okamžitě.

Ani to ale není největší absurdita bodového systému. Tou je už dlouho a nadále zůstává dvojí metr při dokumentování a trestání přestupků. Vítejte v ráji automatů na pokuty. 

Před nedávnem proběhla internetem série článků zabývající se trestáním jízdy na oranžovou (resp. na signál se žlutým světlem, jak praví litera zákona). Nově za tento přestupek hrozí plnotučných šest bodů a k tomu nemalá pokuta minimále 4.500 korun. Bavíme se o oranžovém světle, nikoli o červeném, kde by byl takový trest snad i přiměřený. Připadá vám to až absurdně přísné, když zákon zároveň jasně říká, že pokud situaci vyhodnotíte tak, že nejste schopni bezpečně zastavit, můžete křižovatku na ‘oranžovou’ klidně projet? Ostatně od toho tam to oranžové světlo je, že…

Jenže to se na celou věc díváte úplně špatně. Přestupek jízdy na červenou či oranžovou je totiž jedním z těch, které lze dokumentovat tzv. automatizovaným technickým prostředkem, tedy kamerou na křižovatce. Tady je nějaká bezpečnost dopravy až na druhém místě. Vítejte ve světě velkého byznysu, milánkové!

V bodovém systému totiž zeje jedna obrovská díra za důležitě znějícím pojmem ‘objektivní odpovědnost provozovatele vozidla’. To asi mnozí z nás známe – přijde doporučený dopis, že vaše auto bylo někde vyfoceno, jak jede příliš rychle, některé společnosti správní orgány k tomu dodají i nějakou tu fotografii. Druhá část dopisu je už ale trošičku zvláštní. Píše se v ní, že přestupek je sice zaevidován, ale pokud zaplatíte příslušný obnos, úředník jej odloží ad acta a věc pro vás bude vyřízená. Žádné body ani nic dalšího.

Kdybych vám tento příběh popsal bez dalších souvislostí, asi si budete myslet, že hovořím o jasné korupci. Dám úřednici nějaké to všimné a ona už to s tím mým přestupkem nějak zařídí. Náš právní systém však v tomto konkrétním případě povýšil korupci na oficiální postup. Bodový systém prochází pravidelně různými revizemi a úpravami, které se zdají být naprosto nahodilé, že by však někdo byť jen uvažoval nad zrušením tohoto očividného nesymslu, to rozhodně ne.

Je totiž třeba brát odbor dopravy jako firmu. A firma, ta hledá cesty k profitu, nikoli k vymáhání práva či snad k bezpečnosti dopravy. V pokutách se točí velké peníze a nejedna obec se postupně stává finančně závislá na svých hříšnících. 

Jak tedy postupovat? Nejprve je třeba vytvořit poptávku. Tvrdé tresty za překročení rychlosti jsou základ, řidiči nebudou chtít přicházet o body a vystavovat se riziku ztráty řidičáku. Přijdou k vám sami. Dále je třeba to maličko podpořit marketingově. Pravidelně informovat o silničních pirátech a jak si na ně policie došlápne. A následně je potřeba vytvořit co největší počet hříšníků.

Je samozřejmě nutné chytře zainvestovat do výrobních prostředků. Najdete si místo, kde je největší pravděpodobnost, že řidiči budou páchat přestupky. Většina řidičů nejsou úplní maniaci a kreténi, kteří by se proháněli stovkou mezi základní školou a dětským hřištěm, takže lepší bude zvolit nějaké místo, kde je minimální riziko nehody. Nějakou čtyřproudovku se svodidly nebo tak něco. Mohlo by se to zdát nesmyslné, ale uvědomme si, že tu hospodaříme s veřejnými rozpočty – a s nimi je třeba zacházet jako řádný hospodář. 

No a přichází konečně fáze 3 - profit. Nabídněte svůj produkt, vytvořte jeho snadnou dostupnost. Musí to být jednoduché. Tak jednoduché, aby konkurence v podobě správního řízení neměla žádnou šanci.

Váš přestupek zmizí snadno a rychle! Stačí kliknout na QR kód a poslat platbu. Zbavíte se skvrn jednou provždy, zažijte pocit čerstvě vypraného řidičáku po celý den!

A je to. Peníze už se jen pohrnou. Teď už můžete v klidu expandovat, firma stojí na pevných základech. Můžete v klidu rozšiřovat počty placených měřených úseků a přidávat další vychytávky. Třeba kamery na světelných křižovatkách.

Už to chápete? Jízda na oranžovou je možná v určitých případech legální, ale stojí vám to za dohadování se s přísným úředníkem? Nechcete svůj čas využít lépe? Nechcete riskovat šest bodů do karty řidiče? Pošlete nám litr a my to smáznem… 

Existuje z toho cesta ven? Jistěže ano. Všechno v byznysu, obzvláště v tom špinavém, je o penězích. V tomto případě o penězích z pokut. Ty jsou hlavní motivací obcí k budování lesů kamer a radarů. Obce se hájí tím, že jde primárně o bezpečnost - tomu je ale při pohledu na rozmístění ‘automatizovaných  technických prostředků’ docela těžké uvěřit. 

Ale já jsem věčný optimista a lidumil a tak bych rád obcím pomohl sejmout tuhle nálepku sprostého byznysu s odpustky. Kdyby se peníze z pokut posílaly do státní kasy, nikdo by obce nemohl podezírat z hrabivosti. Mohl by vzniknout nějaký státní fond, který by samosprávám refundoval nákup a provoz radarů tam, kde to považují z hlediska bezpečnosti za přínosné, zbytek by zůstal ve státní kase.

Je to tak jednoduché, že to napadlo i mě. Otázkou je, co tomu brání. Opravdu chceme vést odbor dopravy jako firmu?

Zdroj: BESIP.cz, mdcr