Autíčkář se ptá: Opravitelnost nebo spolehlivost?

Předpokládám, že patrně každý z vás už někdy koupil ojeté auto. Pokud ne, a všichni kupujete jen nové vozy, pak se omlouvám a tento článek považujte za bezpředmětný. A teď zpátky k ojetinám. Nákup ojetého automobilu má svá specifika. Není to jako u nového, kde si naspecifikujete autíčko dle vašich konkrétních požadavků, zaplatíte zálohu a pak už jen pár měsíců (v dnešní době i nějaký ten rok) čekáte. Nakupování na sekundárním trhu se odehrává trochu jinak. Nejdřív si vyberete typ vozu, který se vám zamlouvá. Poté otevřete inzertní servery a začnete hledat kombinaci, která by vás uspokojila po stránce výbavy, motorizace nebo třeba barvy. A na závěr přijde to nejsložitější. Musíte moudře zvolit konkrétní kus, který bude v rozumném stavu a bude u něj předpoklad, že nestrávíte víc času v servisu, než na silnici. Hádám, že tento proces vypadá u každého zájemce o použitý vůz velmi podobně. A mě dnes bude, v souvislosti s tímto procesem, zajímat jedna konkrétní otázka.

Jako poučení lidé jistě v rámci výběru prolézáte různá internetová fóra, nebo načítáte odborné články a zjišťujete informace o potenciální spolehlivosti daného modelu. To je samozřejmě správný postup, byť je na místě poznamenat, že špatná údržba může i z jinak obecně spolehlivého vozu udělat bezednou díru na peníze, zatímco nadstandardní péče může pomoci i notoricky nespolehlivému vozu. Prostě záleží na konkrétním kusu, a když se s tímto faktem člověk smíří, pak se mu bude snadněji vybírat. Teď už k té otázce. Je pro vás důležitější pověst daného modelu, jakožto obecně spolehlivého vozu, na kterém se obvykle nic moc nekazí a oslňuje svou dlouhověkostí? Byť třeba za cenu toho, že pokud se něco rozbije, může to být ve výsledku dost drahé, pokud vůbec seženete náhradní díl, případně budete těžko hledat někoho, kdo to umí opravit. Anebo je pro vás důležitější vědomí, že sice váš vybraný vůz neválcuje statistiky spolehlivosti jak tsunami, ale když nastane problém, řešení je relativně levné a poradí si s tím každý garážník odvedle z dědiny?

Já se totiž osobně stále nemohu rozhodnout, který z těchto dvou přístupů je mi bližší. V minulosti jsem si totiž vyzkoušel oba dva. Je tomu pár let, co jsem jako pracanta pořídil všem dobře známý Passat B5.5. Tou dobou jsem rekonstruoval byt, takže mi levný a prostorný kombík přišel vhod, na převážení bordelu. Za necelé dvě výplaty jsem pořídil relativně zachovalý kombík, který měl dva problémy. Brzdy byly na výměnu a jeden z předchozích majitelů jej osadil stavitelným podvozkem, který však zůstal v nejnižší poloze a zareznul, takže nešel vrátit. Tyhle dva problémy jsem vyřešil a zvesela fungoval dál (pro všechny zájemce, pětiválec v Passatu je fakt mizerný motor). Minimálně do té chvíle, než přestal svítit levý xenon. Než přestala pálit svíčka na třetím válci. Než to vzdala sahara, která se rozlétla na cucky a udělala díru do chladiče. Jasně, staré auto, za pár korun, těžko čekat nějaký zázrak. Ale o to nejde. Hlavní point je ten, že kdykoli se cokoli stalo, mohl jsem zapíchnout prst kamkoli do mapy, najít nejbližší servis v okolí a tam to nechat odvézt, protože jsem věděl, že to zvládnou zcela jistě opravit, neb už to dělali tisíckrát před tím. Stálo to sice peníze (a ne zrovna malé), ale ve výsledku se ani jednou nestalo, že by mi někdo řekl: „Hele sorry, to neumíme.“ Věřím, že to může být jistý argument pro koupi.

Střih. Když Passat splnil svou povinnost pracovního vozu, poslal jsem jej o dům dál a přemýšlel, co za nepotřebnou kravinu si pořídím místo něj. Volba padla na Mazdu Xedos 9. Roli tam sehrál sentiment, menší Xedos 6 jsem měl jako jedno z prvních aut, devítka se mi vždy líbila a to především použitou technikou, která byla poměrně netradiční. Když se objevil inzerát na poměrně vysloužilý, avšak stále funkční Xedos 9 s velmi zajímavým motorem MCE (Miller Cycle Engine) neváhal jsem a obnos, který jsem obdržel za Passat, jsem obratem složil za Mazdu. Respektive část z něj, Mazda stála zhruba dvě třetiny prodejní ceny VW. Ano, modří již vědí.

Mazda je obecně považována za automobilku, produkující velmi spolehlivé vozy. Což mohu potvrdit i já osobně na několika kusech (ta RX-8 se nepočítá). Ostatně i tento starý Xedos najel vcelku bez problémů nějakých 15 tisíc kilometrů (na budíkách tou dobou svítilo asi 325 tisíc km), než se odebral věčnost jeho startér, což jsem odmítl řešit, načež si auto vzal pod svá křídla kolega Adam. Ten posléze zjistil, že nadměrnou spotřebu oleje má na svědomí kompresor. Ten je však poměrně neobvyklý (Lysholmův odstředivý kompresor) a nikdo tento konkrétní díl neopravuje. A když říkám nikdo, tak myslím nikdo. Jakože nikdo na světě. Asi před dvaceti lety snad existovaly dvě firmy, zabývající se repasemi této věci. Jedna byla někde Rusku, druhá v Austrálii, ale to už dávno neplatí. Prostě jakmile to vzdá kompresor, můžete říct autu sbohem. Nebo samozřejmě zkusit někde sehnat použité funkční (hodně štěstí). Nicméně taková anabáze se u auta, co nestojí ani průměrnou mzdu, asi nevyplatí.

To jsou příběhy z mé zkušenosti. Stále si však nejsem jistý, který směr zvolit, až budu zase příště kupovat ojetý automobil. Rozhodnu se pro méně spolehlivou, ale o to lépe opravitelnou volbu? Nebo zase zkusím štěstí s nějakým netradičním vozem, u kterého bude reálně hrozit, že už neseženu náhradní díl anebo jej nikdo nebude chtít opravovat? Těžká volba. Jak se rozhodujete při nákupu vozu vy? Je pro vás důležitější spolehlivost, nebo upřednostňujete snadnou opravitelnost? Diskuze je vaše…

Komentáře