To nejdůležitější v každém autě

Když se domácí automobilka rozhodla trochu osvěžit vzhled třetí generace Octavie, upravila především tvar předních světlometů. A hned byl malér. Rozdělení světel rozdělilo společnost. Tolik vášní okolo Octavie jsme zažili naposledy… no naposledy to bylo v době, kdy Škoda modernizovala druhou generaci Octavie a hlavní změnou byl zcela jiný vzhled předních světel. Zdá se, že přední světla jsou co se designu týče naprosto klíčovým prvkem celého vozu.

Nyní přichází Octavie čtvrté generace. Na úpravu světel v rámci faceliftu, který přijde asi tak za čtyři roky, se už teď nesmírně těším, bude to jistě zase velká událost. Nicméně pokud je na nové Octavii něco skutečně jiné a odlišuje ji od ostatních modelů Škody, je to nový dvouramenný volant. Za sebe musím připsat poznámku – moc povedený dvouramenný volant. Překvapuje mě, že se okolo toho nestrhla klasická mela jako pokaždé, když náš domácí konzervativní výrobce přijde s něčím alespoň trochu nápaditým.

Přitom volant je v autě poměrně zásadní věc. A to i z hlediska designu, protože narozdíl od světel máme volant na očích vždy a při každé cestě. Dalo by se namítat, že je to prostě jen volant, co se na něm dá udělat tak zásadně převratného? Částečně je to pravdivá poznámka, jsou tu jisté zákonitosti, jistá pravidla, která nelze obejít. Volant by měl být alespoň přibližně kruhový, tloušťka jeho věnce je otázkou ergonomie spíše než věcí designu, jeho střed musí pojmout airbag a žádné jeho prvky nesmí překážet při přehmatávání a otáčení. Toliko teorie.

Jenže z praxe víme, že volant berou designéři skutečně vážně. Jednou z prvních věcí, která prochází úpravami nebo rovnou výměnou, když výrobce připravuje sportovně laděnou variantu nějakého svého modelu, je právě volant. A jak už to u designu bývá, někdy se vám tvůrce trefí do noty, jindy ne tak úplně. A přesně to je tématem mé dnešní odborné studie na téma volant.

Vybral jsem čtyři automobilky, o kterých si troufám tvrdit, že vytvořily nejkrásnější volanty všech dob. Ale zároveň se podívaly i na druhý konec spektra a i tam se za nimi škodolibě vydáme.

Ferrari

Začneme hned v královské stáji. Značka Ferrari je svatým obrázkem automobilismu, ikonou, modlou, klenotem. Ferrari spojuje závodnickou vášeň s italským designem. Jemné dřevěné volanty postupem času vystřídala ergonomicky vycizelovaná moderna. My ale začneme někde v půlce této přeměny. V roce 1994 přišlo Ferrari s modelem F355. Ve výrobním programu tahle placka s motorem uprostřed nahrazovala model Ferrari 348, který započal éru vozů s koníkem ve znaku, které lze používat i na denní bázi, ne jen jako hračku. 

Ferrari F355 se nesmírně povedlo. Jeho jízdní vlastnosti a celkové vyladění auta spolu s jednoduchým, ale propracovaným designem, kde není jediná rušivá linka, jediný detail, který by kazil ladnost auta, to vše z F355 učinilo skvělé auto i na poměry Ferrari. Když ale říkám, že design tohoto sporťáku nemá jedinou vadu, musím se s tímto tvrzením omezit pouze na exteriér. V interiéru bychom jeden rušivý prvek našli. A bohužel je dost na očích. 

Polovina devadesátých let znamenala příchod airbagů. Konstruktéři i designéři se teprve učili nový prvek implementovat do interiérů aut a největší škody páchal airbag právě uprostřed volantu. Čtyřramenný volant Ferrari F355 není skutečně ošklivý, vlastně je to docela normální volant – dokud si ovšem neuvědomíte, v jakém autě že to sedíte. Byl by krásný v Lexusu a interiér některých Cadillaců by doslova zachránil, ale ke spartánské kabině Ferrari se zkrátka nehodí..

Abychom se ale jen neposmívali – bylo by fér vyvážit to, co se nepovedlo, tím, co vyšlo na výbornou. Teď možná čekáte nějakou tu dřevěnou obruč z dob, kdy řízení Ferrari nebylo nic pro padavky. Ale ne, já našel něco jiného. Ferrari si zřejmě uvědomilo slabinu F355 a tak když přišel nástupce, model 360 Modena, jeho kabině dominoval naprosto perfektní volant. Na první pohled možná nevypadá nic moc, ale právě ta jednoduchost z něj dělá pro mě asi ten nejlepší volant, který Ferrari kdy vyrobilo. Později přišly multifunkční volanty se spoustou tlačítek a přepínačů po vzoru závodních aut. 

Nic proti nim nemám, futuristický volant má nepochybně své kouzlo a jeho dokonalé zpracování bere dech, pokud bych si ale měl vybrat sám za sebe, volant ve Ferrari by měl vypadat jako ten v 360 Modena.

Porsche

Z italské arény vášní se přesuneme do německého chrámu inženýrství. V osmdesátých letech byla konstrukční škola Porsche na vrcholu. Fantastická závodní auta se doplňovala s nesmírně kvalitními silničními sporťáky. Porsche experimentovalo i s novými modelovými řadami. Byla tu jednoduchá dostupná auta jako model 924, elegantní 928 i technologický zázrak 959 a potom všechno mezi nimi. 

Jenže rozmanitost u Porsche má vždycky své meze. Mohli jste tedy konečně vybírat v showroomu Porsche z celé řady modelů, když ale došlo na volant, byl tu prakticky jen jeden. Abych značce nekřivdil – byly tu i alternativy dodávané do některých modelů na přání, ale jinak prakticky každé Porsche, které jste si v té době mohli koupit, dorazilo z továrny s tím stejným volantem. A přátelé, to nebyl hezký volant. Tenká obruč byla uprostřed přepažena čímsi hranatým a celé to vypadalo jako takový zjednodušený hamburger. Aby nedošlo k omylu – tento volant neobsahoval airbag a jeho tvar tak byl výsledkem skutečného záměru jeho tvůrce. 

Od té doby urazilo Porsche dlouhou cestu. Modelové řady 924 i 928 nedostály očekávání a byly zrušeny, dnes se však modelová nabídka opět rozrostla a Porsche tak nabízí vše od malé 718 přes 911 a Panameru až po velké SUV Cayenne. Ačkoli nejsem fanatickým příznivcem všeho, co se v Porsche urodí, musím se přiznat, že současný styl této značky je mé duši opravdu hodně blízký. Porsche vsadilo na to, co umí nejlépe – na chladnou modernu a technologický náskok. S využitím LED světel, displejů a dalších soudobých technologií vytváří auta, která překonávají svou dobu. 

A uprostřed toho všeho je volant. Opět ho dostanete ve všech modelech prakticky stejný, jenže tentokrát to vůbec nevadí. Namísto závodního volantu Ferrari tu šlo Porsche cestou jednoduchosti. Volant tu je plný ovládacích prvků, to ano, ale vše je tak nějak decentní, schované, nerušivé. A celkový dojem z interiéru Porsche je tak mnohem přívětivější. Tam, kde Ferrari působí jako PlayStation, tam Porsche vyznívá jako… no zkrátka jako staré dobré Porsche, jen doplněné o soudobé technologie.

Alfa Romeo

A zpět do Itálie. Volant současných Alf Romeo přesně odpovídá tomu, co tato značka představuje a co nabízí svým zákazníkům. Trocha extravagance a sportovní srdce ukryté v červeném startovacím tlačítku, tradice schovaná v kruhovém středu a jízdní zážitky přenášené do ergonomicky perfektního věnce – to vše je tu sladěné do jednoho sourodého celku.

I tady bychom ale našli přešlap. Alfa Romeo Giulietta, kompaktní italský sportovně laděný hatchback, je opravdu krásné auto. Dynamicky působící linie nedávájí prostor pochybám, že tohle je pravá Alfa. I interiér, který se oproti sesterské Lancii tváří mnohem více stroze, tu mluví jazykem Alfy Romeo. A potom je tu volant. Proč má tak masivní střed? Tohle přece není volant, jaký se hodí do ladného sportovního interiéru. Přitom svou funkci plní na výbornou, skvěle padne do ruky, jeho rozměry jsou tak akorát, vše by bylo skvělé, kdyby vypadal jinak.

Teď si možná říkáte, že Alfě Romeo křivdím. Že jsou mnohem méně povedené volanty. A to máte jistě pravdu, jenže problém volantu v Giuliettě je ten, že Alfa umí volant mnohem lépe. Tohle je zkrátka promarněná příležitost. Předchůdcem Giulietty byl model 147, auto z úspěšné rodiny modelů založené na Alfě 156. A pokud obdivuji volant ve Ferrari 360 Modena pro jeho krásu jednoduchosti, potom volant Alfy 147 je doslova klenotem. 

Kulatý střed odkazuje na staré volanty v Alfettách (pro Alfu 156 tu byla i varianta s dřevěným věncem), hliníkový dekor okolo tlačítek přidává technicistní ráz a tlustý skvěle ergonomicky tvarovaný věnec sám o sobě přináší radost z ovládání auta i kdyby nebyl napojen na bezkonkurenční strmé řízení této Alfy. Možná jsem tedy na Giuliettu příliš přísný, ale laťku si Alfa Romeo hodně vysoko nastavila sam.

BMW

Kdybych už nepsal o moderním Porsche, musel bych zmínit moderní ‘emkové’ volanty BMW. Jejich kombinace moderny a retro-stylu je tak akorát vyvážená a bez zapírání přiznávám, že právě volant mě v nových BMW baví asi nejvíce. Jenže zaseknout se u BMW u aktuálního volantu by byla škoda, v depozitářích značky totiž najdeme mnohem zajímavější kousek.

Na počátku milénia přišlo BMW s fantastickým retro-modelem BMW Z8. Henrik Fisker připravil fantastický tvar karoserie a Scott Lempert do ní vložil ještě krásnější interiér. Vše na celém autě bylo podřízeno myšlence jednoduchosti a čistoty tvaru. Auto mělo být moderní a zároveň oslavovat historii značky, zejména roadster BMW 508 z padesátých let. Nad dokonalostí výsledku se dodnes tají dech.

Jsou tu moderní pásky zadních světel (jen pro zajímavost – jsou to neonové trubice, nikoli LED) a moderní linie, které se doplňují s retro detaily jako mřížka v předním blatníku či maska chladiče. A pokud bychom hledali místo, kde se spojení retro-designu a moderny snoubí snad vůbec nejlépe, bude to volant.

Scott Lempert se tu rozhodl nepoužít žádný z volantu, které v té době BMW používalo, ale vytvořil volant zcela nový. Moderní kožený věnec doplnil kulatým lakovaným středem a obě části spojil třemi skupinami tenkých paprsků. Inspiroval se tu bezpečnostními volanty z padesátých a šedesátých let, kde se konstruktéři snažili zmírnit riziko poranění při nehodě instalací právě takových pružných prvků. Volant se potom při nárazu deformoval a prý tak zvyšoval šance řidiče na šťastný návrat domů. Paradoxně BMW 507 nebylo nikdy tímto typem bezpečnostního volantu vybaveno, ale nekažme si radost z dokonalé interpretace retro-designu nepodstatnými detaily. 

Je dobře, že se BMW daří vyrábět volanty, které dělají svým majitelům radost. Nebylo tomu tak vždy. V devadesátých letech BMW stejně jako i jiní výrobci bojovalo s implementací airbagů do středu volantu. A v souvislosti s tím se objevila móda nahradit hezké barevné logo ve středu volantu logen pouze vytlačeným do plastového krytu airbagu. Už tenkrát jiné automobilky používaly airbag v kombinaci s pěkným barevným logem, nebylo to tedy tak, že ‘jinak to nejde’. 

Pokud však někde tento trend vysloveně škodil, bylo to BMW. Přerod ‘modro-bílé vrtule’ v kruh s různě vyšrafovanými výsečemi se zkrátka příliš nepovedl. V případě BMW řady 5 generace E34 se navíc tento volant uhnízdil uprostřed jinak nesmírně propracované a povedené přístrojové desky a o to větší škoda je, že se nepodařilo tento malý detail udělat přecijen o trochu lépe.

A jak to máte vy? Který volant považujete za nejpovedenější? A který se naopak nikdy neměl objevit v žádném autě? Těšíme se na vaše názory v diskusi!