Porsche Cayenne S: Ten nejlepší

Nejprodávanější a zároveň nejneoblíbenější. Dlouho jsem přemýšlel, jaké přívlastky se nejvíc hodí pro Porsche Cayenne. Myslím, že tyhle dva jej charakterizují nejlépe. Tohle velké SUV je noční můra pro všechny zapálené fanoušky značky. Už od dob první generace mu nemohou přijít na jméno. Zároveň je to však nejprodávanější model zuffenhausenské automobilky. Zvláštní paradoxy, že? Cayenne dělí automobilovou veřejnost na dvě poloviny, jedni (ti hlasitější) na něj nadávají kudy chodí, mluví o pošpinění tradic a tom, že takové auto není hodné legendárního znaku Porsche. Ti druzí si jej kupují. O Cayennu se také často mluví jak o zachránci celé značky, že ji vytáhl z finančního bahna. To však není tak úplně přesné. Značku jako takovou spíš zachránil úspěch modelu Boxster. Bez Cayenne by však jistě nevznikly takové klenoty jako GT3 RS nebo nejnovější hypersport 918. Takže jisté zásluhy mu upřít nelze. Vzhledem k tomu, že nejsem typ člověka, který by usínal na polštáři s logem Porsche a ranní kávu nepiji z hrníčku, na kterém by bylo vyznačené telefonní číslo amerického systému tísňového volání, mohu si dovolit přistupovat ke Cayenne bez předsudků a emocí. Takže jak? Opravdu je Cayenne dobrým vozem a zaslouží si nosit nápis Porsche, nebo se jedná o pozérskou nákupní tašku, vhodnou tak akorát k tomu, aby dovezla zhýralého manažera na golfové hřiště? To jsme zjišťovali za volantem zbrusu nového Cayenne S. 

Velmi diskutovanou oblastí je již od první generace design vozu. Ano, původní Cayenne jistě nebyl prvoplánově líbivé auto. Snaha naroubovat tradiční masku Porsche na velké SUV vyvolávala spíše úšklebky, než že by se to auto skutečně někomu líbilo. Bylo to těžkopádné, trochu zavalité a disproporční. Druhá generace však spoustu těchto neduhů odstranila a tahle nová to ještě vylepšuje. Už dávno to není přerostlý hrošík s maličkýma očima. Naopak, třetí generaci si dovolím označit za vyloženě hezké auto. Typické trojúhelníkové světlomety mají rozumnou velikost, ale dominantou čelní masky i nadále zůstávají velké nasávací otvory. Celá příď je nižší než u předchůdců a vypadá opravdu dynamicky. Boční profil je jednoduchý a prostý jakýchkoli designérských kreací. A to je dobře. Porsche se nesnaží maskovat, že se pořád jedná v první řadě o rozměrné SUV a odpustilo si hrátky na "SUV Coupé", což je milé. Co mě ovšem nadchlo nejvíce, to byla záď vozu. Široce rozkročené boky podtrhují úzká zadní světla, spojené linkou, která v sobě ukrývá hrdý nápis Porsche. Ano, přiznávám, že mám rád jednolité řešení zadních lamp a na Cayenne to vypadá vážně dobře. Třešničkou na dortu jsou čtyři laufy výfukového systému o vskutku poctivém průměru. Celá zadní partie je opravdu hezká, což je důležité, protože právě tenhle pohled na Cayenne se vám v provozu naskytne nejčastěji. Ale o tom až za chvilku. 

Jestliže o vnějším designu jsem měl slova chvály, z interiéru mi spadla čelist. Jakmile za sebou zavřete mohutné dveře (elektrické dověry jsou samozřejmostí), ocitnete se v jiném světě. Na první, druhý i třetí pohled přesně vidíte, za co jste právě utratili své těžce vydělané peníze. Jasně cítíte, že i sebemenšímu detailu, který nemusí být hned vidět, byla věnována neskutečná pozornost. Ve skvělých sedačkách se širokými možnostmi nastavení si okamžitě najdete ideální polohu a můžete se soustředit architekturu vnitřku. Ta působí, jako kdyby byla vysochána z jednoho kusu. Celý interiér je jednoduchý, čistý a velmi efektní. Celistvost palubní desky narušují jen typické hodiny úplně na vrchu palubky. Mohutný středový tunel, který vás obklopuje, vyvolává pocit, že tady uvnitř se vám nemůže nic stát. Nejlepší věcí je ovšem ovládání palubní výbavy vozu. Pokud jste někdy v minulosti měli možnost usednout do Porsche, jistě jste si všimli ohromného množství čudlíků. Každá prkotina měla svůj samostatný knoflík. Cayenne však tyto zažité pořádky mění. Respektive ne tak docela. Pořád tu je spousta ovládacích prvku, okolo voliče automatu, které slouží k obsluze jednotlivých funkcí. Už to ale nejsou fyzická tlačítka.

Celý středový tunel tvoří dotyková obrazovka. A teď prosím zastavte ten příval hanlivých slov, která se vám jistě derou na patro. Porsche na to šlo trochu jinak. Dotyková plocha má totiž haptickou odezvu a pozná, jakou silou na danou ikonku zatlačíte. To znamená, že nestačí přes onu ikonku jen přejet prstem, ale musíte ji fyzicky "zmačknout" a jako potvrzení se vám dostane lehké zavibrování do prstu. Je to velmi elegantní a zatraceně návykové řešení. Nejsem zrovna zastánce dotykových obrazovek všude kam se jen dají nacpat, ale tohle je geniální. Nejen, že to skvěle vypadá, ale ono i skvěle funguje. Musím přiznat, že co se interiérů týče, bývám docela ras, jak by jistě potvrdili moji redakční kolegové. Porsche Cayenne mi však vzalo vítr z plachet. Každý knoflík má bezchybný chod a kvalitní provedení. Tady není místo ke kritice. A k úžasnému pocit z interiéru si nemusí pomáhat ani laciným ambientním osvětlením svítícím z každé sebemenší skulinky jako někteří nejmenovaní konkurenti. Vskutku impozantní výkon. 

Dovolím si ještě kratší zamyšlení nad jednou oblastí, kterou obvykle u novinářských aut příliš neřeším. To zamyšlení se týká příplatkové výbavy. Testovací auta bývají nacpaná výbavou až po střechu a Cayenne se tomuto trendu nijak nevymyká. Rozdíl ovšem je v ceně. A protože mluvíme o Porsche, je potřeba počítat s trochu vyšší cenou příplatků, než bývá zvykem. V tomto konkrétním případě měla příplatková výbava za následek navýšení konečné ceny o rovný milion korun. Jestli je to málo nebo hodně, to už nechám na vás. Osobně jsem si při prohlížení specifikace uvědomil jednu věc. Vůbec bych netušil, kde při objednávce takového auta ušetřit, protože každá položka z té příplatkové výbavy stála za to a rozhodně bych ji v autě chtěl. Bylo by lepší vynechat skvělý systém nočního vidění za 60 tisíc? Ne, bezpečnost především a tohle vážně funguje a pomáhá. Jsou nutná chytrá LED světla? To si pište, že ano. Jestli se za poslední léta na autech opravdu něco výrazně zlepšilo, pak to jsou světla. Sledovat, jak si automaticky upravují světelný kužel, aby neoslňovaly okolní provoz, to je vskutku kouzelné divadlo. Další nezbytně nutná položka za 55 tisíc. Obětovat fantastický audio systém Burmester s křišťálově čistým zvukem? Ani omylem, těch 160 tisíc se vyplatí investovat. Snad jen ty kola o průměru 21 palců bych si dokázal odpustit a mohl bych tak ušetřit 93 tisíc. Jo, Porsche nebyla nikdy levná legrace. Co je však pozoruhodné, že každý prvek z té příplatkové výbavy bezezbytku využijete a bude vám dělat radost. To nebývá samozřejmé. 

Srdcem každého automobilu je ovšem motor. A v případě Porsche to platí dvojnásob. Nacpat si do auta výbavu za mega a pak to celé zabít nevhodnou motorizací je opravdu mrzuté. Naštěstí to není případ námi testované verze Cayenne S. U tohoto auta se pod přední kapotou nachází strojovna s velkým S. Vidlicový šestiválec TSI o objemu 2.9 litru pochází se společné spolupráce Audi a Porsche. A je prostě báječný. Je to takový motor více tváří. V normálním režimu servíruje svých 440 koní velmi jemných způsobem. Neobtěžuje řidiče přehnanou hyperaktivitou ani hlukem, takže se s ním dá vcelku bez problémů proplouvat městem, aniž by to kohokoliv otravovalo. Když jej ovšem přepnete do některého z ostřejších módů, tak vypustíte divokou zvěř. Zátah motoru je báječný, 550 Nm je cítit téměř v celém spektru otáček. Tahle dvoutunová potvora dokáže vystřelit z nuly na sto pod pět sekund a v rozletu ji nezastaví žádný omezovač, takže udávaná maximální rychlost 265 km/h je zcela reálná. Zajímavá hra čísel, že? Jeden by řekl, že se bavíme o nějakém sporťáku a ne o velkém SUV. Nejzajímavější je však způsob, jakým Cayenne svůj výkon podává. Nečekejte žádné zběsilé kopance, celé je to neuvěřitelně hladké a efektivní. Stačí chvilka nepozornosti a jedete takovou rychlostí, která by vám zjednala respekt i na německé dálnici. Natožpak na běžné okresce. S motorem takřka ideálně spolupracuje i osmikvalt od ZF. Je zajímavé, jak tatáž převodovka funguje v podstatě bezchybně v německých vozech, zatímco třeba v těch britských si občas postaví hlavu. Milé překvapení mi přichystal také ukazatel spotřeby. Po celou dobu zkráceného testu jsem se s autem pohyboval buď v pražských kolonách nebo na dálnicích a okreskách s plynem na podlaze. Proto jsem očekával číslo začínající dvojkou. Když jsem však Porsche vracel, svítila na ukazateli hodnota 14,6l. Opravdu překvapivé a jen to dokresluje skutečnost, jak dobrý je to motor. Jsem vážně zvědavý, jak asi může fungovat v nějakém menším autě. 

Nezapomenutelné zážitky za volantem. To je věc, kterou očekává asi každý od auta se znakem Porsche na kapotě. A Cayenne vám to dopřeje. Jen asi trochu jiným způsobem, než očekáváte. Předchozí generace tohoto SUV uměly maskovat svou velikost a hmotnost, takže na okreskách působily jako o třídu menší auto a byly až překvapivě obratné. Nový Cayenne na to jde jinak. Už nemusí být tím nejsportovnějším SUV, protože tuhle roli má v modelové nabídce menší Macan. Inženýři Porsche se tak rozhodli, že ukážou světu, jak vytvořit zběsile rychlé velké SUV, které si však zachovává vlastnosti typické pro danou třídu. To znamená, že jízda v Cayenne je plavná a velmi pohodlná. Vzduchový podvozek zvládne odfiltrovat drtivou většinu nerovností a nenechá se rozhodit ani rozbitou polňačkou. Celé auto se tak příjemně pohupuje a konejší svou posádku. Když se ale rozhodnete za to vzít, ukáže vám neskutečné věci. Na voliči jízdních režimů si navolíte sportovnější mód a tohle velké Porsche se rázem stane požíračem všech rádoby sportovních aut. Nestáhne se kolem vás jako to umí třeba Alfa Stelvio, nemaskuje svou hmotnost jako BMW X3 M40i. Naopak. Pořád sedíte jako v obýváku, cítíte vyšší těžiště a poměrně značnou váhu. Ale i s těmihle pocity se pohybujete po silnici tak ohromnou rychlostí, až se to zdá skoro nemožné. Dlouho jsem nezažil u auta takové množství gripu. V nájezdu do zatáčky vnímáte náklon karoserie a touhu auta vyjet z ideální stopy. Stačí však jen trochu přidat, všechno se srovná, utáhne a Cayenne proletí zatáčku jak malé kupé. Tohle je nejlepší důkaz toho, že pokud chcete vytvořit rychlé SUV, nemusí být za každou cenu tvrdé a prkenné. Cayenne je v každém režimu příjemně pohodlný, ale zároveň neuvěřitelně rychlý. Fanstastická práce německých konstruktérů. 

V titulku jsem použil slovní spojení ten nejlepší. To je samozřejmě trochu nadsázka, protože pro každého je nejlepší něco jiného. Někdo upřednostní majestátnost Range Roveru, někdo zase sportovní feeling BMW či prostor a pohodlí Mercedesu. Pokud však chcete opravdu rychlé SUV, které z vás nevytřese duši a zároveň vás okouzlí skvělým interiérem, pak si běžte objednat Cayenne. Je to vpravdě fascinující kus techniky a ukázka toho, že to jde udělat jinak. A je to také pravověrné Porsche se vším všudy, i když s tím nebudou fanoušci značky souhlasit. Porsche podle mého totiž není jen sportovní 911. Já Porsche vnímám jako značku, která používá výjimečnou techniku, udává trendy a nedělá kompromisy. A přesně takový je i Cayenne. 

Za krásné fotky děkujeme naší fotografce Anastázii. 

Technické údaje

Motor: zážehový vidlicový šestiválec 2894 cm³
Výkon: 440 koní (324 kW) v 5 700 – 6 600 ot./min.
Točivý moment: 550 Nm v 1 800 – 5 500 ot./min
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 265 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 4,9 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 9,4 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 14,6 l/100 km 
Cena s danou motorizací a výbavou: 3 494 590 Kč