Když Citroën sportuje vzhledem i technikou V - Visa Lotus

Tento text je předposledním dílem seriálu o řidičsky atraktivních citroënech. Postupně jsem vám představil již čtyři auta, z nichž každé bylo o něco málo sportovnější než to předchozí. UMAP 425 SM  a Charbonneaux Coupé dopřávaly svým majitelům hlavně vizuální zážitky. Barquette už uměla nabídnout i nějakou tu závodní techniku. M35 pak disponovalo motorem s rotačním pístem, který je sám o sobě vhodný k ostré jízdě, je lehký a výkonný. 

Dnes to bude ještě dynamičtější. Středobodem článku je auto, které bylo již od začátku vyvíjeno jako vyloženě nekompromisní závodní náčiní. Jmenuje se Citroën Visa Lotus a jedná se o soutěžní speciál WRC. Aby toho nebylo málo, je to auto určené přímo pro závody v legendární skupině B, kam spadala monstra s obrovskými výkony a až děsivou průměrnou rychlostí na trati, která taky často zabíjela své řidiče.

Jeho příběh však začíná autem prostým. Přesuňme se do roku 1981. Tou dobou Citroën uváděl na trh faceliftovanou verzi svého modelu Visa. Ta byla pro značku velmi důležitá, neboť při svém představení v roce 1978 po přesně třiceti letech konečně opustila konstrukční základ kachny a vydala se cestou sdílení techniky s Peugeotem. Mimochodem, auto má s rumunským Oltcitem mnohem méně společného, než si mnozí Češi myslí. Jelikož ale zájem o ni o tři roky později už spíš stagnoval, potřebovala její nové provedení náležitě zviditelnit.

Tehdy byl zrovna v Evropě velký zájem o motorsport, hlavně o šampionáty Formule 1 a WRC. Prvně jmenovaný nebyl k ničemu, i kdyby se automobilka rozkrájela, nebyla by schopna vymyslet monopost, který by byl konkurenceschopný a přitom by aspoň něčím připomínal Visu. Auta pro rallye ale vzhledově vychází z těch běžných. Citroën si tedy vybral právě tuto soutěž a vyvinul model Visa Trophée. 

Auto spadalo nejprve do třídy 5. O rok později ho výrobce přetransformoval pro skupinu B. Ze svého čtyřválcového motoru o objemu 1.2 litru dávala Visa sto koní. Vážila ale jen 695 kg, takže sportovní rozhodně byla. Celkem jich bylo vyrobeno 200 kusů, které šly normálně do prodeje, aby mohla proběhnout homologace. A byl o ně zájem. Navíc díky tomu, že se jí na rychlostních zkouškách dařilo, byla Visa v průběhu času ještě dále upravována. Světlo světa tak v návaznosti spatřily modely Chrono a 1000 Pistes, oba jako závodní speciály i homologační auta na prodej.

Zároveň to ale pořád nějak nebylo ono. Propagace sice fungovala, o Visy byl zase zájem, ale chtělo to něco speciálního, nějakou třešničku na dortu. Něco, čím by Citroën dostal model do rubriky aut snů. Je tedy potřeba říct, že on trochu i musel, jelikož konkurenční Renault nabízel svůj model 5 Turbo, který byl v soutěžích tak dobrý, že si zákazníci jeho silniční verzi kupovali prakticky po tunách, jen aby měli pocit, že řídí něco výjimečného.

Takže měla vzniknout opravdová senzace. Jenomže konstrukční základ Visy byl víceméně vyčerpán a roubovat do auta technologii větších citroënů nemělo moc cenu, s výkonem by přidaly i váhu a auto by se moc neposunulo. Tak se výrobce rozhodl, že se spojí s někým, kdo mu ho pomůže náležitě sportovně vylepšit. A měl to být ideálně ten, jehož jméno je ve světě motosportu pojmem samo o sobě. Povedlo se, partnerství uzavřel s Lotusem.

Lotus vzal Visu a prakticky celou ji předělal. Nebo tedy jak se to vezme. Použil z ní jen sloupky, střechu a světla a narouboval je na svůj model Esprit Turbo. Samozřejmě, ono to bylo podstatně víc práce. Nic to ale nemění na faktu, že toto auto bylo víc Lotusem než Citroënem. K představení došlo v roce 1982.

Tím, že to byl Esprit, měl tento závodní speciál uspořádání pohonu s přeplňovaným motorem uprostřed a pohonem zadních kol. Jednotka dávala z objemu 2.1 litru výkon 210 koní a kola poháněla přes pětistupňovou přímo řazenou převodovku původem z Citroënu SM. Široké šasí Lotusu stabilizovalo karoserii a tím řešilo přece jen trochu výraznější výšku původního modelu. K tomu ještě auto vážilo pouhou jednu tunu.

Tohle muselo být skvělé, že? Velký výkon spřažený se závodním širokým podvozkem a to vše vyvinuté specialistou na sportovní auta Lotusem. No vidíte, a nebylo. Naopak, byla to katastrofa. Historické prameny mlčí, co přesně (a kolik toho) bylo s tímto autem špatně, ale prý se nedalo udržet na cestě ani v měřítkách skupiny B. Znalým historie rallye je jasné, že to muselo být opravdu velmi zlé.

Citroënu s Lotusem tak nezbylo, než se vrátit na začátek celého projektu. Jinak by to místo pecky pro zákazníky byla obrovská ostuda a naděje na to, že by Visa byla druhým Renaultem 5, by vyletěla oknem. Jenže daleko s vývojem už dojít nestihli, jelikož v následujícím roce byla představena úplně jiná bomba. Nebyla z Francie, ale z Německa. Audi pro skupinu B homologovalo své Quattro, tedy ono auto s 2.1litrovým řadovým pětiválcem a hlavně pohonem všech čtyř kol. 

To práce na novém provedení prakticky zastavilo. Nebylo smysluplné nadále vyvíjet auto s pohonem zadní nápravy. Muselo by soupeřit se čtyřkolkou, která by byla v rychlostních zkouškách vždy rychlejší. Co by to bylo za statut symbol, když by stejně soupeřil až o druhé místo? A v momentě, kdy byla celá skupina B v roce 1986 pro nebezpečnost zrušena, už nebylo ani co vyvíjet.

Celý projekt tak skončil neúspěchem. Vznikly pouhé dva exempláře, ty ještě z původní nebezpečné série. Dnes už existuje jediný, k vidění je v muzeu Citroën v Paříži. K výrobě homologační série na prodej zákazníkům ani nedošlo a Visa svou třešničku na dortu nedostala. Ale ono to úplně nevadí, prodávala se i tak docela dobře. Vlastně hodně dobře, vyrobilo se jí skoro 1,3 milionu kusů.

V tomto článku jste se opět něco dozvěděli o jednom sportovním citroënu. Taky jste zjistili, že to s ním značce zase nevyšlo. Když si tak zavzpomínám na starší díly tohoto seriálu, právě to mají snad všechna tato auta společné. A co bude příště? Končit se má pořádně. Takže vám můžu slíbit Citroën, který bude z celého seriálu ten nejsportovnější. Co by to mohlo být? 

Zdrojem mi byly různé články o tomto autě z webu, předně článek od Donny McIntyre na stránkách fanoušků Lotusu Esprit, článek bez autorova jména na Carthrottle.com, článek o Vise Trophée opět bez autora na l’automobile sportive a citroenorigins.fr