Jak střídat zajímavá auta a neprodělat na tom?

Ačkoli se posledních pár roků můžete dočíst o autech a investicích různé superlativní historky doplněné o hokejkové grafy strmě stoupajících cen, krutou pravdou všedního dne zůstává otřepané úsloví, že auto je ta nejhorší investice. Pokud s ním jezdíte a používáte jej, podléhá opotřebení a to logicky peníze stojí, nikoli vydělává. Obecně bývá z ekonomického hlediska nejlepší nechat si auto co nejdelší dobu. V případě těch nových se dlouhodobým vlastnictvím rozmělní pokles jeho hodnoty, v případě těch starších zase ve většině případů zainvestujete do údržby a výměn opotřebovaných dílů, přičemž tržní hodnota auta se (téměř vůbec) nezmění, takže by byl brzký prodej také nevýhodný. Obě situace tedy při rychlém prodeji vedou k finanční ztrátě, což není zrovna žádoucí, pokud se na vašich kontech nevyskytují minimálně sedmimístné cifry. Při troše snahy ale lze auta měnit poměrně rychle, normálně v nich jezdit, a přitom si udržet čest. Tedy nebýt sprostým šmelinářem, který koupí načančanou voňavku, vytěží všechnu péči předchozích majitelů až na dno, aby pak prodal vyžilou a zanedbanou vránu, která ani jednou neviděla servis. Jde to. Takže pro všechny, kteří chtěli vždycky vyzkoušet co nejvíce aut, ale báli se ekonomické stránky věci, mám pár tipů. Nemusíte být zruční mechanici ani vyčůraní překupníci.

Čím obyčejnější auto, tím horší

Možná to je zbytečná poznámka – pokud chcete auta měnit stejně rychle jako ponožky, zřejmě netoužíte střídat dieselové kombíky nižší střední třídy, ale něco zajímavějšího. Nicméně pro úplnost a na úvod je třeba říct, že kupovat obyčejná praktická auta je (dle mých zkušeností) mnohem složitější a psychicky náročnější činnost, než provádět to s obskurními vehikly, které se těší spíše okrajovému zájmu nebo zaujímají specifické místo na trhu. U obyčejných aut se totiž prakticky nezastaví pokles ceny (dokud se z nich nestanou zasloužilí veteráni), v mnohem menší míře se jim dostává nadstandardní péče (čemuž odpovídá průměrný stav) a také může být složitější takové auto následně prodat za dobrou cenu, protože budete bojovat s dalšími desítkami nebo rovnou stovkami nabídek. Nemluvě o tom, že kontakt s typickým zájemcem o zmiňovaný dieselový kombík ve vás často vyvolá myšlenku, zda by nebylo příjemnější prostřelit si hlavu. To u kabrioletů, sportovních aut nebo třeba potenciálních youngtimerů je všechno o kousek lepší. Jejich cena může stagnovat nebo dokonce růst, majitelé si je často mazlí a obecně o ně pečují lépe, než o typické pracovní muly a už z principu při následném prodeji taková auta přitahují spíše kupce z řad motoristických nerdů – tedy takové, kteří o autech něco vědí a nebudou řešit nesmysly nebo očekávat svíčkovou za cenu kuřecích ořezů. S netypickými auty by tedy měly paradoxně být menší komplikace, než s hrdiny pracující třídy.

Velký výběr šetří čas i peníze

Máte-li přesně vysněný model, popřípadě rovnou jeho ideální motorizaci či barvu, přes kterou nejede vlak, pak rovnou můžete přestat číst. Ale to asi nebude pravděpodobné, protože po střídání aut touží spíše automobiloví děvkaři než věrná individua toužící najít a koupit si svého plechového jednorožce. Každopádně je logika jednoduchá – čím větší množina aut je pro vás zajímavá, tím spíše se v inzerci vyskytne vhodný kandidát. Naopak, pokud jste vybíraví, může se čekaná na trofejní kus změnit v čekání na Godota, což je při snaze vyzkoušet více aut poněkud nežádoucí jev. Je-li však vaše představa více či méně vágní a zahrnuje všechno možné od víceválcového sedanu po malinký roadster, máte z části vyhráno. Vhodné auto by totiž mělo kombinovat co nejlepší stav s co nejlepší cenou a čím víc aut se dostane do trychtýře, tím snadněji z nich vytěžíte zlatou hrudku.

Dobrý nákup je důležitý, ale perspektiva prodeje důležitější

Nechcete-li při rychlém střídání aut prodělat kalhoty, je jednou z velmi žádoucích věcí koupit auto za dobrou cenu. To ví přece každé malé dítě a asi nemá smysl to více rozebírat. Připlatit si za skvělý stav cifrou nad standardní cenovou hladinu daného modelu nemusí být automaticky špatný nápad (v případě delšího vlastnictví bývá naopak velmi dobrý), ale pozor, nevyzrálý tuzemský trh takovou věc nemusí vždy ocenit. Ještě důležitější je však jistá dávka vizionářství. Je sice fajn koupit dobré auto za dobrou cenu, ale chcete-li vyzkoušet aut co nejvíc, bude pro vás stěžejním bodem procesu následný prodej. Musíte tedy přemýšlet, zda dané auto půjde po zamýšlené době také dobře prodat. Aspektů ovlivňujících tento stav je více. Může to být třeba přítomnost tuningu nebo také počet majitelů v TP (auto, které za dva roky vystřídalo pět majitelů nepůsobí úplně nejdůvěryhodněji) a samozřejmě technický stav auta – pamatujte, že typický kupující chce bezproblémové auto a ne nějakou servisní vraždu. O tom však dále. Tím nejdůležitějším je totiž samotný model auta a také načasování koupě. Vyberete-li příliš neznámý, příliš problematický nebo naopak nepříliš obdivovaný vůz, může se stát, že jej nikdo nebude chtít. Sázkou na jistotu jsou petrolheadské modly. Hezké BMW E46 se šestiválcem, vysokootáčková Honda nebo některý z delikátních francouzských hot hatchů budou vždy v hledáčku smečky lačných vlků a vždy je prodáte. Oproti tomu raný pokus Hyundaie o luxusní limuzínu nebo rarita typu Isuzu Piazza se lehce může stát neprodejným inventářem inzertních webů. Načasování je důležité s ohledem na minimalizaci poklesu hodnoty a samotnou cenu. To nemusí být jen vytipováním věku, kdy daný model začne stagnovat nebo dokonce stoupat na ceně (za krátkou dobu vlastnictví beztak bude hrát větší roli výhodnost konkrétní nabídky), ale také vhodným ročním obdobím nákupu a prodeje. Po sezoně se auta zpravidla prodávají o kousek levněji, v jejím plném proudu zase o kousek dráže a tento rozdíl může vykompenzovat i lecjaký servis v průběhu vlastnictví.

Auto ve skvělém stavu má vždy svého kupce

V předchozím odstavci jsem sice trochu zapochyboval o přínosu auta z nejvyšších pater cenového rozptylu, ale obecně bývá koupě špičkového kusu výhodnější oproti pořízení něčeho levného, co “se dá do kupy”. Pokud tedy nejste zručný člověk s dobře vybavenou dílnou a přístupem k levným dílům – ale v takovém případě byste asi nepotřebovali číst tento článek, protože své know-how už dávno máte. Auto “to se dá do kupy” za zdánlivě výhodnou cenu se totiž může lehce transformovat do auta “už mě ten krám vážně sere”, také známým jako “černá díra na peníze”. To vyústí jednak v mizerný uživatelský zážitek a následně i finanční ztrátu. Nemluvě o možné snaze zamlčet při prodeji některé věci dalšímu majiteli, aby to zlo se čtyřmi koly vůbec někdo chtěl. A to rozhodně není věc, kterou bych chtěl podporovat. Sám se vždy snažím, aby auto bylo při prodeji minimálně stejně dobré, jako při nákupu a já nebyl jen vyčůránek, který jej sprostě “spotřebuje”.

Auto ve skvělém stavu si svého kupce najde dá se říct vždy a občas se zadaří takový vůz prodat i za nadstandardní cenu – tím spíš, čím více jsou zájemci frustrováni stavem většiny kusů (opět můžeme typicky uvést BMW E46). Navíc si vlastnictví auta v dobré kondici užijete znatelně více, než čas s nějakou vránou, na které se každý druhý týden pokazí jiná součást. Také snížíte pravděpodobnost, že během roku vykrvácíte do servisu nějakou závratnou sumu. V souvislosti se stavem auta je ovšem nutné zdůraznit ještě další věc, kterou už jsem výše v textu nakousnul. Český trh je ovšem zrádny a ne vždy ocení stav auta. Vozy v excelentní kondici tak občas jejich majitelé musí zoufale prodat za cenu průměrných aut. A právě to jsou ideální kandidáti k pořízení, protože vy samozřejmě musíte doufat, že až budete prodávat, budete mít štěstí a najde se kupec, který stav ocení.

Rozlišujte potřebný servis od nepodstatných detailů

Pokud můžu mluvit za sebe, doporučuji i při krátkodobém vlastnictví dopřávat autu vše potřebné a nespoléhat, že ta věc jeden rok nějak překlepe. Poctivý servis se mi vždy vyplatil. Většinou jsem auta prodával v lepším stavu, než v jakém jsem je pořídil. Samozřejmě je ale nutné zachovat chladnou hlavu a vynakládat peníze za důležité komponenty a ne nepodstatné čičárny. Opotřebené brzdy nebo vůle na podvozku a obecně všechny komponenty, které mají co dočinění s jízdou nebo bezpečností, si bez debat zaslouží plnou pozornost. Na druhou stranu vynakládat prostředky a čas třeba kvůli zprovoznění nefunkčního střešního okna nebo nějaké okrajové funkce palubního systému nemusí být vždy pragmatické.   

Užívejte s rozumem

Jakékoli extrémní využívání auta bude velmi zvyšovat riziko drahého průšvihu. Proto si rozmyslete, jestli opravdu potřebujete jezdit s vaší krátkodobou láskou na okruh nebo v ní po kouskách přemisťovat atomizovaný dům a propriety potřebné k jeho výstavbě. V případě starších aut je pak na zvážení jejich zimní užívání. Posledních pár zim sice mnoho břečky nepřineslo a nepředstavovalo příliš velké omezení, pakliže by se ale na cestách dlouhodobě zdržoval slaný kompot, mohlo by to přeměnit vašeho krásného skoro-youngtimera na rezavé neštěstí.
Užívání s rozumem platí ale i pro samotný výběr auta. Dvanáctiválcový Jaguar bude sice opulentní a prostopášný, ale jeho vlastnictví bez finančního zádrhele bude víc než co jiného otázkou štěstí. Držet se do určité míry při zemi je velmi rozumné.

Mějte štěstí

A tím se dostáváme k závěru. Vše, co je výše napsáno, je sice krásné, ale z dlouhodobého hlediska budete potřebovat i tuhle pomíjivou a těkavou záležitost. Můžete jít štěstí naproti, ale nikdy není vyloučená možnost, že před setkáním zakopnete o pařez. I krásné auto může znenadání hodit ručníkem do ringu a sabotovat provoz odpálením nějaké obzvlášť drahé komponenty. Nebo do vás někdo nabourá… Člověk nikdy neví. Štěstí ale přeje připraveným.