Světlo do tmy

Světla jsou základ. Celkový tvar karoserie a právě tvar světel vlastně definuje auto jako takové. O předních světlech už se toho napsala spousta, různě dělená či dokonce důmyslně výklopná světla dnes nahradily LED pásky denního svícení a baterie čoček. Přestože jsou světla tak zásadní designový prvek, především je to ale funkční díl. Vidět a být viděn, slavná poučka z autoškoly, je tu přetvořena v technologické dílo. Ale co zadní lampy? 

Stejně jako přední světla, i ta zadní mají svá omezení. Je tu dáno rozmezí výšky, kam se musí vejít, a je tu především spousta funkcí, které se musí do jednoho celku vměstnat a které přitom musí zůstat jasně rozlišené. Světla oranžové, červené i bílé barvy, často pod jedním krytem, to není žádný snadný úkol. A kdo se s tímto zadáním popral nejlépe?

Maserati 3200 GT 

Začneme v roce 1998. Tehdy se světu představilo nové kupé od Maserati. To se nestává tak často, byla to tedy velká událost. Nové auto navíc nastolilo i nový designový směr značky, ostré hrany a negativně skloněná jednoduchá příď ustoupila aerodynamickému tvaru a hladkým liniím. Jestli ale Maserati něčím skutečně zaujalo, byly to zadní lampy. Dva úzké červené LED proužky kopírující hranu zadního čela vytvořily nezaměnitelný světelný podpis ještě dřív, než to bylo cool. 

V této podobě se 3200 GT udrželo pouhé čtyři roky. V roce 2002 byla představena modernizovaná verze pod jménem Maserati Coupé. Ta byla po technické stránce lepší ve všech ohledech a dostala se i na trh v USA, což dost možná zachránilo značku jako takovou. Jenže pro mě bude mít 3200 GT vždycky své kouzlo. Z části to bude i kvůli tradičně dvojitě přeplňovanému motoru pod kapotou, o který po modernizaci auto přišlo, velká část kouzla 3200 GT je však v těch zadních světlech.

BMW Z8 

O designu BMW Z8 jsme si na Autíčkáři povídali mnohokrát. Ale když už píšu o zadních lampách, nezmínit tohle auto by byla prostě chyba. Díky použití neonových trubiček se tu podařilo vytvořit tenoučké světelné pásky a zakomponovat je do čistého designu auta tak, jak se to dodnes nikomu nepovedlo. Tady jsou další slova zbytečná.

Ferrari Testarossa

V polovině osmdesátých let přišlo Ferrari s revolučním vozem. Testarossa se svým tvarem obráceného křídla s výraznými nasávacími otvory na bocích stala rychle ikonou. Poprvé se tu proudění vzduchu věnovala skutečně velká pozornost. Novátorský přístup se podepsal i na zádi auta. Konstruktéři ponechali zadní čelo prakticky otevřené, takže vzduch volně procházel motorovým prostorem. Aby v zádi auta nezela jen velká díra, byla zde jednoduchá černá mřížka přes celou šířku auta. Jenže co světla? Kam s nimi? 

Tradiční kulatá světla byla ze hry (ano, v poslední verzi Testarossy, nazývané 512 M, se opět vrátila, ale pojďme na tuto prapodivnou kreaci raději zapomenout), Ferrari vytvořilo naprosto obyčejné obdélníkové lampy, zcela oprostěné o nějaký design. A potom tahle světla umístilo za onu mřížku. Efekt byl naprosto perfektní. Nejen, že tak vznikl originální prvek, ale rudá záře žhnoucí odněkud z motorového prostoru, to dodalo Testarosse ten správně temný výraz. Tedy dokud řidič nevyklopil ta příšerná přední světla…

Porsche 911

Psal jsem, že dokonalost a lehkost světel BMW Z8 dosud nikdo nedohnal. Ale to není tak úplně pravda. Je tu totiž ještě Porsche. Porsche 911 je ikonou motorismu už hezkou řádku let. V očích mnoha dokonce až příliš dlouho. Sám si občas neodpustím štiplavou poznámku o osmém faceliftu Volkswagenu ‘brouk’. Je totiž pravda, že tady se žádné revoluce očekávat nedají. Jednou to designéři zkusili alespoň s předními světly, když už se na zbytek nesmí sahat, a fanoušci to značce dodnes neodpustili.

Když není možné postavit jiné auto, je o to více potřeba to stávající neustále zdokonalovat. A přesně to Porsche s německým důrazem na detail dělá. Rozvoj LED technologie si přímo říkal o návrat k červenému pásu přes celou záď auta, tentokrát už ale bude možné udělat to, co u starších verzí 911 ještě nešlo – celý pás rozsvítit. A tak se i stalo. Tenoučká zdánlivě levitující linka světla působí na silnici jako zjevení z budoucnosti. Kdo by si teď troufnul říci, že tohle je jen další facelift Volkswagenu?

Lancia Thesis

Fandové italského designu by mi nikdy neodpustili, kdybych v této souvislosti nezmínil Lancii Thesis. Poslední velký sedan pod taktovkou slavného výrobce (pozdější Thema byla už jen Chrysler, přiznejme si to otevřeně) dostal do vínku velmi netradiční tvary. Někomu dodnes přijde příď s náznakem blatníků po vzoru předválečných aut až příliš odvážná. O to víc překvapí shoda panující okolo zadních světel. 

Tenké světelné pásky s potkávacími a směrovými světly vedle sebe pod čirým překrytím na zádi klasického sedanu dodnes působí moderně a neokoukaně. Působily by tak i kdyby byla příležitost, aby se Lancia Thesis trochu okoukala, což je díky malému počtu prodaných kusů přecijen dost nepravděpodobné. A nepomůže ani fakt, že i další výrobce se rozhodl identická světla namontovat na svůj vůz. Morgan AeroMax totiž mezi masově vyráběné modely také tak úplně nepatří…

Land Rover Defender

Nový Land Rover Defender je zdrojem vášní jako málokteré auto. Jeho existence navazuje na slavného předchůdce, legendární offroad a též jeden z vozů, který už nám trochu přesluhoval. Vlastně hodně přesluhoval. A proto jsem měl obrovskou radost, když se objevil Defender nový. 

Když se všichni smířili s tím, že nový Land Rover už nebude jako ten starý, bylo konečně načase podívat se na novinku detailněji. A tady hned došlo na zadní světla. Proč jsou tak rozházená? Proč jsou různě veliká? Na to odpovídám – a proč ne? Staré Defendery měly světla na zádi připevněná, jak to zrovna vyšlo, takže bychom tu mohli spatřovat i jistý odkaz legendárního předchůdce, ale především – kde je psáno, že světla musí být úhledně seřazená, proč je trochu nerozehrát? 

To je vlastně to, co mě na novém Defenderu tak baví. Nepopírá minulost, ale jde si svou vlastní cestou bez ohledu na zažité pořádky a konvence.

Fiat Bravo / Brava / Marea

A ještě jeden italský designérský skvost si dnes připomeneme. A bude to Fiat. Když se italská automobilka rozhodovala, jak nahradit úspěšnou rodinu modelů Tipo / Tempra, vsadila na radikální změnu. Po jednoduchých tvarech a ostrých hranách přišly obliny a křivky. A to je vždy dvojsečná zbraň. Může to dopadnout skvěle jako v případě Maserati 3200 GT, ale můžete také skončit s autem až korejských tvarů. A to v devadesátých letech nebyla dobrá vyhlídka.

Fiatu se nakonec tento tah povedl. Nová modelová řada dostala jednotně vyhlížející příď s úzkými světlomety a titěrnou maskou chladiče, která dávala vyniknout mohutně klenutým až agresivně vyhlížejícím blatníkům a nárazníku. Pokud byla příď všech modelů víceméně jednotná, potom bylo o to více potřeba odlišit jednotlivá auta jejich zádí. Moderní kombi, dravý třídveřový hatchback, prostorný dynamický liftback a usedlý sedan – čtyři zcela odlišné výrazy a přesto jen jedna příď.

Osobně si myslím, že i přes skutečně skvěle provedenou reinkarnaci Fiatu 500 je právě devadesátkový čtyřlístek Fiatů tím nejzdařilejším dílem, jaké se značce za dlouhá léta podařilo vytvořit. Dostupná a praktická auta mají šmrnc, každé jedno je originální a své.

Lexus IS 

A nakonec ještě Lexus. Design Lexusů je pro mě stále nějak těžko uchopitelný. Někdy se mi zdá, že je tam těch křivek nějak moc, že se v tom celém ztrácím a uniká mi základní tvar auta jako takový. Přesto to byl právě Lexus, kdo mě přiměl napsat tento článek, konkrétně jeho aktuální model IS. Příští rok již nás čeká model nový se světelným pásem napříč celou zádí, já mám ale radši ta současná zadní světla. 

Motiv světel tu totiž získal lehkost i třetí dimenzi. Je jako nalámaná světélkující stébla. Ne, není to futuristický světelný pás, jako v Porsche, není to něco zcela nového, jako světla Land Roveru či Fiatu Brava, nemá to jemnost a čistotu řešení BMW Z8 či Lancie Thesis. Jsou to vlastně na dnešní poměry poměrně obyčejné zadní lampy – jen jsou prostě krásné.

A jaký by byl váš výběr?