Audi Q2 1.4 TFSI: Když srdce poručí, nechte ho řídit

Představujeme vám nejmladšího člena rodiny Q a vlastně i benjamínka celé značky. Úplně nový model Q2 je plnohodnotné Audi, přesto svou povahou trochu vybočuje z řad vážných manažerských sedanů, impozantních SUV a nadupaných sporťáků. To je jasné na první pohled. A jasný je i jeho účel – přilákat mladší klientelu, pro niž je design a styl stejně důležitým (ne-li důležitějším) kritériem výběru jako praktičnost, pohodlí nebo ekonomika provozu. V marketingu automobilek se dneska slovo emoce objevuje častěji než třeba motor nebo spotřeba, tohle malé Audi ho však může používat právem. S hravou nonšalancí totiž cílí na řidičovu první signální. 

Q2 je možná nejmenší z rodiny, ale od větších příbuzných se rozhodně nenechá zastínit. Designově je na poměry Audi odvážné, až utržené ze řetězu. Samozřejmě si uvědomuju, že lví podíl na tom má žlutý lak Vegas, který dělá z auta nejen oblíbenou výletní destinaci křídlatého hmyzu, ale i magnet na pohledy ostatních účastníků silničního provozu. Pak je tu výrazný gril s matným povrchem a prolisy lemující dolní část karoserie, díky kterým působí dvojka trochu jako zvětšený angličák. Asi i proto mi k ní křiklavá barva dokonale sedí a usedlé mimikry kusů, jež jsem na silnici potkala, mi připadají k uzoufání nudné.

V kabině je už divočiny o něco méně, tady se sázelo na kvalitu a ‚prémiovou‘ atmosféru, na níž si fanoušci značky zakládají. Interiér se v mnohém neliší od modelu A3. Nechybí čtyři kulatá foukátka ventilace, kulatý ovladač radiomapy na středové konzoli a kulatá hlavice řadicí páky připomínající tenisák. Filozovii narušuje jen nekulatý volant, který má v paketu S-line useknutý spodek po sportovním způsobu.

Stačí prohlídka zevnějšku, chvilkové posezení uvnitř, a případný zákazník má nejspíš jasno, jestli auto chce, nebo ne. Zaujmout a chytit za srdce je totiž první plán tohoto městského brouka. Všechno ostatní přichází až v druhém plánu, kdy už je dílo dokonáno, jiskra zažehnuta a kořist polapena. Q2 není jako pohorky, které si kupujete na základě dlouhodobých testů z expedic, voděodolnosti a neklouzavosti podrážky. Spíš jako luxusní stilettos, do nichž se zblázníte na první pohled. Pánové si mohou dosadit třeba… nevím co. Netuším, u jakých nákupů se pánové nechávají vést výhradně emocemi, a proto soudím, že po tomhle Audi častěji zatouží holky a ženy. 

Řidičův soukromý vesmír

V reklamních materiálech se dočtete, že Q2 nelze zařadit do žádné z běžných kategorií, jelikož je zvýšené jako SUV, malé jako kompakt a díky svažité linii střechy připomíná kupé. Není to náhodou definice městského crossoveru? Na přesuny civilizací si lze těžko představit příjemnější prostředí. Kabina je perfektně odhlučněná a představuje komfortní mikrokosmos, v němž nalezne i neurotická duše klid a pocit bezpečí. Materiály možná nejsou vždycky tak prémiové jako u vyšších modelů, ale pořád dost prémiové, aby se člověk cítil opečovávaný a uznávaný. Zadní část těla si na sedadlech s kombinovaným polokoženým čalouněním chrochtá blahem, oko radostně spočine na skandinávsky čistých liniích středové konzole, dotýkat se volantu a řadicího tenisáku je jedním slovem potěšení.

Jediné, co mi tu nezapadá, jsou pádla pod volantem, na jejichž charakter jsem si stěžovala i v testu Q7 , a displej radiomapy trčící do prostoru čelního okna. 
Trochu horší je to taky s odkládacími přihrádkami. Je mi jasné, že malé kompaktní vozidlo má svoje limity, přesto si myslím, že by to celé šlo poskládat praktičtěji. Půllitrovou lahev sice jen tak tak umístím, ale v příliš širokém cupholderu se motá jako vítr v bedně. Když do přihrádky odložím klíč, musím zase v každé zatáčce poslouchat rachocení, přitom by stačilo vystlat dno měkčím materiálem. Žádná z těchto mušek však není tak zásadní, aby mě odradila od koupě, pokud jsem se už zamilovala. 

Features čili fíčury

Radiomapa je funkční i přehledná, zároveň nabízí dostatečné vyžití pro hračičky. Díky vlastnímu datovému připojení vám zjistí, jaké budete mít o víkendu počasí na chalupě a také vám předpověď nahlas přečte. Na displeji s vynikající grafikou si lze zobrazit mapu i jako leteckou, což je příjemné, když chcete mít představu o širším okolí a nevyhovuje vám pasivní točení volantem podle okamžitých pokynů.

Pod volantem se nachází příplatková přístrojová deska Audi virtual cockpit, tedy kompletně digitální zobrazení různých ukazatelů. Staromilci už začínají brblat, jenže něco vám povím – tohle auto stejně není nic pro ně. Výhoda oproti klasickým budíkům tkví v tom, že se dá přepínat mezi dvěma režimy zobrazení. První režim ukazuje hezky velký rychloměr a otáčkoměr, druhá ‚budíky‘ zmenší a přidá k nim podrobné zobrazení mapy nebo radia (vida, hned dvě radiomapy v jednom autě…). Odkud budete velín ovládat, záleží jenom na vás. Jen samotný volant se hemží tlačítky, v nichž je jen třeba se zprvu trochu zorientovat a pak už z volantu nemusíte sundat ruce. Příjemné je i ovládání pomocí kolečka na středové konzoli. To funguje zároveň jako touchpad a můžete na něm prstem kreslit písmenka, podle nichž navigace vyhledává cíl. Velmi efektní. A nesmím zapomenout ani na bezdotykové ovládání stropních světýlek. Malé radosti, taky radosti.

Zapnout pásy, jedeme

Rozebíráním interiéru jsem se nechala trochu unést, ale laskavého čtenáře bude nejspíš zajímat i to, jak Q2 jezdí. Stopadesátikoňová čtrnáctistovka je přesně to, co se k malému crossoveru hodí, a prozatím představuje nejsilnější benzín v nabídce (časem by se měl objevit ještě dvoulitr). V nižších otáčkách je třeba přetrpět turbolag, ale pak auto vystřelí jako vzteklý čmelák a díky hezky zpřevodovanému – jen dnes už klasicky odtažitému – progresivnímu řízení si hbitě najde nejrychlejší cestu i v hustém provozu (a když se nrozvášníte příliš nebo nejste po probdělé noci zrovna bystří, zasáhne trpaslíček kontrolující vzdálenost auta před vámi a začne brzdit dřív, než stačíte říct „co to k…?”). Mimochodem, motor umí vypínat druhý a třetí válec, což má šetřit palivo, když jedete zvolna a s lehkou nohou. To jsem se ale dozvěděla až po testu, takže mohu říct jen to, že na chování auta nejsou tyto procesy znatelné. Naopak systém start-stop, ten je záhodno vypínat, protože má sklony celé vozidlo protřepávat jako suché Martini.

Spořit benzín se dá ještě zvolením jízdního režimu ‚efficiency‘. Pak budete jezdit převážně s podtočeným motorem a to je tak otravné, že jsem neměla dost vůle k důkladnému přezkoumání vlivu na spotřebu. U jízdních režimů se ještě chvíli zastavím. Je jich celkem pět – již zmíněný efficiency, dále auto, comfort, dynamic a individual umožňující sólo nastavení řízení, podvozku a dalších věcí. Dynamic sice pomůže k lepšímu ‚odpichu‘, celkem vzato mi však nejlépe seděl comfort, který udržuje optimální otáčky a nechová se zbytečně hyperaktivně. Pro mne představuje nejvyváženější spolupráci motoru a automatické převodovky, jíž nemám absolutně co vytknout. 

Dálniční přesuny asi nebudou hlavní disciplínou malého crossoveru, přesto si nemyslím, že byste se na mě měli vydávat jen z donucení. Podvozek se sice ve vyšších rychlostech projevuje kapánek tvrdě, ale stošedesátka je stále příjemné cestovní tempo. Skučení větru zvenčí neuslyšíte, to už spíš sem tam rozpoznáte bouchání poskakujících kol. Audio je však mocný nástroj k řešení tohoto nicotného problému, a sada reproduktorů funguje výborně… 
Víkendové cesty na letní sídlo se není třeba obávat, ani pokud k němu vedou klikaté silničky. V zatáčkách si auto počíná spíš jako hatch, navzdory vyšší karoserii se nenaklání a nemá tendenci se ze zatáčky hnát po tečně ven. Vzhledem k výkonu motoru má podvozek ještě slušnou rezervu a dá se očekávat, že i s dvoulitrem pojede velmi dobře. Nenechte se zmást, o stroj na rozdávání řidičských zážitků tu nejde, ale mluvíme přece o crossoveru, ne o sportovním náčiní. A na crossover je dvojka ‚zážitková‘ až dost. 

Verdikt

Má Audi Q2 smysl? Má smysl za něj utratit sedmimístnou částku? Když odhlédnu od stavu konta, který je základním předpokladem pro pořízení jakéhokoliv auta, stačí si do něj na chvíli sednout a zodpovědět si jednoduchou otázku: Líbí se mi to? Je-li odpověď ano, pořiďte si ho. Dejte na první dojem, protože hlas srdce vás v tomto případě nemůže zklamat.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný benzinový čtyřválec 1395 cm3
Výkon: 110 kW (150 koní) v 5 000 – 6 000 ot./min
Točivý moment: 250 Nm při 1 500 – 3 500 ot./min
Převodovka: sedmistupňová S Tronic 
Provozní hmotnost: 1 265 kg 
Maximální rychlost: 212 km/h
0-100 km/h: 8,5 s 
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 5,5 l/100 km
Základní cena : 756 900 Kč
Cena testovaného vozu: 1 176 100 Kč