Nové Audi Q7: Konečně auto pro lidi

Test nové Q7 si zaslouží malé uvedení do situace. Auto jsme tentokrát měli zapůjčeno na pouhé tři dny, které bylo třeba ještě vydělit dvěma řidiči. Spíše než důkladný test vám tedy předkládáme něco jako první dojmy. Za krátký čas jsme kupříkladu nepřišli na to, jakou funkci má touchpad na středové konzoli, nevyzkoušeli jsme ani noční vidění, které bylo momentálně mimo provoz. A nejspíš je toho víc. Naše poznatky proto tentokrát berte s malou rezervou…

Okázalost vyšla z módy

Zvenku není první dojem tak opulentní jako u předchozí generace – za to započítávám Audi plusové body. Původní Q7 byla jednoznačně ‚statement car‘, přičemž statement zněl následovně: „Jsem největší, nejhustší a nejdražší, jdi mi z cesty, obtížný hmyze.“  Pokud se auto někomu upřímně líbilo, musel se naučit žít s tím, že se ocitl v klubu gentlemanů, kteří manifestují svou skromnost a pokoru kupříkladu… ehm… polepením auta zlatou fólií. Na ‚civilním‘ vzezření nového modelu hraje jistě roli i fakt, že konkurence nezahálela a zaplavila trh spoustou jiných nabubřelých kříženců tanku s autobusem, vnímání velikosti se tedy za uplynulých deset let trochu posunulo. 
Karoserii nově zdobí hrany a přímky rozbíjející jednolitost hmoty. Právě díky nim vypadá Q7 jako auto pro lidi a ne jako vysokozátěžové těleso Alberta Speera. Při pohledu z boku skoro připomíná přerostlý kombík.

Estetické uspokojení mě čekalo i uvnitř. Protáhlá palubka je čistá a vzdušná jako Galaxy Soho, promiňte, pane Benzi, ale někdy je méně prostě víc. V prostorné kabině může volně dýchat všech pět cestujících (vlastně jich může být i sedm, pokud si připlatíte za třetí řadu) a z luxusních sedadel je určitě nebudou bolet zadky. Jenže… Po pár minutách sezení a rozhlížení si všimnete určitých nesrovnalostí… Třeba pádla pod volantem. Když na ně zabrnkáte prstem, ozve se stejný zvuk, jako když vytahujete plastovou vidličku z kelímku v bufetu. Stejně tak páčky blinkrů a stěračů; sice jsou elegantně tvarované, ale materiál působí lacině. Příplatková kůže Valcona je až příliš jemná a na sedačkách testovaného kusu začíná být místy ‚vytahaná‘ a ošoupaná od džínů, osobně bych radši zůstala u standardní hrubozrnné. 

Pohybem proti nadváze

Nad bzučícími masařkami přivřete oko, jakmile se vůz dá do pohybu. Kombinace motoru, převodovky a podvozku je jedním slovem skvělá. Třílitrový šestiválec pod kapotou skoro neslyšíte, jen ve vyšší rychlosti si brouká jako dobře naladěná basa, plynule, hladce a melodicky. Přestože se nová Q7 zbavila více než tří metráků, pořád váží dvě tuny, při jízdě se však chová jako mnohem lehčí auto. Do města se hodí o dost víc než těžkopádný předchůdce, protože umí vystřelit a využít i malou mezeru pro přibočení. Automat je přesně takový, jaký má automat být – prostě o něm nevíte (nelíbí se mi jen řadicí páka, protože je obrovská, tuhá a plná zbytečných tlačítek). A podvozek? Nadýchaný obláček. Pohodlí jednoznačně vítězí nad ‚sportovností‘, proto možná překvapí, že se velké SUV ochotně skládá do zatáček. Ve starém modelu jste si sem tam mohli připadat, že vezete kombajn na pole. Na okreskách se to se zatnutými zuby dalo vydržet, ale manévrovat kupříkladu v podzemních garážích bylo vyloženě za trest. Nové Audi má systém řízení všech kol, který natočením zadních kol při vyšších rychlostech pomáhá jisté stopě v zatáčkách a při pomalé jízdě zmenšuje poloměr otáčení. Tohle se docela povedlo. 

Protože zhodnocení funkcí a vychytávek se níže pověnoval kolega Dan, zmíním jen pár perliček, které mě potěšily, nebo naopak zarmoutily. Kupříkladu nechápu, proč tu máme elektronickou ruční brzdu. Stačí přece zařadit ‚P‘, ne? Ne, nestačí, a když zapomenete na ručku, auto i na ‚péčku‘ o pěkný kus popojede, což může dopadnout i sblížením s autem vepředu. A proč se při řazení musí mačkat čudlík pojistky? S mimořádně rozměrnou řadičkou je tenhle krok navíc fakt pro zlost. Velkým a těžkým dveřím by slušelo elektronické dovírání, snad každé druhé zavírání se odehrávalo nadvakrát. A to je co? Otrava.

Chválím matné dřevo, které se očividně dostává do módy, a taky světelnou linku po celé délce palubky. Malé, ale významné plus dávám za interiérová světýlka, která se rozsvěcí a zhasínají letmým dotekem :).

Při sestavování ceníku se v Audi rozhodně nedrželi zpátky. Cena s danou motorizací sice začíná na částce 1,7 milionu, se všemi příplatky však vůz, který jsme řídili, pokořil dvouapůlmilionovou hranici a ocitl se v konkurenčním boji s opravdu silnými soupeři. Jak tak pozoruju výskyt nové Q7 na našich silnicích, zatím si nevede špatně, přesto se moc a moc přimlouvám za to, aby designéři zapracovali na detailech. Jen ty totiž shazují celkový dojem z dobře postaveného auta.

Technické údaje

Motor: naftový přeplňovaný šestiválec 2967 cm3
Výkon: 272 koní při 4250 ot./min
Točivý moment: 600 Nm při 1500 – 3000 ot./min
Převodovka: osmistupňový automat ZF 
Maximální rychlost: 234 km/h
0-100 km/h: 6,3 s 
Průměrná spotřeba (údaj výrobce): 5,7 l/100 km 
Cena: 1 714 900 (bez příplatkové výbavy)

Druhý pohled

Než se pustím do rozboru vlastností nového Audi Q7, dovolte mi krátkou odbočku k jeho předchůdci. První generace Q7 byla pro mě osobně ztělesněním všeho, co je na kategorii SUV špatné. Oteklý design evokující jazyk člověka po alergické reakci, zbytečně vysoká hmotnost, na kterou tak tak stačil béčkový řidičák. Gigantické vnější rozměry, které naprosto nekorespondovaly s až směšně malým interiérem. Jízdní vlastnosti připomínaly přetížený kamion a celé to podtrhovala opravdu vysoká cenovka. Malou náplastí pak byl velmi kvalitně zpracovaný a vzhledově povedený interiér a opravdu široká nabídka zajímavých motorů. Za sebe říkám, že první Q7 nebyla dobrým autem a o pořízení tohoto kolosu rhodského na kolech, bych neuvažoval ani v nejdivočejších snech. Přes všechna negativa, se ovšem q sedmička stala prodejním úspěchem a prodávala se jak teplé housky. Před novou Q7 tak stojí velká výzva v podobě zopakování úspěchu generace první. Dokáže tentokrát obstát lépe? Poučili se konstruktéři ze svých chyb a povedlo se jim napodruhé vytvořit opravdu dobré auto? Nechme se překvapit… 

Na rozdíl od své drahé kolegyně, jsem neměl k dispozici novinářské auto, které často bývá v nesmyslné specifikaci, kterou si běžný zákazník sotva navolí. Mnou zkoušený vůz byl reálný kus, prodaný relativně běžnému uživateli a bylo to opravdu poznat. Nejmenší možná velikost kol a velmi rozumně zvolená výbava, která obsahovala všechno podstatné a nic navíc. Přesně takhle bych volil i já. Dost už bylo tlachání, pojďme k samotné novince, neboť to je oč tu dnes běží. 

Na první pohled je vidět změna uvažování ingolstadtských vývojářů. Ten tam je opulentní design předchozí generace. Barokní obliny vystřídala precizní technická ostrost. Nečekejte zbytečné kudrlinky, tohle je funkční design se vším všudy. Že to zní jako velká nuda? Ale kdeže. Fotky nedokážou věrně vystihnout realitu, ale můžu říct, že tohle auto se mi líbí. Zmizela přehnaná pompéznost a nahradila ji jednoduchost. Nová Q7 vypadá jako o třídu menší auto a výborně maskuje své rozměry. Připomíná zvýšený kombík a je to jen ku prospěchu věci. Plusové body sbírá ,q sedma' také  v interiéru. Jak je u Audi dobrým zvykem, dílenské zpracování je na vynikající úrovní. Celkový vzhled kabiny se veze na stejné vlně jako vnější design. Vše uvnitř je minimalistické, jednoduché a intuitivní. Palubní deska působí vzorně uklizeným dojmem. Přesně tak, jak se sluší a patří. Výtku nemám ani k vnitřnímu prostoru. Místa je všude dostatek i pro vzrostlejší jedince a zkrátka nepřišel ani kufr. Vejde se do něj opravdu hodně. Konečně tak máme před sebou auto, jehož vnitřní prostornost plně odpovídá vnějším rozměrům. 

Podvozek předchůdce byl častým terčem kritiky. Zbytečná tvrdost a celkový diskomfort jízdy, degradoval jízdní vlastnosti z prémiové třídy, někam do podpalubí mainstreamu. Novinka má tedy co napravovat. A nutno říct, že jí to jde opravdu skvěle. Jízda v nové Q7 připomíná kouzelný let na létajícím koberci. Tohle je přesně to, co chceme od velkého drahého SUV. Výmoly, vystouplé kanály, příčné nerovnosti, na to všechno dává Q7 zapomenout. A je to skvělý pocit. Dokonce i naše nejstarší dálnice vypadá zpoza volantu Q7 jako čerstvě zrekonstruovaná. Tohle se mi vážně moc líbí. Věřím, že velký podíl na takovém chování má velká mezigenerační dieta. Q7 shodila v průměru tři metráky a je to prostě poznat. Důstojným společníkem je také pohonná jednotka. Tří litrový turbodiesel krásně pasuje k pohodovému ladění celé Q7. Není to žádný trhač dlažebních kostek, ale spíš takový neúnavný dříč. Kultivovaností se řadí na vrchol své kategorie, byť celkem spolehlivě poznáte jaké palivo se tankuje do nádrže. Reálná spotřeba tohoto agregátu udělá radost vaší peněžence, mezigeneračně se snížila zhruba o dva litry. Audi na jízdním projevu nové Q7 opravdu zapracovalo a odvedlo zatraceně dobrou práci. 

Audi Q7 je přesně ten typ auta, o kterém by si automobiloví nadšenci přáli, aby bylo špatné a mohli na něm demonstrovat co všechno je prohnilé na aktuálním směřování automobilového průmyslu. Jenže ono vůbec špatné není. Naopak je až moc dobré a jako auto na každodenní používání je naprosto ideální. Vývojáři si očividně vzali výtky vůči první generaci k srdci a vytvořili opravdu skvělé auto. Do puntíku splňuje přesně to, co od něj očekáváte. A tak to má být.