BMW 750e: Dokonalost bez kompromisů

BMW 750e jsem si na test zamluvil snad před třemi měsíci a v kalendáři jsem si křížkoval dny tak, jak to dělají děti před Vánoci. Někdo má rád rychlá a sportovní auta, někdo praktická a „rozumná“, jiný zas třeba offroady. Já mám ale rád velké luxusní limuzíny a moc lepších aut se mi možná v životě do ruky nedostane, a tak je to pro mne zkrátka velká událost. V den D za mnou v podzemních garážích chlapík trochu znuděně přinese předávací formulář, jeden podpis tady, druhý sem a v obálce máte klíče. Nashle. Žádné upozornění, ať na to dávám pozor, že je to drahé nebo že je to velké. Ale chápu ho, po pár měsících předávání podobných aut už je to pro něj rutina nebo si upozornění šetří na kolegy, kteří právě vyzvedávají M3 Touring. Pro mne je to ale svátek a možná událost roku. Přede mnou tak přes dvě parkovací místa stojí on. Ten nejdelší bavorák, který si v současnosti můžete koupit. V poslední verzi už se ani nedělá klasická a prodloužená verze. Preference zákazníků jasně rozhodly a nyní máte tuto limuzínu vždy s prodlouženým rozvorem na 3215 mm, šířkou 1950 mm a celkovou délkou skoro 5,4 metru. Už jen dostat se z garáží tak bude výzva. Na tom, že se to nakonec podaří bez odřených nárazníků, má velkou zásluhu natáčecí zadní náprava, ale o technice ještě bude řeč. Začněme klasicky vzhledem, protože ten upoutá pozornost při seznamování s autem jako první.

Zastavuji na první benzínce, abych se na auto konečně podíval na denním světle. Krásná červená barva se na slunci rozzáří a kontrastuje s černě lakovanou horní polovinou vozu. Sotva se začínám zaměřovat na detaily, a už nastává situace, kterou budu v příštích pár dnech zažívat několikrát – přichází pán, jestli se prý může jen lehce podívat dovnitř. Už jsem pár hezkých aut měl, občas lidé koukají, ale až se sedmičkou opravdu přijdou a zajímají se. Nejdříve je to milé, občas prohodíme pár slov o autech, ukážu pár vychytávek, co BMW má, a je to fajn. Když za mnou ale přišel nějaký pán a zrovna se mi moc nedařilo utišit roční dítě, už jsem z toho takovou radost neměl. Nejsem si ani moc jist, jak to ocení reálný majitel, ale dost možná i zájem okolí bude jedním z důvodů k pořízení sedmičky, protože tohle auto opravdu není pro introverty.

Vzhled je totiž… opulentní! To je to slovo, které hledáte a kterým kamarád Michal trefně shrnul vlastně celé BMW 7. V tomto autě nikde nezapadnete do davu. Kapota je dlouhá snad jako Smart Fortwo a celé auto je o půl metru delší než poslední Superb. Všechna parkovací místa jsou tak krátká i úzká. Vás ale za oči určitě tahají ty bavorácké ledvinky, že. Co k nim říct, jsou zkrátka obrovské, a k tomu navíc v noci i podsvícené. Jak mi to z fotek přijde přehnané, naživo jsem si na to po chvíli zvyknul. Mám ale problém s jinou věcí – rozdělená světla. Je to snad v současném světě nějaká móda, kterou jsem ochotný akceptovat na vyšších autech, ale na limuzínu se mi to zkrátka nehodí. Nejvíce mi na tom vadí, že kvůli hornímu pruhu s denním svícením je celý vršek předku při pohledu z boku extrémně mohutný. Ale je to pouze subjektivní názor a možná i jediná kritika, kterou si tu dneska přečtete. Dál už totiž bavorák nedává šanci na cokoli nadávat. Zadní partie jsou hezké, při pohledu z boku zas nejvíce vynikne celková délka auta. Pod černou vrchní částí najdete i linku, která se dokonale táhne přes celé auto tak, jak to mají třeba vozy s dvěma R ve znaku. Nehledejte zde nějaké komplikované tvary a prolisy. Plochy jsou čisté a auto tak zaujme hlavně svou mohutností.

Do auta se můžete dostat třemi způsoby. První je tradiční, kdy prostě sáhnete po klice na dveřích a otevřete. Druhý už je originálnější a spočítá ve stisku senzoru u kliky. BMW vám pak dané dveře samo otevře. Pomocí senzoru ve dveřích a v prahu pak vždy zvolí správný úhel, aby dveře nenarazily do blízkých objektů. Tohle si zamilují vaše malé děti. Třetím způsobem je pak podržení tlačítka na klíči (programovatelné na více funkcí) a auto vám tak otevře všechny dveře najednou nebo ty, které si předem navolíte. Tohle je dokonalý party trik a při ukazování auta komukoli tohle určitě nesmíte vynechat. Pak dlouze pohovoříte o tom, že je to vlastně jen taková frajeřina, bez reálného přínosu. Uznávám, že asi je, ale po týdnu jsem se přistihl, že už za sebe nechám otevírat a zavírat dveře elektromotory. Tohle je kupodivu silně návykové a jsem zvědavý, jestli se tento prvek bude rozšiřovat.

Konečně jsme v interiéru a můžeme se doslova zabořit do měkoučkých sedadel. Nechápu, jak to dělají, ale cítíte se v nich jako v bavlnce a zároveň vás při ostřejších manévrech dokáží podržet. Všude máte hromadu místa a sedadlo se dá nastavovat a dofukovat ve všech myslitelných směrech. Tady se prostě musí skvěle cítit úplně každý. Dvouramenný volant je bez výhrad, tlačítka jsou fyzická a ne dotyková a při asistované jízdě po dálnici ho stačí jen lehce pohladit a hned o vás ví. Systém dvou displejů před řidičem je u BMW posledních generací klasikou. Nemám proti tomu nic, mají to skvěle odladěné, krásné, rychlé. Jen na ty „budíky“ před řidičem se nedá navolit nějaký umírněný vzhled, ale to bych se opakoval z testu BMW 3 . Co potěší, je intuitivnost ovládání. Přestože zde máte opravdu extrémní množství funkcí, je snadné se v nich orientovat díky rychlým menu v podobě tří čárek. Chcete nastavovat sedadla? Vedle jednoduchého nastavení na dveřích tam je u nich také tlačítko s menu. Chcete nastavovat okna včetně zadních roletek nebo panoramatické střechy? U nastavování oken je tlačítko s menu. Chcete nastavovat jízdy režimy nebo auto samotné? Na středovém panelu u řadicí páky je tlačítko s menu. Stejně tak klimatizace a podobně.

Ale pojďme na zadní sedadla a našemu osobnímu řidiči poručme vyrazit. Je jedno, jestli do vedlejšího města na pracovní oběd nebo přes půl Evropy na otočku k moři. Každá jízda bude dokonale uklidňujícím zážitkem. Začíná to samozřejmě královským prostorem, kde není problém si dát nohu přes nohu a to samozřejmě v mužské verzi, která je prostorově o hodně náročnější než elegantní ženské propletení nohou. Pokračuje to displejem v každých zadních dveřích, ve kterém si můžete libovolně nastavovat velké množství funkcí vozu, včetně jízdního režimu, rádia a podobně. I když jsem neměl k dispozici verzi s polohovatelnými zadními sedadly, vůbec mi to nevadilo. Úroveň pohodlí je přesně tak úžasná, jakou ji v podobném autě čekáte.

Konečně už se náš řidič dává na cestu a my můžeme zjistit, že o tom prakticky nevíme. Izolace od okolního světa je dokonalá. Ruch velkoměsta mizí za zatmavenými skly a vaše tělo zjišťuje, že na něj nepůsobí prakticky žádné síly. Když auto brzdí, tak se nepropadá předek, když přidává, tak se nestaví na zadní a o náklonech v zatáčkách nemůže být ani řeč. To nejlepší je přejíždění nerovností. I na 21 palcových kolech ucítíte jen vzdálené drcnutí i při těch největších nerovnostech. Po pár dnech jsem se přistihnul, že kanály, kterým se na známé cestě už po paměti vyhýbám, nyní beru schválně všechny, abych tak nějak pocítil, že nic necítím. Už jsem četl pár názorů, že tato sedmička se v pohodlí řadí k těm top autům včetně Rolls Royce. To zatím nemůžu porovnat, ale moc si neumím představit, že by to snad mohlo jít ještě lépe. Jestli se vám někdy naskytne možnost se alespoň kousek svézt, určitě neváhejte.

A co vlastně tuto 2455 kg těžkou loď žene vpřed? Označení 750 už není určeno pro osmiválec jako dříve, ale s příponou „e“ se jedná o benzínový třílitrový šestiválec s výkonem 230 kW, kterému pomáhá ještě elektromotor dalšími 145 kW. Systémový výkon tak činí 360 kW, což je necelých 500 koní a 700 Nm k tomu. Standardem všech sedmiček je pohon všech kol xDrive a osmistupňová automatická převodovka ZF. 750e je plug-in hybridem. Díky velké 18,7 kWh baterii dokáže ujet až 87 elektrických kilometrů a dosáhne na EL značky. Dynamika je také působivá, z nuly na sto auto vystřelí za 4,8 vteřiny, z 80 na 120 za pouhých 2,7 vteřiny. Nádrž na benzín pojme 65 litrů a baterii lze dobíjet nejvyšším výkonem 7,4 kW. Je trochu škoda, že BMW nesáhlo po rychlonabíjení jako jeho konkurent s hvězdou ve znaku.

Jak asi tušíte, dynamika je naprosto bez připomínek. Stačí přepnout na Sport, auto si nechá stále zapnutý spalovací motor, budíky podbarví do ruda, přifoukne bočnice sedadel a podvozek lehce ztuhne. Ne moc, stále je hlavním cíle pohodlí. První odpich z místa je díky elektromotoru (krátkodobě umí produkovat až 450 Nm, standardně dodává 285 Nm) naprosto brutální a ani v následném nabírání rychlosti auto nepolevuje a až kolem 150 km/h se může posádka zas trochu nadechnout. Při pružném zrychlení je kopanec snad stejně razantní. Jen pozor – v tomto režimu posílá auto víc výkonu dozadu a na výjezdech z křižovatek nemá moc problémů se přetočit. Stačí lehké kontra a dlouhý rozvor auto krásně stabilizuje. Prostě v sobě i sedmička kus DNA BMW nezapře. Ve standardním režimu při kickdownu autu vteřinku trvá, než spojí všechny systému pro maximální výkon, ale razance zrychlení pak ztracený čas bez problémů dohání.

Zkusil jsem s takto výkonným autem i rychlou jízdu na okreskách, ale není to ono. Šlapete na plyn, auto vás zamačkává do sedadla, ale motor i obtékání vzduchu prakticky nejsou slyšet, jen vám šílenou rychlostí naskakují čísla na tachometru. Ideální je závodit s někým, protože teprve potom si uvědomíte, jak nesmyslně rychle vlastně jedete a ani o tom nevíte. Brzdy to s tímto kolosem nemají lehké. Umí vás pověsit do pásů, ale přestavoval bych si účinek ještě o kapku lepší. Ale proč to řešit. Sedmička není žádné okreskové náčiní. Je dělané na dlouhé dálniční přelety německými rychlostmi, a to ji jde naprosto skvěle. Po čase stejně skončíte u plynulé a plavné jízdy. Možná bude i rychlejší než okolní provoz, ale kdo by to řešil. Nastavte si masáže, zapněte si asistovanou jízdu, která vám i bez tempomatu bude jemně přibrzďovat před příjezdem do obce, ostré zatáčky nebo kruhovému objezdu. BMW si vás bude hýčkat a snaží se, abyste nemuseli dělat snad vůbec nic. Stačí jen občas kouknout, co se děje kolem vás, a případně lehce zasáhnout tím kulatým něčím před vámi.

Zajímá vás, za kolik sedmička jezdí? Je to až nesmyslně málo na to, jak velké auto to je. Tentokrát jsem se rozhodl auto nenabíjet ani jednou, abych dostal nějaké relevantní hodnoty. Pokud bych totiž nabíjel, dostal bych se na klasickou odpověď jako u všech PHEV aut – jezdí v rozmezí 0 až 10 nebo 15 litrů. Já jsem ale jel tak, jak to možná někteří majitelé budu opravdu praktikovat. Prostě jsem jen doléval benzín a nechal na hybridu, ať si vyrobí energii sám. S lehkou nohou na trase Český Krumlov – Praha mi vyšlo velmi solidních 6,4 litrů. Za celou dobu testu pak 7,8 l/100 km, a to jsou čísla, o kterých se podobným modelům mohlo roky jenom zdát. Skvělý výsledek na to, jak jsem s autem jezdil. Každý den jsem totiž BMW musel někomu ukazovat. Ptají se úplně všichni, i ti, co auta vůbec nezajímají. A jak jinak někomu předvést 500 koňové auto než sprintem z místa a trochu (nebo trochu víc) dynamickou jízdou, po které zas následoval naprosto dokonale komfortní zážitek při tiché jízdě na elektromotor.

A na kolik tohle auto přijde? Základ 750e lehce přelézá 3 miliony korun. Pokud do ní naházíte výbavu, kterou vidíte na fotkách, tak se dostanete na 3,75 miliony, a to se ještě budete muset hodně omezovat. Spousta zajímavých prvků totiž v této sedmičce chybí, jako třeba větrání sedadel, polohovací zadní sedadla nebo vyjíždějící televize pod stropem.

Závěr

Možná se nemusí líbit každému, ale vzhled je jen jednou malou částí auta. I já jsem nad ní kvůli vzhledu předních partií ohrnoval nos, ale naživo to tak špatné není. To v čem ale tohle BMW exceluje je pohoda na palubě a filtrování nerovností. Tohle se zkrátka musí zažít. Pohonná jednotka 750e je pak ideální kombinací vysokého výkonu a nízké spotřeby. Díky silnému elektromotoru dokáže po městě jezdit zcela tiše a bez vibrací, což ještě zvyšuje pohodlí. Na dálnici zas přichází na řadu spalovací motor a auto tak neomezuje svého majitele při dlouhých přesunech, jak se to může stát u elektrické i7.

Technické údaje:

Motor: přeplňovaný zážehový šestiválec 2998 cm3 + elektromotor
Nejvyšší výkon: 360 kW (489 k)
Nejvyšší točivý moment: 700 Nm
Pohotovostní hmotnost: 2455 kg
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 250 km/h (elektronicky omezená)
Zrychlení 0-100km/h:  4,8 s 
Spotřeba dle výrobce (kombinovaná): 1,1 l/100 km
Spotřeba v testu: 7,8 l/100 km 
Cena BMW 750e od: 3 040 000 Kč
Cena konktrétního auta: 3 735 268 Kč

Za dokonale připravený trávník k focení děkuji Golf klubu Český Krumlov a za krásné fotky D&H Foto.