Nemám moc rád hot hatche v novodobém pojetí. Řídil jsem jen pár, avšak ani jeden – Peugeot 308 GTi a Hyundai i30 N - mě moc neuchvátil. Nebylo to tím, že by na nich bylo něco špatně. Spíš naopak; fungovaly až moc dobře. Jsou to velmi výkonná auta s vysokou přilnavostí a člověk s nimi může bez problému letět až nepřístojně vysokou rychlostí, aniž by je to jakkoli vyvedlo z míry.
Jenže podle mne už to tím pádem nejsou hot hatche. Ne, jsou to pětimístné supersporty. Jistě, to nemusí být nutně špatně, ale já to vnímám tak, že tato auta působí neochvějně do takové míry, že se v rukou méně zkušených jezdců můžou stát snadno nebezpečnými pro široké okolí. Fyzikální zákony přece platí i pro ně a když se něco pokazí v rychlostech, kde u těchto vozů leží limity, je zle.
Dřív toto platilo jen pro nejostřejší produkční kupé. Naproti tomu pod pojmem hot hatch se skrývalo auto, které mělo trochu toho sportovního nádechu, ale za hlavní úkol mělo svého řidiče bavit při jen o něco svižnější jízdě, ne z něj dělat pilota pomalu závodního speciálu. Byl to takový rošťák zvyšující tep svým vzhledem a zvukem se správným řízem, za kterým se otáčelo okolí. Nicméně do ostrých sporů s Ferrari se nehnal.
Bývaly doby, kdy taková auta nabízela každá druhá automobilka. Už v době příchodu asi nejznámějšího zástupce kategorie, slovutného Golfu GTI, na trh se dalo vybírat v několika velikostních i výkonových provedeních. A já si vyprosil osobní setkání právě s jedním takovým vozem – drobným potížistou. Dané odpoledne mi společnost dělalo krásné Autobianchi A112 ročníku 1980 ve sportovním provedení Abarth.
Zde by se hodilo zmínit něco o výrobci jako takovém, jelikož ten už, bohužel, mezi námi není a možná ho moc neznáte. Autobianchi (pozor, čti autobianKi) je jednou z nejstarších automobilek v Itálii, jež byla založena už v roce 1885 a jen o tři roky později na trh uvedla první vůz. Po druhé světové válce ji odkoupil Fiat, a od té doby se soustředila na výrobu malých aut.
Jejím nejznámějším modelem je právě testované A112, představené v roce 1969. Původní typ hrál roli konkurenta pro britské Mini, technicky stál na upravených základech Fiatu 127 a 128, poháněl ho čtyřválec o objemu 0.9 litru a výkonu 32 kW, kterého znáte z už dříve testované Pandy, a ve výrobě zůstal až do pohlcení značky Lancií v roce 1985. Prodával se dobře po celé Evropě a celkem se ho vyrobilo více než 1,2 milionu kusů.
V roce 1971 (tedy ještě před zmíněným Golfem) přišel na trh model Abarth, který do původního návrhu vnášel trochu onoho sportovního naturelu při zachování praktické třídveřové karoserie s výklopným zadním víkem. Dostal upravený motor s výkonem 43 kW a mírně přiostřený vzhled s matnou kapotou. Později, v roce 1975, přišla druhá generace s novým motorem o objemu 1050 cm3 a výkonu 52 kW a pětistupňovou převodovkou (už ale bez matné kapoty). Já se setkal s generací pátou (dnes bychom řekli po čtvrtém faceliftu) a udělala mi moc velkou radost.
Autobianchi toho dosáhlo právě tím, že je to přesně takový hot hatch, jak má být. Třeba jeho vzhled je správně pikantní. Přestože základní karoserie je možná až trochu neitalsky účelná, loga se štírem legendárního úpravce, sportovní třináctipalcová kola a dokonale atraktivní kombinace krvavě červené s černými plasty vytváří žádoucí dojem rošťáka. Už zdálky je vidět, že toto auto bude tropit nepřístojnosti.
V podobném duchu se nese i vnitřek. Je černý s nekrytými červenými plechy a má ty správné národní detaily – vyosené pedály, kruhové výdechy topení pod čelním sklem a dvě páčky zleva pod volantem – jednu pro blikače, druhou pro přepínač světel, které se samozřejmě pletou. Hlavně však má onen sportovní naturel v podobě rozměrově vskutku italských sedaček se solidním bočním vedením a přístrojového štítu s otáčkoměrem – to tenkrát nebyl standard.
Ta pravá sranda však začne, až se auto nastartuje. Pro zemi původu typický řízný zvuk je tu ještě umocněn sportovním výfukem, hned po spuštění kouká celé okolí. Pak už stačí jen na tehdy pokrokovém pětikvaltu (najít a) zařadit jedničku, uvolnit spojkový pedál a vyjet. A věřte mi, je to super. Auto je schopno vyrazit z místa svižně a nahlas. Jistě, potřeba to není, rozjet se dá i normálně. Jenže takhle je to větší sranda.
Navíc, kdyby se náhodou stalo, že by si odjezdu někdo nevšiml, je Autobianchi vybaveno opět vysoce hlučným a vyloženě italským klaksonem. Jestli ho chcete slyšet, pusťte si závěrečný třetí díl série Slunce seno a počkejte, až bude Bernardo (nebo Vincenzo, už nevím) kamkoli přijíždět či odjíždět se svým BMW E30 cabrio. Slyšíte? Tak přesně takhle zní i fanfára tohoto červeného čertíka. Jistě, zrovna toto není originální výbava, ale je to boží!
Samotná jízda je esencí mnou tolik milovaného hot hatche v původním slova smyslu. Litr v konkrétním kusu má o něco málo víc výkonu než z výroby, protože byl obohacen o náporové sání, větší karburátor a kliku 272 ABARTH-FIRE. V kombinaci s muší váhou auta 670 kg to vede k tomu, že je pocitově docela svižný. Navíc i v pohybu hodně dobře zní. Zvuk motoru je jadrný, ostrý a ve dvou a půl tisících otáčkách působí, že těch tisíců má spíš pět. S dalším točením jen přidává na údernosti. K tomu vyluzuje intenzivní vůni benzínu a oleje. Je to vzrušující.
Takže člověk jede z oblouku do oblouku, brzdí, zrychluje a směje se štěstím a pak koukne na rychloměr a zjistí, že je tam 60 km/h. Paráda, nehrozí žádná ztráta řidičáku, zatáčky se vlastně nepřibližují nijak závratným tempem a vždy je čas na adekvátní reakci. Přitom všem má řidič pocit, že je Niki Lauda a se svou svítivě červenou závodničkou trhá všechny rychlostní rekordy světa. Úžasný zážitek!
K ostatním věcem; spojka zabírá okamžitě a je potřeba ji pouštět rychle, je malá a prokluz nemá ráda – to byl mimochodem častý problém těchto aut, spousta řidičů své spojky spálila. Řízení je přímé (1,5 otáčky mezi rejdy) a bez posilovače, řazení je opravdu nepřesné (v době testu, majitel to prý už nechal opravit) a při podřazování vyžaduje meziplyny a brzdy, přestože vpředu dvoupístkové kotoučové (vzadu bubnové) s posilovačem, svým účinkem odpovídají době vzniku auta, tedy šedesátým létům.
Podvozek má vpředu klasické zavěšení McPherson a neobvyklou zadní nápravu s centrální vodorovnou pružinou a dvěma na sobě nezávislými spodními rameny a přilnavosti měl už z výroby řekněme akorát. Navíc konkrétní kus, ač po kompletní renovaci motoru, má šasí ještě původní a při nájezdu 102 500 km už je znát nějaká ta vůle. Autobianchi se tím trochu naklání (do citroënu má ale daleko) a jízda typu pila mu úplně nejde.
Tudíž je pravda, že stodvanáctku je potřeba řídit a nechávat si rezervu, moderní samozřejmost a jednoduchost jí chybí. Daný fakt ale není chyba. Naopak, ve spojení s nízkou skutečnou cestovní rychlostí znamená hodiny zábavy, navíc při spotřebě okolo osmi litrů na sto kilometrů. A to je na tom to krásné. Řidič z auta vystupuje šťastný jako blecha, okolí hledí, kdo tu tropí ten povyk, a ani to nic moc nestojí. Všechno je zkrátka zalité sluncem, i kdyby zrovna pršelo.
Verdikt
Na rozdíl od moderní třistaosmy GTi a enkové i třicítky, které jsem po několika desítkách minut jízdy bez uzardění vrátil s tím, že sice wow, ale hlavně, že nikdo nepřišel k úhoně, jsem klíčky od Autobianchi A112 Abarth dával majiteli zpět jen velmi nerad. Roztomilou silniční neplechou jsem se královsky bavil, na všechno jsem přitom měl čas a nemusel jsem se bát o papíry. Toto je hot hatch tak, jak ho mám rád. Díky moc za půjčení, je to paráda!
Technické údaje
1980 Autobianchi A112 Abarth
Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1050 cm3
Nejvyšší výkon: 52 kW (70k) při 6600 ot/min
Nejvyšší točivý moment: 87 Nm při 4200 ot/min
Provozní hmotnost: 670 kg
Maximální rychlost: 155 km/h
Zrychlení 0-100km/h: 13.6 s
Spotřeba majitele: 8 l/100 km
A ještě něco vám povím. Toto Autobianchi se momentálně prodává, teda pokud se nejde člověk, který si ho zaslouží. Máte-li zájem a myslíte si, že jste ho hodni, pokračujte zde. A já jdu zase plakat, že se nejmenuji Rockefeller, takovou hračku bych moc chtěl.
02. října 2022, 09:40
1
Super clanek. Dekuji. Podobne pocity jsem mel tehda v seatu arosa sport.
02. října 2022, 09:54
1
když chceš dvě hodiny zábavy, pojedeš pendolinem do Prahy nebo půjdeš na motokáry? Samozřejmě sedět v tom denně 500 km by nikdo nechtěl ale v neděli odpoledne s tím chvilku tropit nemorálnosti někde mezi kopečkama je jiná věc. Už jsem to tady někde kdysi prezentýroval, jak jsem se jednou bavil z klukem co má Golfa GTcosi, o objížďce. Divil se proč jedu místo 6km delší, asi 11km. No protože na tý kratší jsou ti co mají auta o dvě kategorie lepší a hrozně spěchají aby už byli pryč a na tý delší jsem jen já, zatáčky a moje špatný auto a deset minut zábavy každý den.
02. října 2022, 09:54
4
Moc hezkej článek ještě o tak neobvyklým hatchi ... To si někdo určitě udělá velkou radost! A je legrační, že tady mi skutečně Jaromír Soukup mluví z duše, ale děje se to jen tady na autíčkáři, na Barrandově těžko :-D
Sám mám pár i když starých, tak pořád i docela výkonných aut a člověk si na tu vyšší rychlost zvykne, ale musí se umět správně uhlídat. A u hothatche to vždycky bylo spíš o tom se "beztrestně" pobavit a drtit auto fakt až v blízkosti limitů, vytáčet motor do maxima a křenit se u toho jak debil. A to fakt už s ničím úplně novým z produkce HH nejde. Už je to hodně rychlý na to, aby člověk stál na plynu jak na rýči , povzbuzoval auto, dělej, dělej, pak brzdil před další zatáčkou, hodil to do ní, plynem si pohrál se stopou, třeba, když to zrovna vyšlo nechal lehce sklouznout zadek a pak zas přididupnout plyn , řadit, přidupnout plyn a tak dále než zas přišel další brzdnej bod. A to samozřejmě jde i v těch dnešních HH, ale musíš mít fakt totálně prázdnou silnici a nemít pak výčitky, že tam někde na rovině bylo místy už 200 , to je prostě realita. Třeba ještě ten můj new Mini Cooper S JCW s kompresorem, to ještě jde, je to rychlý , to jo, ale ještě to není tak strašný, Fiesty ST třeba nejsou ještě tak moc , ale ta nižší střední třída v HH verzích už je, tam to už ani jízdně ty auta nepřipomínají žádný odkaz na původní 205 GTI kterou považuju za největší srandu v týhle kategorii. Naposledy co jsem se svezl s Mégane Trophy-R tak jsem zjistil, že to auto je tak výborný, že už patří fakt spíš na okruhový ježdění, protože na okresce s tím jedeš sice hrozně rychle, ale auto nemá pořád dost, takže jet s tím skutečně blízko limitů už je docela velkej risk.
02. října 2022, 12:43
1
Pořád tu jsou malý hatchbacky, který tohle umí. Už jsou dostatečně rychlé, aby člověka pobavily, ale ne zase tak rychlé, aby ho vyděsily. Například VW Up! GTI nebo Suzuki Swift Sport. Jen už o nich dnes neříkáme, že jsou to hot hatche v pravém slova smyslu, neb se tahle kategorie skutečně v posledních letech posunula někam dál. Ale stále takové auto můžeš najít i mezi novými.
02. října 2022, 15:11
-3
Dnešní HH jsou odkaz na unikátní, historickou rally skupinu B....
02. října 2022, 17:35
2
Výkonem možná, jinak mi tam přijde společného asi tak... nic...
02. října 2022, 18:04
0
Nadsázka....
02. října 2022, 21:43
0
Sice nemám Trophy R. Jen Trophy. Zase sem do toho něco nasypal navíc na brzdách a řj. Prakticky nikam jinam než na okruh už s tím nejezdím. Myslím si ale že tvrzení o supersportech a věcech jako auto nemá nikdy dost. Bych čekal spíš někde kde s tím reálně nemají lidí zkušenosti. A ne od profi redaktora Garáže a redaktora Autíčkáře. Oba trochu přeháníte. I s většinou dnešních hh se dá normálně jezdit. A to si troufám říct že všechny nejzásadnější sem už řídil. A úplně nejlepší je na tohle původní Leon Cupra poslední generace. Úplně normální auto, který může všude. Stačí umět za tím volantem přemýšlet.
Neříkám že to je nejlepší daily řešení nebo tak. Každopádně rozhodně je to větší zábava, než tyhle tehdejší nebezpečný krabičky. Který sice působí jako hrozně Fast a cool ale reálně je to vlastně asi docela jako řídit obyčejný Fiat Uno ... Třeba.
03. října 2022, 08:19
5
Samozřejmě, že se s tím dá normálně jet. S každým autem se dá normálně jet. Jde o to, že dřív šel hot hatch dostat na limit v pořád relativně civilních rychlostech. Díky tomu si člověk mohl hrát na ježdění jako v závoďáku, aniž by byl na silnici nějak extrémně rychlý. Dnes to nejde. Buď jedeš na limitu, ale pak opravdu hodně riskuješ nejenom zákaz řízení, nebo se krotíš, což pak už není taková sranda. K čemu to je? Akorát možná ten Swift Sport a Up! GTI, jak říká Dan, mají ještě smysl, jinak už je to všechno přehnaně rychlé a patří to na okruh, jak ostatně sám činíš s tím svým. A k druhé poznámce, Uno jsem neřídil, to je velikostně trochu jiná kategorie, ale před měsícem nebo dvěma jsem měl rozměrově skoro stejnou Pandu a věř mi, pocit z řízení není ani podobný.
03. října 2022, 09:46
3
Mám současné zkušenosti se Swift Sport (136 PS) a M3 (530 PS) a mohu jen potvrdit. Swift si užívám i v normálním provozu, jde to vytáčet k redline, musím včas řadit, přitom nejede až tak rychle, ale je to o pocitu. M3 se prakticky v dnešním provozu nedá šlápnout na krk, buď riziko papírů nebo strach o život, takže to člověk vlastně jen tak šolíchá a moc se nebaví.
03. října 2022, 14:29
4
A je opravdu nutné jezdit v provozu s auty, co mají 300hp na hraně? Jako aby to byla zábava? Nemyslím si. A miliony spokojených majitelů nových hothatchů by mi jistě dávali za pravdu. Takže realita je taková, že podobné srovnání a výkřiky nedávají vůbec smysl. Reálně je to prostě tak, že podobný zážitek jako tady ten drn. Ti nabídne první Clio s laďákem aby to jako dělalo zvuky, nebo co já vím Maluch. Akorát se to vůbec nebojíš rozbít a v tom je možná ta zábava...
Ad. Řidičák a bezpečnost...
Jezdím silnými auty desítky tisíc km roky. I po městě i jinde. Nejsem rozhodně vždy v rámci limitů. Nehod, za poslední roky 0. Řidičaky mám 2 oba platný a na odebrání to nevypadá. Tohle je jen v hlavě řidiče. Nebezpečí vytvoříš i v podle vás bezpečné rychlosti. Prostě celá ta teze o zábavě v 50kmh je blbost.
03. října 2022, 15:32
0
Ako čerstvý majiteľ niečoho čo defacto je moderný hot hatch mám silnú potrebu niečo sem napísať.
Áno je to o niečom inom, nedá sa v na každom apexe dať plný bez rozmyslu, ale rozhodne by som to nenazíval, že to je nuda, aspoň tenda v mojom špecifickom prípade. Nie na každej rovinke musíte brzdit až tesne na posledný chvílu a a nie každý jeden kvalt musí byť dotiahnutý do obmedzovača a stále to môže byť veľmi veľká zábava.
Každopádne dobrý zvuk je základ, nikdy som nepovažoval cold (hot) intake tuning za cestu ktorou by som sám šiel ale takto som to kúpil a rozhodne to tam ostáva :) spolu s celkom nevyberavým blow off ventilom to super kombinácia.
Ale strávil som za volantom zatial len pár hodín, takže je možné, že ma to prestane baviť, ak áno dám vedieť :)
03. října 2022, 17:42
0
Jerry tak to jsi asi první, kdo pořídil M3, aby se nebavili. Respektive možná 5% času na okruhu
03. října 2022, 18:31
3
Ta pointa si myslím byla hezky napsaná v tom článku : prostě součást zábavy s hothatechem bylo takový to drcení plechovky pod krkem, ta vrčela, rezonovala, prskala a člověk to řídil naplno a nějak mu ta silnice vždycky stačila a když ne, tak se to vždycky někde po třech vyhrabalo s mělčí škarpy :-D Takovou DNA v sobě měla auta jako Peugeot 205 GTI, Renault Clio RS 172 a podobný. A součástí zábavy i bylo, že jsi se stejně bál o život, protože bourat s tím nechceš ... Ale samořejmě jako všechno jde kupředu a dneska už se za tu zábavu považuje u většiny řidičů něco jinýho ... ty hot hatche mají nebo mohou mít dalekonásobně přilnavější pneumatiky, tužší opravdu dobrý podvozky, že to všude neskáče a nelítá po třech a taky velmi silný brzdy. Do toho bohužel taky často váží o půl tuny víc než tehdy v těch 80's a 90's. Ten Swift Sport je ale nicméně dobrej příklad auta, kde ta původní hothatch DNA zůstala a určitě bychom toho našli víc, myslím si že i současná a předchozí Fiesta ST to tam má... Jen je to foukaný, je to snáz rychlejší (díky tomu turbu a krouťáku) a je to pevnější, těžší ale i daleko bezpečnější.
Na druhou stranu třeba kategorie kde je auto jako třeba ten Hyundai i30N je zas hrozně praktická. To auto funguje tak, že se dá použít na všechno a to více méně ten kupující chce. Jen tehdy lidi jezdili klidně v 205 GTI a nevadil jim (ne) komfort po dálnici, prostě to byla součást DNA auta, dneska už tohle nikdo kdo jde koupit nové auto nechce. Nedávno si půjčil můj táta na pár dní moje Mini JCW z roku 2005 , měl svoje M-B éčko v servisu a vracel mi pak Mini s tím, že se s tím bojí jet nad 90 a že je to strašně hlučný. Mě to ovšem nepřipadá, ale to je, že jsem na starý auta zvyklej a baví mě to..
A jako nemůžu říct, že bych se nepobavil i v autě o výkonu 500 koní a víc. Jako pobavím se, líbí se mi to, ten přebytek dostupný pod tou pravou nohou je vždycky návyková věc. Ale plnej plyn sešlápneš reálně jen někde a jen na chviličku
03. října 2022, 19:13
1
Z aut pro zábavu jezdím pravidelně Swift Sport a MX-5 NC. Obě auta jsou pocitově rychlejší než skutečnost. Obě mají 1000 kg a podvozek a brzdy "rychlejší" než motor. Nezávodím, ale jízda mi baví. Pak mám často možnost se svézt s novou M3. Kvalita zpracování nesrovnatelně lepší, podvozek vynikající, obrovská rezerva výkonu. Ale tu rychlost tam člověk tolik nevnímá, pak se mrknu kolik jedu a stáhnou se mi půlky. A to si vůbec nedovolím na to pořádně šlápnout. A mně jde spíš ten pocit rychlosti než být opravdu pekelně rychlý. Ono upřímně, kdo na to má hnát nadupanou M3 naplno po okresce?
03. října 2022, 19:46
3
Řekl bych že jde o to vnímání rychlosti a okolí, nová auta tě izolují v tom interiéru a člověk špatně vnímá okolní vjemy, to je celý problém. Mám taky radši tu surovost starých aut, kdy třeba ve staré Volze sekám zatáčky na okresce, přijdu si jak když jedu rallye o stupně vítězů a přitom na tachu je 110km/h. Ale myslím si že je to daleko nebezpečnější než kdybych tam jel v i30N 180km/ takže co je lepší, těžko říct. Je fakt že lepší pocit z řízení mám v tom starém plechu kdy si výkon musím zasloužit, musím přemýšlet kdy podřadit, správně brzdit, aby to nebylo moc, protože pak to zase rozjet dá práci atd. V novém silném autě je to jen o tom že šlápnu a jedu, šlápnu a stojím, je to pro mě snažší a nemám z toho ten správný pocit. Určitě ale existuje spousta lidí který to mají opačně a to je přece dobře, aspoň to není nuda a jsem rád že je doba jaká je, člověk si může koupit a jezdit tím čím chce a dokonce může mít těch aut pro radost i víc
04. října 2022, 07:06
2
Článek super, auto zajímavý, přečetl jsem s chutí. Jen asi nikdy nepochopím ten filosoficky “spor” o ježdění na hraně, pro feel z jízdy mi přijde nepodstatný, jestli člověk využívá 90%, 100% nwbo třeba 30% výkonu a trakce auta. Když se za volantem bavím a ani jednou za jízdu tam nedam podlahu nebo redline, tak to přece není špatně. Jako chápu tu myšlenku, že když relativně slabý auto dokáže být zábavný a prodat jízdu jako trochu drama,, je to součást jeho kouzla a charakteru, ale to samé se dá říct o nadbytku výkonu a trakce a díky bohu za tu rozmanitost, ze si každý může vybrat dle svého.
04. října 2022, 09:23
1
Jo, souhlasím ... upřímně řečeno, poslední rok, dva jezdím sám cca tak, že málokdy, kterýkoli z aut na té okresce vytáčím skutečně poctivě do maxima a snažím se o co nejvějtší rychlost. Kdepak, hledám radost v nějaké plynulosti, dobře projetých zatáček, správně všechno provést technicky a to mě baví. Občas ten motor vytočím až na max, aby nezlenivěl, to je jasný, ale jinak se stejně po většinu času člověk pohybuje v tom pásmu nejvyššího točivýho momentu, čili u mých motorů (vyjma Lotusu) kolem 4 tisíc otáček. S Lotusem, který má maximum výkonu těsně před 8000 ot. jezdím tak, že pokud chci skutečně špičkovou dynamiku, musím se pohybovat mezi 6 - 8, ale to na silnici prakticky nejde udržet, jen chvilkama, takže taky otáčky spíš 4 - 6 a kde to vyjde hezky , tak to podržím klidně do 7,5 - 8 mi :)
Radost z jízdy má hodně podob...
04. října 2022, 10:51
0
Popsal jsi to to dokonale. Radost může mít mnoho podob. Každý ať si užívá tu svoji.
04. října 2022, 15:45
0
Krab: o kterém Lotusu je řeč? Z blogů jsem pochopil, ze máš dva :D
Mě třeba taky baví při jízdě hlavně plynulost a asi kvůli “profesní” deformaci a mojí zálibě v řádně amortizovaných pekáčích, mi ke štěstí přispívá i fakt, ze na autě všechno funguje, jak má :D
04. října 2022, 22:21
0
Jo, sorry, já na to neodpověděl, o Elise v tomhle případě. Elan by s tou dvouvačkou mohl točit taky 8 tisíc, ale to by se musel postavit čistě v závodní specifikaci ... ne, ten jezdí taky ideálně od 3 tis do 5,5 už to mám sice zajeté po poslední částečný GO, ale přes 6 s tou vačkou co mám to moc netočím, ten max výkon při sériový vačce je někde 120 k při 5700 , což je stejně krásný na šestnáctistovku z roku 67 ...
Jinak jak přesně říkáš, tady mi dělá obrovskou radost už jen to, když to celé správně funguje...
02. října 2022, 10:19
1
Kdysi jsem měl Suzuki Ignis sport. 110 koní a cca 900kg. Byla s tím strašná legrace a člověk pořád na okrese jel tak maximálně 140... Měl jsem z toho přesně ten pocit....můžu to drtit jak chci, je to zábava ale pořád jezdím normálnímu rychlostmi. Jinak jedna krásná A112 je i v Hranicích...majitel má i repliku Fiata 500 Abarth... No radost to potkat;)
02. října 2022, 12:43
2
Jo, tohle znám moc dobře :) Bývaly doby, kdy auta byla lehká a nebylo potřeba ani moc koní, aby to jelo svižně.
03. října 2022, 09:53
2
A112 má jen 670 kg a pokud se k tomu přidá dobré interaktivní řízení, tak je radost nasnadě. O té hmotnosti to je. To už věděl svého času Colin Chapman. Dnešní auta zabíjí velká hmotnost v zájmu bezpečnosti a nesmyslné výbavy.
03. října 2022, 19:52
1
Jo, ta nesmyslná výbava je fakt problém, když jsem viděl co všechno je v dnešní M3, proč proboha, nechápu. Jenže pro mě je nesmysl i elektronická zrcátka, nepotřebuji to, nastavím je jednou a tím to hasne, to samé sedačky atd, je to hromada kg k ničemu.
02. října 2022, 13:05
3
Hezky clanek.
Souhlasim s uvodem. Problem dnesnich HH je ten, ze dostat je na limit je za limitem naprosty vetsiny ridicu a rozhodne za limitem jakekoliv bezpecne jizdy na verejne komunikaci. Je na to potreba uzavreny okruh.
03. října 2022, 09:55
0
Podobne vidim i svou corollu TS, i kdyz tam u o papiry prijit jde. A i kdyz to jede slusne a s trochou skillu i dost svizne, porad me ten vykon chybi a prijde me to slaby. Minimalne kompresor navic by to chtelo :-)
04. října 2022, 12:19
1
Jako majitel auta musím říct, že po zkušenostech se silnějšími auty i veterány (zejména starší Porsche a Mercedes) je ždímání italského litru super zážitek. Ještě když mu přifouknete více života i těch pár jednotek koní navíc. Za mne super zkušenost s autem, které vykouzlí mraky úsměvů a nepotřebuje desetitisícové náklady na roční údržbu. (Veškeré servisní díly lze sehnat po ČR nové, nejběžnější klíč 8, 10 a 13)
04. října 2022, 14:39
2
Hehe, tohle bylo první auto, které jsem s tatíkem dovezli z IT... Fiat Tipo s digi palubkou a tohle Autobianchi v nafte, ktere se prodalo jeste pomalu na vleku, neuvěřitelná doba... stejně jako jet přes Alpy s Citroenem Cx 2,5D s naloženým plaťákem :-)
05. října 2022, 10:11
0
Ne tak dávno jsem si objednal služební auto s menším motorem, menší velikosti, pouze 5 míst k sezení a s manuální převodovkou, dokud kolegové nezjistili, že mám vevnitř pakte spánek, řešili, zda nemám finanční problémy. Ale to byla tak neskutečně zábavná kombinace! Nemyslím teď na ten paket spánek, ne nepořizoval jsem si to jako pojízdný šmajchl-kabinet... ale to auto vážilo o čtvrt tuny méně než ta čtyřkolka co jsme měl předtím a i přes výkonové manko, to bylo asi nejzábavnější služební auto co jsem měl. Ze začátku jsem byl na něj opatrný, ale jak si sedlo... hlavně se to dalo opravdu držet pod krkem s jedním okem na otáčkoměru a druhým na apexu přede mnou. I přes to, že to nebyl sporťák, neskutečná prča. Každé ujetí služební Oktávce 1,6TDI za zadkem si musel člověk zasloužit. Nestačilo jenom zarýt pedál plynu do podlahy. Kouzlo nebyla v instalovaném výkonu, ale v nízké hmotnosti. A o to jde i tady.