Proces výběru nového vozidla je silně individuální záležitost. Jasně, můžeme se snažit, na základě daných indicií, pomoci s výběrem tak, že rozšíříme potenciální obzory tazatele a ukázat mu třeba skryté možnosti, které nejsou viditelné na první dobrou. Ale ve výsledku si o finální volbě beztak musí rozhodnout každý sám, protože jen vy sami znáte svoje tužby a potřeby zdaleka nejvíce. Tak to prostě je. Není to žádná alchymie, ale proces, kterým si musí každý autíčkář projít. Dnes vám ovšem nebudeme radit, jakkoli by k tomu první věty mohly svádět, s výběrem nového vozidla. Naopak, dnes se vás budeme tázat my.
Výběr nového automobilu má svá specifika a velmi záleží, jestli vybíráte hračku pro radost, či každodenního dělníka. V tom prvním případě totiž největší část rozhodovacího procesu odřídí srdce. Když kupujete hračku, je vám obvykle dost jedno, že hodně žere, údržba není nejsnazší, a nebo že je to drahé. V tomto případě jde totiž především o silné zážitky a ty se špatně měří nějakou finanční hodnotou. Prostě si vyberete konkrétní radost na kolech a pak si jenom užíváte, na ničem jiném moc nesejde. Aspoň já si to takhle představuji, „dramatická pauza na osobní přiznání,“ já osobně jsem si vlastně nikdy žádnou hračku totiž nekoupil. Párkrát jsem nad tím uvažoval, ale nikdy na to nedošlo a to z mnoha důvodů, přičemž ten nejsilnější je, že bych to nezvládal ujezdit. Prostě nemám kdy. Na druhou stranu, s nakupováním každodenních pracantů mám zkušeností docela dost a právě k tomu se bude vázat má dnešní otázka. Zajímalo by mě totiž, jestli u vás proces výběru a nákupu každodenního potahu prošel nějakou významnou proměnou či vývojem za ty roky, co nakupujete auta. Začínali jste na malé nákupní tašce a postupem času jste zjistili, že ideální auto na každý den je osmiválcový sedan? Museli jste kvůli rodinné situaci koupit velký kombík, který už teď není potřeba a raději místo toho provozujete stylové GT? Nebo jste z běžného hatchbacku přešaltovali na velký offroad, protože jedině to je to pravé ořechové pro každý den? Anebo prostě kupujete stále jen dieselové kombíky a hotovo? Já totiž na sobě takový nějaký podobný vývoj pozoruji a zajímalo by mě, jestli jsem v tom osamocen nebo ne. Však posuďte sami.
Zhruba před patnácti lety jsem vybíral povoz. Byl jsem tehdy mladý muž, plný elánu a nadšení. Chtěl jsem něco, co by jen trochu vyčnívalo z šedi běžného provozu. Zároveň to ale muselo dobře jezdit, protože na tom přeci záleží. Dobře jezdit pro mne tehdy ještě znamenalo především svižnější motor, na podvozek jsem při tehdejších zkušenostech tolik ohledu nebral. Velikost byla úplně jedno, jeden až dva lidi se vejdou do čehokoli. Nakonec jsem tehdy skončil v jednom francouzském warmhatchi a bylo to dost fajn. Auto, když zrovna náhodou fungovalo, jezdilo skvěle. Velikost vyhovala (už jste někdy zkusili jet v malé, třídvéřové nákupní tašce ve čtyřech dospělých do Paříže? No, jde to) a jezdilo jich tak málo, že za čtyři roky provozování jsem jich na cestách potkal tak asi deset. Autíčko splnilo svůj účel a nastal čas se posunout dál.
Jako o pár let starší a zkušenější, jsem k dalšímu výběru přistupoval trochu jinak. Motor už nemusel být tím hlavním hráčem, kolem kterého se všechno točí. Naopak, tentokrát jsem, po předchozí zkušenosti, preferoval především spolehlivost. Stejně tak jsem přikládal větší váhu schopnostem podvozku, protože jsem jej uměl o trochu více využít. Zároveň jsem chtěl o maličko dospělejší chování. Kolem a kolem, skončil jsem pak v nadprůměrně dobře jezdícím kompaktním hatchbacku, který přesně splnil to, co jsem od něj chtěl. Posloužil při každé příležitosti, zvládnul všechny nástrahy, které jsem mu připravil a byl velmi spolehlivým parťákem. Opět dobrý výběr, který splnil svůj účel.
Zatím poslední výběr každodenního přibližovadla se nesl již v odlišném duchu. Důležitá pro mne byla především rozumná prostorová dispozice. To víte, dvě malé děti zaberou mnoho místa. Kočárky, odrážedla, dětská kola, to všechno se musí někam poskládat. Nehledě na tom, že takovými úplnými prcky stále převážíte prakticky celou domácnost sebou, protože je musíte převlékat zhruba čtyřikrát za hodinu. Navíc jsem tou dobou natočil poměrně velké množství kilometrů v rámci pracovních povinností, takže volba padla, zcela logicky, na středně velký kombík, spalující naftu. I tohle byla rozumná volba, která samozřejmě s radostí z jízdy neměla pranic společného. Tady šlo o jiné věci. Snad jen ten vznětový motor nebyl nakonec potřeba, neboť pracovní záležitosti jsem většinou pokrýval jiným způsobem.
Nuže a teď stojím před dalším výběrem. V příštích pár měsících bych rád obměnil svůj domácí vozový park, neboť se mé potřeby opět změnily. Pracovně už nedojíždím vůbec nikam, takže moc nemá smysl trápit naftový kombík poskakováním v pražských kolonách na těch pár km do práce a zpátky domů. Děti jsou už o něco větší, takže už ani netřeba kufr o rozloze fotbalového hřiště. Pro mé stávající potřeby by byl ideální, světe div se, patrně nějaký elektrický crossover. Na ten si však musím nechat zajít chuť. Tak či onak příští můj vůz bude patrně benzínové (ideálně však hybridní) SUV kompaktní, či střední velikosti. To je vývoj, že? Od malé, avšak rychlé nákupní tašky, až po usedlé SUV. A to během pouhých 15 let. Jak jste na tom vy? Kupujete stále stejný typ vozů, nebo se vaše potřeby též vyvíjí a mění? Diskuze je vaše.
20. prosince 2023, 10:00
0
Já se vždycky snažil vybírat alespon trochu zajímavý auto. A proto sem měl Focuse první Generace :-D k tomu bych ještě přidal dodatek ohledně místa. I v relativně prťavým Focusu se dokáže přepravovat rodina s třema dětma a kočárkem pro dvojčata v kufru. Fakt. Vyzkoušeno za vás.
První auto byl Scorpio s dvoulitrem, ten skončil neslavně měsíc po pořízení ve stromu. Holt mladická nerozvážnost a tragický stav podvozku se projevily. Pak tuctové Mondeo první generace s 1.8. Potom už vzpomínaný Focus, který sem sice nechtěl, ale byl od známýho za hubičku a bylo to nejlevnější auto na TCO. Plán byl nechat si ho 2 roky a posunout se dál, ale nakonec vydržel jezdit 8 let s naprosto směšnými náklady na údržbu a nebýt koroze, tak jezdí stále. A opravdu mě na něm bavil podvozek. Přesně týden po koupi S40 s turbo pětiválcem (konečně něco, co trochu jede...) Focusu praskla brzdová trubka...
Teď sem ještě přikoupil Forestera, páč potřebuji něco do lesa. Aktuální složení aut je pro mě naprosto ideální - zado, předo a čtyř kolka (Miata, S40 a Forester).
A když o tom tak přemýšlím, tak krom chvilkového vlastnictví tranzita (po dobu rekonstrukce baráku) sem neměl Diesel. I toho tranzita sem hledal v benzínu, ale je jich hodně málo a jako Focuse, i Tranzita sem nakonec koupil od známýho za pár drobných, tak sem ten 2,5l diesel nějak překousl. Ten by mimochodem taky jezdil asi doteď, kdyby neshnil.
20. prosince 2023, 12:17
0
Za 20let jsem měl lecos. Začínal.jsem na zadomotorových škodovkách, pár trabantů jsem pojezdil. Kombíka vystřídala dodávka (nakonec he z ní hračka). Velkej RWD sedan vystřídala malinká nákupní taška a tak podobně....
System v tom nevidim. Co se mi zrovna zalíbí v tom jezdim.
20. prosince 2023, 12:56
2
Stredni trida, sedan, benzin. Ale aj naftu v kombiku som mal. Kombik nevadil, nafta trocha ano.
20. prosince 2023, 13:15
2
Krome porevolucniho Rapida a triapuli jsem zadne vozidlo neprodal. Takze vybiram vozidla, ktera me budou bavit naporad. Ale veskrze jsou to nejsilnejsi benzinove motorizace vybraneho typu vozidla.
20. prosince 2023, 14:17
0
Ford a benzín, pak vybírám dál :D
20. prosince 2023, 14:20
0
Mám už třetího kombíka v benzínu, takže asi tam nějaký vzor bude.
20. prosince 2023, 14:33
0
Daily jsem si vždy vybíral jako firemní auto, takže jsem byl firemní politikou nucen nakupovat škodovky (a nelituju toho). Několik naftových Octavií, hodně rád vzpomínám na ti z roku 1999, 1,9 TDI (s červeným I) 81kW, tehdy pro mě super auto. Pak všechny generace Superbu v naftě (1,9 TDI 74kW, 2.0 TDI 96kW, 2,5 TDI, 2.0 TDI 103kW, 2.0 TDI 140kW, 2.0 TDI 147kW) od II Supa vždy kombík. Letos jsem stál před podobným dilematem a líbil by se mi jako daily Golf, ale když porovnám ceny (nákupka díky fleetové smlouvě o cca 26% pod listprice,) byl to opět Sup i když je na moje potřeby zbytečně velký.
20. prosince 2023, 15:12
0
Asi auta na "F". Zacalo to vlastnim Fordem, pokracuje pres uz druheho Francouze
20. prosince 2023, 16:22
0
Soukromá auta jsou naprosto bez systému a kupována dle aktuální potřeby:
Yaris - jednoduché a spolehlivé první auto pro studenta
Rover 216 Cabrio - kupován jako dárek a neplánovaně u mě zůstal déle
Felicie - dělník, bordelkára a mula za vražedných 1.500 CZK
Citroën C3 - první nové pro ženu
A teď jsme jako náhradu C3 objednali hybridní Corollu HB, opět volba mé ženy.
Služební nejsou tak úplně moje volba a je to tam výrazně stabilnější a nudnější: Octavia, Octavia, Octavia, Octavia, Superb, Octavia a příští rok bude následovat Passat.
U motorek to vyhraje vždy něco v původním stavu bez tuzingu s výrobou okolo roku 2000 (všechny za posledních 20 let byly v rozmezí 98-06). Teď aktuálně Suzuki SV 1000 S z roku 2003.
20. prosince 2023, 17:39
1
Feli jsem měl taky. Koupena za 10000 včetně dvou beden dílů, tedy kompletní výstroje motoru a výfuku. Za tu dobu taky investice 1500,- včetně práce za čepy, horní uložení a geo. Jinak investováno hadí času a veselých slov z garáže. To jak postupně z beden mizely vodní pumpa, altik, rozdělovač, cívka... Naučila mě dost...
Nakonec jsme z ní s kamarádem udělali projekt, aka profi celolak (asi 16 sprejů) + nevím kolik průhledného laku, na který jsem se nakonec vyprd a nechal ji matnou. Dostala nový profi led žárovky z ebaye a jela, dokud nás díra v prahu velikosti mé pěsti a pár dalších kosmetických drobností jako STK nerozdělily. Bylo to skvělé auto, a nejlepší ze všeho byly hodiny místo otáčkoměru, ty jsem miloval...
20. prosince 2023, 21:38
0
U mňa to začalo Mazdou 3 2004 1.6, pokračovalo Suzuki Swift Sport 2015 a teraz je to GR86. V budúcnosti by som rád doplnil Hondu Civic 10G 1.5 s manuálom ako praktické auto na dlhšie presuny/prevoz bicyklov a podobne. Keď by som mal z toho vyvodiť nejaký záver tak asi ma to tiahne k Japoncom ale hlavne k ľahkým autám so slušným podvozkom a zapojením do deja :)
20. prosince 2023, 21:48
1
Pet dveri (po prvnim diteti kombi), benzin, radio, snadna servisovatelnost a zadna exotika. U posledniho auta to byla jeste moznost prestavby a dlouhodobeho provozu na LPG.
Krome kratkeho obdobi po skole jsem byl vzdy vesnican a auto bylo a je primarne svoboda.
21. prosince 2023, 06:54
1
Jen jednou jsem si koupil auto, jaké jsem chtěl. Jinak to vždy byly různé cesty, jak si mě ty povozy našly:
Lada 2105 - byl jsem na střední a nutně potřeboval auto. Chtěl jsem Fiat Tipo, nakonec za pár peněz koupeno tohle.
Citroën Berlingo - darováno za odvoz. A přitom skvěle posloužilo. Původně zvažováno Volvo S70
Fiat Tipo - jediné nové auto, sedan ve specifikaci, kterou jsem přesně chtěl. Tady jedině se setkala tužba a realita.
Škoda Kodiaq - dozvěděl jsem se, že se stěhuji tam, kde je 8 měsíců v roce zima a zbytek chladno. Představoval jsem si nějakou čtyřkolku od Subaru, nabídka na výše zmíněný povoz byla tak atraktivní, že jsem to překousl a šel do něj.
Takže nemám žádný systém. Má auta si mě našla sama.
21. prosince 2023, 09:21
-1
Taky kupuju auta na F:
Fiat, Ford, Francouz, Francouz.
Už jsem ale zjistil, že se musím obloukem vyhnout německému elementu v autě. Ford z Německa - velký špatný. Peugeot s německým motorem - ještě špatnější. Tak teď pokukuji po Smartu nebo VW UP.
21. prosince 2023, 13:08
1
Můj hlavní stereotyp, a ten platí i pokud se s někým bavím je pokus se najít něco mimo Škodu, VW. A proč? No hlavně proto, že tyhle se fasádou, je to nuda a u nás ojeti předražené. Ale když je někdo zaryty škodovkar, tak to nemá cenu.
A jak to mám já osobně? No na praktické auto mi slouží právě ta služební Oktavka. Před tím to byly rodinná auta dle finančních možností, praktičnosti a musela být pro mě něčím zajímavá. Proto Mondeo 1 generace v kombi, taková velikosti a pojetím skoro Amerika. A pak Corolla Verso, díky velikosti interiéru, nadcasovosti. A pokud bych zas vybíral nějaké rodinné, tak bych se rozhlížel různé, ale muselo by mě něčím zaujmout. Vzhled, motor, praktické vlastnosti a tě jich není všude plno. A 4x4, nízké náklady jsou taky fajn.
Zábavné auto, tam je to jinak. Rád bych pořídil časem další, ale tam typu. Hot hatch? Něco s hodně válci? A pak kupé? Velké kabrio? Fakt nevím. No naštěstí zatím nejsou finance na tyto bláznovství. Ale časem to přijde...
21. prosince 2023, 19:50
1
já už mnoho a mnoho let kupuji karavan. Začínám vybírat podle velkolepého vnitřního prostoru a když jsem spokojený s vnitřkem, kouknu na motor, protože chci, aby to taky trochu jelo. Pak chci lepší brzdy, to je základ. A mělo by to být i hezké. Nemělo by to mít obrovskou čelní plochu, chce to trochu sportovní siluetu. A pokud by to mělo stahovací střechu, ideál. A nakonec se na to podívám a je z toho dvousedadlový benzinový kabriolet. Končím výběr, kabrio už doma je, tento rok zase karavan nebude...
22. prosince 2023, 08:51
0
Výběr aut se vesměs řídí účelem, za jakým se pořizují, takže ve fleetu je všechno od mrňavého Daihatsu po skříňového Transita s hydraulickým čelem. Nicméně pokud zůstaneme u osobních aut, tak tam je to vcelku jednoduché. Buď je to Ford a nebo Japonec (Toyota, Mazda). Ale je fakt, že vždycky zůstává požadavek, aby to auto bylo něčím zajímavé. Nudné auto nikdo nechce :)
22. prosince 2023, 09:19
0
Podle mě si lžeš a potřebuješ CLS AMG nebo Range Rovera ;)
22. prosince 2023, 10:04
1
Začal jsem v Š 120L po tátovi. Opečovávaná a dlouho i garážovaná, leč po 18 letech už byly prahy z celofánu. Pak jsem zatoužil po pořádném autě... chvíli jsem zvažoval T613, ale všechny byly durch... no a tak jsem skončil u youngtimera německého původu. Mercedes-Benz W123 230TE. Nasypal jsem do jeho sfunkčnění 2,5 násobek nákupní ceny a už byla z toho docela voňavka... Ale další posun by už šel do peněz a nějak mne žraly roupy... prodáno a koupeno 240TD na běžné ježdění, na pohled vrak ale měl skutečně najetých pouze 260 000km, jelo to jak drak, startovalo na cvrnknutí... akorát jsem to na dálnici hned při první jízdě uhnal, tak se dělalo těsnění pod hlavou a všechno kolem, když už to bylo rozebrané (vstřikovače, žhaviče, žhavící relé, ventilová sedla) a jako projekt jsem k tomu zakoupil šestiválec "hemi" 280TE... po srážce s realitou šlo vše z domu a koupil jsem tehdy ještě docela mladou ojetinu C 220D (generace W202)... pak přišli nějaké motorky, kotrmelce v soukromém životě a první Citroen. Xantie za jednu výplatu, ještě jsem o ni i napsal článek do Autodieselu. Ten podvozek mne dostal, ale motor jsem opět uhnal, prasklá palice... Ještě se zavařila a chvíli jsem to auto jezdil. Pak přišel zcela nový Citroen C4 1,6HDi... vydržel mi 2 roky, protože se zalíbil i někomu jinému. Martin Vaculík mne vysmál, že jsem tu Francouzskou $%^ku jenom už nechtěl platit, že SEATy a Citroeny se nekradou... kradou. Přišlo první dítě. Kufr, potřebuji větší kufr. Zánovní C5 2,2HDi BiTurbo... fantastický kočár. Ale nezatáčelo to. Takže zpátky k mercedesům. E 280CDI T... auto za hubičku, ale servis, hned ten první stál více než auto samotné. Kočár, jen bych už nechtěl manuál a škrcenou verzi motoru, jakéhokoliv. Ve firmě jsem dostal záhy služební auto. A tak po roce a půl šel šestiválec s manuálem z domu. Docela vzácnost, vyrobilo se jich jenom asi 3%, jinak to byl vždy automat a k víceválci od mercedesu to je rozumnější volba. Věřte mi. Tudor co s tím jezdil přede mnou neuměl řadit a vše od spojky po zadní diferenciál bylo rozšmelcované, ale s tím jsem to kupoval. Vždy jsem tíhnul k pohodlným a prostornějším autům, ale chtěl jsem, aby to na dálnici už trochu jelo. Ne, "piáno" 240D s tachometrovými 155km/h, na to jsem rozhulákal i Š 120L (stačí trochu povolit vůle na ventilech... :-D), není ideál. Je to dáno tím, že mám rodinu rozfrckanou po celé bývalé Československé republice a ročně jsem najížděl i vysoko přes 40 000km. Takže tam mám i nějaký vývoj, ale i pojítko.
22. prosince 2023, 10:47
0
- neměl jsem žádné zvláštní požadavky, mimo klasického vzhledu a spolehlivosti - mel jsem sedana střední třídy
- přišlo období, kdy jsem hodně (ale opravdu hodně) jezdil na kole a často ho převážel, na závody, dovolená atp - měl jsem liftback střední třídy; elegantní vzhled zůstal a kolo jsem dovnitř mohl hodit bez rozebírání
- přišlo období, kdy kolo ze zdravotních důvodů není priorita, ale zato mám velkýho psa, se kterým často jezdím na cvičák - mám kombíka střední třídy
22. prosince 2023, 10:51
0
...snad jediný vzor je v tom, že jsem inklinoval k DE produkci, prioritně čtyřkroužkové. Ale výjímkám se nebráním, nečtyřkroužkové Mondeo bylo v kombinaci náklady × spolehlivost × prostor × jízní vlastnosti naprosto úžasnej povoz a třeba XC70 zase navozoval pocit dobře odpruženýho trezoru.
27. prosince 2023, 20:36
0
Tak, vždycky jsem chtěl hračku a zároveň pracanta v jednom. Tedy zajímavé auto, které bude zároveň snadno opravitelné. Kdysi mi to splnilo XMko. Ženu jsem si pak našel s hatchbackem C4. Když už to vypadalo, že bude svišť, místo C4 jsme začali koukat po kombiku a já se svým přístupem jsem vybral od známého kombikovou C5 s 3.0HDi, protože jsem si říkal, že pečuju o několik XMek, tak mě C5 3.0 nerozhází. No, takovou chybu už neudělám. Citroënům jsem dál věrný, ale ženě se koupila Corolla sedan právě z důvodu očekávání vysoké spolehlivosti.
Tedy by se dalo říct, že do C5 jsem hledal dle stejného vzorce, byť to byl vzorec "když to bude Citroën, nezáleží na velikosti, jen si vybrat nějakou rozumnou motorizaci".
Toytoyta je naprostá nuda na ježdění, spolehlivost taky zatím nemusíme řešit, ale pro ženu je to asi tak lepší. A jsem rád, že to není nic z VW group. A já zůstanu věren jen starším Citroënům roku 2000...