9 aut, na která nezapomenu

Přiznejme si to rovnou. V následujících odstavcích to nebude žádný seznam supersportů a exkluzivních skvostů automobilové historie. Na poměry běžného člověka jsem sice zkusil enormní počet aut, avšak na poměry běžného automobilového novináře jsou ty nízké stovky vozidel, se kterými jsem se alespoň trochu důvěrněji seznámil, dosti nedostatečným vzorkem pro tvorbu nějakých memoárů překračujících hranice okresu. Tím spíš, když se mi zatím zcela vyhýbaly natolik přitažlivé kategorie, jako jsou supersporty nebo staré ameriky. Jéje, to by vypadalo úplně jinak…

Ale když máme tu slunnou sobotu a stejně (snad a naštěstí) většina z vás tráví čas jinde než před obrazovkou počítače či tabletu, je to asi ideální doba na zbytečný článek bez přidané informační hodnoty… …jehož jediným přínosem doufám bude otevření zajímavé diskuze, ve které se i vy podělíte o své paměti a zážitky.

Desítka nezapomenutlených vehiklů chudého muže začíná za 3, 2, 1… 
(pořadí neodráží intenzitu zážitku, auta jsou seřazena vzestupně dle papírového výkonu)

Wartburg 353 W

Jak bipolárně může člověk vnímat jediné auto. Ještě před 15 lety pro mě Wartburg představoval nenáviděný přepravní prostředek, ve kterém jsem prožil prakticky celé dětství a který byl tak zoufale vzdálen úrovni západních ojetin, jež po revoluci zaplavily český trh a jejichž služeb využívaly rodiny vetšiny kamarádů. Až když jsem se s jistou dávkou sentimentu vrátil za volant produktu socialistického plánování z Eisenachu, bylo vše trochu jiné. Místo trapných výbuchů tříválcového dvoutaktu jsem najednou vnímal unikátní bublavý projev, který nic jiného nenapodobí. Potupný smrad a kouř při studených startech se změnil v olovem ovoněný styl. Mizerně zpracovaný a vybavený interiér byl náhle krásnou připomínkou prostoru, vzdušnosti a prvotřídního rozhledu díky tenoučkým sloupkům. A ta komická řadící páka pod voalntem dodala zážitku to nejlepší koření.. Škoda, že jeho rám měl v té době už to nejlepší za sebou.

Citroen Saxo VTS 16V

Existuje asi milion rychlejších předokolek. Existuje další milion preciznějších. Pak je tady pár miliard vozů, které nemají interiér jako z azerbajdžánského programu pro recyklaci plastů. Saxo se nemůže rovnat chirurgické přesnosti ani točivosti aut od Hondy. Nemá ani efektivní podvozek očarovaný kouzelníky z divize Renault RS. A ke všemu hnije jako Miata plná přezrálých jablek.
Jenže já si na malého Citroena musím opět vzpomenout, opět rozšířit jeho slávu a opět drobné přispět k růstu jeho cen (sakrafix, koupil bych si ho znovu). Saxofon nepotřebuje být v ničem nejlepší. Saxofon je továrna na lehkost bytí, na radost z pohybu, na nadšení, na prostou spokojenost z toho, že žijeme a jedeme tady a teď. Většina sportovních hot hatchů působí urputně a přespříliš napruženě. Saxo je vyšinutý klaun, který se nebere vážně. A že jeho šestnáctistovka dokáže díky muší váze jet jako střelené prase, je vlastně jen milý bonus…

Alfa GTV6

Je vzpurná, těžko se ovládá, klade až přehnaný odpor a velmi lehce způsobí, že všechny ostatní Alfy po dopadu meteoritu době transaxlové vám nebudou vůbec připadat Sportivo a vůbec nezasáhnou vaše Cuore. GTV6 po transplantaci 3.0 V6  místo původního 2.5 V6 mě zbořila pokaždé, kdy jsem měl možnost usednout za její volant. Jadrný zvuk pana Bussa rozbíjející ledvinové kameny, osmdesátková ostrost reakcí, krásně vybalancovaný podvozek a velká náročnost na řízení jsou však vykoupeny ne zrovna bezproblémovým servisem… Nicméně, Tome, už ti ta mrcha zase jezdí? Docela bych se projel…

Caterham Roadsport 175 SV 

Obecná stupnice motorizované zážitkové zběsilosti praví: Na prvním místě je motorka, pak mezera, Caterham, dlouho nic a až pak teprve následují ta nejlepší klasická auta… Jistí kolegové z redakce považují Cata za auto na prd. A do jisté míry mají pravdu. Ty trubky s trochou plechů a relativně obyčejnou technikou jsou nechutně drahé. Jakékoli praktické využití není ani tak diskutabilní jako spíše nereálné.

Jenže, vemte klíčky, přibližte se ke kajaku, spalte si nohu o vřelý výfuk (ještěže se o něj bude pálit hlavně spolujezdec), pokuste se nastoupit a nevypadat komicky, zapásat se do pětibodových pásů, nastartovat, sešlápnout spojku tvrdou jako athénský mramor, zařadit v kulise tuhé jako arktické kry, a pak už se jen rozjeďte, nechte si přetáhnout větrem horní pysk přes hlavu a křičte. Moc křičte. Nadšením. Intenzitou. Akcelerací. Mrštností. Agilitou. Vyvážeností. Čmelákem, kterého jste nechtěně spolkli… Pak vylezte. Spocení, unavení a naplnění emocemi. Je to nejlépe utracený milion automobilového nadšence? Tohle je Caterham. Ještě mít ten milion…

Honda Civic Type-R EP3

Zeptejte se mě na nejlepší sportovní čtyřválcový motor všech dob a odpovím K20. Ideálně pokud bude opepřen několika performance úpravami, jeho výkon bude atakovat 240 koní a jeho projev bude syrový jako tatarák z Angusu. A syrový byl celý žlutý Civic, ze kterého je v současné době rallyový speciál třídy 8. Krom vysokootáčkového dvoulitru s hutným pásmem VTECu tvrdily muziku i silné sportovní brzdy, nekompromisní podvozek baštící silnici a značné odlehčení. Nepřekonatelně rychlá a precizní převodovka je standardem už v sérii. Pokud jsem o Saxu mluvil jako o nenucném klaunovi, který se nebere vážně, tahle Honda byla jako hladový kojot, který za nepřestavajícího mechanického vrčení motoru a povrzávání vyztužené karoserie nemilosrdně štval cokoli, na co na cestě narazil. Zkrátka skoro-závodní pocit. Těžko popsatelné i nahraditelné.

Honda S2000

Hondy zde budou dvě. Pro vás, kteří čtou Autíčkáře častěji, není S2000 žádným velkým překvapením a nebýt stále rostoucích cen, už by mi asi nějaká parkovala v garáži. S2000 je nejintenzivnější klasický roadster, který jsem měl možnost řídit. Její mechaničnost je návyková, zvuk opravdový a driftovatelnost s aftermarketovým diferenciálem KAAZ prvotřídní. Vyžaduje rychlé ruce, ale přitom je perfektně ovladatelná. V kontextu dnešních výkonů je S2000 v přímce docela pomalý slimák, ale mi to je úplně jedno…

BMW 340i M-Performance

Od dob, kdy jsem jej loni v létě vrátil importérovi, mi je smutno a jednou za čas si jen tak postesknu, jak krásné by bylo mít jej jako auto pro každý den. Nikdo jiný pro mě asi lepší nevyrobil. Facelift BMW generace F30 velice prospěl a učinil z něj perfektní vůz. 340i s paketem M-Performance a samosvorným diferenciálem je pak špičkový produkt. Spojuje to nejlepší ze starých i nových aut. Má ovladatelnost, balanc a sametový šestiválec jako stará BMW, emocemi z jízdy je dokonce překonává a zadními koly dokáže po cestách malovat surrealistické obrazce. Přitom disponuje kopou užitečné moderní vábavy, velehorou výkonu a umí jezdit za 8 litrů. Ke všemu skvěle vypadá. No nic, nech si zajít chuť Vavrisi…

Rollse Royce Silver Seraph

Je považován za jeden z ‘nejslabších’ Rolls Royce historie. Za čtyřnásobek ceny Mercedesu S-Class nebo BMW 7 nabízel slabší dynamiku a palubní výbavu, která ‘obyčejným’ limuzínám nemohla konkurovat. Přesto bylo setkání s Rollsem působivé. Design Seraphu byl často hodnocen jako přežitý již v době představení v roce 1998. Mně je naopak jeho zdrženlivost bez přehnané opulence velmi sympatická, mnohem více než jistá nabubřelost Phantomu. Ručně skládaný interiér vás zahltí noblesou, strojovna 5,4 litru z dílen BMW vzdáleně šeptá svou dvanáctiválcovou píseň a svět se zdá nějak jiný. V Rollsu jsem zažil neuchopitlený pocit vznešenosti, který zmíněné německé limuzíny nabídnout neumí. A přestože možná právě Silver Seraph je považován za jednoho z nejméně povedených Rolls Royců a jeho spolehlivost je nevalná, pro mne je do značné míry nezapomenutelný.

Jaguar F-Type V8 

Děsič! Monstrum! Než jsem poznal tuhle pekelnou micinku, žádného auta jsem se nebál. Kočička s výbušným osmiválcem však párkrát máchla tlapou a já byl posraný až za ušima. Za volantem F-Type jsem strávil příliš málo času, než abych jej pořádně poznal. Jedno však vím jistě – v F-Type jsem se bál poprvé a prozatím i naposledy. Žádné jiné auto, které jsem doposud poznal na lehce navlhlé silnici nepůsobilo tak přemotorovaně a brutálně. M4 ještě kousek chybí, 911 997 působí jako krotký beránek. S tímhle Jaguarem bych si potřeboval dát ještě jedno rande… Ještě jednou bych potřeboval připomenout, jak protáčí kola v rychlostech nad dálničním limitem a jak mocně vybočuje zádí, když zcela nezištně přišlápnete v pomalé zatáčce čtyřku na čtvrt plynu… A jak odkudsi přijede artilérie pokaždé, když zmáčknete čudlík se smybolem výfuku…

A teď je řada na vás, těším se na vaše seznamy!