15 šestiválců s nejlepším zvukem

Vybírat ty nejlepší automobilové zvuky je pěkná řehole. Před časem už jsme se notně zapotili u čtyřválců, tedy teoreticky nejméně zajímavé sortě motorů. Bylo tedy nad Slunce jasné, že sestavit to nejlepší z šestiválců, aniž by to nebyl padesátistránkový seznam, bude už řádná řežba. Šestiválce totiž znějí velmi dobře tak říkajíc od přírody a jakmile člověk začne vzpomínat, vybaví si celé zástupy šestiválcových aut se zvukem, který by mohl někým být označen jako nejlepší. Ať už jste příznivci sametově vyvážených řadových šestek, kompaktních a trochu hrubých véček anebo plochých boxerů, snad mezi následující várkou aut naleznete alespoň pár svých favoritů. A jestli ne, nezapomeňte nám v komentářích říct, na co jsme zapomněli, či spíše, co jsme neprávem vyřadili.

Nissan S20 – GT-R “Hakosuka”

Jedním z pionýrů japonských superaut byla první generace ostré varianty modelu Skyline, které fandové neřeknou jinak, než Hakosuka. Moderní GT-R spoléhají na mohutně přeplňované jednotky a pohon všech kol, první Godzillu ale poháněl atmosférický řadový šestiválec S20. Měl objem dva litry, krmen byl třemi karburátory Weber (a v pozdější variantě vstřikováním Lucas) a jeho ryzí mechanický zvuk a lineární charakteristika se nemalou mírou podílí na popularitě fenoménu Hakosuka.

Volkswagen VR6 – Golf R32

Dalším motor v seznamu mohl být opět z dílen Nissanu – jednotka VQ35DE známá zejména díky modelu 350Z má neobyčejně plný a šarmantní zvuk. Já dal však nakonec přednost (pro někoho možná neprávem) jedné mimořádné jednotce z Wolfsburgu. VeRuna se za více než čtvrtstoletí, kdy se poprvé objevila pod kapotou VW Corrado a Passat, stala legendou a přes rozdílné rozevření válců vydává podobně hutné a bublavé tóny jako japonská V6. Motor VR6 speciálně vyvinutý pro snazší příčnou zástavbu do předohnaných aut se během svého vývoje dočkal mnoha verzí a našel si cestu pod kapotu rozličných modelů koncernu. Začínal s objemem 2791 ccm a výkonu 175 koní a skončil na cifrách 3598 ccm a 300 koní. Zcela nejlépe však dle mého názoru uměly šťavnatý zvuk VeRuny prodat skrze své dvě koncovky výfuku Golfy R32.

Porsche “Mezger” – 911 GT3 996 / 997

Když přijde na přetřes ikonická 911, ortodoxní petrolheadi nejspíše udělí přednost klasické 911 se vzduchem chlazeným motorem. Přechod na vodníky, který nastal s kontroverzní generací 996, nesli tradiční příznivci značky těžce. Jenže z vodou chlazených Porsche zanedlouho povstal nový hrdina. Nikdo mu neřekne jinak, než Mezger (podle konstruktéra Hanse Mezgera) a je to zřejmě jeden z nejlepších motorů, které tato planeta poznala. Plochý šestiválec o objemu 3,6 litru (na sklonku kariéry převrtaný na rovné čtyři litry) a mazáním se suchou skříní byl původně vyvinut pro závodní speciál ve vytrvalostních závodech 911 GT1 a na jeho konstrukci je to znát. Je proslulý svou odolností a schopností dlouhodobě snášet etxrémní zátěž. V atmosférických variantách, které se objevily výhradně v 911 GT3 a GT3 RS, pak svůj rodokmen z motorsportu doplňuje o krásný mechanický zvuk, který se z chrčení, hučení a vrčení mění ve vysokých otáčkách v nádherné a nezaměnitelné vytí a kňučení, tak určující pro moderní Porsche.

Aston Martin DB5

Zpátky k řadovým šestiválcům a také starým časům nás zavede Aston Martin DB5. Elegantní GT, které se stalo nesmrtelným díky filmům s Jamesem Bondem, ukrývá pod kapotou čtyřlitrový motor o výkonu 282 koní. Celohliníková jednotka vznikla převrtáním jednotky 3,7 z modelu DB4 a příděl paliva se jí staraly tři karburátory SU. Šestiválec DB5 není ani řízný, ani přespříliš hlasitý a už vůbec není ostrý, přesto má však krásný, vydatný a velmi podmanivý zvuk, který má v sobě stejnou důstojnost a eleganci, jako karoserie božského Astonu. 

Mercedes M198 – 300SL

První superauto. První silniční vůz se vstřikovacím motorem. A jedna z nejzajímavějších zvukových kulis mezi řadovými šestiválci. Motor M198 měl objem 2996 ccm a vstřikováním Bosch předběhl dobu o celá desetiletí. Jeho 215 koní dnes možná už nezaujme, ve své době to však byl velmi potentní kus kovu. A jeho harmonický a přitom šťavnatý zvuk lahodí uchu i po dlouhých 70 letech.

Jaguar XK straight six – D-Type/XKSS

Opakem sametového a hedvábně líbezného chodu 300 SL, je slavná řadová šestka XK od Jaguaru. Litinový motor DOHC o objemu 3442 ccm je hrubý, prská, frká, grgá, ržá, řve a… prostě dělá bordel! Jeho neurvalý a nevyrovnaný projev musí přenést do ráje každého milovníka starých dob, kdy směs připravoval karburátor, emisní předpisy neexistovaly a krocení sportovního vozu bylo brutální záležitostí pro otrlé. Šestiválec XK je stejně brutální a surový, jako silniční varianta závoďáku D-Type, zvaná XKSS. 

TVR Speed Six – Cerbera, Tuscan, Sagaris, T350 

A teď každý povinně uroní slzu za chátrající továrnu v Blackpoolu a zemřelou značku TVR. Na sklonku života pod Peterem Wheelerem chrlilo TVR do světa zřejmě ty nejperverznější a nejsyrovější sporťáky své doby. Z aut jako Cerbera nebo Sagaris mrazí už jen při vyslovení jejich jména a jistě velmi mrazilo i jejich řidiče, když se snažili zkrotit divokou povahu aut z Lancashire. Stejně perverzní a teatrálně děsivý byl i motor Speed six – s výkonem až 408 koní vůbec nejsilnější řadový šestiválec, který byl kdy montován do silničního auta. Speed six je hrubý uřvaný netvor, který jez nám nejen svou enormně přehnanou reakcí na plyn, ale také schopností bez milosti zlikvidovat vaše ušní bubínky a přivodit noční můry všem dětem v okruhu dvou kilometrů.

Alfa Romeo Busso – 75 V6, GTV6 

Není lepší způsob, jak narušit převahu řadových šestiválců, než božským véčkem od nesmrtelného Giuseppeho. Stačí vyslovit “Busso” a všem fanouškům italských vozů se vztyčí všechen porost těla. Šestiválec s  rozevřením válců 60°, krátkým zdvihem a neutuchajícím hladem po otáčkách prožil dlouhou kariéru čítající mnoho verzí. Ten nejlepší zvuk však podle mě jednoznačně mají jeho první verze. Dva-a-půl litr známý z Alfy GTV6 a tří litr, jež se objevil v Alfě 75. Syté sténání motoru doplněné o řízné štěky od výfuku, mechanický zvuk vaček a zpívající sání je jednou z nejlepších nízkonákladových zvukových kulis, které si automobilový fanda může dopřát.

BMW S52/S54 – M3 E36, M3 E46

Jen málokterý automobilový zvuk je tak nezaměnitelný jako ten, který vydávají sportovní řadové šestiválce mnichovské automobilky. Typický mechanický kovový zvuk motoru a sání, který s rostoucími otáčkami doplňují štiplavé rezonující tóny výfuku pozná snad každý automobilový fanda. Svůj tradiční zvukový podpis si bavoráky drží již od přelomu 70. a 80. let, kdy se v BMW M1 objevil 3,5 litrový šestiválec řady M50. Vrcholu dosáhly zřejmě na přelomu milénia, skvělými jednotkami S52 a S54 známými z BMW M3 nebo M-kových variant coupé a roadsterů Z3/Z4. Ani nové šestiválce N55 však svým zvukme nezapřou příslušnost k jedné z nejslavnějších šestiválcových dynastií všech dob.

Jaguar AJ126 – F-Type S 

Šestiválce si na rozdíl od čtyřválců nemusejí za každou cenu pomáhat zvukem výfuku, aby jejich projev za něco stál. Leč dobrý výfuk není nikdy na škodu, jak nám ukazuje kompresorem přeplňovaný šestiválec AJ126, kterého jsem vybral co by zástupce současné produkce. Randál, který umí F-Type vytvořit, je významnou součástí jeho DNA a smyslu bytí. Divoké prskání do výfuku možná zní trochu lacině, společně s mohutným zvukem klasického véčka a prděním při rychlém přeřazování a zamykání měniče převodovky ZF však z F-Type činí možná nejcharismatičtější šestiválec na trhu.

Dino V6 – Lancia Stratos, Dino 246 GT 

Svému vidlicovému šestiválci ani autům, která poháněl, sice Enzo Ferrari nedovolil nosit jeho slovutné jméno, ale pojmenoval je v upomínku na svého zesnulého syna. Štíhlé Dino 246 GT bylo jedním z prvních maranellských vozů s motorem uprostřed a dnes patří k tomu nejvíce uznávanému z Ferrariho dílny. Lancia Stratos dovedla stejný recept na rallyové erzety. A aby se motor vyrobil v dostatečném počtu kusů pro homologaci do Formule 2, vznikl jeden z prvních Fiatů, které se dočkaly označení “Ferrari chudých” – překrásné kupé a kabriolet Fiat Dino. 

Mercedes SSK

Řadové šestky bývají synonymem pro uhlazenost a kultivovaný chod. Mohou to ale být i pořádně zlé obludy – zvláště pokud jsou dost staré. A těžko hledat mezi předválečnými auty, bez ohledu na počet jejich válců, zvuk brutálnější a velkolepější než kompresorem přeplňovaný šestiválec pod dlouhou kapotou Mercedesu SSK. To, že sedmilitrová šestka měla výkon 200 až 300 koní a umožnila tak zcela neaerodynamickému SSK dosáhnout rychlosti až 190 km/h a být tak jedním z nejrychlejších aut své doby, to už je jen třešnička na dortu.

Chrysler 265 Hemi

Když se řekne Hemi, nejspíš si vybavíte slavnou sérii osmiválců s polokulovými spalovacími prostory, které byly vrcholem nabídky koncernu Chrysler v 50. a 60. letech, nebo jejich dnešní nástupce (bez kulovitých spalovacích prostor ale s cool jménem). Věděli jste ale, že existovala i šestiválcová Hemi? Vyráběla se v 60. a 70. letech v Austrálii a svým charakterem stála někde na půl cesty mezi brutálními americkými V8 a sofistikovanými řadovými šestkami z Evropy. Chrysler Valiant Charger, který ji měl pod kapotou, byl navíc v té době nejrychlejším australským vozem.

Hudson Twin-H

Pamatujete si na film Auta a úžasného Doca Hudsona, do kterého obtiskl své závodnické zkušenosti neméně úžasný Paul Newman? Nebyli jediní dva úžasní. Třetí hvězdou, která tvořila tuto postavu, byl Hudson Hornet s řadovým šestiválcem Twin-H, který byl na začátku 50. let hvězdou NASCAR. A podobně jako australská Hemi zněl tak trochu jako velký osmiválec, aby pod plným plynem přešel do charakteristického vrčení řadové šestky…

Toyota 2JZ-GTE – Aristo, Supra Mk.IV

Zbývá poslední motor do patnáctky. Mám tu přichystané odkazy na dalších více než deset videí, ale musí nastat nekompromisní prořez, jinak byste se konce článku nedočkali snad nikdy. Rozhoduji se mezi dvěma turbomotry z Asie a černého petra nakonec dostává úchvatné RB26 od Nissanu. Jednotka 2JZ-GTE je sice už nechutně profláklá napříč všemi komunitami automobilových nadšenců, leč její projev zkrátka stojí za to a kdyby tady nebyla, možná bych to nepřežil. :-)  Řadový šestiválec přeplňovaný dvěma sekvenčně zapojenými trubodmychadly se proslavil především svou vhodností k extrémnímu tuningu. Kousky s výkonem přes tisíc koní nejsou ničím výjimečným. Vlastně najít sériový motor 2JZ-GTE bude nejspíš složitější, než hledat jednotku upravenou nad 500 koní. Proto i typický zvuk, který máme se Suprou spojen, se značně liší od továrního nastavení. Všechny ty hulákající výfuky, pšoukající blow-off ventily a artilerie v podobě ALS trochu zastiňují teskné vytí šestiválce. Jenže bez nich už si zvuk Supry pomalu nikdo nedokáže představit.

A nezapomeňtě, pokud jsme nějaký motor trestuhodně pominuli, připomeňte nám to v komentářích.