načítám data...

10 let, 234 aut, 397 článků...

06. března 2020, 23:14 73 komentářů Vavris

...všechno jednou končí. A ne, nebude to dojemné.

zobrazit celou galeriiVavris Vavrisovic: 10 let, 234 aut, 397 článků...

Lámal jsem si hlavu, jak to udělat. Nechtěl jsem, aby to bylo narcistické a zavalené horou dementního patosu. Přesto jsem si říkal, že by se přece jen hodilo nějaký sloupek sepsat. Vždyť jsem tady strávil skoro třetinu svého života a to je, teď když jsem to takhle napsal na virtuální papír, vlastně dosti děsivé zjištění. O co, že jde? Někteří už jste to možná zaznamenali v pár komentářích pod články, ale oficiálně to nikde oznámeno nebylo… V září 2019 jsem napsal svůj poslední canc, oznámil redakci, že být součástí Autíčkáře už mě nějak netěsí, a končím.

Proč to? I ten nejlepší steak se po čase přežere. Absence motivace se míchala s pocity, že stejně světu nemám co sdělit a hlavně se vytratil jakýsi patriarchální pocit ztotožnění se s celým webem. Jsem už asi dědek a nestíhám tempo doby. Počet možných konfigurací infotainmentu a nastavení ambientního podsvětlení mě nechávají chladným, proti elektromobilitě nic nemám, ale mezi novinkami stejně vyhledávám relikty minulosti, které spalují dinosaury a káží své poselství na silnici skrze zadní kola. A vlastně jsem se přistihl, že až příliš vyznávám konzervativní hodnoty spjaté s minulostí nejen aut, ale i Autíčkáře. Proto jsem usoudil, že bude lepší tu neprogresivní tlamu raději zprovodit z veřejného života a nechat redakci, ať si jde vlastní cestou bez pičovatele uvnitř.

Pod chvilkovou tíhou sentimentu mě nakonec napadla trapná rozlučková obrázková shrnovačka…  …která bude plná ironie, nevyřčených pravd a praní soukromého špinavého prádla…  to aby nebyla tak trapná. Jestli se tedy vůbec o komentovaném fotoalbu dá říci, že trapné není…  Tohle je moje (vlastně více než) desetiletka zabalená do fotek.

Rok 2008 a dva interceptoři, ve kterých jsem prožil raná léta. Po koupi RS2000 jsem měl pocit, že konečně řídím auto a byl schopen s ním jezdit i do 500 metrů vzdáleného místa brigády. Přitom to byl furt Escort…  A já debil…

2.0, 150 koní a instantní pocit sportovnosti. Ambice jet s tím na hobby závod do vrchu byly okamžité. Internetové poznatky o meziplynech a výsledky TÜV testu letních pneumatik, které bral dva-a-dvacetiletý Vavris jako svatý grál, samozřejmě vyústily v tragické časy a nové cestovní Turanzy sjeté do kulata…  Ano, Turanzy – když měly druhé nejlepší hodnocení v TUV testu, tak přece musí být skvělé.. Na cestování jistě byly, škoda, že jsem je tímto způsobem nepoužil.

A pak se to celé posralo. Tohle je tuším rok 2009 a akce v Rožnově, jejíž hlavní část se odehrávala na kopci Dušná. Přijel jsem jako pozitivní mladý muž mající jakousi romantickou a líbeznou představu o něžném světě aut a okresních silnic. Odjížděl jako zdeptaný a zoufale pomalý tatar, jenž zakusil, že každý Valach má vypínací mozek a rally v krvi… či krev v rally, nebo tak něco…  Escortu už se nikdy neřeklo jinak než mrdkostroj a s několika z těch úchylných rožnovských hnojů se bavím dodnes.

Escort musel pryč. Byl prodán novému majiteli, jež se vyznačoval absencí pravé paže… Zkušební jízda byla…  No, vtipná… A pak to vyústilo ve víte co… Na obrázku nahoře již po instalaci coiloveru BC Racing a s nazutýma šlupkama Hankook R-S2

Anniversára byla boží…  Vydržela všechno…  Naučila mě trochu řídit, přinesla domů nějaké pohárky z Miata Cupu…

…naučila mě jezdit bokem…  teda, spíš se občas sklouznout… zrovna na tomto Autíčkář trackday na Czechringu jsem po poledním dešti doklouzal v hodinách asi půl metru od těch betonových pusinek v cílové zatáčce… Ego muselo ukázat tomu nebožákovi, který sedí vedle mě, a chtěl předvést, co Miata umí, jaký jsem borec tupec.

Kluky od Escortů jsem měl pořád rád, ale už to byly jen slepé vývojové větve, co chodí po rukách…  A v serpentinách pod hradem Vikštejn mohli jen závidět, jak ta modrá malá mrcha jezdí bokem…  Dneska má ten vlevo Hondu S2000 (toho času roznesenou na hovna) a ten uprostřed BMW. :D 
On vliv Miaty na mé okolí byl a (stále je) docela mohutný… Do dnešních dní jsem “prodal” odhadem asi 5 cizích Miat a dalších 5 sportovních zadokolek. A nic jsem z toho samozřejmě neměl. Vyplaťte mi provizi hajzli!

…jenže modrá princezna po čase přestávala stačit… Co na tom, že mi Focus RS přišel oproti Mazdě tupý jak tank, když ten pětiválec dokázal převrátit vnitřnosti a ještě u toho vydávat speciální zvuky…

Anebo tohle… K20 vytažený do maxima v uřvaném, žlutém a pekelně návykovém Civicu, ze kterého se za rok stál rallyový speciál…Touha po koních byla nevyhnutelná. Ideálně, aby byly syrové a plechové, jako v tom Civicu…

Jeden z posledních výletů v Miatě v roce 2013 vedl za poznáním tehdejší horké novinky. Skromné výkony GT86 a BRZ jsem v dávných dobách mohutně obhajoval. Ten článek od ranné verze Vavrise byl tak dobrý, že si jej “vypůjčil” jistý plešatý pán s přídomkem novinář a s minimem změn jej otisknul, co by svůj úvodník ve Speedu. Milé, že? On obecně punkový Autíčkář let 2010 – 2013 přinesl do stojaté žumpy české motoristické novinařiny tolik revolučních myšlenek, že přiznaných i nepřiznaných inspirací bylo několik. To vše prosím při průměrné čtenosti článku v nízkých stovkách kliků, nevycválaném slohu, tragickém designu a ¾ redakce bez významnějších zkušeností s auty.

Ale u toho jsem skončit nechtěl. Za volantem BRZ jsem poznal, že jsem se v teorii nekonečného stáda moc netrefil, těch 200 koní v něm působilo pocitově podmotorovaněji než 140 v mojí Miatě. Na druhou stranu to bylo první auto, do kterého jsem sednul a hned první zatáčku vymetl smykem…  …za vyděšeného výrazu páně Chamilly, který tenkrát psal už ani nevím pro koho, bál se, že mu to rozbiju a bude to na něho. :D

Je čas trochu vychladnout. Jezdit v tom za světla bylo za trest. Pohoršovalo by to i nedostudovaného zedníka co na Boží hod obědvá gothaj… a vlastně se trochu divím, že jsem za tuhle na hovna zrezlou 320i dal 25 tyček…  pravda, spíš 15, protože k ní byly motorsport kola, které šly obratem za 10 pryč.. Ale to auto tak krásně lovilo sníh…  Ježiši, na přelomu let 2012 a 2013 to byla boží zima. Prodána byla dvojici Romů (kterým po cestě domu kupodivu neshořelo přední kolo od přiseklého brzdového pístku) a nebohá 320i v následujících 12 měsících stihla vystřídat ještě 4 majitele a stát se účastíkem trestného činu.

Baworský příběh musel mít pokračování. Na rozdíl od té ohyzdné gypsy love oděné z části do Montany a s rakovinou v poslendím stádiu, se s tímhle za světla jezdilo jedna báseň. Vlastně byla červená 328i tak super, až jsem si ji sám sobě trochu záviděl…  A mimochodem, v tomhle autě mě bavilo jezdit na spotřebu. Úspornost M52B28 jsem dodnes nepochopil. A po necelém roce vlastnictví jsem měl dlouhodobou spotřebu 8,3… Úplný úchyl. Nevite někdo, proč jsem ji prodal?

…jo vlastně… proto…  Z3 Coupé byla učebnicový příklad, jak se při nákupu posrat z auta… Přijelo to, na oči spadly klapky a musel jsem to mít. Auto po starém pánovi, inženýrovi, ježděné jen do kostela… Ideální kup? Hovno, bestie vyjetá! Dopřál jsem ji investice za desítky tisíc a po roce naznal, že to asi nebude pravé auto na hooning – tíhu mého drcení nedokázala ani náznakem zvládat s grácií Miaty… Škoda, že za další rok už se Z3 Coupe prodávala klidně o 100 tisíc dráž :D

Na druhou stranu, když jsem se potkal s 370Z, zjistil jsem, že i ta teniska je furt lepší, než ten podivný odulý samuraj, kterému jsem vůbec nepřišel na chuť (narozdíl od jeho předchůdce).

Ještě tu nebyla Alfa! Musí tu být Alfa. A jediná pravá Alfa je taková, která hrabe zadními. GTV6 miluju! Je to syrová esence minulosti se vším dobrým, co k tomu patří. Možná právě kvůli ní se mi všechny předokolkové Alfy z 90. a nultých let nějak zajídají. Andy, kdy si ji můžu zase půjčit? Škoda, že už to stojí 20k€ a ne polovinu, jako za mých mladých let…

Nejojetější auto, které jsem kdy vlastnil, byl tmavě modrý Saab 9-3 2.0i poháněný LPG. Jeho béžový velur byl však i po 320 tisících kilometrech voňavý a jako nový. Taky to bylo asi to nejnudnější auto, které jsem kdy měl. Během 10 minutové cesty do práce jsem pravidelně zmíral na sešlost věkem. Což s příchodem malého Vavrise, který si všechen volný čas ukořistil pro sebe a zpřeházel všechny pořádky, vedlo ke vzniku psychické poruchy, která se projevila postupným pořízením 3 dalších Miat. Takže za to může Saab, kdybyste to nevěděli…  Ach bože…

Ale teď je třeba se přiznat k jedné guilty pleasure. Baví mě dvojkové i trojkové dieselové Octávky. Vlastně s nimi nemám žádný problém. A vždycky, když se doma objevil dvoulitrový turbodiesel s manuálem, bavilo mě v tom jezdit. Drncá to. Což je ale první i poslední věc, která mi na tom autě vadí. A lovit apexy na těch balonových patnáctkách terorizovaných příděly koruťáku od silného dieselu, je prostě boží :D Mám se upálit? Change my mind.

Za to fleetový Superb je mrdka. Tedy není, ale…  mám s ním asi osobní problém…  Hejt s kopou osobní zášti svého času málem shodil server, ze mě udělal lokální celebritu, která stála za komentáře i mistru techniky Vaculíkovi, a je možná doteď tím nejčtenějším článkem na Autíčkáři. Nad chválou kombíku s 1.6 TDI, která tu vyšla nedávno, jsem se jen hořce pousmál :-) Raději 2.0 TSI na adaptivním podvozku prosím…

A když už jsme u těch fleetových koňů, tak tenhle je rozhodně ten nejlepší ze všech. Miluju čtyřkové Mondeo. Velké, pohodlné, s fantastickým podvozkem, rychlým řízením a kopou dynamického talentu. Ta oranžová digitální hra vydávající se za palubní počítač, na kterou jsem si nikdy nezvykl, je podružný detail. Nemůžou ho začít znovu vyrábět? Měl jsem ho nejrači ze všech…

…a nyní jedno těžební téma…  Při pokusech přimět Golf R driftovat jsem před lety mimoděk zjistil, že by jej šlo dobře využít jako kombajn pro dobývání štěrku – zaměřte se na vnitřek disku :-) Ač se to nezdá, neutrpěl újmu. Silničáři holt nadělili moc posypu :-)

A tohle byla strašná prdel. Při svém prvním a doposud jediném pořádnějším offroadění jsem zjistil 3 věci. 1. Fakt mi to nejde. 2. Míra strukturální pevnosti tohoto Samuraje v některých pasážích nosníku odpovídala pevnosti naslimpané bahenní krusty. 3. Nenajíždějte na pařezy ve 20° srázu, a už vůbec se na nich nepokoušejte zatáčet. (za tohle jsem byl pobledlým majitelem vyhozen z poza volantu, což se mi za mou řidičskou kariéru nikdy nestalo :D )

Ještě nikdy se mi nepodařilo doopravdy nabourat. Jen dvakrát jsem byl nabourán, pokaždé v pozici pasažéra. Fotku Alfy 147 GTA, které na Czechringu došly brzdy a trkla do Golfu VR6, bohužel nemám. Ale tady tohle bylo hustější. V BMW 328i pěkně smykem do oranice asi ve 110… Nekontrolovaný průlet protisměrem se na frekventované I/11 naštěstí odehrál zrovna, když tam bylo volno. 3 ze 4 kol opustila zavěšení a nakonec jsme zůstali hlavama dole. Po dotazu: “Jsi OK?” jsem zanechal majitele i s jeho zničeným bavorským neštěstím v přikopě, nasedl do jednoho z vozů zastavujících čumilů a nechal se odvézt do Bruntálu,  jako by se nechumelilo, protože tam na mě čekala Prelude nachystaná k přepisu. Učiněný altruista. Nechcete mě za kamaráda?

Prelude byla auto na hovno. Ani sporťák, ani cesťák. Ani hezká, ani škaredá. Ani pohodlná, ani sportovní. Žrala. Na palubní desce měla dvě ohavné díry po dodělávaném handsfree. Ale zpětně si uvědomuju, jak jsem ji měl vlastně rád. Vždycky jsem se za ní ohlédl. H22A5 měl říz a produkoval ten pravý mechanický rykot starého VTECu. A hra stínů a světel mi vždycky připomněla, jak krásný a elegantní profil Prelude měla.

A takhle bídně zdechla…  Já ji prodával s plnou servisní historií, prakticky bez koroze a ve velice zachovalém stavu… Teď její trosky pravděpodobně stojí rozebrané někde v Praze…

A teď trochu sebemrskačství. Tohle je Miata NA 1.8 z Krakowa. Večerní auto nachystané pro hejla… Ještě navíc chcalo… No ale nekup to za 55 tyček… Až doma za denního světla jsem začal nalézat poklady. Díra v zadním blatníku zadělaná kartonem, ok… Že černá není ve skutečnosti černá, ale jen vícebarevná zatřenina, ok…  Ale když nosníky pod podlahou nedaly šroubovákový test v délce několika desítek cm, propadl jsem depresi. A obratem to prodal na náhradní díly. A teď všichni řekněte – ty jsi ale debiiiiil!  Vždyť jsi to mohl tak nádherně zhoonovat a pak prodat beze ztráty po dílech!! I když bourat v tom bych asi vážně nechtěl.

This baby need charger. Supercharger! Zhruba 175 koní ze starší verze eatonova kompresoru M45 je přesně taková porce koní, kterou si Miata zaslouží… A já neodolal…  Pacient.

Vedlejším projevem bylo, krom značně zlepšené dynamiky, že Miata vypadala často takhle! Což me po 3 letech a pouhých 12 tisících společných kilometrech přestalo bavit..  spolu s kroucením měkké kastle NA/NB a mizerným místem pro nohy pod volantem (i přes vykuchání polstru ze sedadel)… Přesto uměla být tahle stříbrná NBFL v reálném světě moc rychlá. A v kombinaci kotoučů DBA s deskami Hawk HP+ a dobrých pneumatik uměla brzdit tak, že na to se slzou v oku vzpomínám dodnes. Snad jen McLaren MP4 dokázal brzdit podobně intenzivně, jako tahle stříbrná Miata. Nebo si to moc idealizuju?

Tenhle pohled do garáže každopádně patřil mezi mé velmi oblíbené… 

A nikdo mi nevymluví, že NB položené o pár centimetrů dolů a na správných kolech, je vyloženě krásné auto :D

Pojďme na chvilku mezi testovací auta. Vzhledem ke své geografické poloze jsem jich za dobu, po kterou jsou Autíčkáři propůjčována, mnoho nenastřádal. První byla bílá 308 GT. A teď už to říct můžu – odřel jsem ji kolo. Bylo to úplně poprvé, co jsem kdy na nějakém autě odřel kolo. V první okamžik mi z toho málem vyskočil trus z řiti. Po zastavení a zhodnocení, že po 18 tisících kilometrech jsem již několikátý mamlas v pořadí, kterému se něco takového povedlo a nový zářez zřejmě ani nikdo neodhalí, jsem tento fakt takticky zamlčel. Takže, odřel jsem kolo na Peugeotu… Přiznávám se…

…a Peugeoty mi nějak zůstaly. U toho druhého jsem zjistil dva překvapivé poznatky. Že můžete natřít auto něčím, co vypadá jen o chlup líp než Montana a nechat si za to připlácet, a že středový tlumič 208 GTI má na svědomí nějaký hluchoněmý pologramotný debil, protože mi po cestě z Prahy tekla krev z uší a v duchu jsem si říkal, že teror měl postihnout úplně jinou destinaci než byla redakce Charlie Hebdo.

A tohle byl nejlepší testovací týden. Vyloženě za odměnu. BMW 340i M-performance s mechanicky stavitelným podvozkem, samosvorem a na malých kolech. Nikdy jsem neřídil lepší BMW řady 3 a vracet to auto se mi vážně nechtělo. Dodnes jsem nezkusil nic lepšího, s čím bych chtěl trávit každý den.

Navíc to umělo jezdit za 8, když člověk nedivočil… Místy morálně neslušný přesun Ostrava – Vysoké Mýto pak pouze lehce překonal hranici 10 litrů. 330Ci E46 vedle toho působila jako pomalý a rozkolébaný krám. 

Jenže většina testovaček je zcela zapomenutlených. Třeba o Nissanu Juke si pamatuju jen to, jak nepatřičně moc mu zabírala ruční brzda… Docela se to v zimě hodilo :-)

Na Mazdu CX-3 s dvoulitrem G120 v kombinaci s automatickou převodovkou bych pak nejraději zapomněl úplně. Byla to snad nejhorší konfigurace daného modelu. Teda, líbila se kočce… A test jsem pak vlastně nechal “napsat” manželce. Sám bych to auto musel strašně zhejtit :-X

Tohle se pak ke mě dostalo stylem. “ Budu 14. v Praze nechávat Miatu na instalaci dvojklapky, nemáme na ten termín volné nějaké auto, kterým bych se dostal domů?” God damn it! Proklínal jsem se, protože servis Miaty se do konce zápůjčkového týdne nestihl a já musel zpět do Prahy schválně jen kvůli tomu, abych tu věc vrátil. Průměrná spotřeba na mé oblíbené trase I/11 překonala 340i, přičemž rychlostní průměr byl nižší. 1.0 T-GDI v praxi aneb jak se rozhodně nemá testovat “stylový mestský crossover”. :D

Opačným případem byl Civic 1.6 D-TEC, který se mi trefil do týdne, kdy jsem služebkami křižoval republiku. Žral jsem rychlostní průměr, který tohle auto zvládalo za nějakých 5,5 litru na sto. A až na ten design byl Civic obecně autem, kterému jsem stěží mohl něco vytknout. Mimochodem, naložil jsem do něho asi 500 kilo ocelových obrobků :-X Což fakt nemá znamenat, že patřím k těm případům, kteří se k novinářským autům chovají jako hovada.

Jsou auta, která vám převrátí vidění světa. O Hyundai i30N už se toho napsalo tolik, že nemá smysl vše opakovat. Kdybych měl nyní 800 tisíc a měl si vybrat nové auto na běžné ježdění, jdu k Hyundai. A je mi jedno, že to má ponurý interiér a u mnoha lidí vyvolává negativní auru korejské plečky a maloměstského vředa.

eNko udivovalo variabilitou i šíří svých schopností. A ze všech testovaček vůbec nejvíc působilo na mé okolí. Svezl jsem 5 lidí, 5 z nich bylo z hjondé úplně vyndaných.

Jestliže eNko bych si koupil jako nové, tak u Stingera čekám, až bude ojetý. Za takových 5 let by mohla být 3.3 V6 naprosto luxusně jezdící záležitostí s krásným interiérem za pár peněz. Snad to půjde uservisovat. Nicméně, Stinger byl po 340i druhým autem, které se mi opravdu nechtělo vracet. A taky to je asi nejdelší kus vysokopevnostní oceli, který jsem na své oblíbené minitouge se šířkou silnice pro zakrslou Miatu poslal na brzdách do zatáčky na štorc…  olizovalo to krajnici a bylo to úchvatně nevhodné :D

Předloni v létě se mi do pazourů dostalo BRZ a byl to ten nejintenzivnější testovací týden. Toyobaru totiž testoval každý, kdo má do prdele díru a o tom autě už bylo napsáno všechno. Docela bych se vsadil, že v Česku vyšlo více testů, než kolik se prodalo aut. A já nechtěl být další v řadě…  Takže jsem si naplánoval bitvu BRZ proti všem a rande se čtyřmi konkurenty. Památkou byl, krom spousty zážitků, i můj první bokovací fotoshoot. Tu zatáčku jsem fotografovi najížděl 3x. 2x to byl krásný plynulý bok plynule mizející s postupující rovinkou. Potřetí jsem to kvůli fotkám chtěl podržet co nejdýl, samozřejmě to přehnal a na výjezdu to musel kostrbatě rovnat, protože mě to koplo jak pravou lamu. Hádejte, z kterého průjezdu jsou nejhezčí fotky? :D

Rande s děsivě nakoňovaným Mini JCW na semislickách bylo malebné. Moment, kdy jsme si s majitelem, se kterým jsme se do té doby znali jen chabě přes FB, vyměnili auta a odjeli nám dobře známý úsek ve zcela bestiálním tempu, zpětně hodnotím jako svůj nejnezodpovědnější moment v rámci celé své “kariéry” automobilového pisálka :-)

Setkání s Civicem naopak bylo dá se říci poklidné. Hlavně mi však naplno ukázalo, jak může člověka ovlivnit zkušenost s více či méně upravenými auty. Čekal jsem peklo a ona to je v sérii vlastně docela tichá a obyčejná předokolka… Ale stejně dal po 16 letech a 170 tisících BRzu na prdel.

No a pak to skončilo Lotusem. Klasická zabijačka. Sednete do rachotící, kňučící věci, která má 900 kilo a 240 koní. V podbězích to má R888, které prskají kamínky do podlahy. Okolní cesty neznáte. Jsou úzké a zatáky jsou skoro všechny slepé. Nechcete to rozbít. Takže tuto skvělou příležitost řídit lehkonohou zběsilost prostě projebete a veškeré hmatatelné dojmy se rozpliznou v jakési omáčce strachu, neznáma a nedostatku klidu. Předjela by mě i Fabia…  Takové škody…

Sice jsem to tu už párkrát nakousnul, ale pojďme se pořádně ponořit do speciální kapitoly, kterou jsou čtenářská auta… Často nevíte, do čeho jdete, s kým se setkáte, co vám majitel dovolí… Co si můžete dovolit vy… Je to celá studnice příběhů… Tenhle Boxster jsem měl na celý víkend, protože nebyl tak úplně čtenářským autem. A bylo to boží…  Vyjící sání za ušima miluju! A chci ho tady mít prostě jen proto, že to byl skvělý víkend.

To, co fakt nechcete zažít v půjčeném autě je ostuda. V Catu Roadsport 175 SV to byla jedna nekončící ostuda. Příliš jsem si nerozuměl s pekelně tuhou a ostře zabírající spojkou – při rozjezdech jsem poskakoval jak králík, kterému utíká králičice. Spousta nepřesností na silničkách kolem Karlštejna taky nezvedla můj street cred. Cat byl naštěstí od kamaráda Michala, před kterým jsem se nemusel stydět tolik, jako by to byl někdo cizí (kdyby byl, asi už nikdy nesednu do cizího auta jako “novinář”). Nicméně, těch cca 50 kilometrů v Catu bylo dobrých akorát k tomu, abych měl chuť roztrhat řidičák a jít se někam utopit. Což mě přivádí k myšlence, jestli bych se na ty auta pod 900 kilo neměl vysrat… Fakt mi to v nich nejde.

Tohle MG možná znáte z blogů a pro mě to je auto, ke kterému jsem byl možná nejvíc nespravedlivý. Zažil jsem jej v deštivý den, jeho stav navíc tehdy nebyl zcela dokonalý. A krom návykového motoru jsem v promáčeném podzimním čase nenalezl mnoho dalších důvodů, pro by se mi MG mělo líbit. Takže jsem zhejtil zpracování a vskutku příšernou převodovku, za což jsem si na Rover clubu vysloužil pozici negativní celebrity a největšího debila pod Sluncem, který píše o autech. :-) 

S Focusem ST to bylo celkově zajímavé. Během jednoho týdne se mi poštěstilo okusit rovnou 3 exempláře. A ani jeden ve mě nezanechal tak silný dojem, jaký by si vzhledem ke své reputaci zasloužil. Spíš než famózní podvozek jsem si zapamatoval syndrom těžkého předku. A víte co? Mi STéčkové Fordy tak nějak obecně moc nevoní. Všeobecné chvále navzdory. Což znamená co? No přece, že hodnotit něco objektivně na základě osobního úsudku prostě nejde! Proto, nevěřte novinářům! Všechno, co nepatří mezi měřitelná či objektivně zhodnotitelná fakta může být lež! Věřte jen těm, se kterými se shodujete v názorech na konkrétní auta. A i u těch si nechte místo na směrodatnou odchylku, protože jsme prostě každý trochu jinak trefený.

Aneb – líbí se vám holky s malýma nebo velkýma prsama? A dá se o některých říci, že jsou lepší nebo horší?

Když řídíte cizí auto, většinou vám v hlavě rezonuje otázka “Jak moc mu to můžu drtit?”. Občas je vyloženě osvobouzjící, když to nemusíte drtit vůbec. Jako třeba u téhle Vette čtvrté generace. Ke slušnému článku totiž zcela stačil lehce svižný cruising, který poskytl naprosto dostatečné množství dojmů…

…v téhle novější generaci to bylo přesně naopak. Ještěže mi ji Petr nedal bez dozoru, protože by to skončilo nějakým šíleným okreskovým terorem nebo harakiri. Tahle lehce poladěná Cépětka byla svým majitelem – okruhovým harcovníkem a instruktorem sportovní jízdy – nastavená tak skvěle, že i přes monumentální šířku, vzpurné ovládací prvky a nemalý výkon, vzbuzovala zdánlivě nevyčerpatelné množství důvěry a přímo žadonila, ať z ní člověk vyjezdí duši a zkusí, co všechno v ní je…  a pak ji někde nedopatřením otře o svodidla… nebo o les…

Ideální k projížďkám jsou auta kamarádů, kteří se za to nebojí vzít. Třeba auta od Jagyho…  Prostě s tím vymetete několik zatáček bokem a na sedadle spolujezdce se nikdo nekřižuje ani neztrácí barvu pleti… Na fotce je samořejmě Jagoš – logicky jsme se nemohli fotit, když jsme byli oba uvnitř

…také v Cliu Ragnotti to bylo asi morálně tak akorát na hraně, a valašské trojky byly krájeny v rychlostech převyšujících dálniční limit… Ano, jsem nezodpovědné hovado! Jsem morálně pokleslý. Ale přísahám, že nedošlo k ohrožení žádné matky s dítětem a dokonce ani k pohoršení jakéhokoli účastníka provozu…  Sýkorky nám pěly na cestu. Fakt.

Ne vždy to je růžové. Tohle je Astra OPC. V původní vzácné atmosférické variantě. Informace od majitele s nabídkou na svezení zněla zhruba jako: “Visuálně to je horší, ale technicky super”, a já se na to docela těšil. Nakonec jsem musel místo dojmů “Za volantem” vytvořit článek do sekce “Hrdinové za babku”, protože jinak bych musel napsat leda krátkou úvahu na téma: “Co bych asi mohl o té dojeté mrdce napsat?”.

Kupodivu to ale funguje i naopak. Majitel Erik se o stavu své tyrkysové C70 nevyjadřoval zrovna lichotivě. Nevím, zda přeháněl, nebo Volvo umí vážně fungovat i na vyteklých tumičích, ale bylo to strašně fajn odpoledne, po kterém jsem začal v inzercích hledat cé sedmdesátky. Dekapitované Volvo s karoserií, na jejiž tuhost si v dobových testech stěžoval snad každý novinář, se mi moc líbilo a patří mezi auta, která mě nejvíce překvapila. Přestože jej poháněl kupředu nejslabší přeplňovaný dvoulitr.

Mini bylo boží, ale u něj bych načal hejt na vnější okolnosti, které nemáte moc šancí ovlivnit. Když se o víkendu Ostraváci rozhodnou vzít Beskydy útokem, můžete se posrat a stejně vám nezbyde nic jiného, než jet poslušně v štrůdlu okolního provozu, bez šance za to pořádně vzít.

Zetko je moc charakterní věc. Ještěže jsem řídil více kusů, protože v tomhle stříbrném jsem pro změnu “dojel” na mizerné bezpohlavní cesty, které místo bydliště majitele obklopovaly ze všech stran. A z nudné meziměstské spojky moc dojmů nevytlučete, ani kdybyste si z prdele tahali mluvící čivavy.

Dostáváme se k pochvalám. Psát dojmy z aut, která jsou maximálně zachovalá a technicky bezchybná, je radost. V mém případě jich naštěstí byla většina. U Jaguaru X-Type bych to ale rozhodně nečekal. S majitelem Jirkou jsme nakonec projížďku protáhli mnohem dál, než bylo původně zamýšleno.

Zvláštní kategorií je majitel puntičkář. Radimova Calibra byla krásná. Měla příběh, kopu doprovodných materiálů kolem, péči o detail hraničící s posedlostí. Přestože Calibra rozhodně není vozidlem, které by mě budilo ze spaní, psalo se o ní, díky všemu kolem a přístupu majitele, úplně samo.

Tohle je příběh z řad neuvěřitelných. Celé to probíhalo asi takhle: “Dobrý den, díky že jste přijel na Kafe a káry, ten Mac je vážně skvělý kus placky. Nedáváte náhodou předváděcí jízdy? :-)” “Tak mi dejte číslo, já se vám zusím někdy ozvat a třeba se domluvíme.

A pak se onen neznámý muž skutečně ozve, ve smluvený čas čekáte na smluveném místě na McLaren, po pozdravu a pár uvítacích větách se pomalu chystáte vykročit ke dveřím spolujezdce, když tu náhle vám v rukách skončí klíče se slovy “A vymyslel jsi, kterou cestou to chceš projet?” Doteď moc nerozumím, jak někdo může svěřit supersport za několik milionů člověku, kterého prakticky nezná, ale ještě jednou moc díky!

Během těch 10 let na Autíčkáři by se našlo mnoho nevšedních a vzrušujících okamžiků. Ale pouze jediná situace mě dojala. Když se vám podaří nahnat na jedno místo dvě úžasná sportovní GT z dob vaší puberty, je to dechberoucí moment. Možná to bude znít divně, ale cítil jsem se trochu jako ti tatíci z videí na youtube, kterým někdo na narozeniny koupil auto jejich dávných přání. Strašně silný zážitek a den, po kterém jsem večer při vstřebávání vzpomínek cítil nefalšované štěstí.

Ach bože, ubulená romantická komedie. Kam jsem se to dostal? Je nejvyšší čas na návrat k suchým konstatováním a sarkasmu. Na tu modrou mrdku strašně rád vzpomínám. Sice se srala dnem i nocí, ale dodnes lituji, že jsem ji prodal a neodhodlal se do ní napustit destitisíce. Saxo VTS je pro mě ta nejradostnější předokolka ze všech.

Mé rozhodnutí ale bylo správné. Saxanu si ode mě sice odvezl mladý nevybouřený kořen, který ji téměř okamžitě zbořil, takže to vypadalo, že Citroena čeká ještě více tristní osud než Preludu, ale nakonec se dostalo k člověku, který jej zrenovoval do úchvatné podoby.

Takhle bych to rozhodně nesved…

Saxo se sralo dnem i nocí a Corsa OPC mě pro změnu srala dnem i nocí jen svou podstatou. Nenáviděli jste někdy své auto? Já ano. Nemá to objektivní důvody, OPC mi prostě nesedlo. A to do té míry, že jsem mu ani nepořídil letní gumy, a nebyl ochotný investovat skoro do ničeho. Jen jsem chtěl, ať už je konečně pryč! Na parkovišti nenstával obvyklý rituál “otoč se za svým autem”, protože bych se musel poblít. Přitom to vlastně nebylo vůbec špatné auto…

Dva stříbrné roadstery a dva černé hot hatche. Upřímně řečeno, na tuhle sebranku, kterou jsem jednu zimu stájil ve stodole, se nedívá úplně špatně, co? Corsa toho času bez nárazníku, protože mě nějaký dobrák sejmul na parkovišti a ujel.

Minulý rok jsem se poprvé odhodlal koupit si maringotku…  A provádět s ní tohle je až nečekaně uspokojující, přestože má skoro 2 tuny a vzadu prostý open diff.

Jenže pak se potkáte s kamarádem, který si shodou okolností pořídil stejně starý pekáč, jen vyrobený v jiném německém městě a nezbyde vám než konstatovat, že instalatérův luxus je jako označení vlastně zcela oprávněné.

Taková typická momentka ze života…
Já: Ten Speedster v Áčkách za 270…  měl bych se zadlužit a nasáto ho, co? Ale nebude to za tu cenu mrd?
Chamilla nebo který kentaur: Už nemusíš, koupil si to kamarád a je úplně super.
Také já: Dopičiiiiiiii… 

Otázka pro chytré děti. Šli jsme na motokáry na sníh. Co je na fotce špatně?

A tím bych asi mohl skončit. Miatí nemoc trvá. Bílá NCFL mi po roce a půl stále dělá více radosti, než bych kdy čekal…

Dokonce uz se choroba přenesla i na kolegu v práci…

Takže teď už vstříc budoucím zítřkům a protože jsem zasraný ješitný egoista, který se strašně rád veřejně prezentuje, neměl bych strach, že se tu čas od času objeví nějaký blog…

 

PS1: To nejlepší, co se mi během těch 10 let povedlo, asi budou ostravské kafe & káry. Dolní oblast Vítkovic se sice loni kvůli nárůstu rozsahu akce trochu ošívala, ale musím to hecnout znovu. Ostravská K&K jsou totiž mimořádné.

PS2: Mějte rádi Supru! Zaslouží si to! Možná je drahá a klidně si říkejte, že to není Toyota, ale doprdele, je to šestiválcová zadokolka. Kolik jich dneska máme?


Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

krab
06. března 2020, 23:58
8

Co napsat... Tvoje články mě sem asi tenkrát někdy v roce 2015/6 nebo kdy asi přivedly. Buď jsme starý anebo je něco blbě anebo já nevim... Prostě na Autíčkář classic do blogu. A proč ne!

Každopádně po přečtení si teď utírám dojatou slzu (pičovole) a říkám si že jsem debil, že jsem se nepřekonal a nevypravil se za váma tam na dálnej východ s poršákem setkat se se Skipperem a tím druhým bláznem s Maserati. Ale my to zopákneme teď někdy v tom dubnu. A přijede i ta Corvette. Už se moc těším.

A ty tvoje kafé a káry v Ostravě fakt pecka ... to se tady v Praze prostě zatím vůbec nepovedlo. Přitom káry by tu byly ....

reagovat
Fa
Fandatik
07. března 2020, 00:46
2

Myslím, že "Díky moc, za skvělé články, glosy, postřehy a fotky" bude muset stačit. Vždy jsem se skvěle bavil.

reagovat
Nezn.uživatel
Nezn.uživatel
07. března 2020, 08:46
11

Je to drzý, je to hrubý, ale četlo se to jedním dechem. Je to ten starej Autíčkář, jak jsem ho měl nejradši. Z dnešních autorů mám rád Kubajze, ale na rovinu přiznávám, že s odchodem Matěje a tebe pro mně Autíčkář, tak jak jsem ho měl kdysi rád, skončil, i když jsem s vámi často nesouhlasil a hádal se v diskuzích. A proto tu dneska trávím minimum času. Už to není ono.
Nevím, proč pražské K&K dlouhodobě nefungují. Auta i lidi by byli, ale místo a hlavně organizace váznou. Je pravda, že loni jsem nebyl ani jednou a asi tenhle trend měnit nebudu. Ty ostravské vypadaly úžasně. Hromada fakt zajímavých aut a k tomu atmosféra industriálního prostředí. To nemá chybu. Byl jsem kdysi v Detroitu. Ostrava je v těch průmyslových částech až neuvěřitelně podobná právě Motor City, Mekce amerického automobilismu. Možná proto se mi to spojení aut a toho místa tolik líbí, až jsem si říkal, že bych snad někdy na ty K&K radši vyrazil tam, než do Prahy.
Každopádně díky za tvoje články. Byly fakt super. Četly se samy. :-)

reagovat
saage
07. března 2020, 09:29
1

Zrovna vcera jsme na tebe s Krabem vzpomneli, ze sem uz moc nechodi stara banda. :-( Clanky o SUV a dodavkach, jako stezejni napln autickare snad uz ani nebudu komentovat.. Kafe&kary jsou v Praze nevyuzita prilezitost. Bohuzel to tak je. Ostravsky vypadali podle fotek neuveritelne.
Skoda, ze Vavrise to uz sralo natolik, ze sel o dum dal.
Nastesti jsou tu blogy, kde nepanuje zadna cenzura, a nasrany pisalek se muze vyzpovidat. :-) Uvidime se letos na Miatacapu. ;-)

Vavris Vavrisovic
07. března 2020, 09:58
2

Tak se zase uklidníme. Opravdu mi přijde nemístné byť jen myslet na nějakou cenzuru. Každý z autorů si pořád píše o čem chce. Můj odchod je čistě osobní záležitost.

Co se týče K&K, je to jistě dílem toho, že v Praze je podobných akcí příliš = lidé jsou nasyceni. Navíc v Praze loni byly alespoň nějaké, v Ostravě jsem to musel kvůli zpoplatnění odpískat. :(

Jinak samozřejmě děkuji všem za hezkou zpětnou vazbu. Je super vědět, že to někoho vážně bavilo :-)

krab
07. března 2020, 10:19
0

Teď si ještě tak říkám, jak jsi to vůbec spočítal... ty auta a články :-D Já bych skutečně nevěděl...

Ale hezký ty odkazy na starý články, teď jsem si otevřel ten (jak píšeš "čórnutý" do Speedu) a legrační ty komentáře tam. Samozřejmě jsem tam taky cosi zanechal a legrační to přečíst po letech. Cosi jako, že toyobaru má sice blbej motor, ale že si ho stejně jednou asi pořídím :-D A pak cosi, že se mi líbí tehdy novinka, Fiat 124 Spider :-D Takže koukám tak schizofrenní furt nejsem...

Pražský Kafé a Káry nevím, pár jich bylo fajn, byl jsem asi 2x tak nevím jak ten zbytek. Existuje ještě Classic drive, tam jsem byl taky 2x všeho všudy a to je řekl bych osazenstvem o trochu zajímavější, ale ty Ostravský Kafé byly jistě zajímavější. I když zase mě se líbí ten Classic, protože ti to tak nějak předurčuje, kdo přijede a že to budou auta co máme všichni rádi. I když jak říkáš na konci toho blogu - lidi nenadávejte na věci jako Toyota Supra, buďte rádi, že to máme! S tím plně souhlasím.

Nezn.uživatel
Nezn.uživatel
07. března 2020, 10:53
4

Vavris: Tak tvoje a Matějovy věci byly vždycky to nejlepší tady. O tom žádná.
Saage: Ono je to jednoduchý. Svým založením jsem spíš konzervativec jako tady Vavris nebo i ten Krab. Dám přednost exotickým a svým způsobem praštěným autům, na který se dá koukat a mít z toho pohledu na ně radost, před nějakýma infotainmentama, který jsou stejně k hovnu a každej to použije jen jednou na vyzkoušení, když si to koupí nový, nebo bambilionem koní, když je to pak celý zabalený do psího žrádla jménem BMW Xněco nebo i30N. To fakt nejsou věci, ze kterých by mi pulzovalo srdce a můžou být reálně sebelepší.
SUV mám rád, taky ho mám, ale číst si o nich fakt nepotřebuju. Je to pro mně odpočinková kára a stěhovák, ale pro můj naturel je to málo a adrenalín zvednout nemůže. A vlastně ani nemá.
Dodávky mám spojený s inteligentama typu Česká Pošta a spol., kteří mi v 11 dopoledne vítězoslavně zavolají na mobil, že stojí s balíkem před domem, ať si pro něj jdu. Jaký to překvapení, že jsem v práci, že? Nevidím důvod, proč o nich číst.
Krab sice občas napíše o zajímavých autech, ale vyznává úplně jinej přístup, než já, takže tam se těžko můžeme shodnout. Za to ho ale nemůžu kritizovat. Každej to máme prostě jinak. Ale díky Bohu za to, že o těch exotech píše. Jinak by tu toho moc zajímavýho nebylo. Co mně ale vytáčí do běla, to jsou ty jeho elitářský kecy o tom, že za tolik a tolik nejde koupit zajímavý auto nebo že tady a tamhle bude stát první servis jen pár desítek tisíc. Kde žije proboha? Bylo by fajn vrátit se zpátky mezi normální lidi a přečíst si na netu, jakej je průměrnej plat v týhle zemi. Já mám teď Vette v servisu, dělá se tam "pár" věcí a stát mně to bude minimálně 100 tisíc. Můj plat nepatří mezi ty průměrný a přesto se mi teda kurevsky protáčí panenky a polykám na prázdno, když to vidím.
Už dávno mi není 20 a můj život už není tak bezstarostnej jako kdysi. Povinností a zodpovědnosti za těch dalších 20 let nějak přibylo spíš geometrickou řadou. Volnýho času je minimum a já nevidím důvod, proč bych to málo měl zabít čtením něčeho, co mně nezajímá. Takže než abych si tady četl o Škodovkách, který navíc znám z práce jako svý boty, tak radši kouknu jinam. V poslední době celkem ujíždím na různých road tripech v zajímavých autech na Youtube. To je ostatně to, čemu bych se chtěl věnovat i v tom svým volnu s kamarádama do budoucna.
Nechci, aby to vyznělo jako hejt na současnýho Autíčkáře. To rozhodně ne. Kluci to nějak dělají, v rámci svých možností a svýho přesvědčení. Než abych žehral nad tím, že se mi to nelíbí a znehodnocoval jejich úsilí, radši ten čas věnuju těm místům a těm aktivitám, který jsou pro mně atraktivní. Internet poskytuje svobodnou volbu výběru a nepřeberný množství zážitků, tak proč zkostnatěle setrvávat na jednom místě. ;-)

krab
07. března 2020, 12:02
0

Knightrider : Já se vším co píšeš v zásadě souhlasím. Říkám si, že asi právě oproti třeba Vavrisovi mi chybí trocha vhodnější empatie nebo jak to říct, prostě občas některý věci napíšu možná leckomu na oko jakoby snobsky. Ale věř, že to tak nemyslím, prostě jen vykreslím nějakou realitu. Náklonnost k německým značkám je u mě už tak nějak známá, jako zas naopak tady třeba u Vavrise a mnoha dalších na tomhle webu k Japoncům. Já to mám tak nějak různorodě. Jen k těm Amerikám jsem si nenašel příliš cestu a taky jsem jich moc nevyzkoušel.

Já vim, že asi působí k nasrání, když někde napíšu že auto x stojí na servisu "jen" pár desítek tisíc a asi bych se mohl naučit to formulovat jinak, ale často je to ke kontextu věci. Když píšu o autě, který původně nový stálo jako rodinej barák. Taky brečím pokaždý, když jedu s autem do servisu a přijde mi rozpočet na opravu. Jsme na tom oba stejně. I já jsem jen zaměstnanec firmy a vážně nejsem žádnej milonář :-D Budem na tom oba tak nějak podobně... Možná by ses nakonec i divil, že jsi proti mě zámožný človek :-D (dělám si srandu)

Auta prostě peníze stojej a co hůř, hodně stojí kolikrát servis i na něco obyčejnějšího co pak v čase dost klesá na ceně a ty prachy v tom jsou jen mizející v černé díře. Takovejch aut se snažím vyvarovat... Ale taky nejsem ten typický elitář (když jsi to slovo použil) co by sbíral jen limitované modely a pak to měl zavřené v garáži. To mi taky připadá trochu úchylný...

beastar
07. března 2020, 12:39
4

Moc nechápu, co je na tom elitářský psát pravdu. Je dobrý v tomto informovat reálně jak to je. Pokud je to v kontextu třeba supersportů. Sportovní auta nejsou levná sranda a je dobrý to oznamovat světu. A když to napíšu hnusně to nikdy nebyli auta pro lidi s průměrným platem. Takže to bych do toho vůbec netahal.

Co je fakt. Asi není dobrý filozofovat nad tím, že dobrý auto pod půl mega nekoupíš a podobně. To jsou samozřejmě kecy:) Nakonec i na to Porsche můžeš mít kliku a koupit za pusinku kus, kde to nebude stát nic. V začátku. A jako dobrý je si uvědomit kolik ta auta stála nová. To že vy to koupíte jako starý na cenách nic nemění. Já služební škodovky a auta z půjčovny nemám. Tak se musím zařídit po svým. Takže o cenách servisu vím svoje. A spíš se o mě občas pokouší mdloby a když začne mechanik mluvit tak se mi zrychlí tep a zpomalí dech. Nikdo nás ale nenutí že? Já bych mohl mít třeba oktávku a vy na víkendy nic;) Vlastnit supersport bude a bylo vždycky trochu elitářství.


-
Komentář upraven 7. 3. 2020, 12:40:35

Nezn.uživatel
Nezn.uživatel
07. března 2020, 15:19
0

Beastar: Cenovou náročnost servisování drahých aut nijak nerozporuju. Krab pochopil líp, co jsem měl na mysli.

Krab: To, že každý vyznáváme jiné přístupy není špatně. To tam píšu. Kdyby všichni chtěli stejné auto, tak jsou silnice plné dieselových Octavií a to asi nechceme. ;-)

beastar
07. března 2020, 15:27
2

Já sem na tohle vyjadřování trochu alergickej obecně. Když na to nemáš nemusíš to mít. Asi tak. A pokud to někdo napíše na rovinu do článku o autech typu Porsche a tak dále a tak dále je to jedině dobře. Na představy typu, že jako vole 911 je trochu dražší Miata a podobně sem tady reagoval několikrát. Ano, chápu že nechat kilo v servisu za tvůj koníček tě třeba sere, ale je dobrý to dát vědět světu... než si nějakej nešťastník koupí přesně to stejný s představou juchů to bude žůžo...

Neznám úplně reálie servisu Vette. Za to znám reálie ještě trochu jinačích věcí.

BTW.: Silnice plné dieselových oktávií jsou stejně, protože plný Mustangů a 911 budou těžko a nejsou ani v třeba v Emirátech,)

Nezn.uživatel
Nezn.uživatel
07. března 2020, 16:18
0

Beastar: Ty jsi mně vážně nepochopil. Hádáš se se mnou úplně o jiných věcech, než já měl na mysli. Ale já teď nemám čas to tu rozpindávat, tak to nechme.

beastar
07. března 2020, 18:35
0

Já se nehádám jen sem nepochopil, co máš s tím za problém. Jsou drahý auta a levnější. U těch luxusních si připlatíš.. I na servisu a i po letech. A že koupí dražšího sporťáku se zařadíš trochu do jisté party lidí. To si nakonec někteří kupují hlavně pro ten pocit

krab
07. března 2020, 20:10
0

Já myslim, že jsme se s Knightriderem pochopili. Současně si ale nemyslím, že to dělám blbě. Prostě vidíte, že mě víc baví psát o automobilových záležitostech pro fajnšmekry, kolikrát už ani ne z nějaké té dětinské radosti, že bych chtěl řídit všechny supersporty světa. To ne, spíš si rozšířit obzor, poznat svět některých "plakátových" aut a společnosti lidí pohybujících se okolo té klasiky.

Jenže jak už jsme tu x krát řešili, svět auto moto médií v češtině funguje tak, že není dostatek čtenářů jen na tu klasiku, jen na to exkluzivní, tak nepohrdnu v zásadě čímkoli. To si zase myslím, že Vavris je daleko větší srdcař a bral to psaní tady tímhle způsobem. I celý ten web. Já jsem tu cosi začal a z první lepší nabídkou mizel chladnokrevně pryč. Ale udržuju ty blogy a zdá se, že Vavris a možná i Matěj to budou dělat tu a tam taky. Já si z toho udělal takovou druhou práci a uvidím jak to bude pokračovat, co se bude dít a jak se co vyvine.

Každpodádně teď mám dojem, jestli jsme zbytek píšící redakce (Autíčkář official) nenasrali tou kritikou a za trest nám napíšou už prd a budou se bavit jak nám budou pomalu docházet nápady do blogů... Snad ale ne. Nějak to bude fungovat doufám dál. Jestli se to posune, to se uvidí.

Každopádně na Vavrise se těším a na ten výlet s těmi gétéčky... To na jaře dáme. Klidně i poblíž severní moravy, když se tak dohodneme.

Tomino
07. března 2020, 12:04
3

Díky za všechny tvoje články, moc rád jsem si je četl a těšil se na ně. Tvé zapálení pro požitek z jízdy je mi totiž hodně blízké, v tvých textech se to hezky prolínalo.

reagovat
beastar
07. března 2020, 12:06
6

Hezký ohlédnutí. Krásně to ilustruje jak je to vlastně těžký s autama. A hlavně jak se vše mění věkem. Bohužel to taky ukazuje že ten Autíčkář byl tehdy docela jinde. Obsah byl originální a to je to, co mě sem přivedlo. Ze začátku sem Vavrise moc rád nečetl a byl mi nesympatický :D

Když sem do toho víc pronikl. Zjistil sem že asi o tom řízení fakt něco ví. Paradoxně se mi nejvíc líbili věci jako e39vsOmega. Nebo ta Calibra. To jsou ty věci které tady dneska chybí. Majsrtštyk s Mase a Jagem to sem zase na chvíli zaválo úroveň západních pitralónhead servers. Vcelku chápu že Tomáš v současné chvíli už nechtěl pokračovat. Žurnálské testovačky jsou pro něj daleko a vysral bych se na to taky:)) Práci zbývajících lidí v redakci oceňuju. Nicméně občas si vzpomenout na Old good times by nebylo od věci. Pravdou je že dělali tehdejší punkovejsi články a auta typu Calibra a Old junks Autíčkáře tím, co byl.

reagovat
martin_100
08. března 2020, 02:08
1

AMEN !

ratan groch
07. března 2020, 12:39
4

Och Vavris,
ako sa vravi na Slovensku: "Vsetko sa vyvija, aj auto aj spermia". Cas sa naplnil a ide sa dalej. Bol si silna osobnost Autickara a nebude ta lahke nahradit.

Mal som rad tvoj humor a prirovnavanie veci:
Kluky od Escortů jsem měl pořád rád, ale už to byly jen slepé vývojové větve
Pohoršovalo by to i nedostudovaného zedníka co na Boží hod obědvá gothaj

Horsie to bolo, ked si zacal byt odborny. To uz padali take vyrazy, ze som tomu prestal rozumiet. Nuz, si proste fachman a v tomto by som bol pre teba typek, ktory si auto vybera podla farby.

Bol si aj jediny clen Autickara, ktoremu som nieco poslal postou. V Mazdy v Hirosime som dostal pri prehliadke mazdacku utierku na okna s logom a poslal som ti ju na adresu v kontakte. Ako som potom pochopil, tak to je len nejaka schranka v baraku, nie office a k tebe sa to nedostalo :(

Verim, ze si urobil dobre rozhodnutie a ze sa ti bude darit. Predpokladam, ze ostanes hejtovat OPC v diskusiach. A prajem ti, aby si si s odstupom rokov precital tento blog a mohol si povedat, ze to bolo vsetko super, ale vdaka bohu sa mam teraz este lepsie.

reagovat
Vavris Vavrisovic
08. března 2020, 09:36
0

Odborný? Pro krista, to snad ne, skutečný odborník by se musel chytat za hlavu, který prvok se zase snaží psát o technice :D
A posílal jsem mail - obsah zásilky dorazil, třeba hadřík je v Miatě v kastlíku. Děkuji :-)

Chase
07. března 2020, 13:57
0

Každá "pohádka" holt jednou končí a souhlasím s názory, že tvoje články byly jedna z věcí, která mě přivedla a dlouho udržela právě u tohoto plátku. Byť sem stále zavítám, tak už jsou mé návštěvy mnohem sporadičtější než dřív a pomalu se omezující pouze na blogovou část. Tvoje držka bude prostě chybět. Taky mě sere, že jsme nestihli realizovat tu zápůjčku C70 T5, kterou jsem ti slíbil, protože mrcha se celou loňskou sezonu spíš srala než aby jezdila a veškerý čas šel do přípravy Bedny kytu, takže na Coupé nějak nezbyl čas. No, jestli fakt spácháš další K&K v Ově, tak se s T5 budu muset dostavit a klíčky budeš mít u mě k dispozici... (Aspoň se třeba vyhnu veřejnému zostuzení, když si s C70 nebudeš rozumět :D )

reagovat
Vavris Vavrisovic
08. března 2020, 09:37
0

Díky. :D O kličcích si to budu pamatovat :-)

briza
07. března 2020, 14:21
1

Pič, já tu brečim jak piča...Né, dělám si piču, nemám city, neznám bolest! Každopádně si tak říkám, kam tohle spěje? Vojtěch, kterýmu už nestačily úplatky za recenze a nechal se koncernem rovnou nasát, kočkomil a modéman Podhorský, teď ty, ještě skončí František s Kubajzem nebo, nedejbože, Hinzíček Machcač a já už asi vole fakt regulérně uroním kroupu.
Mimochodem, ty fotky zvrakovanýho Přeluda jsou pro mě naprosto šokézní! Ani snad ne kvůli tomu, jak chudák skončil, ale hlavně kvůli tomu, že jsem kolem něj projel asi tisíckrát, anžto mám barák asi 300m severním směrem a tuhle ulici používám jako objížďku. Kdybych to byl býval věděl, mohl jsem ti z něj urvat nějaký památeční artefakt.

reagovat
beastar
07. března 2020, 14:56
7

Jo to si taky říkám. On hlavně tu redakci nikdo moc nedoplňuje aktivně. Začal a skončil Krab mezitím. Do toho tihle borci který popisuješ. Po pravdě Fräulein Viola toho už taky moc nepíše. Trochu to teď celý je na Kubikulovy, Jendovy a Františkovy občas Dan něco stvoří. Zbytek spíš tak jako koexistuje:D S tím že ale zase některý lidi, co dřív (subjektivně podle mě) psali trochu na hovno, tak se fakt moc zlepšili a baví mě. Jmenovat nebudu. Já uroním kroupu až se ta redakce rozpadne úplně a zůstane nám tady z toho jen taková ta mrtvá schránka jako připomínka toho, že dělat magazín v češtině o autech může dneska každej. A vlastně tak trochu nikdo.

briza
07. března 2020, 16:34
12

Mě teď tak nějak napadlo, že by někdo mohl sesmolit článek na téma "historie autíčkáře", protože vlastně úplně nevím, jak to vlastně vzniklo a celkem by mě to zajímalo. Přitom už je sleduju fakt strašně dlouho, ještě dávno předtím, než jsem se tady registroval. Už jsem to tu kdysi psal, že mě na Autíčkáře přivedl právě tady Vávra a jeho recenze MX-kadeřník, kterou tehdy zveřejnil na mojeauto. Tehdy jsem si je dal do záložek, ale bylo to o tom, že jsem se mrknul jednou za půl roku, zjistil, že přibyl jeden článek, ten jsem přečetl a měl jsem zase na půl roku pokoj :) Ale vlastně nemám šajn, jestli to tehdy vážně teprve vznikalo nebo už to jelo nějakou dobu v tom polohyberbačním módu? Takže námět na blogísek?Co?Vávro?No?

Kuře
07. března 2020, 18:02
1

To mi přijde jako dost super nápad:)

beastar
07. března 2020, 18:06
1

Neee ještě líp. Napíšeme o tom scénář. Víš jako takový drama. Třeba Autíčkář: vznik legendy. Nebo hraný dokument na Zoom aspoň;))

krab
07. března 2020, 18:11
2

Jo, přesně, já bych tomu ještě dal podtitul "Čekání na Kraba" nebo možná přijde i kouzelník :-D Jo, to byla taky jednou sranda. Jednou mi volá kdosi, cizí číslo. Já to zvednu a tam se na druhé straně ozve chlap a povídá "Kouzelník..." A já chvilku ticho... v duchu si říkám, jako fajn, dobrý, to je hezký, že jsi kouzelník, a co já s tim jako ... A ukázalo se, že je to týpek s nickem kouzelník a něco jsme se tenkrát radili o mercedesu. To bylo legrační. Vůbec hodně těch přezdívek tady :-D Stejně každej už ví kdo je kdo, kromě o Beastarovi...

Ne, jako nápad je to super a redakce by to mohla zařadit kamsi mezi test nové Dacie Dokker a luxusní Škody Scala TDI :-D

beastar
07. března 2020, 18:33
1

Krabe zklamu tě každý neví. A i Beastar je kouzelník. Akorát nevím na jaký úrovni;) Viděl si už tu reklamu na eToro:D Já si nemyslím že je to špatný nápad víš jak. Jobs má svůj film... Cukaberk taky. Jen ten Dobeš furt čeká.

Vavris Vavrisovic
08. března 2020, 10:33
11

Historie Autíčkáře? Ježiši, to si nezaslouží článek. Ale Beastova myšlenka na film o Vojtěchovi mě zbořila :D :D

Stručně:
Vojta to založil tuším v roce 2009, protože mu Autocar byl asi malý pro seberealizaci a snil o svém TTAC, jen českém, s karbanem a děvkama :D Asi po 6 vydaných článcích během půl roku se k němu přidal Chamillka - to byl můj dlouholetý známý, kterého jsem poznal... wait for it... na libimseti v diskuzi o autech (fakt jsme normální :D ). Chamill se pochlubil na fejsbíčku a já začal závidět, že dělá něco jako motoristického novináře. S Dobešem = s opravdovým novinářem. A mají vlastní stránku! Sen!

Pak jsme se všichni potkali na narozeninách společného kamaráda (Cestou tam mimochodem Chamill machroval na sněhu a rozmrdal mi nárazník na Jaruně) a já se asi nějak vnutil. Posléze jsem poslal cvičný text o nejlepších předokolkách - což byla děsivá vymyšlená sračka (co taky jiného, když jsem do té doby řídil Felicii, Jarunu, 205 a Escorta) - Vojtěch se dokonce dlouho zdráhal to vydat. Nakonec to ale vydal, mělo to nevídaný dosah (asi 205 kliků) a byl jsem tedy přijat. Tímto jsme začali provozovat virtuální redakční kancelář v chatu na fejsbuku (asi nejúspěšnější koncept Autíčkáře, protože tímhle stylem redakce funguje dodnes) a vydávat články v nepravidelných cyklech jako když kadíte bobky. 3 měsíce smršť nadšení a článek každé 2-3 dny, pak vyhoření, únava, smrt. Následně článek: "Autíčkář se probouzí ze zimního spánku, volejte sláva" a další fáze cyklu.

Ty začátky byly občas skvělé. Zpětná vazba od čtenářů byla famózně pozitivní. do značné míry nás od začátku četli skuteční novináři, obsah sice byl z odborného hlediska často srajda, ale za to nekonečně inspirující a přímo bobtnal kreativitou... v českém rybníčku nevídanou... Bazaroví snílci, série o sleeperech, garážové projekty, historky o tom jak jezdím po kopcích a kupujeme auta... Byli jsme mladí, četlo nás pravidelně asi 200 nerdů, kteří nepřestávali chválit. Jirka Červenka nám sdílel texty na autoweb. Bylo to boží. Do doby než se člověk další den probudil a zjistil, že nemá o čem psát a proč by to měl taky dělat, když ho čte jen nějakých 200 hejlů :D

Postupem času se přidal Greeny. Celkem Autíčkář zdechl asi 5x, ale pokaždé vstal. Jako Rocky! A tímhle punkovým stylem 4 líných lemer to fungovalo tuším až do roku 2014, kdy Vojtěch potkal jistého pana Nováka, který mu vnuknul myšlenku, že jeho produkt je jedinečný, má svou klientelu a na 1000% půjde zpeněžit. Pan Novák do Autíčkáře nalil kapitál. Byli jsme motivováni odměnou za článek, což mělo zajistit efekt pravidelného přísunu čtiva. No, jak to jen... nezajistilo :D Ještě aby jo, když redakci pořád tvořilo pár blbců, kteří se přes chat domlouvali, jestli se jim vlastně chce nebo nechce psát a disciplína bya nevymahatelná. Nicméně obsah už se co se kvality (a nikoli jen čtivosti či originality) týče dal srovnávat se zavedenými weby. Možná si to teda jen naivně myslím, ale to je fuk :D

Chamill nám pak odešel za skutečnou prací automobilového novináře do Auto7 a bylo rozhodnuto, že je třeba doplnit řady. Vojtěch nadraftovat Frantu - jehož články jsem ze začátku měl vážně nerad a bral jsem ho jako psavce nedůstojného Autíčkáře :D a o chvilku později i jistého komunistu a milovníka podivností z Pardubic, kterého nazývají Adam Forman - jeho styl semi naopak od začátku velmi líbil pro jeho naprostou úchylnost. Ani v doplněné sestavě však často nešlo naplnit kvótu - článek každý den.Na přelomu let 2014 a 2015 páně Dobeš opravdu dřel za všechny a poháněn snem o ekonomicky soběstačném Autíčkáři tvořil možná 4 - 5 článků týdně. To jako klobouk dolů. Taky si nás všimli importéři a začali nám půjčovat testovačky... Bylo však jasné, že 4-5 redaktorů je na obsah každý den málo. Takže přišla výzva pro čtenářstvo, kterou už si asi většina z vás pamatuje.

Do redakčního mailu přišlo tuším kolem 50 odpovědí a zájemců. Každý měl poslat nějaký ukázkový text. Tak třetina z nich byla na úrovni slohovky z druhé třídy - to mi přišlo moc vtipné. :D Nakonec jsme však mohli vybírat na základě skutečných kvalit textu a ne jen z těch, kteří se odhodlali napsat. Takže v létě 2015 přibyli do redakce Radek, Matěj a Dan... A ještě před nimi ZloKočka, protože byla přijata automaticky - kdo by nechtěl v redakci holku s tak božím slohem? :-) A nesmím zapomenout na Dominika Valáška, kterého už ani nevím odkud dotáh Vojtěch a byla to trefa - uměl operativně ,rychle a velmi kvalitně tvořit takovouz tu novinkovou rutinu. Zdravím pane šefredaktore Garáže :-)

Nastala pro mě zlatá léta Autíčkáře. Redakce byla nafouknutá nadšenými kreativci, z nichž každý měl trochu jiný pohled na svět aut. Roky cca 2015-2018 vnímám jako asi nejkvalitnější - pořád jsme měli spoustu originálních témat, ale kvalita textu i obsahu se s počátky nedala rovnat. No a závěr už jen rychle. Někdy kolem roku 2016 přibyl jako redakční šašek Honza Machač. Za další rok Honza Křeček. Naopak odpadl Matěj, pak já... Dávno předtím Greeny... Vojtěch prodal svůj podíl a Autíčkáře nyní vlastní Viola s Jeníkem.

beastar
08. března 2020, 11:54
2

Tak páteř pro scénář už máme. Chci hrát pana Nováka, co dal na oltář ty mylijóny. Ostatní by si mohli střihnout taky sebe. Vojtu necháme Trojanovy. Ať máme hvězdu. Já myslím že nějaký prachy výtahnem že státního fondu kinematografie, neco dá union europeane. Něco pépéčko. To bude spektákl. Film o novinařině ty voe to tu nebylo od dob té hovadiny s K. Spacey...

martin_100
08. března 2020, 12:30
-2

Ty punkový začatky bylo dost dobrý. To mě bavilo. Bylo to jiný. A proto mě teď spíš potěší sekce blogů než hlavní strana plná pozitivních zaplacených zkorumpovaných článků chvalících 3 válcový mrdky s radiomapou.

beastar
08. března 2020, 12:35
1

martin_100: Víš co je ale nejhorší, že je to vlastně úspěch. Jako ta hlavní strana s těmi novými auty atd. Prostě se z toho stal normální magazín webový. Relativně solidně etablovaný. To že to kluky neuživí je věc jiná. Ono je nejhorší že na těch dnešních tříválcových mrdkách dneska není moc co najít špatně... že to není V8 atmo? Tak jako 1.2 Fulvia z dnešní MP? :)) A jako oni už to dneska staví všechno dobře... Objektivně nemáš mrdce za 350 000 co vytýkat. To jsou přesně auta na to aby tě to odvezlo do práce a domů...

krab
08. března 2020, 20:39
0

Super souhrn. Pár detailů jsem ani neznal. Já se připojil přesně vím kdy... byl jsem na koupališti v Chrustenicích a nudil se a četl internet. Čerstvě jsem měl tenkrát BMW Z3 coupe a vybafl na mě článek o stejným autě od Vavrise. Pak jsem nějak vydedukoval, že je to kámoš mýho kolegy v práci. A na tom webu byla najednou sekce blogy a vyskočilo tam cosi od autora BAF. ( to je ten komunista z Chrudimi, mimochodem). No a tak jsem se registroval a celej večer ladil blog o tý Z3 Coupe. Je to mizernej test, vlastně sračka. Ale tim to začalo....

Nebejt autíčkáře, možná jsem dodnes víc motorkář (byl jsem před koupí Z3) a čistě veteránista. A určitě bych býval dodnes nic nepsal...

Je to zajímavý. Asi jsem byl pro Autíčkář černá ovce, ten nejmíň punker, ale díky těm blogům mě to nesmírně bavilo. Vavris je duší fakt ta pravá podstata autíčkáře. I Vojta Dobeš. Ale individuality typu Machače, Zlokočky anebo Matěje, to je fakt něco přelomovýho v ČR autožurnalistice. Nenapadlo mne to nikdy takhle, ale je to fakt tak jak Vavris říká, mělo to vážně velkej vliv na žánrovou scénu v naší republice.

Vavris Vavrisovic
09. března 2020, 07:33
0

Jej, jsem tě z toho přehledu nedopatřením úplně vynechal :-X To nebyl úmysl.

Ad tvoje psaní - tys předtím přispíval na driversweb pokud se nepletu? A nedávno jsem na WC vyhrabal ze dna ošatky nějaký starý Autocar, dke v listárně žádáš Vojtěcha o radu :D :D :D

krab
09. března 2020, 08:07
0

Mě jsi vynechal a to je úplně v poho... já se dostavil fakt až spíš vlastně nedávno.... S tím autocarem, fakt? Tak to je sranda... No já si pamatuju jak v Autocaru byla ta listárna... a vážně jsem tam jednou, dvakrát něco napsal. A dost často tam psal tehdy Dalibor (Žák) cosi do tý listárny. A pak psal deníček M3 na EVO magazínu, to mě bavilo...

No jasně, já jsem napsal pár prvotin, rozhodně taky dost příšerných (přesně jak ty popisuješ ty tvé začátky Martinovi Jánskýmu na Driversweb. Co mě ale bavilo, byly asi dva nebo tři články do AMS Classic pro Frantu Vahalu, když tam tehdy dělal redaktora. O veteránech. A to jsem si připadal, jaký to není privilegium, že mi něco otisknou i v tom tištěným. Stejně to je dodnes pro mě takový "top", jako že napíšeš něco co se pak otiskne vážně na reálnej papír.... Ale ta doba už je jiná....

Takže to bylo fakt tu a tam něco, ale rozhodně se to rozvinulo tady přes ty blogy v autíčkáři. Náhodou, kdo tu sekci vymyslet, tenhle nápad pozlatil, zarámovat a může dokonce hrdě nést na hrudi plaketku :-D

Tím se tenhle web dodnes spolehlivě odlišuje od těch ostatních. A funguje to zázračně dobře v tom smyslu, že tu není potřeba promazávat cílenej spam, ale lidi prostě když už něco napíšou, tak si s tím dají neskutečnou práci často... Jako třeba teď Tomáš o tom závodění - ten to ladil po večerech celej víkend :-D A je to suprový čtení...

saage
09. března 2020, 09:34
0

Historie Autíčkáře pobavila. :-) Punkový začátky taky ještě pamatuju. Taky jsem to našel při hledání nějakého testu. Vím, že jsem psal redakci, zda mi doporučí koupit právě Caterham, nebo Lotus. :-) Pak jsem potkal Kraba na diskuzi, a Sally (tenkrát ještě bezejmenná 996) šla z domu. Nejlepší na tomhle webu jsou fakt ty aktivní čtenáři. Žije to tu trošku bez konceptu redakce, ale žije to takovým hezkým stylem- fórum, blogy... Zaplaťpánbůh, ať to tak zůstane co nejdéle. Ať to není jako jiné weby, kde diskuze jsou jak z bohnického areálu.

Greeny
09. března 2020, 14:30
1

Co kecáš Vavris! Já nikdy neodpadl, to že jsem rok nic nenapsal je jen protože pořád jedu v té punkové éře okolo roku 2013 kdy to bylo normální :D

Vavris Vavrisovic
10. března 2020, 13:48
0

Ty vole rok? To už spíš tak 2,5 ne? :D

František Čáslavský
10. března 2020, 19:54
1

Ty ještě žiješ? Naposledy jsem slyšel, že sis koupil nějakou kupu rzi na naftu a žiješ na samotě na Valašsku :D

ja
jazet
07. března 2020, 16:23
0

Kdo byl ten redaktor (prosím jmenovitě :D ) ze Speedu, který okopčil tvůj článek?

reagovat
Fa
Fandatik
07. března 2020, 16:44
0

Myslím, že v té době úvodník psal šéfredaktor a to snad byl Honza Červenka.

beastar
07. března 2020, 17:59
1

Jazet ty vostudo jedna. Diť to tam Tomina napsal jak pro blbý. A vtipně s přídomkem novinář. Tak zalov kdo to takhle má na soušl nytforkss.. A máš jasno... Fandatik ty neraď;)

Fa
Fandatik
07. března 2020, 18:24
0

Mae Culpa :-D No, když já si připomněl ty doby, kdy bylo nutné vzpomínat a dedukovat informace.

Fa
Fandatik
07. března 2020, 18:25
0

A ještě mi T9 (co to kuwa vůbec znamená) zaměnil Mea za Mae.

beastar
07. března 2020, 18:42
2

Text pro 9 kláves. T9. Ale sere mě taky. Joo zlatý časy, kdy lidí museli vědět a při každý debatě si neměl v ruce telefon. To mi připomíná situaci teď z týdne. 8 lidí v zasedačce. Každý měl v ruce nebo na stole ten krám. Plus ti silnější borci měli k tomu ještě tablet... A někteří i tužku... Ale demonstruje to jak ty umrdanecký telefony řídí naše cesty;)

Fa
Fandatik
07. března 2020, 18:57
5

Myslíš nějak takhle?

beastar
08. března 2020, 11:59
0

Exact:)) Proto si beru po staru diář a propisku...aaa telefon no. Tak to dneska je. Nemyslím teda na hajzl ale na jednání. Na hajzl zásadně s telefonem...
-
Komentář upraven 8. 3. 2020, 12:31:18

JirkaŘ
07. března 2020, 18:30
0

Ou, tak to mě mrzí, že Vavrisi končíš. Líbí se mi tvůj styl humoru, popisu toho, jak jsi vnímal auta, se kterými jsi jezdil. Ať svými, nebo těmi, které jsi testoval, nebo mohl se projet od dalších autíčkářů. Díky za tvou skvělou práci! Dnes jsem tady při čtení se bavil, smál, vzpomínal a nakonec skoro utřel slzu. V tomhle článku (byl teda fakt dlouhý a musel sis s tím dát fakt hodně práce, který zabral spoustu času) fakt bylo všechno - včetně emocí. Díky za organizaci Ostravských Café&Cars... Doufám, že tady snad ještě tady budou !

reagovat
PeterLuk
07. března 2020, 19:25
0

Super článok. Ostatne, jeden z mnohých. ;) Díky za príjemné čítanie, a nech sa darí!

reagovat
BubaaCZek
07. března 2020, 22:21
2

Tak to "szerokej drogy"!

S takovym ubytkem redaktoru, navic z moravy, nebude treba doplnit stavy? Co Supa, neni volnej? At to ma nejaky grady... :)

reagovat
Jaromír
07. března 2020, 22:39
2

Vavris, diky moc za vsechny clanky a doufam, ze budes aktivni na blozich aspon tak moc jako krab :)

reagovat
martin_100
08. března 2020, 01:59
2

Škoda že nejdou članky lajkovat nebo tak něco. Supr rozloučení i sem se zasmál. Tvoje psaní mě bavilo tak doufam že se na ty blogy nevysereš.

reagovat
Vavris Vavrisovic
08. března 2020, 10:34
1

Díky všem za super zpětnou vazbu...

Už by ale mohl přijít někdo, kdo napíše - konečně, je dobře že táhneš do prdele ty hnido! :D Škoda, že mě i Beastar už má rád :D

reagovat
beastar
08. března 2020, 11:48
0

Počkej to zase ne. Jako poupravil sem si názor. A hlavně ty si taky prošel nejen autorsky změnami. A poslední miatou si mi vlastně udělal radost. Že si koupil tu komunitou mistrů volantu odsuzovanou verzi. Jinak co se týká aut jakože vkusu... Tak nikdo nemůže být vzdálenější... Teda může víš jak. No nic stejně mě sere, že ty a Matěj končíte. Chápu to ale sere mě to:)

M P
08. března 2020, 12:31
2

beastar
08. března 2020, 12:39
2

Jo pravda na trhu je pořád místo pro Autíčkář Classic, tak vás asi se šéfredaktorem Krabem přetáhneme. Ale musíte podepsat, že na nový auta budete jenom nadávat a přísahat na svatej dvoutakt, že budete připravovat obsah jen o autech s rokem výroby pod 1998 a jenom speciální verze. Žasný obyčejný Ferrari... to umí každej. Pěkně F40 atd... Jinak poletíte.

saage
09. března 2020, 09:38
1

:-D Autíčkář classic. Zbožné přání petrólhédovo.

Autíčkář Classic
09. března 2020, 10:38
4

well hello boys

krab
09. března 2020, 14:36
0

Hello, a hele Harry je tu :-D Teď jsem se pobavil, že v Anglii mu říkají mezi auto moto youtuberema "Grandad of youtube".
Ale já dávám big thumbs up! Krab watched all your videos, some even twice! :-D

beastar
09. března 2020, 15:19
0

Konečně to sem láká i celebrity. On ten pán Novák věděl, že ten potenciál tu je. A mimochodem ten Saagevo blog patří na MP. Z redakce si toho nikdo nevšiml. Jaká škoda, že to jako jedni z mála nečtou:D

krab
09. března 2020, 15:33
-1

Pana Nováka už jsem nezažil, každopádně jakožto perspektivní mediální magnát na to čuch měl...
S tím jak zviditelnit víc ty blogy máš recht. Nakonec přijde mi úplně zbytečný si tady ve výsledku hrát na rozlišování hlavních článků, novinek a blogů. Ty podkategorie a místo, kde ty blogy jsou je myslím fajn, ale normálně by mohly jak ty novinky (což už koukám dneska je) tak blogy kolovat v tom hlavním největším okně, aby kdokoli to otevře rychle viděl co je novýho.

Jasně, kvalita gramatiky bývá u blogů kolísavá, ale asi bych toto příliš neřešil na hobby webu téhle úrovně. Nejspíš sem tam hrubka, tu a tam blbě čárka asi nikoho pohoršovat nebude. A nebo - holt by se musel někdo z redakce uvolit k té nepopulární dřině a zahrát si na korektora a to nejvíc bijící do očí opravit...

Saageho příběh 100% mezi články patří, nakonec je to vlastně asi to nejzajímavější, co tu za poslední dobu vůbec vyšlo. A dal si s tím práci.

Kuře
09. března 2020, 15:52
4

Tak tady s tebou Krabe krapet nesouhlasím...
Myslím že mít hlavní články, novinky a blogy oddělené je správný přístup. Jasné mi to definuje, co je prací Autíčkáře, za co jsou odpovědní a u čeho by měli tak nějak ručit za nějakou kvalitu, a co je práce nás amatérů, co si píšeme jen tak pro srandu a kde ten obsah může být kdovíjaký. Tady nejde jen o gramatiku, ale i o skutečnou náplň blogů, že může napsat o nějakém autě kdokoli cokoli...
Když pak bude na hlavní stránce nějaká konina a přečte si to někdo, kdo to tu nezná a nebude vědět že se jedná jen o blog, už se třeba nevrátí...
To že třeba zrovna saageho blog si hlavní stránku určitě zaslouží, to máš samozřejmě pravdu. Proto mi přišlo naprosto ideální, když se dříve blogy psali takhle vedle a ty nejlepší redakce na tu hlavní stránku sdílel. To, že už to nikdo nedělá je bohužel věc druhá a jen to trošku demonstruje současnou situaci redakce, kdy nám tu polovina redaktorů jaksi stagnuje... ale o tom už tu někdo psal o kousek výš...

beastar
09. března 2020, 16:03
0

Hale Peťo oba víme, že gramatika na internetu v dnešní době v českém jazyce stojí za hovno. A i v článku redakce je často chyba. Překlep, špatně čárka. Malá, velká písmena. Já na to neupozorňuju sám mám dost másla na hlavě. Snažím se dávat bacha fakt na velký věci. Typu přyšel, pyfko a podobně. Zahrát si na korektora je snazší než se patlat se článkem od stolu. A jak říkáš pokud to tedy nikam nechtějí posunovat. Nejsou tu ambice, tak taky nevidím důvod nějak výrazně něco rozlišovat... Snad jedině ješitnost? Strach? Nevím... Nebo čistě nezájem.

Chápu že na mp nemůžou věci jako hejty. Blogy kde se nesmyslně nadává na některé výrobce. Ale vkusně napsaný autorský věci. Autenticka závodní zkušenost z Carbonie napsána stylem skromného kluka kterej se vole nechlubí jak závodí ve svým sporťáku... Jen střízlivě popisuje situaci a pocity. Dá k tomu videjko... Za den přečtu několik článků na profi rádoby automagách, kde si hrajou na hogo fogo.. A hovno že. A to že blogger píše pod přezdívkou to podle mě je dneska taky jedno... Když ti kolikrát seriózní novinařinu připravuje J.V. nebo M. Připadně jdk nebo prostě Jana... Myslím to dobře. Redakce má obsah zdarma a výhradní právo co si na mp a dá a co ne tak co. Zkouknout to a opravit případně ty velký hrubky je na 20 minut. A ty blogy jsou všechny max do 2.000 znaků. Joo a nepíšu to kvůli sobě. Já fakt žádný ambice nemám což sem ti psal i v souvislosti s Garáží;)

krab
09. března 2020, 16:05
0

Jo, hele v podstatě to myslíme asi podobně. Asi dát tam automatický pravidlo, že se jakýkoli blog dostane i na to rotující nejvíc viditelný místo na webu bych taky neviděl jako šťastný řešení. Ale manuálně by to správce webu, mohl aktivně šoupnout. Vždyť je to o tom ráno 15 minut u kafe a snídaně prohlídnout co novýho, pročíst a když je to zajímavý a dobrý a nebí to konina (což tu skoro nikdo nedává) , tak to tam dát, aby si tím nakonec i sami zvedli čtenost.

S tím děláním korektury, to už práce na delší čas, kolikrát třeba i půlhodiny, to chápu, že se ne každýmu takto bude chtít. Ale zkouknout blog, posoudit a fofrem šoupnout na stránku anebo ne, to mi přijde jako práce na moment.

Ale ve výsledku je to jedno... ono si to lidi co sem chodí pravidelně sami najdou.

krab
09. března 2020, 16:15
0

Teď jsme to tam napsali koukám Beastare oba dva... Já nečetl předtím to tvoje. :-D
Souhlas, vlastně to vidíme stejně.

Ono vždycky je nejhezčí ke čtení takový to autentický vyprávění, kolikrát právě ne od profíka, ale od toho nadšence, závodníka atd. Nakonec skoro nejhezčí knížky s automobilovou tématikou si přečteš od třeba slavných závodníků anebo hudebníků ( jako třeba Brian Johnson a jeho Cars that Rock ) atd... Protože čtivý jsou ty zážitky. Ty pak jako autožurnál z pravidelnou kadencí článků 2 denně (což ti profíci myslím tak asi běžně musí napsat) nemáš absolutně šanci takhle zaujmout. Je to pak práce. To je fajn si vždycky přiznat. A pak jednou za čas napsat něco pro radost.

Výhoda právě nás hobbíků ať už píšem extrerně na garáž, autíčkář, na blog nebo kamkoli je vlastně v tom , že si můžeš napsat článek jednou za rok anebo jednou za týden, je to jedno a píšeš, když máš pocit, že chceš něco sdělit. A v tom je v zásadě i podobná místní redakční činnost. Když jsem psal jako ofiko tady, tak jsem myslím dával 1x týdně něco. To v zásadě můžu stíhat i do blogů, když budu chtít. Ty Beastare už píšeš poslední dobou prakticky častěji než někteří z redakce. Takže je to v zásadě jak říkáš takový, že se to slévá do jednoho.

Jo a pochopitelně - na homepage si asi nemůžou dát jakýsi velký hejt, to prostě chce nějak vybrat co jo a co ne selskou logikou.

krab
09. března 2020, 16:36
0

Ale víte co? Když už se to tu nakouslo... Mě napadlo, že je to ještě malinko složitější. Ono to chce ještě vždycky před zveřejněním na homepage nejen zkontrolovat obsah a vychytat případně nejhorší hrubky, ale taky by se měl někdo z redakce, kdo to má na starost mrknout na fotky a případně zda náhodou autor blogu nepoužil nevědomky něco, co by mohlo být klidně nějaké copyright issue... Když tam nemá fotky svoje.

Ale jako si pamatuju, že jsem to jednu dobu dělal vlastně sám, že jsem ty zajímavý blogy na tu stránku sdílel. A zpočátku to nějak nešlo, až pak to tam David naprogramoval. No nic, to je jedno, jen že ve výsledku musím dát za pravdu Kuřeti....

Kuře
09. března 2020, 16:40
0

Njn, prostě zas musel přijít Kuřatko a celý to tu rozseknout no... kdyby zas něco, jen se ptejte pánové:D

beastar
09. března 2020, 19:20
0

Jo jo v zásadě souhlas Kuře a Krab. Chce to dělat citlivě a jakoby klidně tou metodou sdíleno z blogu to dá rozum. S tím rozlišením práce sem myslel spíše to, že jako čtenáři mi je v zásadě u prdele jestli to psal Krab, nebo Petr Jeřábek. Snad se tak fakt jmenuješ si to moc nepamatuju:)) Když jsou ty blogy dobrý není se za co stydět. A teď se nechci nikoho dotknout ale ty vole copyright issue? Autíčkář:D Ok jako dobře stát se to může ale pravděpodobně tak na 10%. A skončí to domluvou alá smažte to prosím. A naprosto pochopitelnou výmluvou redakce, že nemůže odpovídat za obsah nahraný čtenáři v plné výši. Což dá rozum. Takže chlapci tyhle kecičky si zachovejte na ranní briefing v korporátni firmě. Tam se toto musí řešit:) Když budu jako odhadovat tak sem půjdou návštěvy z Čr a Sr tak v poměru 80/20 a celkově měsíčně jestli to tady udělá nějaky čísla ve statisících. To možná i píšu moc. Kdyby to tu bylo plně v angličtině... No tak by mělo smysl to hodně řešit. Jinak jako chápu že se to nedělá atd... Jen hlavně z toho nedělat dráma;)

Sedrik
09. března 2020, 16:28
2

Vavrisu, moc doufám, že se přeci jen rozhoupeš k nějakému blogu a příležitostně nás obdaruješ nějakým čtenářským testem.

Jako mnozí zde jsem Autíčkář v podstatě objevil díky tobě a na tvoje články jsem se vždycky těšil.
Tak ať se daří a doufám, že se zase někdy uvidíme - na K&K, nebo na nějakém Track dayi.

reagovat
PanPetr
09. března 2020, 22:12
0

Parádní článek a těším se na ty blogy. Palec hore!

reagovat
Wanix
10. března 2020, 06:59
1

těch komentářů je tady tolik, a tak dlouhých, že už vše muselo být řečeno a ani se mi to nechce číst. Za mě tedy jen - tvoje články mě zde opravdu bavilo číst nejvíce, díky!

P.S. zdá se mi to nebo máš silný nedostatek ve vzdělání v podobě absence testování rotary? :D

reagovat
Vavris Vavrisovic
10. března 2020, 13:48
0

ehm... ano.... ehm... [nenápadný smajlík] :D

bu
buteo
17. března 2020, 21:06
0

Kurňa, Tome, s mírným zpožděním (moc sem už nechodím, když už nepíšeš (-:) jsem objevil tvůj autíčkářský epilog. Tak ti chci taky poděkovat za všechny ty osvěžující texty s příchutí toho vašeho "razoviteho regionu" - no bavilo mě to!
Ale jsem přesvědčený, že ti to časem zase nedá - ta potřeba trochu si zaexhibovat se bude vracet - a zase se někde vynoříš a budeš nás, co ten dar nemáme, zase bavit !

reagovat