Nejhorší francouzská auta, co spatřila světlo světa

Hospoda je zajímavé místo. Aniž by člověk věděl jak, nějakým způsobem se vždycky dostane do debaty plné překvapivých otázek. Mně se tak loni stalo, že jsme po několika pivech zavedli diskuzi na téma německých vozů (jež nijak neprožívám), které bych si klidně koupil. Z tohoto večera mimochodem vznikl i článek k přečtení zde.

Teď nedávno se stalo něco podobného. Opět jsem byl na pivu, opět jich bylo víc a opět v návaznosti padl palčivý dotaz. Tentokrát zněl následovně: „Jardo, ty tak miluješ ta francouzská auta. Dokázal bys ale vybrat nějaká, která jsou i v tvých očích hrozná natolik, že by sis je nikdy v životě nekoupil?“ 

Hold my beer! No samozřejmě, že dokázal.

Víte, já mám Francouze opravdu rád. Většinou jsou to pohodlná a celkem pěkná auta za solidní peníze, což je mi obecně blízké. Poté se mi líbí, jak všechno sveřepě dělají jinak než ostatní jen proto, že chtějí. To mě vážně baví, jelikož to mám sám v životě zařízeno podobně. V neposlední řadě si užívám jejich typickou nedokonalost. Oni to nemyslí zle. Jen občas něco přehlédnou nebo nedotáhnou protože…no prostě proto.

Nicméně u některých jejich vozidel platí, že ona nedodělanost (nepamatuji, že by mi někdy něco francouzského vadilo, protože je to moc jiné) jde až za hranu. Navíc je u nich také platné, že své nedostatky nedokáží vyvážit čímkoliv kladným, aby jim to člověk mohl odpustit, jako třeba u Plurielu, jenž je sice opravdu hloupý, ale tak roztomilým, bezbranným způsobem, že se na něj nedá zlobit. 

Takže ano, mám i svůj seznam francouzských aut hodných zavržení. A jelikož jsem slíbil, že i toto hospodské téma dotáhnu do konce, tak jsem z něj tady na stránkách rovnou udělal žebříček tří vůbec nejhorších aut ze země galského kohouta. Samozřejmě je čistě subjektivní, vy můžete směle nesouhlasit. Ale já to vidím právě takto:  

Třetí místo – (Citroën) DS5

K Citroënu DS5, později přejmenovanému pouze na DS 5, jsem se na Autíčkáři už jednou vyjádřil. Označil jsem ho tenkrát za auto, ze kterého jsem smutný. A proto, že já jsem vždy, když ho v provozu potkám, smutný právě z toho, jak hrozné auto to je, musí jeho jméno bezpodmínečně padnout i zde. 

Měl to být další velký cestovní Citroën, vlajková loď, pokračovatel rodu DS-CX-XM-C6. Místo toho byl vozem přebírajícím z této rodové linie jen neobvyklý design. Kromě něj to bylo úplně tuctové auto s omezeným prostorem pro posádku, nedůstojným a příšerně udrncaným podvozkem z Peugeotu 307 (zlatá Octavia, vážně) a s prominutím děsivým hybridem. Koho napadlo použít diesel pohánějící předek, elektromotor zadek a robotizovaný manuál snažící se to všechno nějak spojit, to nevím. 

Návdavkem si myslím, že v DS5 nebyl jediný dostatečně silný kladný faktor, čím jeho slabé stránky vyvážit. Snad jen už zmíněný správně výstřední vzhled karoserie a hezká palubní deska inspirovaná světem letectví s minimem sdílených dílů z běžných řad hovořily v jeho prospěch. Tak asi proto ho řadím jen na třetí místo mezi úplně nejhoršími Francouzi.  

Druhé místo – Peugeot 3008 první generace

Druhým nejhorším autem z Francie je za mě Peugeot 3008 první generace. Nevím, jestli si na něj vzpomínáte a pokud ne, závidím vám. Já totiž ano, což bolí. 3008 bylo prvním vlastním SUV značky (předcházející řada 4007 byla přeznačeným Mitsubishi Outlander) a mělo být šik a moderní, ostatně tak, jak má správný vůz této provenience být. 

Jenomže někde mezi nebem a designérským perem se stala chyba. To auto bylo opravdu, vážně a nepopiratelně škaredé jak noc. Já vím, vzhled je relativní a vkus individuální, jenže já neznám jediného člověka, kterému by se líbilo. Mělo divné proporce, zvláštní detaily a neuchopitelný výraz. Je pravda, že facelift nasazený v půli životního cyklu mu sice trochu pomohl, ale minimálně v mých očích ne dost na to, aby to hrálo roli.

K tomu se jednalo o naprosto unylé a nezáživné vozidlo. Nebylo nijak speciálně komfortní, nemělo žádné jízdní vlastnosti a nevzbuzovalo ani špetku řidičské radosti, ať už by se případný člověk chtěl těšit z čehokoliv. A ještě existovalo s tím samým hrozivě ucukaným a nečitelným naftovým hybridem jako DS5. Jen vzdušná kabina a velký zavazadlový prostor ho v mých očích uchránily od prvního místa.   

Honourable mentions — francouzská auta, která nejsou tak bídná, ale zmínku si “zaslouží”

Peugeot 407 — Tento Peugeot vlastně nebyl tak příšerným autem. Jezdil celkem slušně, měl pěknou výbavu a uměl nabídnout i dospělé šestiválcové motory. Jen měl tu smůlu, že byl pokračovatelem téměř stejně legendárního rodu jako ony cestovní citroëny. Proti úžasné 504, skvělé 505, výborné 405 a báječné 406 prostě se svým předkusem a prostorově kompromisní kabinou neměl šanci. 

Citroën C5 Aricross — Toto auto je podobný případ jako 407. C5 Aircross nedělá nic vyloženě špatně. Jen mu schází sebemenší náznak charakteru Citroënu. Je to přesně to auto, co zaparkujete na parkovišti a než dojdete na jeho konec, zapomenete, že ho máte. Ostatně sám jsem Jeníkovi už třikrát připomínal, že ho taky jednou testoval.  

Citroën Xsara Picasso — Toto auto vzniklo z jediného důvodu, a sice aby PSA mělo konkurenci pro Mégane Scénic. A přestože má znovu spoustu kladných vlastností hlavně stran praktičnosti, i u něj je problém, že mu nikdo neřekl, že je Citroënem. Dodnes mě občas ze spaní budí noční můry, ve kterých jsem nucen jezdit právě tímto bezpohlavním blobem s laciným vnitřkem a nervózním podvozkem.

Renault Thalia/Citroën C-Elysée/Peugoet 301 — Tyto automobily si dovolím shrnout do jednoho odstavce, protože pro ně platí to samé. Jsou to malé laciné sedany a jsou hrozné snad skutečně ve všem. Proč se tedy neumístily? To je jednoduché, úplně za svou náturu nemůžou. Nebyly vyvíjené primárně pro Evropu, nýbrž pro rozvojové trhy, kde mají řidiči trochu jiná očekávání. Vyčítat jim tudíž jejich mnohé slabiny mi nepřijde úplně fér. 

Vítězem se stává…

První místo – Peugeot 308 první generace

Ano, za úplně nejhorší francouzské auto, které kdy spatřilo světlo světa, považuji první generaci Peugeotu 308. Náš dvorní brněnský fotograf Tomáš by se mnou sice asi nesouhlasil, protože on už tento titul nejednou udělil předchůdci, řadě 307. A já jeho důvody chápu, ona byla skutečně velmi nekvalitní (osobní zkušenost, u nového auta přímo z výroby nepasoval jediný vnější díl včetně třeba dveří), jízdně fádní až nervózní a přitom minimálně jako nová dost drahá. 

Jenže já ji na bednu umístit nechci, protože v mých očích měla oproti nástupci hned tři významné výhody: A) minimálně do faceliftu se na ni dalo dívat (v její době byl tvar mýdlové bubliny dokonce moderní), B) měla opravdu nekonečně prostorný vnitřek, C) poháněly ji ještě TU benzíny a 2.0 HDi diesely, které sice nejely nijak zajímavě, ale aspoň rámcově se na ně dalo spolehnout. 

308 nenabídla ani to. Za mě není úhel, ze kterého by byla aspoň koukatelná (a ten stejný mýdlový tvar už v době jejího vzniku byl z módy dávno pryč), hlavně vpředu a v kufru přišla o část své prostornosti a měla už jen vrtošivá VTi, THP a 1.6 HDi (dvoulitr v nabídce zůstal, ale koupil si ho málokdo). Přitom byla pořád jízdně slabá, kvalita její výroby nebyla o nic lepší (všechno, co v showroomu vypadalo hodnotně, se rychle ošoupalo nebo rozvrzalo) a cenově byla snad ještě výš. Nevím, za co ji pochválit. Byla prostě totálním failem.

Takový je můj seznam tří nejhorších aut z Francie. Je mi líto, pokud jsem se někoho dotkl, já to jednoduše vnímám takto. Vy ale klidně můžete vyjádřit svůj nesouhlas. Jaká tři francouzská auta považujete za nejhorší vy? Proč tomu tak je? Nebo jsou snad všechna perfektní a já tu jen plácám nesmysly? Diskuze je vaše.