Volkswagen Multivan HighLine 2.0 TDI DSG: Kdy se můžu nastěhovat?

Jako by nestačilo, že mám v redakci pověst zapáleného, leč nepříliš dobrého offroadera (traktorista ze sousední vsi by mohl vyprávět)… Během mého působení v Autíčkáři se přidala ještě jedna obsese – dodávky. Když to má tvar krabice, dá se projít z jednoho konce na druhý a při jízdě se to nonšalantně pohupuje, nejspíš se mi to bude líbit. V minulém životě jsem zřejmě byla řidič autobusu na karakoramské dálnici. Ze své skromné dětské sbírky angličáků, které na linoleu podnikaly závody z vrchu, si dokonce pamatuju dřevařský náklaďák a parádní truck, nejspíš Kenworth nebo Peterbilt, přesně už si nevzpomenu.

Ale k věci. Úžasný svět pravých úhlů, posuvných dveří a tanečních parketů semknutých stěnami karoserie mi před lety otevřel právě Multivan. Byl to luxusní kousek s koženými trůny, dveřmi na tlačítko, obrazovkami a ledničkou, do té doby věc nevídaná a netušená.

Desítky let beze změn

Podobný kousek jsem dostala na testování i tentokrát. Představíte-li si celou skupinu mutací, kterou nabízí VW Transporter T6, je Multivan v edici Bulli tou “nejosobnější” a taky nejluxusnější verzí, jakou můžete mít. Vzhledem k neskutečné variabilitě, jakou platforma T6 nabízí, mě ale v první řadě fascinuje fakt, že vnější design se od roku 1990, kdy VW představil generaci T4, prakticky nezměnil. Přemýšlím, jestli mě napadne další příklad podobného ultrakonzervativismu, ale jsem v koncích (zapomínáš na nejlepší auto na světě: Nivu – pozn. Adam). Ovšem, není důvod radikálně měnit něco, co funguje a co má z titulu funkčnosti jasně dané obrysy, ale tohle je extrém. Neměnnost se v tomto případě očividně stala marketingovým nástrojem a konkurenční výhodou. Dává to smysl – Mutivan, potažmo celý Transporter je nejen mezi dodávkami, ale mezi auty vůbec takový fenomén, že typický krabicoidní design je hlavním trademarkem. Dokonce si myslím, že výrazná změna vizáže by mohla pěkně zamávat s čísly prodeje.

V roce 2017 přišlo tedy alespoň osvěžení v podobě dvoubarevné karoserie oslavující 70 let existence modelu. Nejčastěji vídáme červenobílou nebo modrobílou kombinaci, naopak šedočernou, kterou se honosí testovaný exemplář, jsem viděla poprvé. Okamžitě jsem si ji zamilovala, a určitě ne jen pro svou náklonnost k monochromatické módě. Je mimořádně elegantní a přitom nenápadnější než ostatní varianty. Líbí se mi i barevná kombinace interiéru – černá a tmavě bordó, samozřejmě v příjemné voňavé kůži. Ergonomie je perfektně zvládnutá, to už není žádné překvapení. V tomto ohledu se Multivan drží na špičce, 70 let zkušeností je poznat. Posez za volantem sice není zdaleka tak “řidičský” jako u konkurenčního Mercedesu, ale jak ovládací prvky, tak odkládací prostory jsou řešené prostě bez chybičky. Konečně bez potíží umístím telefon, elektronickou cigaretu, pití a klidně i něco navíc, aniž by v zatáčkách cokoliv cestovalo po autě.

Tam, kde měl minule testovaný Multivan jen záslepky, jsou nyní tlačítka na elektrické ovládání dveří, vypínání stabilizace a dva terénní pomocníčky – uzávěrku zadního diferenciálu a asistenta pro jízdu z kopce. Sice si neumím představit, že bych Multivan vláčela kdovíjakým terénem, ale i na obyčejné silnici se člověk v zimě na horách může dostat do úzkých. Co se týče asistentů, jejich výčet je dlouhý a chybí v něm snad jen automatické vaření espressa. Nakonec asi bude nejlepší, když vám celý výbavový balíček naskenuju a přiložím do fotogalerie.

1+kk, zařízený, s výhledem

Cestování v zadní části vozu budete dle mého i jako nadšení řidiči snášet docela dobře. Pasažérská zóna totiž připomíná spíš útulný salonek než auto. Hned za řidičem se nacházejí dvě samostatná sedadla, kterými se dá pomocí páčky otáčet kolem dokola, v další řadě pak najdete třímístnou posuvnou lavici (tu je možné v případě potřeby i zcela demontovat). Místa je tu taky spíš jako v pokoji než v autě. Je libo natáhnout si nohy? Proč by ne, klidně si je můžete i položit na sedadlo proti sobě. Příruční bordýlek se zase taktně schová do šuplat pod sedačkami.

Výklopná obrazovka na stropě ukrátí dlouhou chvíli oblíbeným filmem, což zejména při jízdě s dětmi ohromně oceníte. Přehrávat se dá z flash-disku, ale třeba i prostřednictvím HDMI. Bezdrátová sluchátka a dálkové ovládání pak jsou právě ty malé detaily, které dělí ‚výborné‘ od ‚chvalitebného‘. A když zastavíte na odpočívadle, nejste odkázáni na zaplivané lavičky, ale pěkně si vytáhnete skládací stoleček a posvačíte stejně kultivovaně jako doma v jídelně. Anebo nemusíte zastavovat vůbec, taky možnost. Pokud mne paměť neklame, můžete si do Multivanu objednat i interkom, který automaticky zesiluje hlas a repráček s mikrofonem má nad sedadlem všech šest členů posádky.
Sečteno a podtrženo, cestování v dobře vybaveném Multivanu je první třída, které scházejí už jen vyvinuté stevardky.

Ale jak to celé jezdí?

Turbodiesel o výkonu 150 kW není žádné žihadlo, ale to by od pohodlného cestovního auta o hmotnosti 2,2 tuny snad nikdo nečekal. Automatické řazení je vcelku příjemné, i když mu hmotnost auta občas dělá trochu zmatek v rozhodování. Nemůžu však říct, že by mě to znervózňovalo či dokonce iritovalo. Jízdní styl ‚brzda plyn‘ se k Multivanu stejně nehodí a pasažéři vzadu by nebyli nijak nadšení z toho, že je v každé zatáčce přesypáváte ode zdi ke zdi. Na druhé straně se nemusíte bát, že do kopce potlačíte auto silou vůle a na dálnici se budete plížit v pravém pruhu spolu s žebřiňáky a wartburgy. Naopak – když se rozhodnete maličko porušovat předpisy, ostatní v levém pruhu vám budou ochotně uhýbat z cesty, takže jen nastavíte tempomat a můžete se kochat krajinou. Přece jen černá nablýskaná škatule s fungl novými LED diodami budí respekt.

Na závěr jsem si nechala podvozek, protože to je asi jediná věc, vůči níž mám výhrady. Prostě to drncá. Navzdory DCC tu vidím největší slabinu Multivanu. Ne že by se to nedalo vydržet, nejsem zas taková fajnovka. Ale nemůžu se ubránit otázce, proč se tuhle mouchu, která je pro Multivan taky už téměř trademarkem, za tolik let vývoje nepodařilo odstranit. Škoda přeškoda, protože jinak by mu k dokonalosti nechybělo asi vůbec nic.

Verdikt

Navzdory zbytečně tvrdému podvozku je Multivan jedno z nejpraktičtějších a nejpříjemnějších cestovních aut, jaká na trhu najdete. Nejen velká, ale i úplně obyčejná rodina ocení komfort a prostor v kabině, který navíc neubírá centimetry v kufru (dělící ‚polička‘ je taky náramně užitečná věc). Auto může sloužit i jako ideální hotelový taxík, zkrátka obstojí všude tam, kde nechcete pasažéry vzadu degradovat na druhořadou kategorii cestujících. A pokud nevlastníte hotel ani rodinu, pořád ještě je tu možnost v Multivanu bydlet. Osobně jsem už viděla hezkou řádku bytečků, které mu výbavou, prostorem a estetikou sahají sotva po ráfky.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 968 cm3
Výkon: 204 koní/150 kW v 4000 ot./min
Točivý moment: 450 Nm v 1 400 – 2 400 ot./min
Převodovka: sedmistupňová DSG
Maximální rychlost: 199 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h:  10,1 s 
Průměrná kombinovaná spotřeba (udávaná) v testu: (7,6 l/100 km ) 9,2 l/100 km 
Cena modelu s výbavou High Line: 1 476 779 Kč
Cena testovaného vozu s příplatky: 1 942 768 Kč