Bazarový snílek: Podivnosti z temných zákoutí inzerce

Mysl každého správného autíčkáře je pozoruhodné místo, ve kterém se odehrávají vskutku zvláštní věci. Myšlenky se tam ubírají od čistě racionálních úvah o automobilech pro každý den, přes vcelku ospravedlnitelné hračky až po úplné nesmysly, které každému normálnímu člověku, který není postižený nemocí zvanou automobilitida, připadají zcela ulítlé. Každá taková mysl má však také své temné stránky. A právě do těchto temných místeček své mysli vás dnes zavedu a ukáži vám, co se tam v posledních dnech děje. Vítejte u bazarového snílka, který nedává vůbec žádný smysl a je plný ne zrovna obvyklých vozů.

Mercedes-Benz S500 W220

Prvním zástupcem tohoto divného výběru je starý Mercedes třídy S. Na tom by asi nebylo zas tak nic špatného. Sonderklasse bývá vcelku logickou volbou pro někoho, kdo prostě touží po tom nejlepším. W126 je legendou 80.let. W140 formovala pro změnu léta devadesátá. W221 byla natolik pokrokovým vozem, že by snad obstála i v dnešní době. A někde mezi těmito velikány se krčí generace označovaná jako W220, patrně nejméně oblíbené esko vůbec. Dvěstědvacítka alias motýl provedl značku Mercedes do nového milénia. Vznikal tak v době, kdy Mercedes tak trochu hledal svou identitu a to se na vlajkové lodi samozřejmě projevilo. Opulentní, až poněkud arogantní W140 nahradilo auto, které designově bylo mnohem střídmější a zároveň takové těžko uchopitelné. Tahle změna se nelíbila každému a musím přiznat, že ani já dlouho nebyl z W220 nadšený. Postupem času to však ve mně uzrálo a dnes mohu prohlásit, že se mi vlastně i docela líbí. Dokonce i na ta zvláštní přední světla jsem si zvyknul.

Co se výbavy týče, tady nebylo o čem. Motýl opět přepisoval pravidla hry v nejvyšší (ostatně jako každá nová třída S) lize. Vzduchový podvozek Airmatic, ventilované sedačky, bezklíčový vstup, adaptivní tempomat Distronic, to vše a mnohem víc se mohlo nacházet na palubě tohoto křižníku. Stále to však nevysvětuje otázku, proč se občas přehrabuji v inzerci mezi těmito vozy. Že by to byl onen všeobecný názor veřejnosti, že to není povedená generace a já se tak snažil jen jít proti proudu? Těžko říct, možná to tak bude. Každopádně pokaždé, když vidím v inzerci osmiválcovou pětistovku, pálí mě kapsa. Vé osmička s označením M113 patří mezi ty nejodolnější motory posledních dvaceti let a i velkému sedanu poskytuje naprosto důstojnou dynamiku. Za rozumný kousek se dnes platí okolo 150 tisíc, což nezní jako přehnaná částka za bývalý vrchol automobilového průmyslu. Tak třeba někdy…

Volkswagen EOS 2.0 TDI

Čas od času si pohrávám s myšlenkou, že bych si pořídil nějaký ten dekapitovaný vůz. Však to znáte, jízda s větrem ve vlasech evokuje svobodu a je to úplně jiný druh zážitku, než v uzavřeném autě. Vzhledem k tomu, že mám doma dva malé pasažéry, kteří mají jízdu autem v oblibě, musím rázně zahnat všechny myšlenky na puristické sportovní roadstery. Naopak takový obyčejný výletní kabriolet se čtveřicí míst, se zdá jako přitažlivá volba pro mé potřeby víkendového cestování za krásami naší matičky země. Jenže mezi kabriolety není zase tolik na výběr, tím spíš, pokud si stanovím relativně nízkou hranici rozpočtu, většinou tak okolo 150 tisíc. Nalézají se tam nějaká stará BMW s lehce pochybnou image. Našlo by se jistě i postarší Audi a Mercedes. Mám však trochu strach, nechat napospas kabriolet s prémiovou značkou a plátěnou střechou venkovnímu stání na sídlišti. Pak tu samozřejmě máme Volvo, ale na to máme v redakci jiné experty. Chrysler Stratus/Sebring v inzerci ani neotvírám, protože mi vždycky zní v uších Adamovo klení, když se ten vehikl snaží opravit. Ne ne, tudy cesta nepovede. Já bych potřeboval něco s pevnou skládací střechou a zároveň něco, co absolutně nebude budit žádnou nežádoucí pozornost.

Těmto požadavkům dokonale vyhovuje jedno konkrétní auto. Je to takový Golf světa kabrioletů. No, on je to vlastně Golf. Volkswagen EOS stojí na základech pětkového Golfu a byl to takový pokus, jak naskočit na tehdy módní vlnu kupé-kabrioletů, které tehdy docela letěly. A pokus to byl asi úspěšný, neb EOS vydržel ve výrobě dlouhých devět let. Z čistě racionálního hlediska je tohle vlastně dokonalé auto. Ale proč sakra diesel v kabrioletu? Já vám říkal, že tohle jsou temná zákoutí mysli, která nedávají smysl. EOS dostal do vínku docela dost motorů, ovšem jen málo z nich je použitelných. Základní 1.6 FSI je zdechlý, přeplňované 1.4 TSI jsou vyhlášené svou nespolehlivostí. 2.0 TSI je zase už příliš drahé a než najdete šestiválec, to spíš uvidíte jednorožce (a když už, tak stojí naprostý nesmysl). Zbývají tak dvě možnosti. Benzínový dvoulitr FSI a naftový dvoulitr. A v naftě je kupodivu větší výběr a tudíž šance na lepší kus, proto bych hledal tam.

Peugeot 407 Coupé

Francouzská auta mají šarm, kterému často nedokážu odolat. To jistě může potvrdit má drahá polovička, která minulý víkend byla u scénky, kdy jsem se snažil vypnout alarm u našeho záložního postaršího kombíku, přičemž jsem na celé okolí křičel něco o zas..ném francouzském krámu, co zaslouží zapálit. S francouzskými vozy mě prostě pojí magická přitažlivost. Zvláštní slabost mám především pro jejich okouzlující kupé. Takový Peugeot 406 Coupé je hotové umělecké dílo. Šarm Renaultu Laguna Coupé mě též dostává do kolen. Z nějakého neznámého důvodu však poslední dobou koukám v inzerci po Peugeotu 407 Coupé. A vlastně ani sám nevím proč. Možná za to může ta dlouhá kapota. Nebo snad ten ladný profil. Fakt nevím. Ale mám tyhle dvoudvéřové lvíčky v záložkách svého prohlížeče až nezdravě často.

407 Coupé je cestovní GT jak se sluší a patří, sportovního na něm není prakticky vůbec nic. Stačí se jen tak uvelebit v prostorné kabině a lehce konzumovat ubíhající kilometry. 407 si svou posádku hýčká pohodlím, klidem a působí vlastně jako poměrně slušný relaxační prostředek. Každý zájemce by se měl zaměřit především na zážehové motory, ať už základní čtyřválec či vrcholný šestiválcový třílitr budou spolehlivější volbou, než naftové šestiválce, které jsou pověstné svými sebevražednými sklony. Z dieselových motorů snad jedině dvoulitr, ale těch překvapivě na trhu ojetin moc není.