Autíčkář na lovu: Zábava za 100 tisíc

Sezona je v plném proudu, alergici se dusí, auta jsou zasypána pylem z řepky…  teda smrku…  a my se ještě letos nevydali na pořádný lov v internetové inzerci. Tak tedy, pojďme na něj. Předesílám, že dneska nepůjde o žádné obskurní rarity, ale spíše směsku vozidel, která jsou na zdejších stránkách dá se říci jako doma a pravidelní čtenáři už o nich na Autíčkáři jistě něco přečetli. Snad až na jednu výjimku.

Renault Clio RS172 Ph.1

Hned úvodní inzerát plní výše proklamovaná prohlášení. První Clio RS je naše velmi oblíbené auto. Psali jsme třeba, že je vynikající volbou jako okruhové náčiní pro řidiče s napjatým rozpočtem a na podzim se svezli v jeho vypiplané verzi nesoucí podpis jistého pána se jménem Jean Ragnotti, kdy jsme si opět připomněli, jak skvěle tohle auto jezdí a jak jeho poddajný podvozek umí harmonicky souznit se zvlněnou okreskou. Ceny tohoto splašeného Francouze už začínají klesat do těch nejnižších pater, takže suma uvedená v nadpisu článku nám poskytne i slušnou finanční rezervu.

Ze současné nabídky mne zaujal stříbrný kousek z Prostějova. Je to úplně první ročník Clia RS, na první pohled nevypadá zničeně a registrační značky ještě ve starém formátu dávají jistou naději, že tenhle kousek neputoval každý rok po jiném šílenci, který se z něj snažil vyjezdit duši. Takhle na dálku z fotek však beztak nelze nic proklamovat a ideální stav zřejmě očekávat nelze. Takže si pojďme připomenout hlavní bolesti rychlého Clia. Převodovka mívá mrtvé synchrony na třetím a pátém stupni. Houbovité reakce na otočení volantu mohou značit nejen vymlácené čepy, ale také zničené uložení řízení. Častou závadou je také nefunkční přesuvník proměnného časování. I za nízkou cenu 70 tisíc by však pořád mělo být nechutně rychlé.

Honda Civic 1.6 VTI EG9

Po autě familiérně známém přichází ona výjimka. Pokud mne paměť neklame, Civic EG9 se na Autíčkáři objevuje nejspíš poprvé. A rovnou v raritní variantě nejsilnějšího motoru a karoserie sedan. Hlavním lákadlem na stříbrném Civicu 1.6 VTI je určitě jeho sériový stav. Hondy (a Civicy obzvlášť) se stávají cílem nejrůznějších úprav velmi často a s přibývajícím věkem jich jen málo unikne snaze některého z majitelů o vylepšení (což v tomto případě nemyslím jen hanlivě). Tím spíš, pokud se jedná o vrcholnou variantu VTI s motorem B16 o výkonu 160 koní dosahovaných při 7.600 otáčkách za minutu. Ostrému motoru sekunduje precizní převodovka a samozřejmě konstrukčně pokročilý podvozek s dvojitými lichoběžníky – tak typický pro Hondy 90.let minulého století. Bohužel měl Civic 5.generace až příliš pomalé řízení s více než třemi otáčkami mezi dorazy a ani jeho brzdy nepatřily v sériové podobě zrovna k nejsilnějším. Na některých trzích pak dokonce chyběly příčné stabilizátory, takže ostrý motor byl překvapivě doplněn poměrně výletnicky naladěným podvozkem. 

VTI je přesto pojem a jízda v něm bude na dnešní poměry zcela jistě divoká – už jen kvůli mizerné pasivní bezpečnosti.
Stříbrný exemplář v inzerátu krom sériového stavu láká také na absolutní čistotu a pokud mohu soudit z fotek, ani koroze u něj nejspíš nebude přítomna v takové míře, jak je u tohoto automobilu běžné. Zadní pohled a nesedící linka světlometu však naznačuje, že auto v minulosti utrpělo nějakou nehodu.

Toyota MR2 W30

Dalším tipem z aktuální inzerce je poslední generace Toyoty MR2, kterou někteří dobře znáte díky blogům věrného čtenáře Raspbyho a také jeho kolegy Goldiese, který však svou MR2 již značně upravil. Pokud byste snad přicestovali z jiné planety, vězte, že MR2 je skvělý lehkonohý roadster s exotickou supersportovní koncepcí, jehož většímu rozšíření a oblíbenosti bránilo jediné – až chorobná obliba Mazdy MX-5, která si v kategorii malých sportovních roadsterů vytvořila s nadsázkou monopol.

Toyota MR2 je upečena z velmi podobných ingrediencí, výsledný produkt je však trochu jiný. V sériové podobě je rozhodně sportovnější než Miata. Je také lehčí (váží jen 970 kg), o chlup rychlejší v přímce a v neposlední řadě nabízí majiteli mnohem větší exkluzivitu. Nevýhody plynou z koncepce – úložných prostor není mnoho a delší výlet si tedy žádá kus improvizace. K motoru není úplně ideální přístup a strašákem největším jsou problémy s ovalitou válců – tato konstrukční vada znamenala smrt už pro mnoho pohonných jednotek a je otázkou, zda  červený exemplář, který jsme našli v inzerci, už motor zadřený měl anebo jej nehezký úděl teprve čeká. Velmi nízký deklarovaný nájezd by mohl značit spíš druhou variantu.

Tak jako tak vypadá MRška na první pohled velmi hezky a zachovale a v kontextu cen posledních měsíců se prodává za velmi hezkou sumu. Ta tedy sice překonává metu zmíněnou v nadpisu, ale je jí stále na dohled a pokud je malý roadster v pořádku, jde o velmi pěknou nabídku, jak si užít krásnou sezonu za mrzký peníz.

BMW 325ti Compact

Také poslední dnešní úlovek překonává metu 100 tisíc Korun, při pohledu na něj mu to však určitě odpustíte. Compact řady E46 nikdy nebyl žádný krasavec. Vlastně je to spíše obludka, které moc lidí nemůže přijít na chuť. Auto, které je na prodej v Praze však dokazuje, jak skvělou službu dokáže odvést sytá červená barva a hlavně tovární M-paket. V této kombinaci už kompakt vypadá o kus přitažlivěji. Zvláště, když se vevnitř nalézá bohatá výbava a sportovní sedadla oděná do příplatkové alcantary. 

Compact E46 už byl plnohodnotným členem své generace a využíval veškerou techniku ostatních karosářských variant – není to tedy žádný dvougenerační kříženec jako předchůdce E36, využívající mnoho komponent generace E30. Největším lákadlem 325ti Compact jsou jízdní vlastnosti. Mnoho lidí tvrdí, že jízdně jde o tu nejlepší E46 vůbec (nepočítáme-li samozřejmě M3). Šestiválec M54B25 má sice výkon jen 190 koní – tedy o 41 méně, než poskytuje 330i – pere se ale s nižší hmotou, ochotněji se vytáčí a hlavně má mnohem menší tendence konzumovat olej, než větší třílitr. Nechcete někdo moji Corsu OPC? Mám dojem, že tenhle Compact by se mi náramně hodil. A myslím to vážně.