10 klasických aut, která si stále ještě můžete dovolit

Internet je dnes pro milovníka klasických automobilů temným místem, plným svodů, pokušení a zejména důkazů o tom, že nezbytně nutně potřebuje přinejmenším sedm miliard dolarů. Ze všech stran se na vás valí důkazy, že jste zatraceně chudí. A to ani vlastně tak docela chudí být nemusíte – nemít na klasická Porsche, ať sériová či upravená od Singeru, na vzácné muscle cary, staré Mercedesy nebo dokonce slavná Ferrari ze 60. let, to není nic, co by vás řadilo mezi chudinu. Protože všechna tahle auta jsou prostě odporně, nechutně drahá.

Naštěstí ale stále existuje spousta klasických vozů, kterým se módní nadšení a šílenství bohatých investorů prozatím vyhýbají. Často jde o auta, která z objektivního hlediska nejsou o mnoho horší než jejich slavní kolegové. Leckdy jsou v některých ohledech dokonce lepší. Ale nestala se miláčky davů a proto si je stále můžete koupit za sumy dostupné běžným smrtelníkům. My jsme se pokusili dát dohromady deset aut, která si můžete dovolit a přitom vám nabídnou zážitky srovnatelné se skvosty zvučných jmen…

Protože jsme se v redakci nedokázali shodnout na tom, co představuje “dostupného veterána”, zahrnuje náš seznam širokou škálu aut od skutečných “klasik chudého petrolheada” až po auta, která jsou sice vlastně drahá, ale mohou vám nahradit vozy ještě dražší.

Poznámka: Uváděné ceny jsou přibližné odhady sumy, kterou budete potřebovat na slušný, nikoliv však excelentní vůz. Tedy na auto, které není třeba renovovat a lze s ním ihned začít jezdit ale zároveň není tak docela “bez práce”. 

10. Chevrolet Corvair

Nejste si jistí, jestli toužíte spíš po staré americe, klasickém Porsche 911 nebo italském gétéčku? A stejně máte pocit, že si vlastně nemůžete dovolit ani jedno z toho? Naštěstí je tu řešení vašeho trápení. Druhá generace Chevroletu Corvair má mechanickou koncepci Porsche 911 (a mohli jste ho mít i s turbem), podvozek z Corvette a design, který připomíná italská kupé té doby. Ale protože to ve skutečnosti byla americká masovka a přímý konkurent Fordu Mustang, je jich i dnes stále ještě spousta. A protože si Corvair nezískal takovou popularitu jako Mustang, stojí až směšně malé peníze…

Cena: 200 000,- Kč (čtyřdveřový hardtop) – 500 000,- Kč (kupé Corsa Turbo)
Provozní náklady: Nízké až střední. Corvair je relativně jednoduchý, díly jsou dostupné.
Alternativy: Pokud chcete klasickou koncepci a nevadí vám šestiválec, kupte si Mustanga. Hardtopy “s kufrem” nejsou nijak drahé…​

9. Jaguar XJ6 Series I-III

Ladný, štíhlý design, na svoji dobu úžasně moderní zavěšení všech kol a fantastický řadový šestiválec XK o objemu 4,2 litru. To všechno jsou typické poznávací znaky legendárního Jaguaru E-type, jehož žádanější verze dnes běžně mění majitele za mnoho milionů. A nebo jednoho z nejkrásnějších sedanů všech dob, klasického XJ první generace. Ať už sáhnete po klasičtějších prvních dvou sériích nebo dáte přednost nižším cenám, solidnější technice a ostřejším tvarům od Pininfariny u série třetí, dostanete vůz, který byl na dobu svého vzniku neuvěřitelně agilní a zároveň komfortní. Nebude sice tak docela rychlý (oproti E-typu mu scházelo pár desítek koní a přebývalo pár set kilo), ale jízdní zážitky budou mít velmi podobný charakter. A navíc můžete vzít na výlet i rodinu nebo kamarády.

Cena:  Od 100 000,- Kč
Provozní náklady: Vyšší. Servisovat Jaguar sice není tak hrozné, jak se občas říká, ale není to ani žádná pohádka.
Alternativy: Chcete britský styl v o něco méně tradičním balení? Co třeba Rover P6 nebo Rover SD1?

8. VAZ 2101

Malý rodinný sedan Fiat 124 sice vypadá nenápadně a většina lidí téměř zapomněla na jeho existenci, ve skutečnosti ale jde o druhé nejprodávanější auto v historii, hned po Volkswagenu Golf. Pokud totiž budeme počítat jako model všechna auta, která jsou technicky stejná (místo abychom počítali všechna auta, co se náhodou stejně jmenují, a došli k nesmyslnému závěru, že nejprodávanější je Golf či Corolla) a započítáme tak i všechny licenční varianty, dojdeme u klonů Fiatu 124 k závratnému číslu něco přes 17 milionů vyrobených kusů. A auto, kterých se prodalo tolik, přeci nemůže být špatné, nemyslíte? Zvlášť když se na jeho platformě stavěl i úspěšný roadster a sportovní kupé…

U nás samozřejmě na originální 124 nenarazíte, ale bez problémů a i se skutečně skromným rozpočtem seženete jeho ruskou licenční variantu, VAZ 2101 (případně jeho následovníky). Ta trpí stigmatem, spojeným se všemi produkty Sovětského svazu, ale jinak je to – až na pár relativně drobných změn – stále klasický italský vůz ze 60. let. Musíte se smířit s azbukou a horším zpracováním, ale pokud se vám podaří najít zachovalý kousek, ideálně po prvním majiteli a v nějaké atraktivní barevné kombinaci (zvláště dobře vypadá koženkový interiér v “přírodní” hnědé), získáte vlastně velmi atraktivního veterána za až legračně malé peníze.

Cena:  Od 25 000,- Kč
Provozní náklady: Super-nízké. Spotřeba není o mnoho vyšší než u moderních aut, díly za hubičku, opraví každý.
Alternativy: Polski Fiat 125p je o něco sofistikovanější a elegantnější variantou téhož. Bohužel se mnohem hůře shání.

7. Ford Galaxie

Kdo by nemiloval Ford Mustang fastback, jakým jezdil poručík Frank Bullitt. Nebo, v notně upravené verzi, Memphis Raines v 60. sekundách. Vlastně snad každý nadšenec do klasických amerických aut začíná s tím, že nutně musí mít Mustanga nebo Chargera. Tato touha však má své drobné úskalí – chtějí je všichni a tak i když se jich vyrobilo obrovské množství, budete si muset připravit obrovské peníze. Takže nezbývá, než se smířit s něčím levnějším. Což obvykle znamená sáhnout po větších kupé třídy fullsize, která nemají tak silnou konotaci s muscle cars a tudíž nejsou tak populární. Jako třeba Ford Galaxie fastback z roku 1968. Jednu jsem měl. Měla dokonce motor 390, stejný jako v Bullitově Mustangu (tedy, slabší verzi, ale budeme se tvářit, že je to jedno). Podle původního plánu měla dokonce jedna přesně taková Galaxie, jen v černé barvě, hrát v Bullittovi auto “zlých hochů”. Jenomže nakonec nehrála, a tak jí nikdo nezná. I za hezký kousek tak zaplatíte peníze, za které by Mustang fastback nebo klasický Charger byly jen hromadami šrotu určeného k totální renovaci. Jako bonus pak získáte spoustu prostoru a pohodlnější jízdu…

Cena:  Od 250 000,- Kč
Provozní náklady: Střední. Mechanické díly jsou levné a snadno k sehnání, s bižuterií a plechařinou se zapotíte. Bigblock je nenasytný.
Alternativy: Snad kterékoliv sportovně laděné fullsize kupé ze 60. let. Třeba Plymouth Fury, Dodge Polara nebo Buick LeSabre.

6. Renault R8​

Lehké, obratné auto s nepříliš výkonným čtyřválcem za zadní nápravou a podvozkem, který byl sice vyvíjen tak, aby vyhovoval masám, ale zároveň je schopen nabídnout sportovní charakter a schopnosti. Zní vám to jako popis Porsche 356, jedné z největších ikon mezi klasickými sportovními vozy? Vidíte, a přitom je řeč o lidovém Renaultu. “Osmička” sice nebyla kdovíjak sexy a vypadala tak trošku jako by jí někdo vyrobili z krabic od banánů (přičemž tu vpředu někdo přišlápl), ale na klikaté silnici to bylo neobyčejně agilní a zábavné autíčko, které by se nejspíš mohlo přinejmenším s prvními verzemi tři-pět-šestky směle měřit. Zásadní rozdíl je však v tom, že Renault R8 se k nám svého času oficiálně dovážel a tudíž se stále čas od času objeví nějaký zachovalý exemplář na prodej, obvykle navíc za velmi rozumnou sumu. Časy, kdy jsme “osmičky” nakupovali za 20 tisíc už jsou sice pryč, ale pořád to není nic pro běžného člověka nedostupného. A pokud máte naopak peněz nazbyt, můžete si pořídit ostrou verzi Gordini, která nejspíše zesměšní i ono Porsche…

Cena: zhruba od 50 000,- Kč
Provozní náklady: Nízké, ze shánění dílů ale občas zabolí hlava
Alternativy:  V dané cenové relaci téměř žádné. Škoda 1000MB, chcete-li obětovat sportovní charakter. Simca 1000, chcete-li obětovat víc peněz.

5. Lotus Esprit

Z opačného konce spektra “dostupných klasik” přichází britská placka s klínovitou karoserií od Giugiara. Na legendární Lotus, kterým jezdil i James Bond, si budete muset připravit přinejmenším půl milionu, spíše však ještě mnohem víc. Což z něj nedělá zrovna “vůz chudého veteránisty”. Tedy alespoň do doby, než ho porovnáte s alternativami. Chcete klasický supersport ze 70. let? Ferrari, Lamborghini či snad Maserati? Ve většině případů budete muset přidat alespoň jednu nulu. Esprit sice bude znatelně pomalejší než Berlinetta Boxer nebo Countrach, ale s Urracem nebo Mondialem už by mohl svést docela férový souboj – a i oproti “levným” Ferrari a Lamborghini stojí zlomek ceny. Nemluvě o tom, že čtyřválcovou britskou placku bude o něco snazší a levnější udržet ve funkční kondici.

Cena:  od 500 000,- Kč
Provozní náklady: Vysoké, levný supersport je pořád supersport
Alternativy: DeLorean DMC-12, který je dražší a hůř jezdí. Levná Ferrari, která jsou pořád znatelně dražší. 

4. Datsun Z 

V hodinkách to bylo Seiko, v motocyklech zase Honda. Ve sportovních kupé Datsun. Když Japonci v 60. a 70. letech dobývali světové trhy, používali stále stejný recept. Vezměte špičkový evropský produkt, ať už to byly švýcarské hodnky, britský motocykl či italské sportovní auto, a díky špičkovým průmyslovým technologiím ho udělejte dostupnější a zároveň spolehlivější. Když se na trhu objevil Datsun 240Z, představoval svým způsobem náhražku za Porsche 911, Corvette či sportovní Jaguary. Dnes už ceny prvních “Zetek” vystřelily možná až příliš vysoko, než abychom je mohli považovat za “dostupnou alternativu”, ale pozdější verze, jako 2+2 kupé 260Z nebo 280Z, jsou pořád ještě přijatelně levné. Přitom vám dokáží nabídnout zážitek velmi podobný tomu, čeho se dočkáte od starého Porsche nebo Jaguaru. A když dojde na srovnání s takovýmito “těžkými vahami”, je vlastně i 240Z za tři čtvrtě milionu docela levné auto.

Cena:  Od 300 000,- Kč (méně žádané verze), od 500 000,- Kč (240Z v dobrém stavu)
Provozní náklady: Střední. Je to jednoduché a japonsky spolehlivé, ale také je to starý sporťák a díly nejsou zadarmo.
Alternativy:  Z evropy můžete zkusit třeba Opel GT. Pokud vám nevadí podivný design a naopak vás láká slavná značka, sáhněte po Porsche 914.

3. Plymouth Duster

Jedním z hlavních důvodů, proč chtít klasický muscle car, je rychlost v přímce. Což může být problém, pokud jako náhražku zvolíte o něco výše doporučovaná fullsize kupé – dvoutunovou Galaxii s neochotným bigblockem 390ci pod kapotou prostě jen tak nerozhýbete. A pokud ano, bude vás to stát strašlivé peníze nejen na úpravách, ale i později na spotřebě. Velké auto chce velký výkon a ten si žádá velké peníze. Jenomže většina malých muscle cars stojí velké peníze už ve své sériové podobě. Camaro první generace, Barracuda či Challenger, dokonce i většina Mustangů, pokud to není zrovna hardtop se základním motorem. Naštěstí se ale i tady dají najít výjimky.

Když se v roce 1970 Plymouth Barracuda přesunul na větší, těžší a také dražší platformu E-body, vzniklo v nabídce místo pro dostupný a přitom rychlý pony car. Konstruktéři narychlo a víceméně potají “spíchli” fastback na základě kompaktního sedanu Valiant, nacpali do něj fantastický small block o objemu 340 kubických palců a zabiják muscle cars byl na světě. Byl malý a lehký, takže mu i relativně “slabý” motor (340 měla nějakých 275 koní) stačil na solidní výkony. Navíc měl díky tomu jen skromnou spotřebu a emise, což ho udrželo na trhu až do roku 1976, kdy většina muscle cars  vymřela. První roky se silnými motory dnes už cenami srovnávají krok se známějšími muscle cary, ale i pozdější, “nezajímavé” ročníky se dají velmi snadno probudit k životu. A protože máte stále výhodu nízké hmotnost, budete za mnohem méně peněz mnohem rychlejší než s Chargerem nebo GTO.

Cena: zhruba od 250 000,- Kč
Provozní náklady: Střední. Díly jsou levné a dostupné včetně kosmetiky, spotřeba americká.
Alternativy: koncernový sourozenec Dodge Dart Sport, Ford Falcon, Chevrolet Nova či jeho “klony” jako Buick Apollo

2. Mercedes W114/W115

Toužíte po klasické “Pagodě” nebo “Grosseru”, ale nedisponujete potřebnými miliony? Nevadí. Svět klasických Mercedesů vám i tak zůstává otevřen. A nemluvím teď jen o obligátním “piánu s dvěstědem”, které je sice posledním Mercedesem před nástupem hladkých aerodynamických karoserií a stále se blyští spoustou chromu, ale jeho interiér už přeci jen může leckomu připadat poněkud plastový. Ne, vy chcete Mercedes ze šedesátých let, se světlomety nastojato, filigránskými přístroji s chromovanými rámečky a krásným volantem s chromovaným mezikružím. A můžete ho mít! Zatímco ceny kupé a kabrioletů vystřelily do stratosféry, běžné sedany zůstaly na úrovni dostupné běžnému nadšenci. Pro skromného nadšence bude nejlákavějším modelem řada W114/W115, u nás známá jako “kraťas” nebo “žralok”. V podstatě jde o prapředka třídy E, respektive “piána”. A pokud se vyhnete klapajícím, líným naftovým motorům, je to stále jeden z nejpohodlnějších a pro běžné žití nejpoužitelnějších veteránů. Pagoda je hezčí a Grosser zase luxusnější. Ale stojí za dvacetinásobnou cenu? Nemyslíme si…

Cena: 100-200 tisíc korun dle karoserie (sedan/kupé) a motorizace
Provozní náklady: Střední. Staré Mercedesy jsou jednoduché a spolehlivé, ale občas se může rozbít něco drahého.
Na co si dát pozor: Koroze.
Alternativy: Pokud chcete více luxusu, můžete sáhnout po o něco modernější “S-klasse” W116. A pokud umíte dobře hledat nebo máte o něco vyšší rozpočet, můžete za rozumnou cenu splašit i přenádhernou W108.

1. Mini 

Pro většinu klasických aut se jen těžko hledá skutečně praktické využití. Samozřejmě můžete se starým Mercedesem jezdit každý den nebo si říkat, že žigulík je vlastně perfektní a dostupnější náhrada moderního auta. Ale většinou staré auto končí jako miláček v garáži, který se na čerstvý vzduch vytahuje jen o víkendech nebo zvláštních příležtostech. Co kdybyste ale měli staré auto, které je zároveň zábavné, úsporné a díky trpasličím rozměrům fantasticky obratné a praktické ve městě? Původní Mini je přesně takové. O víkendu ho můžete vytáhnout na okresky a nahradit jím starý sporťák, v týdnu s ním můžete jezdit do práce a parkovat tam, kde ještě nikdo před vámi neparkoval. Nebo tak nějak. Mini je navíc i překvapivě prostorné a pohodlné, takže nemusíte být sami trpaslíci, abyste se  do trpasličího auta vešli. Jedinou negativní stránkou může být snad jeho občasná britská jankovitost (zvláště pokud jde o elektroinstalaci a podvozek) a hlavně náchylnost vůči korozi. Pokud potřebujete vyrážet za prací v každém počasí a nemáte suchou garáž, bude váš Miník pravidelným návštěvníkem u klempíře. Vzhledem k současným trendům vývoje počasí je však dost pravděpodobné, že situací, kdy byste Mini nechtěli tahat do špatného počasí, nastane za rok jen tak málo, že si na jejich řešení vystačíte s kartičkou carsharingu.

Cena: Zasvěcení říkají, že Mini stojí vždycky 100 tisíc, ať už je za něj dáte rovnou nebo koupíte horší kus a utratíte za opravy
Provozní náklady: Nízké. Mini je malé, všeho je v něm málo, díly jsou dostupné a spotřeba snesitelná.
Alternativy: Fiat 500 je snad ještě roztomilejší, ale hůř jezdí. Brouk je technicky ještě starší a  Citroën 2CV rozhoupaný a chybí mu roztomilé rozměry.

Napadá vás nějaký jiný dostupný klasický vůz, který dokáže nabídnout zážitky a radost mnohem větší, než by odpovídalo jeho ceně, a na který jsme zapomněli? Řekněte nám o něm v komentářích!

A nebo si běžte přečíst článek o autech, která vypadají draze a přitom drahá nejsou!