Mazda CX-3 Skyactiv-G121: Stárnoucí bestseller

Poslední dva roky probíhají v automobilové branži překotné změny. Elektrifikace modelového portfolia jede naplno. Naše recenze jsou toho důkazem. Když nebudu počítat dodávky, tohle je nějaký šestnáctý test, který vám v novém roce přinášíme a minimálně polovina testovaných aut byla nějakým způsobem elektrifikována. Měli jsme tu mild hybridy, full hybridy, plug-in hybridy i čisté elektromobily. Nedivte se, že je trochu svátek, když do redakce zavítá auto, které spoléhá v otázce pohonu čistě na spalovací motor. Ba co víc, dokonce na obyčejný atmosférický motor. To už začíná být skutečná rarita v dnešních dnech. Má taková pohonná jednotka vlastně ještě co nabídnout svému řidiči, nebo už dnes nedává příliš smysl? To jsme zjišťovali za volantem nejmenšího crossoveru od Mazdy.

Neříkám to na těchto stránkách poprvé, ale pro modelovou řadu Mazdy mám jistou slabost. Auta této hirošimské automobilky mi vyhovují svými vlastnostmi. Dokud jsem neměl děti, trávil jsem za volantem jedné konkrétní Mazdy docela dost času (přibližně 180 tisíc km). Teď už víceméně slouží jen jako čistě záložní auto, neb nestačí velikostně, ale řekl bych, že jsem si užil téměř každý ujetý kilometr. Přestože tedy jistým způsobem k Mazdám tíhnu, je tu jeden model, kterému jsem nikdy nepřišel na chuť. Ano, hádáte správně, mluvím o CX-3. Přitom u zákazníků je to poměrně oblíbený crossover, patřící mezi vůbec nejprodávanější modely značky na našem trhu a já nikdy tak úplně nepochopil proč. Naštěstí mám velice hodné kolegy v redakci, kteří se jednohlasně shodli, že bych měl kvality CX-3 přehodnotit a týdenní test se k tomuto hodí naprosto ideálně. Na mou otázku, jestli se jedná o trest za to, že nevydávám své články včas, mi bylo odpovědí dlouhé ticho. Inu, mám co zasloužím, třeba aspoň na CX-3 změním názor.

„Cé iks trojka“ je tu s námi šestým rokem a tu dobu prošla jednou větším modernizací a pak několika menšími úpravami. Jednu dobu dokonce ani nešla objednat a vypadalo to, že její dny jsou sečteny, nicméně vrátila se a opět si ji můžete pořídit. Byť nabídka je trochu okleštěná. Na začátku jste si mohli vybrat mezi několika motory. K dispozici byla základní benzínová 1.5, slabší dvoulitr, silnější dvoulitr, nebo dokonce i vznětová jednaosmička. Na výběr byla manuální či automatická převodovka a pohon přední nápravy nebo všech kol. Tahle rozmanitost je již minulostí. Dnes můžete CX-3 koupit pouze s tím slabším dvoulitrem a pohonem předních kol. Jediná možnost volby zůstala u převodovky. Je to trochu škoda, protože minimálně onen pohon všech kol Mazdu odlišoval od nejbližší konkurence, ale nedá se svítit.

Designově CX-3 asi ničím nepřekvapí. Za prvé je na trhu šest let a za druhé vypadá prostě jako Mazda. Úzké světlomety a rozesmátá maska chladiče jsou jasné poznávací znamení. A kdybyste si přece jenom nebyli jisti, metalíza Soul Red Crystal nenechá nikoho na pochybách, o jakou značku se jedná. CX-3 je prostě takový malý a nazvedaný hatchback, který asi do kolen nikoho neposadí, ale druhou stranu ani neudělá ostudu. A to může stačit.

Přesun do interiéru znamená zároveň i lehký přesun v čase. Do minulosti. Architektura vnitřku je jednoduchá a účelná, což by nemuselo být na škodu. Bez přípomínek je ergonomie. Například systém udržování v pruzích vypnete jedním tlačítek a hlavně zůstane vypnutý i při dalším nastartování, což je super. Své roky však nezapře a ani barevný HUD to nezachrání. Celý vnitřek je takový trochu ponurý, chybí mu ozvláštnění. V roce 2021 už bych si tedy v autě za tuhle cenu představoval dvouzónovou a hlavně digitální klimatizaci. Přístrojový štít by mohl nabídnout nějakou tu barvu (u městského crossoveru s automatem asi nemusí být dominantním prvkem otáčkoměr). Prostředí infotainmentu je staré nějakých osm let a jistě by zasloužilo oživit. Možná se vám zdá té kritiky moc, ale vnitřek Mazdy na mě nepůsobí útulným dojmem. Jasně, je funkční, ale chybí mu přidaná hodnota. Především francouzští konkurenti umí být uvnitř mnohem přívětivější.

Zatímco vzhled interiéru a výbavové prvky jsou o často jen o zvyku a osobním vkusu, prostornost je zcela objektivní měřítko. A v tomto ohledu na tom CX-3 není vůbec dobře. Mále crossovery oceňuji z toho důvodu, že na půdorysu malého hatchbacku, dokáží nabídnout rozumný vnitřní prostor, se kterým se dá žít, když máte nějaké to dítko. Ano, nebylo tomu tak vždy, ale poslední generace těchto vozů je skutečně již použitelnější. Ne, nečekám, že tento typ vozu bude náhradou stěhováku, to ani omylem. CX-3 však nedokáže pojmout čtyřčlennou rodinu tak, aby se mohla přesunout byť jen o pár kilometrů dál bez toho, aby dospělí na předních sedadlech dostávali křeče do nohou a zad. Opravdu, když za sedadlo řidiče instaluji sedačku pro čtyřleté dítě, musím se jako řidič posunout tak, že si volantem točím v klíně. A to se svými 184 centimetry a 90 kilogramy nejsem kdovíjaký obr. Ještě horší situace nastává, když za sedadlo spolujezdce instaluji protisměrnou sedačku pro 10 měsíční dítko. Spolujezdec pak jede s koleny napasovanými v přihrádce a je zaklíněný tak, že se nemůže ani hnout. Kufr taktéž neoplývá přebytkem prostoru, ale kočár typu sporťák tam dáte (hlubokou korbu ani omylem), což je akceptovatelné. Vnitřní prostor je tak výraznou slabinou této Mazdy a dá se říct, že je takové auto pro dva.

Dvoulitrová atmosféra je agregát, který již nevídáme příliš často v moderních autech. Mazda je světlou výjimkou a současné atmosférické motory jsou součástí její image. Jeden by řekl, že v záplavě všech možných bezcharakterních a unylých turbomotorů musí být taková atmosféra požehnáním, že? No, ne tak docela. Každá mince má dvě strany. Ano, dvoulitrový Skyactiv má krásnou reakci na plyn, jakou u downsizovaného turbomotoru nenajdete. Hladce se vytáčí, spolupráce s klasickým hydro automatem je příkladná (pokud si nechcete řadit sami, tam naopak velmi rychle narazíte na limity). Má však také spoustu vlastností, které vám v běžném životě budou pít krev. Logicky to je chybějící točivý moment, s čímž se asi počítá. Mrzutějším faktem je, že za 4000 otáčkami je motor bez chuti a takový zvadlý, přičemž právě tohle by měla být doména atmo motoru. Převodovce by slušely kratší kvalty, které by prospěly dynamice. A nepotěší ani spotřeba, která se po týdnu ježdění povážlivě přiblížila osmilitrové hranici. Narovinu říkám, že projev tohoto dvoulitru mě nebavil.

Mazda už dlouhá léta sází na sportovní styl. Snaží se, aby její vozy přenášely na své řidiče emoce, aby se za volantem bavili a užili si každou cestu. Podobné filozofie se drží také CX-3. Poměrně strmé řízení udělá radost v každé zatáčce. Nadšeného řidiče potěší i komunikativnost vozu, který si s vámi „povídá“ skrze sedačku. Je krásně cítit, kdy se blíží limit a auto vám dá dostatek času k reakci. Je prostě čitelné. Otázkou zůstává, jestli je to u tohoto typu vozu to hlavní, čím by měl oslovit zákazníky. Já osobně bych možná ocenil větší míru komfortu, kterého se CX-3 dostává v omezeném množství. A jsem si docela jist, že za to z velké části mohou 18 palcové pneumatiky, které nedokážou odpustit hříchy českých silnic. Pokud mohu radit, berte určitě menší, vaše záda vám poděkují.

Verdikt

Bohužel musím říct, že ani tentokrát si mě Mazda CX-3 nezískala. Nedokážu se smířit s nedostatečným vnitřním prostorem, nesedl mi ani motor. Musím však říct, že zvenku vypadá auto stále velmi dobře a užíval jsem si i radostný jízdní projev. Pro mě to sice není to pravé ořechové, ale dokážu pochopit, že někoho tahle Mazda udělá šťastným. A o to nakonec jde především.

Technické údaje

Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1 998 cm3
Výkon: 89 kW (121 koní) v 6 000 ot./min
Točivý moment: 206 Nm v 2 800 ot./min
Převodovka: šestistupňová automatická
Pohotovostní hmotnost: 1 288 – 1335 kg 
Maximální rychlost: 187 km/h
0-100 km/h: 9,9 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná: 6,1 l/100 km
Spotřeba v testu: 7,7 l/100 km
Cena základní verze (Challenge): 499 900 Kč
Cena testovaného vozu s příplatky (SkyActiv-G121 Revolution AT): 670 700 Kč