Na jedne straně emoce, pocity, vjemy, popisné vyjadřování, příběhy a značně subjektivní pohledy na auta. Na té druhé měření, srovnávání, spousty tabulek, statistiky, žebříčky, snaha o maximální objektivitu, porovnávání pouze kvantifikovatelných věcí a obsahově strohé textové pasáže sloužící spíše jako sumarizující omáčka pro obrovské a přesně uspořádané tabulky. Takhle by se daly popsat dva základní proudy motoristické žurnalistiky, se kterými se v našich končinách setkáváme. Jsou zcela odlišné a každý má své plusy a mínusy. Tož pojďme rozseknout, jak by to vlastně mělo správně být?
Abych řekl pravdu, ta předchozí věta byla pouhou řečnickou otázkou. Dneska asi bude bez nejmenších pochyb jasné, která skupina zde má absolultní převahu. Autíčkář je magazín, který se bez diskuzí řadí k ostrovnímu způsobu psaní o autech a je tedy nabíledni, že jej navštěvují čtenáři, jimž je bližší právě britská škola. Tabulku abyste u nás pohledali. Kolikrát jí zapomeneme přidat i do redakčního testu. Prostě banda lajdáků. Nicméně, všeho moc škodí a možná nakonec zjistíme, že nejlepší je nějaký britsko-neměcký pouliční mix. Na vaše názory bude klasicky místo v diskuzi, ale teď si pojďme bitvu mezi Německem a Británií probrat společně.
Pokud si ze svých mladých let pamatuji dobře, ještě do poměrně nedávné doby měl v tuzemsku totální nadvládu německý způsob psaní o autech. Svět motorů byl za komunistů do značné míry technický magazín a v 90. letech, kdy se trh bujaře rozvíjel, vládl trafikám AutoTip – český klon AutoBildu – plný tabulek, hvězdiček a kvantifikací. Sekundoval mu časopis Automobil, který šel do chladných definic a číslených či matematických vyjádření snad ještě hlouběji (a dnes zůstává zřejmě posledním automobilovým magazínem pro pravé technofily). Přečíst si o autech nějakou rozšafnou “pohádku” nebo vyprávění o víkendu strávěných na okreskách za volantem devadesátkových kupé jednoduše nebylo kde. V magazínech se vůbec neposuzovaly nějaké pocity z řízení nebo atmosféra auta a nikoho by nenapadlo hledat nějakou imaginární duši těch plechových strojů. Nejlepší auto bylo zkrátka to, které mělo nejlepší naměřené hodnoty v tabulce a získalo nejvyšší počet bodů či hvězdiček.
Až po přelomu milénia náhle vtrhlo do trafik zjevení s provokativním názvem SPEED a strhlo lavinu. Časopis o superautech, s texty, které hladily jako satén a čtenář měl poprvé možnost “usednout do auta” s redaktorem, ne jen zjistit, zda se na základě empirických měření rozhodl správně a nemá někde v tabulce chybu. Chvilku poté přišel Autocar, Top Gear, začal se rozmáhata internet a bylo vymalováno. Popisnější a méně faktografická varianta psaní o autech okamžitě nadchla velkou část čtenářů, kteří už o podrobných statistikách nechtěli ani slyšet. Bylo osvěžující číst ódy na papírově průměrná auta a naopak kritiky těch technicky téměř dokonalých, čistě jen pro to, že někdo začal do hodnocení promítat měkké a neměřitelné vlastnosti. A teď jak z toho ven?
Co se týká mne osobně, k něčemu se přiznám. Ačkoli jsem o dva odstavce výš pronášel soudy o jednoznačném výsledku, nějaké ty tabulky a přímá srovnání měřitelných údajů mám vlastně docela rád. Na Autíčkáři se sice nenosí (také proto, že takové věci jsou kapacitně natolik náročné, že si je zkrátka nemůžeme dovolit), ale pokud se použijí jako doplněk ke čtivému, britským stylem psanému textu, jsou pro mne jedině plusem. Zkrátka, jako v mnoha jiných věcech, i zde mám rád zlatou střední cestu. Sice možná vede blíže k britským břehům a z Němec si vypůjčuje jen pár doplňkových nástrojů, ale je to kombinace. Klasický britský text umí narozdíl od chladně kalkulujícíh Němců lépe uchopit určení a zaměření auta, lépe ho dát do kontextu a zabránit tomu, aby se čtenář stal zajatcem dat. Takový Citroen Saxo VTS 16V třeba řečí čísel nikoho nezaujme. Už v době, kdy se prodával nový to byl ve třídě podprůměr. Přitom nic není vzdáleno od jeho výbušné povahy tak, jako papírové zrychlení z nuly na sto za 8,7 sekund a žádný graf, tabulka ani čas z okruhu nedokáže popsat maniakální potřebu jeho zadní nápravy předbíhat tu přední. A naopak, i sebenadanější vypravěč automobilových pohádek je vám zbytečný, když toužíte pomocí chladných fotografií redaktora na zadních sedadlech nebo tabulek s vnitřními rozměry porovnat vnitřní prostornost adeptů na rodinný vehikl anebo chcete při výběru čistě efektivního nástroje znát jeho reálné výkony a schopnosti v konfrontaci s konkurencí.
A teď už je řada na vás? Co a jak preferujete, popřípadě, jak by to podle vás mělo ideálně vypadat?
Obrázky:
Autocar.co.uk, Autobild.de
06. července 2017, 08:09
0
Je to výborné téma k diskuzi. Ve skutečnosti právě je dobré, že nejen redakční, ale obecně s čtenáři. Na autíčkáři vidím pokračování logicky duchem toho, co kdysi byl Autocar, když jsem ho jako týdeník kupoval. Taky mám ještě několik krabic různě poschovávaných. Speed mě bral jen částečně, často mě přišlo, že chtěl hlavně ohromit superauty a tématy víc pro teenagery, i když já v té době vlastně teenager byl. Zásadní automobilový časopis byl pro mne magazín EVO a jeho odnož klasických aut Octane. Tehdy pod vedením Harryho Metcalfa. EVO jsem četl, když jsem chvíli studoval v UK a pak si kupoval moc rád českou verzi, když byla. To že vycházela jednou za 2 měsíce nevadilo, neobyčejně jsem se na něj těšil.
Zcela upřímně, Autobild styl mě byl ukradený.... Ten u nás reprezentuje hned několik magazínů z německé líhně. Četl jsem ale rád jednu vyjímku a ta z té líhně pocházela: Autoojetiny. To bylo tím, že já mám prostě rád psaní o starých autech, klidně i bazarovkách, které těžko nazveme "budoucí klasiky". A má to svou logiku. Dovedu se s nimi líp identifikovat, zkrátka často vidím, že když bych chtěl, tak si takové auto koupím. Narozdíl od nového éčkového Mercedesu nacpaném technologiemi, či zlatém Golfu za milion. :) ( rýpnutí, berte jako pokus o vtip..)
Rád se tedy k editorialu připojím. Mluví mi z duše a taky mě zajímá, co by se čtenáři víc líbilo. Na technické tabulky jsem lempl rovněž, uvedl jsem jí zatím snad jen nyní v článku o srovnání bazarového Audi a BMW. A i když jsem se snažil ta auta porovnat objektivně, převážilo subjektivno, patrně něco opět jako anglický způsob psaní. Pokud by se to tak dalo nazvat...
Což mě přivádí k další věci. Mám rád srovnávání různých aut. Je to logisticky náročnější, ale zábavnější než testy aut sólo. A mám rád "roadtripy" s auty, kdy test auta je jaksi důležitá, ale chvílemi vlastně jen podružná součást textu.
07. července 2017, 14:10
0
Kdyby na Autíčkáři někdy byly skupiny ve stylu DriveTribe, tak bych byl v klanu Krab :D Takhle hezky popsat úplně stejné pocity a vztahy k "autotisku" tak abych na 100% souhlasil, to se jen tak nestává :)
07. července 2017, 23:00
0
Děkuji a 100% tě beru do klanu ... Mě se začíná líbit, že na tomto webu je nás v tomto klanu víc. Vážím si toho a rád na tom budu dál pracovat. I když práce není to správné slovo, když je to vlastně zábava :-D
06. července 2017, 08:34
1
Styl ostrovanů mi přijde osobnější, samozřejmě jde především o čtenáře, člověk kterého uchvacují tabulky, grafy a magické čísla na váš server úplně zabloudí.
I když sám osobně preferují Váš styl, nějak mi tam chybí pár čísel, uvítal bych menší srovnání nových aut a pár čísel reálného života například: auto je delší o 15 než octavie (přece jen všichni auto známe a víme jak je velké, hned si dokážu představit jak velké je recenzované auto, což se jinak podle obrázku špatně soudí), nebo menší srovnání na konci článku, kde by jste uvedli 2 konkurenty a pouze řekli co je vetší, co žere méně a pocitově je snesitelnější.
Vím že u sportovních auto toto jsou čísla irelevantní. Ale díky Autíčkáři jsme se rozhodli doma pořídit Mazdu 3 (G120 sedan) před Rapidem, otec remcal ze začátku že tomu chybí středootáčkový záběr TSíček, ale poté co z rodinné trojky přesedl rapidu (náhradní vozidlo servisu) tak zjistil že autickář se nemýlil, pocity hrají roli.
Rád bych tím poděkoval celé redakci za nejvíce zajímavé čtení o autech, jen tak dál :)
06. července 2017, 08:51
0
Nakousnul jsi tady casopis Automobil Revue. Byl plny technickych detailu, ale pro mne to byl po revoluci jediny zdroj informaci o US autech. Internet tenkrat nikdo nemel, o nejakych zkusenostech za volantem Mustangu, Corvetty nebo treba Navigatora nemohla byt rec. Vsichni to znali jen z obrazku. Takze pak jsem byl stastnej jak blecha i za ty popisny clanky. Kvuli nim jsem mel nekolik let i predplatny na tenhle casopis, protoze jinde se proste zadny jiny info nenaslo.
Ale doba se meni, zacaly prichazet dalsi casopisy, internet a ja uz chtel i nejaky ty jizdny zazitky a tak jsem se posunul jinam a zrusil predplatne. S tim Speedem to ale vidim podobne jako Krab. Prislo mi to jako casopis pro pubertaky. Nikdy mne nejak nechytnul. Vlastne vcera jsem docetl ten, co jsem dostal na Legendach a pak sel rovnou do kose. Pulka casopisu obsahovala reklamy na ruzny vyrobny, ktery ani s autama nesouvisi, tak co s tim.
Ja mam rad, kdyz se popisuji skutecne zazitky a pocity za volantem, ale obcas mam pocit, ze treba v pripade tady Kraba je toho nekdy az moc a pak marne premyslim nad tim, co tim chtel vlastne basnik rici. A specialistou na filozoficke otazky je Vojta. Nekdy je toho az moc. Ale to nic proti Vam panove. Delate skvelou praci a je fakt, ze obzvlast ten Vojta obcas trefi do cernyho tak, ze mne to jeste dlouho vrta v hlave. Ale nic se nema prehanet, takze idealem bude urcite kompromis mezi vlastnima pocitama z rizeni, chladnym kalkulem a srovnavacima tabulkama. Ony ani ty tabulky nejsou totiz od veci. Kazdej pise jinak a jinak vnima auto, ale tabulka je jasny voditko k nekterym technickym informacim. Mne taky nezajima, kolik centimetru pro nohy nebo na sirku v loktech mela ta Krabova A5 na zadnich sedackach, ale velikost auta, zrychleni nebo i ta spotreba nejsou od veci, kdyz se uvedou. Clovek si tak udela lepsi predstavu o tom aute. Fotky leckdy dost klamou.
Nejen Krab, ale i ja mam ze vseho nejradsi roadtripy a tam je to hlavne o ty radosti za volantem a o pocitech z auta. Vubec clovek nemusi jet rychle. Ale chce to proste najit rozumnej kompromis v tom popisu zazitku a informaci o aute.
06. července 2017, 09:45
0
ja uz z nasich casopisov moc nekupujem,speed mi pride slaby,top gear este horsie. Clovek si precita 4 stranovy test a vlastne nic sa nedozvie,max ze auto je rychle,.
Obcas pozriem EVo a anglicky autocar a octane.
U mna momentalne na vysi modern classic a classic cars . Ani svet motoru nie je zly hlavne kvoli M.Vaculikovi,pisal predtym pre autoojetiny,co sa tyka techniky bezkonkurencne najlepsi redaktor siroko daleko.
http://svetmotoru.auto.cz/writerprofile/176/martin-vaculik
06. července 2017, 11:28
0
Na Speedu jsem vyrůstal...v té době byly ty testy a recenze fakt hodně čtivé, právě taky díky absenci tabulek s objemem kufru, porovnáním spotřeby na 3 desetinná místa atd...teď už ho nečtu po tom harakiri co se tam odehrálo a celý tým Honzy Červenky dostal vale...z toho co bylo napsáno, tak také preferuji britský styl, nicméně sem tam nějaká ta tabulka asi neuškodí no :-D
06. července 2017, 18:32
0
Ono to bylo trochu složitější, nejdřív zavřeli Autocar, takže odešla část lidí (včetně mě) a část se přeskupila do zbývajících dvou redakcí. Teprve po nějaké době pak vyhodili Honzu a následně odešel Richard Herbich, který velkou část Speedu tvořil. Zbytek byl tuším tou dobou už vesměs pryč.
06. července 2017, 19:53
0
No přesné složení nevím, ale do poslední chvíle Speed tvořili hlavně Honza Červenka, Richard Herbich a Martin Jánský...A najednou byli všichni pryč, šéfredaktor Horák a hotovo...vím že jsem si koupil to první "nové" číslo ještě...podle všeho za to mohlo hlavně nové vydavatelství či co...
06. července 2017, 20:06
0
Jo, Speed dělala tahle sestava. Já dělal s Richardem TopGear, než jsem rozstřelil Focuse, dostal tím pádem po zásluze stopku na testovací auta a následně jsem skončil, když Baueři koupili Strato a okamžitě zavřeli Autocar, takže bylo potřeba zase popřesunovat lidi (a já byl externista, navíc se škraloupem). Speed ještě vydržel tak rok nebo dva v původní sestavě, tuším, že Honza tam končil relativně nedávno - Autocar skončil na začátku 2013.
06. července 2017, 13:50
0
Celkem mi vyhovuje současny stav tady na autičkáři ikdyž bych uvital občas i srovnaní s dalšími auty (třeba i hlubši/ detailnější) - třeba tak jak to bylu u Hondy S2000 :) ale tabulky bych nezavrhoval jen bych změnil udaje - je zbytečne u redakčních testu novych aut udavat hodnoty udavane vyrobcem - to si každy najde ... takže co by mě spíš zajimalo za kolik se v tom z 0-100 da realně zrychlit (a další realne čisla a ne ta udavana) a hlavně jaka vybava (krom te testovane novinářské) se opravdu vyplatí (to většinou byva nazančeno v članku ale přehledně v tabulce to není) taky mi přijde jako zajimavy udaj jakoue to ma značku pneumatik :D (a zda zimni, letni, puvodni od vyrobce nebo nějake jine)... :)
06. července 2017, 14:44
0
viz poslední 2 věty v článku od Toma.... prostě pokud budu vybírat daily, budu sledovat tabulky, čísla, grafy -tzn vybírat hlavou :-) ..pokud chci auto na zábavu, nebo např. motorku...tak tyto věci by se měly vybírat srdcem a né hlavou.
06. července 2017, 15:59
0
Taky jsem dřív kupoval všechno, na čem byl obrázek auta a hltal každý článek, který nebyl jen suchou statí, dnes už kupuju jen Classic ( obě verze ) a sem tam Oldtimer a Chrom a plameny. Reklamy v těhle časopisech vítám, protože se týkají automobilových doplňků a věcí s automobilismem spojených.
Tabulky srovnání beru jako nutné zlo, ale občas jsou některé údaje potřebné :-D
06. července 2017, 21:20
1
U mně má jednoznačně převahu, jak říkáte vy, popisná britská škola. Nejlepší je však asi ta pověstná střední cesta. Dobrým příkladem je Krabův nedávný blog, kde se porovnávalo Audi A5 a BMW 3 E92 - subjektivní dojmy z obou, porovnání, a to vše podpořeno přehledným, nepříliš dlouhým seznamem důležitých parametrů.
Dalším skvělým příkladem je Vavrisův nedávný test bájné S2000. Dojmy, pojmy (BRAPAPAPAPA apod.) a vůbec, nejbritštější škola tady za poslední dobu. Poprosím jen houšť a větší kapky, a myslím, že nejsem sám.
Ale není vlastně důležité jen to, za jakým účelem vyhledáváme motoristický test? Pokud si budu chtít koupit nový rychlý kombík jako daily, tak si najdu testy někde na mainstreamu. Kromě toho, že si ten maník novinářský několikrát zabarvil textil na vracečkách mě bude zajímat celková využitelnost vnitřního prostoru (protože kombi), a nebo taky odhlučnění a pohoda na palubě (protože daily). Pokud si jenom chci přečíst hezký test o zajímavém autě, zajdu sem, nebo si vyhledám podobný obsah na zahraničních webech. Zkrátka, podle mně jde o účel.
07. července 2017, 14:01
0
já ti nevím, mám už druhý auto, který by se dalo nazývat pojmem "daily" ale tabulky jsem za tím účelem nikdy nestudoval. mně musí auto něčím zaujmout a jestli má na zadních sedadlech o centimetr míň místa nebo kufr o 20 litrů menší než nějakej tuctovej konkurent, to je mi celkem jedno. na druhou stranu ale chápu, že pro lidi, kteří vybírají auto jednou za deset let a moc se o to nezajímají, tak jsou tabulky jasným vodítkem a možná se podle nich rozhodují víc, než podle toho jak daný auto vypadá nebo co je to za značku...
08. července 2017, 19:15
0
Určitě popisný styl než strohé tabulky, ale i ty mají čas od času taky, co říct. Ale jak už bylo zmíněné výše, tak asi reálně naměřené hodnoty, než tabulka překopírovaná od dealera.
Já časopisy moc nekupuju, protože se často ani nedají číst, protože jsou to kolikrát spíš placené reklamy (v tomhle jednoznačně vede Autotip). Vyjímkou je jedině Faster. Sice vychází jen jednou za tři měsíce, ale vždycky se na něj strašně těším.
17. července 2017, 09:24
0
Britský popis se subjektivním hodnocením a německou tabulku s objektivními čísly.
Jedno bez druhýho prostě není dostatečně vypovídající.
02. května 2022, 22:17
0
u me musi mit auto charakter, nemusi mit nutne vykon, mel jsem alfu 159 sedan 1.9 110kw manual. Sila motoru slusna, do zatacek to auto umelo uplny nesmysly, kde js s pumou 1997 1.7 92kw jel max 80 a mel jsem na spodarech skrtatko, tam 159 jela 120 s ledovym klidem. Jenze ten ledovy klid byl mrtvolny ledovy klid, to auto ke me vubec nemluvilo, perfektne vyrezavalo zatacky, zrychlovalo, brzdilo, pracovalo vsude jako naprosto neomylny sluha, ktery nikdy v zivote neudelal pri obsluhovani jedinou chybu, jenze ten sluha taky nikdy jako spravny profesional nemluvil, po par mesicich sla 159 k novemu majiteli...ted mam pandu 100hp a nemuzu se nabazit, miluju ji :-)