načítám data...

Lincoln, bageta a ledový čaj. Přece to nemůže být tak těžké...

Existuje mnoho způsobů, jak se dá přijít k automobilu. A stejně jako každá veselá historka, ani tato nezačíná jezením salátu.

zobrazit celou galeriiAutíčkářovy projekty: Lincoln, bageta a ledový čaj. Přece to nemůže být tak těžké...

Na druhou stranu, také nezačíná tím, že jsme se někde opili. Ne tak docela. Tato historka začíná předmětem, o kterém si určitě nepomyslíte, že by mohl změnit svět nebo alespoň zapříčinit nějaké změny v životě jednotlivce. Je jím termohrneček. Černý termohrneček ve tvaru malé urny s nápisem „Wake me up when 2020 ends“. Tenhle hrneček mi byl předán v práci jako ‚vánoční dárek‘. Dárek, super, ale taky vám to přijde tak trochu bizarní? Nu což, nápis opravil kousek papírku a izolepa. A řekl jsem si, že po práci si alespoň svůj nový hrneček vyzkouším a pracovní události náležitě zapiju. Jak jsem řekl, tak jsem udělal. Po práci jsem si poctivě nalil gin&tonic a usedl na gauč. Přece si k tomu hezkému odpoledni pustím film. Nevybral jsem dobře…

Koláž, foto a úprava: František Čáslavský

Pustil jsem si něco jako norské Rychle a zběsile, až na to, že i vtipné a plné amerických aut. Na Netflixu to najdete jako Asphalt Burning, v originále pak Borning 3. (Velice vřele doporučuju i ostatní dva díly!) A po vypnutí přehrávače jsem začal žhavit inzerci a budovat si v hlavě vzdušné zámky o tom, jak by mi mohlo být hezky, kdybych seděl za volantem auta s velikou kapotou a osmi válci pod ní. A ve svém ovlivněném stavu jsem si samozřejmě i poplakal v redakčním chatu. Nebylo to ani poprvé a velice pravděpodobně ani naposled. Nad mým osamělým štkaním nad ošklivou realitou se slitoval Jeník a přizval mě na Zoom, kde právě probíhalo skupinové popíjení. Inu, jak se jinak máme socializovat?

V nějaký moment si Jeník vzpomněl, že náš kamarád přezdívaný Zvíře, má přece Town Car, který už dlouho stojí odstavený, nikdo ho nechce, takže tam pustne a bylo by hezké, kdyby se ho někdo ujal. A já se přece nudím a pravidelně pláču, že bych zase chtěl nějakou Ameriku. No, smysl by to v zásadě dávalo. Fullsize sedan to je, Fordí osmiválec Modular mám moc rád… Jako jasně, kulatej Town Car není moje nejoblíbenější věc na světě, ale tak proč ne, to by šlo. A Jeník k mému překvapení nelenil, zvedl telefon a já jen slyším: „Jo, hele, tak Franta si ho veme. Zejtra ti napíše, čau.“ A sakra.

Druhý den se budím překvapivě bez kocoviny, ale s takovým zvláštním pocitem. Víte, jako když si nejste úplně jistí, jestli jste včera nedělali nějaké nepřístojnosti. Aha, takže Lincolna… Aha! Napsat! No tak jo. Domlouváme se, Lincoln mi bude svěřen do péče, stačí dojet a oživit si ho. Asi tak rok nebyl nastartovaný a předtím tam dojel se suchou nádrží. Kromě toho má odpojené topení, ve kterém je rozbitá směšovací klapka, a i když elektrika okolo světel nějak funguje, někdo se na ní v minulosti nepěkně vyřádil. No, to nějak půjde.

Foto: Jan Machač

Plán je následující. Lincolna oživit a odvézt ke Kubovi, kde se bude vedle Jeníkova CTS vážně hezky vyjímat. Kromě toho tím auto donutím najet pár desítek kilometrů, což bude dobrý základ pro následný přesun do Brna. Případné problémy se dají vyřešit u Kuby, auto zmizí ze sídliště a tím se i sníží pravděpodobnost, že by si to Zvíře rozmyslel. U Kuby Lincoln vydrží týden, který strávím za volantem Peugeotu e208 a až budu Peugeot vracet, tak pojedu zpět Lincolnem. A Kuba v mezičase alespoň provede drobné odvhlčení interiéru. Ambiciózně jsem si myslel, že start přece nemůže být tak těžký, takže jsem si v hlavně namyslel, že bych případně zapojil topení, kdyby bylo dost času. Ach, to je to naivní mládí.

K operaci „Oživení béžového slona“ se připojil nejen Jeník, který za to může, ale i Kuba s Hamsterem. Už když jsme se sešli u Town Caru pokrytého těžkým mokrým sněhem, tak jsem si říkal, že se nevyhnutelně stane, že je ten večer nazvu bandou ochablých pyjů. A ano, stalo se. Několikrát. Pokud preferujete audiovizuální zážitek, pak zde pro vás mám malé a nekvalitní video posbírané od té bandy ču… mých redakčních kolegů.

Máme nabitou baterii, náhradní baterii, startovací kabely, a dokonce i italský naftový zázrak, který může dodat napájení. Kuba dovezl i kanystr na benzín, takže co více potřebujeme? Jo, klíče. Ty máme taky, takže akce může začít. Začali jsme jako každý normální člověk. Změřili baterii, dolili čerstvý benzín a otočili klíčkem. Palivová pumpa jede, super. Tak co start? Motor se několikrát líně převalil, ale nenastartoval. No nic. Zkusíme znovu, tentokrát už ani neprojevuje snahu zapálit. Tak sakra…

Foto: Někdo z těch parchantů

Ještě že kolem sebe mám to klubko ko… kamarádů, kteří mi ochotně a rádi poradí. Doléváme další benzín, abychom vylepšili jakýkoli palivový mix, který se na dně nádrže nachází, pokoušíme se o další starty a úspěch stále nepřichází. Hamster začíná být nervózní, neb k Lincolnu dojel z vedlejšího parkoviště přes trávník a ono parkoviště se začíná plnit, takže to vypadá, že pokud neodjede Lincoln, tak zůstává i Delta. Naštěstí pro něj se do věci vkládá náhodný kolemjdoucí, že na sprej to přece musí chytit. No nepovídej! Na jednu stranu jsem byl celou anabází mírně unaven, protože se mi přece jen pracuje a přemýšlí nejlépe, když do toho nekecá pět dalších lidí, z nichž minimálně jeden dává všechno hned na Instagram. (Moje původní idea byla si Lincolna odvézt hezky v tichosti a ještě chvilku si na internetech stěžovat, jak bych osmiválec chtěl. No co už…) Takže tedy startovací sprej. Respektive čistič brzd, který byl zabaven z Hamsterova vozidla.

Chvilka napětí přichází. Startér poprvé otáčí motorem, do spalovacích komor se dostává zápalná směs a motor naskakuje. Na moment. Při přidání plynu opět umírá. Tak dobře, alespoň jsme o něco chytřejší. Jiskru máme, ale palivo nám jaksi hapruje. Jeník začíná hledat ventilek na palivové liště, že se podíváme, jestli máme tlak. Po jeho výkřiku, který předcházel výstřik šedavé tekutiny, víme, že tlak máme. Ale co je to za tekutinu? Je to v palivovém systému, ale benzín to není, jasný pane! Benzín je, jak víme, těkavou látkou, takže se má sklony odpařovat. V benzínu je vyjma ropného produktu také bio složka, tedy líh. A co má sklony dělat líh? Vázat na sebe vodu. Výsledná rok stará břečka možná kdysi palivem byla, ale všichni holt stárneme a už nehoříme jako dřív. Takže potřebujeme dostat čerstvé palivo z nádrže i do palivového systému.

Foto: Jakub Pospíšil (asi)

V tento moment můžeme být rádi, že je elektrika zadních světel udělaná tak jak je. Stálých 12 V pro obrysová světla je totiž přivedeno od palivové pumpy. Takže odpojujeme baterii, zapojujeme druhou baterii na palivovou pumpu, já tlačím na ventilek na palivové liště a čekáme. V motorovém prostoru se mezitím nachází menší gejzír. Ano, ten, který vidíte na fotce výše. Kuba samozřejmě neodolává a fotí. Když už tekutina vycházející z ventilku začíná smrdět benzínem, tak přestáváme. Máme palivo, tak už by to mohlo naskočit, že? 

Startér točí, motor se opět převaluje a začínají se objevovat první zápaly. Hurá! Motor naskočí, postupně přidává válce a generuje za sebou tak velkou kouřovou clonu, že to vypadá, že auto stojící za ním hoří. Hups. Jen vypadá. Chod motoru se postupně uklidňuje, jeho teplota se pomalu dere k provozním hodnotám. Zapínáme vzduchový podvozek, měchy vzadu se začínají nafukovat a automobil stoupá. Super, stačí dofoukat kolečka a můžeme jet. Zde za oběť padá Hamsterův kompresorek, který nám ještě poskytuje poslední službu a dofukuje přední kola. Benzínka je vzdálená jen kousíček, co by kamenem dohodil, takže usedám za volant a pomalu se šourám k velkému kompresoru a tankovacímu stojanu.

Foto: Jakub Pospíšil

První metry jsou těžké. Pneumatiky jsou po dlouhém stání spíše hranaté než kulaté, převodovka se teprve probouzí a uvažuje o tom, co uděláme s tím řazením. Já už mám ale docela dobrý pocit. To půjde. Do nádrže putuje benzínu tolik, co se vejde, kola jsou dofouknuta, tak šup ke Kubovi domů. Cesta je vlastně relativně nezajímavá. Až na jedno chcípnutí na semaforech šlo všechno jak na drátkách. Pneumatiky pomalu přestávají drncat, motor běží čím dál lépe. A ten podvozek… Stále ještě mám v hlavě plavnou jízdu mým Lincolnem a tohle je setsakramentsky blízko. Jednomu by se skoro až slza drala do oka… Naštěstí už jsme na místě. Odpojuji baterku, co kdyby náhodou, a jedu domů.

O necelý týden později se vracím. Peugeotem e208 do Prahy, Lincolnem zpět. Stačilo připojit baterii a motor naskočil hezky hladce. Na všech osm, jak to má být. Menší problém je ale vlhkost uvnitř. Kuba poctivě nainstaloval pohlcovače vlhkosti, ale stejně to nestačilo. To, co neodsály pohlcovače je momentálně na čelním skle, které bylo ve stínu. Ve formě námrazy, samozřejmě. No nic, než se to trochu zhezčí, tak Lincolna otáčím, však ono to odmrzne. Omést všechen bordel je v tento moment skoro nadlidská práce. Dobře, ne nadlidská, ale vytáhnout ze všech spár a dalších míst listí, které tam radostně hnije, je vážně opruz. Nechávám to na budoucího Františka. Trochu času ještě věnuju prohlídce interiéru. Vlhkost tady nadělala své, to čištění si pořádně užiju. Raději popojedem. Kuba mně a mému společníkovi dává čerstvě uvařený čaj do termosky a vyrážíme na cestu.

Foto: Jakub Pospíšil

Až na to chybějící topení cesta ubíhá až podezřele dobře. Navigace hlásí, že cestu z Černého Mostu do Brna urazíme za dvě hodiny, což nám připadá podezřelé. To si Waze už navykl, že rychlostní limity beru obvykle jako orientační, nebo to je správně? S ubývajícími kilometry to ale vypadá reálně. Rychlost držím mezi sto dvaceti a sto třiceti kilometry za hodinu. Postupně tedy přibude zhruba deset minut. Přicházíme také na to, že dnešní volba aut byla až podezřele podobná. Minimálně v tom, že i v e208 byla docela zima. Její topení teplotní výkyvy při přejezdu Vysočiny tak docela nestíhalo. A v Lincolnu zase topení absentuje. Michal ze sedačky spolujezdce prohlašuje, že je to vlastně dost podobné, protože Peugeot skoro nebylo potřeba díky adaptivnímu tempomatu a lane assistu řídit, u Lincolna zase člověk nemá pocit, že by jej musel nějak křečovitě řídit. Má pravdu. I za volantem si tak trochu připadám, jako bych seděl ve vlaku. Jsem rozvalený na sedačce a koukám z okna. Po dvou hodinách jsme na okraji Brna. Výsledná spotřeba podle počítadla se ustálila na 8,9 litrů na sto kilometrů, docela odpovídá i úbytek paliva v nádrži. Jen vysadím Michala a můžu jet domů. Projíždím Brnem a když vidím odraz auta ve výlohách, vzpomenu si na to, kolik času jsem strávil za volantem kulatých Town Carů a projížděním Brna křížem krážem. Bylo to složitější, byly o pár metrů delší. A taky si vzpomenu na doby, kdy jsem ulice Brna brázdil jiným Lincolnem, svět byl barevnější a mám pocit, že já tehdy šťastnější. Nebo alespoň podstatně více bezstarostnější. Po zaparkování doma už mě ale zajímá jen teplá vana. Jet úplně bez topení… Ale jo, už jsem měl v životě i horší nápady.

Foto: František Čáslavský

Včerejším ránem náš příběh zatím končí. Svezl jsem se do práce, naznal, že bych fakt neměl problém si na ameriku znovu zvyknout. Pak jsem odbordelil zbytek listí a uložil Lincolna pod střechu. Ještě se budu muset rozmyslet co a jak, ale dostane péči a lásku, kterou potřebuje a snad se zase brzy bude prohánět pod širým nebem. A já se zatím zkusím nezamilovat. To bych ho pak už nikdy nechtěl dát z ruky a jak jsem říkal předtím, kulaté Town Cary fakt nejsou moje neoblíbenější…

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

bitner
02. února 2021, 09:28
0

Tak to je krasa. Uplny balzam na dusi.
Temer na den presne pred 15 lety jsem takto ozivoval "zazimovaneho" favorita. Tenkrat jsme to dali s brachou a mou nastavajici. (S)potrebovali jsme na to tatovu felinu jakozto dodavatele elektrickeho proudu. Akorat to favo nestalo takhle pekne pohodlne u kraje cesty, ale museli jsme s nim sankovat z garaze (nastesti z kopce). Tenkrat bylo 50 cm snehu vsude. Jo a Favos byl obut do letni vychazkove. 4 km strachu do nejblizsiho pneuservisu :-)

reagovat
Sa
Sato
02. února 2021, 09:29
0

Super!

reagovat
Slower
02. února 2021, 10:23
0

Tak oproti ty radovce to a pekne bubla a i ta cela vec okolo motoru bude vyuzitelnejsi na kazdy den :)

reagovat
Skipper
02. února 2021, 12:16
0

Nádhera! Moc gratuluji! A kdyby Tě někdy omrzel, napiš.... :)

reagovat
Jakub Pospíšil
02. února 2021, 13:32
0

Do fronty :)

M P
02. února 2021, 15:49
0

Jo no, auto, kterým se dlouho dobu vozil Dobeš, chce každej :) dokonce i já ho jednou chtěl a regulérně jsem to zvažoval... :D a už je v Brně mazlík (:

Vojta
02. února 2021, 16:16
0

Škoda, že jsi tohle neprohlásil tak před měsícem... mohl jsi mít jeho 164TD :D

M P
02. února 2021, 16:21
0

Tu se mi snažil jednu dobu nějak vecpat. Pak odjela na východ, a já pak od toho pána, co si to vzal, koupil 146 :D To byla doba :D

martin_100
02. února 2021, 23:08
0

A já si říkal že je mi ta kára povědomá :-)

František Čáslavský
03. února 2021, 07:31
0

No o tom, komu všemu to auto prošlo, a jak velkej omrd to bude dát do mint stavu, si povíme zase příště ;)

Vojta: Ta 164TD byla peklíčko, pamatuju si, že jsem v ní nějakou dobu, možná i pár měsíců, jezdil, furt sem do toho dolejval olej do serva a ještě jsem asi třikrát opravoval jeden zámek ve dveřích a stejně pokaždý vypadl :D

Vojta
03. února 2021, 18:54
0

Tak ono servo mělo prodřenou hadici zespod a zámek ve dveřích tam měl urvanou takovou pružinu, co bylo potřeba vyměnit. To jsem mu tehdy k tomu všechno dával a dokonce i náhradní tapec těch dveří a tak... :D Nakonec to auto pustil člověku, co se o to právě ještě nestaral o to víc a od kterýho Matěj bral tu 146 no a od toho člověka to vzal kamarád a ten ji poopravil do stavu, kdy zas normálně jezdila bez problémů. Nakonec pak skončila na slovensku, kde měla lehkou nehodu a už to tak nějak majitel nechtěl řešit. Aktuálně je zpátky v Pardubicích a na díly :D Nic moc tomu nebylo, ale už moc starý auto na které nejdou rozumně sehnat díly.

liška
02. února 2021, 13:15
0

Paráda, v tom bych si rád zarezervoval nějakou jízdu na zadních sedačkách :)

reagovat
Vencos
02. února 2021, 14:16
3

Já Vám závidím to chlastání. To se vždycky vyřeší takovejch věcí :-)))

reagovat
krab
02. února 2021, 14:35
-1

Gratulace! Tenhle Town Car je náhodou moc pěknej. Tak ať funguje a V8 bublá pro radost

reagovat
beastar
02. února 2021, 15:29
3

Pěkný článek. Pěkný auto já bych to asi úplně doma mít nemusel. Tu radost z toho ale naprosto chápu. Je to prostě takovej emerikn drýmin.. Jinak Insta story sem sledoval:))

reagovat
M P
02. února 2021, 15:50
0

sám jsi emerikn drýmin, todle je kára pro floridský důchodce, ale ty líp situovaný, pro ty středně dobře situovaný je tu Chevy Malibu všech generací :D
případně v černé taxíček. Nejúchylnější je ale stretch limo, ale o tom se radši bavit nebudeme :D

František Čáslavský
02. února 2021, 15:54
1

O stretch limo bych vám mohl dlouze vyprávět... Ale raději ne ;)

Jan Machač
02. února 2021, 16:07
0

Pokecáme v Bohnicích... Nebo v Opavě? ;-)

krab
02. února 2021, 16:58
-1

Stretch Limo ... to mi jednou půjčili ať s tím vytvořím nějakej obsah... to bylo peklo :-D Fakt není sranda se s tím někde vytočit neřku-li otočit. Fotil jsem to nakonec až v Kralupech na nákladovým nádraží ... prostě to potřebuje trochu prostoru kolem

beastar
02. února 2021, 18:23
5

Máťo tak tahle klišé a stereotypy mám přesně v píči. Protože často jsou to hovna aby si lidi racionalizovali proč je lepší jezdit Hyundai i30 fplny. A hlavně nejsme ani v Malibu ani na Floridě... Jsme v ČR nebo vy teda v Brně. A tady prostě tohle auto působí jinak, hustě..

martin_100
02. února 2021, 23:10
0

Františku prosím vyprávěj dlouze.

František Čáslavský
03. února 2021, 07:38
1

martin_100: leda u piva!

martin_100
03. února 2021, 13:07
0

To zní jako plán :-) Ale zatim neni sezení u piva legální....

Ronoath
02. února 2021, 17:58
4

Punkové doby jsou zpět! Jupí!

reagovat
Beny
02. února 2021, 19:08
3

Jak velkej se na to vejde kompresor? :-)

reagovat
František Čáslavský
03. února 2021, 07:26
2

Velký.

Riccardo Martora
02. února 2021, 23:17
1

Kucí, když už jste zase punkový - Oldsmobile s motorem z Avie byste nechtěli? :)
https://auto.bazos.cz/inzerat/130444816/oldsmobile-cutlass-supreme-convertible-1970.php

reagovat
Bigg.I
02. února 2021, 23:31
0

Jakože cože? :D Chápu, že byla jiná doba... ale to je extrém. Představa, že slyším Avii a pak dohrčí tohle.

Jenda_K
03. února 2021, 00:48
1

Nebyla to tak moc neběžná věc minulé době, zejména to bylo oblíbené u Volhy 24 kdy se místo 2,4 l benzínu namontoval naftový 2.1 Indenor.

Jakub Pospíšil
03. února 2021, 08:11
1

Tohle se mi už půl roku snaží narvat půlka redakce. Pro mě ideální vůz. Nerad jezdím rychle, ale mám rád obskurnosti.

beastar
03. února 2021, 09:29
2

Jako chytré. Maximálka bude tak 82 a půl :D

Irwinek
03. února 2021, 10:07
2

Nepíše, z které avie je tam ten motor, 21 měla maximálku tuším 95 a taky něco hodí převodovka z volhy, já myslím, že 120 by to mohlo dát, a o víc bych asi ani nestál :-D

beastar
03. února 2021, 10:17
1

Pravda teď na to koukám a teoreticky těch 90 bude ještě bezpečná rychlost. Každopádně za ty peníze docela pěkná sranda. Pokud k tomuhle typu vozítek má člověk vztah já bych to viděl na nějakého magora :D

Ev
Evlo
03. února 2021, 12:48
0

toz gratulace k vozidlu

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Lincoln Town Car  1985
Lincoln Town Car

1985 rok výroby
150 koní výkon
5 000 ccm objem

Chrysler Cordoba  1979
Chrysler Cordoba

1979 rok výroby
150 koní výkon
5 898 ccm objem

Chevrolet Corvette C3 L-82 1979
Chevrolet Corvette C3 L-82

1979 rok výroby
225 koní výkon
5 700 ccm objem

Pontiac Firebird  1995
Pontiac Firebird

1995 rok výroby
150 koní výkon
3 353 ccm objem

Chevrolet Suburban C10 Ambulance  1970
Chevrolet Suburban C10 Ambulance

1970 rok výroby
200 koní výkon
5 700 ccm objem