Kterak se z odpůrce kabrioletů stal jejich příznivec

Ještě nyní si vzpomínám docela přesně, jak strašné bylo ten den vedro, provoz ve městě se vůbec nehýbal a kamion před námi příšerně smrděl. Bolela mě hlava, cesta z práce trvala nekonečně dlouho a já si jen přál, ať to rychle skončí. Byl jsem spolujezdcem v kabriu. Co na tom proboha všichni mají?

Před zhruba čtvrt rokem jsem zde učinil přiznání, jak jsem vzal na milost malou dvoumístnou Mazdu. Shodou okolností zhruba podobně dlouhou dobu jedno takové auto používám na svoje denní ježdění. A nemohu si stěžovat. Předchozí můj článek však pojímal problematiku jednoho auta, nyní bych se rád rozepsal o kabrioletech v širších souvislostech. Možná si ještě pamatujete na test Range Rover Evoque ve verzi s plátěnou střechou, minimálně někteří ano, protože se pod testem strhla krásná debata. Právě tento automobil měl na můj pohled na kabriolety docela zásadní vliv, ačkoli jsem si to tehdy vůbec nepřipouštěl.

Jel jsem tehdy do Rakouska na Red Bull Ring, venku bylo asi 10 stupňů a velmi větrno a já celý podnik s kabrioletem bral spíše jako jakousi výzvu. Když v Land Roveru tvrdí, že je to kabriolet pro všechna roční období, přece bych neměl cestou trpět, no ne? Taky jsem netrpěl, pominu-li zcela minimální teplotní diskomfort. Po týdnu soužití s kabrioletem, kdy byla střecha dole prakticky kdykoli, když tedy nepršelo, jsem začal s myšlenkou kabrioletu sympatizovat. Uvedu zde několik poznatků, kterými se pokusím shrnout svoji dosavadní zkušenost. Třeba někomu pomohou se rozhodnout, pokud stále váhá, zda o kabriolet stojí. No a ti, kterým kabriolet stále čeká v garáži na první jarní dny, se třeba budou o to více těšit. 
 

S kabrioletem uvidíte věci dříve neviděné…

Pokud máte rádi procházky městem, když se můžete dívat na fasády starých domů, nebo rádi obdivujete horská panoramata při výletech do přírody, kabriolet bude jednoznačně něco pro vás. Ať už se jedná o každodenní cestu do práce, víkendový výlet nebo letní dovolenou v Itálii, s kabrioletem uvidíte mnohem víc, než při cestě normálním autem. Máte-li, podobně jako já, slabost pro všechny ty roztodivné barevné kreace, které můžeme vidět na obloze, užijete si dosyta. Musíte ale dávat pozor, abyste se od řízení nerozptylovali až příliš. 

Praktická výhoda kabrioletu: na semafor vidíte také mnohem lépe, a to i tehdy, stojíte-li na prvním místě.

…ale také ucítíte. Někdy bohužel

Tohle je věc známá spíše motorkářům. Moderní vozy totiž mají nejrůznější kabinové filtry a tak vás ochudí o nejrůznější čichové vjemy. Někdy je to příjemné, to třeba když v létě projíždíte vesnicí, kde někdo griluje. Občas je to horší, když se táhnete za nějakým čmoudícím dieselem. To pak nastávají paranoidní schýzy a pokud jezdíte něčím obstarožním, chytáte panické záchvaty, že vám hoří auto. Ten den už potřetí.

Čím nižší teplota, tím více jste vidět

Jezdit kabrioletem s sebou přináší také pozornost. Zdánlivě obyčejné auto, je-li bez střechy, vyvolá vždy více otázek. Tím spíš, máte-li ve zvyku jezdit se střechou dole i za nižších teplot. To jste pak vyloženě za exota. A když zrovna sněží, koukají na vás všichni. Ukazují si a koukají. V tu ránu jste magor. 

Pořádkumilovných peklo

Poněkud zajímavá záležitost, na kterou si rozhodně asi nevzpomenete, pokud už jste kabrio někdy neměli. Totiž nepořádek, mám na mysli zejména prach a podobně. V kabrioletu prostě bude vždycky trochu víc prachu, než v bězném voze. Pokud hodně čistíte, stejně se vám interiér zahnojí rychle. Jednak to má na svědomí všudypřítomný bordel poletující ve vzduchu (už se těším, až zapomenu střechu dole někde pod kvetoucím stromem), jednak na vás může cokoli spadnout nebo přiletět. Už vás někdy v autě posral pták?

Estetická stránka ježdění kabrioletem

Známá poučka praví, že kabrioletem byste měli jezdit pouze tehdy, jste-li dostatečně pohlední, totiž aby netrpěli kolemjdoucí a okolní řidiči pohledem na váš šeredný ksicht. Ono se totiž v krytém voze leccos schová, ale jakmile stáhnete střechu, nezůstane zrakům okolí skryto zhola nic. Mezi námi se ale na tuto poučku můžete zapomenout, stejně na tom pramálo záleží.

Něco etikety nakonec

Se stahovací střechou přichází věci, které jste dříve řešit nemuseli. Patří sem i správné slušné chování. Jistě si dokážete představit situaci, kdy počastujete chodce, který vam na poslední chvíli vstoupil do vozovky, všemi možnými jmény a tituly. Také jsem se provinil. V autech to děláme často, protože máme pocit soukromí a izolace, ale vynadali byste někomu na ulici, že vám vstoupil do cesty? Většinou asi ne, že? Tak to nedělejte ani v autě, a tím méně v kabriu.

Komunikace s ostatními řidiči je v kabriu vůbec snažší. Pustí vás někdo? Můžete mu děkovně zamávat. Potřebujete, aby vás někdo pustil? Můžete hezky poprosit, váš psí pohled totiž uvidí lépe. Pamatujte však, že vztyčený prostředníček je taky lépe vidět.

A co jízda se spolujezdci? Nemusí být přece na kabriolet uvyklí. Nejlépe tedy bude, když jízdu začnete se střechou nahoře. Některým to nedá, a sami se zeptají, zda byste nemohli střechu stáhnout, některé je naopak lepší nedráždit. Tak či tak, pamatujte, že ne každý je na vaši zálibu zvědavý a jsou lidé, kterým i sebemenší průvan dělá zle.

Na tomto místě musím opět zmínit úklid v autě. Nepatřím k příliš pořádkumilovým řidičům, a vozy, které okupuji, jsou po určitém čase zcela naplněny různým odpadem. V kabrioletu si však uklízím, minimálně lehký odpad. Ten má totiž tendenci odletět ven kdykoli se rychleji rozjedete. Plechovky od redbullu klidně můžete nechat na zemi, ty nikam neuletí.

Jo a nezapomeňte, že auto bez střechy nemá střechu. A vaše ostřikovače jsou často špatně seřízené. Já jen, ať pak nemáte nemrznoucí směs po celé hlavě.

Těšíte se na sezonu s kabriolety? Jaké jsou vaše poznatky? Směle diskutujte!