Tři oddechové pořady o autech

Do anket o oblíbený film vyplňuji samozřejmě klasická velká díla, produkci českých televizních kanálů jsem okázale zavrhl prakticky dnem, kdy jsem opustil rodičovský dům a přišel tím o napojení na televizní anténu, a roli hlavního zdroje televizní zábavy u mě tak převzal internet. Kromě profesionálně natočených dokumentů a vysoce hodnocených seriálů jsou ale streamovací služby plné i poněkud jednoduššího obsahu. A právě o trojici titulů, k jejichž sledování je možné vypnout prakticky veškerou mozkovou kapacitu a ještě se věnovat něčemu dalšímu bokem, aniž by vám uteklo cokoli zásadního, se bude věnovat dnešní veskrze odpočinkový článek. 

Podíváme se na trojici oddechových reality show. Tenhle žánr má za oceánem docela dlouhou tradici a nejde zdaleka jen o trapné soutěže zpěváků, nebo podivné experimenty zahrnující pozorování běžného života lidí zavřených v různých vilách případně vyměnivších si část rodiny, ale občas se najdou i celkem zajímavé náměty. I když občas je nad slunce jasnější, že ona “realita” je trocu poupravená, aby před kamerami působila akčněji a divák se neuzíval před obrazovkou k smrti, je na sledování lidského konání v různých situacích cosi uspokojivého.

A protože se reality show nevyhnuly prakticky žádnému oboru lidského konání, existuje i nemalý počet takových pořadů s automobilovou tématikou. Od obligátního a zřejmě nejznámějšího Pimp my ride, kde rapper XZibit dokonale znepoužitelnil jakékoli auto, které mu zoufalí fanoušci poskytli (nemluvě o tom, že později vyšlo najevo, že to byl celé trochu podvůdek) až po velkolepý Hyperdrive, o němž se  nedávno rozepsal František. Osobně mám ale nejraději pořady, kde se auta renovují a zachraňují. A protože za oceánem mají dohromady asi čtyři motory, dvě převodovky a všechno jde namontovat do všeho, je to docela zenová podívaná, kde se všechno daří na první dobrou. Teda skoro.

Rust Valley Restorers

Byl jednou jeden typický hoarder jménem Mike Hall, který za svůj život nashromáždil několik set více či méně omšelých vraků starých muscle cars. Jednou za ním přišel jeho syn Connor a nejlepší kamarád Avery a řekli mu, že je na čase s tou hromadou šrotu něco udělat. A tak si společně půjčili peníze a postavili dílnu, kde plánovali staré vraky renovovat a se ziskem prodávat. Časem se k nim přidali ještě další dva zaměstnanci, puberťačka Cassidy a motorář Tony a byznys se mohl rozjet naplno. 

A zezačátku to vypadá poměrně nadějně. V prvním díle opouští brány dílny zrenovovaný Lincoln Continental a Dodge Dart a na účtě se objevují první peníze. Jenže pak se situace začne komplikovat, v Mikovi se probudí jeho hoarderské já a divákovi je pomalu ale jistě jasné, že celý ten nápad s tím prodávat jeho auta má jednu zásadní trhlinu. Mike totiž nic prodat nechce a každý kus orezlého plechu považuje za nedoceněný poklad. Postupně se ve svých “pokladech” topí čím dál víc, objevují se krizové situace a na pozadí toho všeho se renovuje jedno auto za druhým.

Navíc si tu nikdo na nic moc nehraje a přiznávají se i faily, takže tu dojde na zmršené lakování, podstřelené nacenění oprav zákazníkovi, nebo zničení nových dílů neopatrnou manipulací. Většinou se to ale obejde bez typických amerických “ómajgat” vyhrocených reakcí, místo toho se většina příkoří akceptuje s kanadskou vyrovnaností s tím, že život je prostě takový. 

Takže je to nakonec taková zajímavá sonda do života automobilových vidláků ze země javorového sirupu. Opravuje se tu docela dost kytem, co nedrží pohromadě jednou traverzou, drží dvěma, a hlavní starost je, aby k autu byly všecky chromy. Recept “vyvaříme tenhle vrak, dáme tam big block, třístupňovej automat a nový kola” se sice časem trochu opakuje, ale na primitivní konstrukci starých amerik je cosi hezkého, co člověka udrží u obrazovky bez ohledu na jednoduchost postupů. Celé to je ještě sem tam proložené nějakým tím duchaplným moudrem typu “Auta mám rád, ale rodina je pro mě důležitější”, případně “Musíme utratit peníze, abysme vydělali peníze” a záběry na kanadskou přírodu. Navíc se tu nikam nespěchá a laždý den končí plechovkou piva někde na zahradě. A to má svoje kouzlo.

Car Warriors 

Pravým opakem líného plynutí renovací v Kanadě je druhý dnešní pořad, totiž soutěž Car Warriors. Princip je vcelku jednoduchý. V osmačtyřicetihodinovém (nebo dvacetičtyřhodinovém, dle série) klání se tu utkají dva týmy úpravců, které dostanou více či méně zrezlé vraky nějaké té americké klasiky, sklad plný dílů, lakovnu a jejich úkolem je v šibeničním termínu postavit co nejlepší auto. Ten, kdo postaví lepší výtvor, si ho pak může nechat.

Opět to funguje podle typicky amerického receptu zahrnujícího výměnu čehokoli co je pod kapotou za Big Block nebo LS a v případě, že to má být jó závoďák, tak občas dojde i na manuální pětikvalt. Největší komplikace pak zpravidla bývá fakt, že nový motor nesedí na původní držáky a musí se tam něco málo přivařit. Jinak je všecko záměnné a tak je největší starost vybrat nějaká fajn kola a udělat pěkný lak. God bless America. (Ve Volvu stačí rozdíl půl roku na čtyři různé vzájemně nekompatibilní domečky termostatů v jednom modelu s jednou motorizací. Že já nenasál ten Dart.)

Soutěž je čas od času proložená nějakou tou “výzvou”, třeba závodem kdo rychleji vyndá motor, nebo komu se lépe podaří přečalounit barovou židli. Postupem času se samozřejmě projevuje únava obou týmů a vlastně je celkem zázrak, že se v historii pořadu nikdo nezabil tím, že na sebe ve spánkové deprvaci omylem pustil auto nebo si ufiknul ruku ocaskou. 

Což je mimochodem další ryze americká věc – elektrická pila ocaska alias “sawzall” je prostě nejlepší kamarád správného US mechanika. Řeže se s ní zásadně od oka a kromě plechu se berou i hadice a kabely. Však ono se to pak vyřeší. Teď je hlavní co nejrychleji vyndat ten původní big block a dát tam místo něj jiný big block s blýskavým filtrem nahoře. A když chcete být jo profíci, tak ještě říznete pružiny, aby to mělo “good handling, mate”.

Car Masters – Rust to riches

Třetí pořad se točí kolem dílny Gotham Garage, kde tým mechaniků pod vedením Marka Towleho staví zakázková auta a hot-rody. Nosná myšlenka je taková, že se výměnami aut postupně dostávají od úplných křápů až k unikátům, které lze prodat za více, než 100 000 dolarů. Narozdíl od předchozích pořadů se tu pracuje už poměrně profesionálně, dojde i na modení technologie jako 3D tisk, řez vodním paprskem, nebo dokonce zástavbu elektropohonu. Narozdíl od vidláků z Rust Valley se téhle partě daří občas i vydělat nějaké peníze a nejsou to jen matláci. Ale nebojte, o zběsilé kmitání pily ocasky nepřijdete ani tady.

Na druhou stranu tu Netflix trochu podezírám z toho, že té reality tu je mnohem méně, než proklamují. Chci říct – jaká je naděje, že by se v jedné dílně setkal světoznámý úpravce aut, modelka (to je ta dáma z fotky uprostřed, jmenuje se Constance Nunes a je to prý zároveň i motorářka) a komediální herec (ten blonďák – Shawn Pilot)? Jenže dohromady jim to funguje a pokud ten tým fakt jen hrají, tak ho hrají dobře a je zábava to pozorovat. 

V Car Masters také vznikají suverénně nejzajímavější vozy. Kromě opravdu promyšlených custom aut tu dojde i na stavbu dvou dokonalých replik konceptů ze zlaté éry automobilismu, konkrétně Lincolnu Futura a Plymouthu XNR. Vyloženě hravá libůstka je pak třeba plně pojízdná kopie Hot Wheels autíčka “splitting image”, nebo závodní loď ve stylu Chevroletu Corvette. 

Přidejte k tomu navíc docela dobrý humor, trochu té odvahy a opět pár vidláckých mouder a máte z toho oddychovku jak vyšitou. Jen se připravte na to, že při sledování, co všechno jde v USA přihlásit na značky, se naučíte ještě víc nesnášet našeho domácího přebujelého byrokratického molocha.