Brubaker Box: Propadák, který si zaslouží druhou šanci

O titul prvního MPV se v historických pramenech přetahují Nissan Prairie, Renault Espace a Dodge Caravan. Všechny tři je ale o více než deset let předběhl jeden geniální ‚model‘ na bázi Volkswagenu Brouk – Brubaker Box. Na to, že mu táhne na padesát, vypadá nečekaně svěže a fit, nemyslíte? Troufám si říct, že by měl co říct i k dnešní situaci na automobilovém trhu. Velkoprostorový vůz na co nejmenším půdorysu, přesně to si zákazník žádá. Box má navíc lehce offroadové vzezření, i to se teď nosí, praktické posuvné dveře vhodné pro rodiny s dětmi a spoustu ‚simply clever‘ vychytávek. A co je úplně nejvíc – autíčko bylo koncipované jako kit-car, tedy nástavba, kterou jste si mohli složit vlastníma rukama ve stodole. Umíte si představit tu omračující dávku kreditu na pátečním pivu? Na mou duši, tohle auto by odpovídalo na spoustu palčivých aktuálních otázek. Jak je vůbec možné, že na něj svět zapomněl? 

Pojďme se na chvíli podívat do Ameriky druhé poloviny šedesátých let, času volné lásky, surfování a nekonečných možností na obzoru, k němuž se nikdo přehnaně nehrnul. Na toulkách rozpáleným pískem bylo možno obdivovat kromě obnažených těl i pomalované a roztodivně modifikované Transportery a plážové buginy. Platforma Volkswagenu Brouk – plošinový rám se čtyřmi koly a vzadu uloženým plochým motorem – skýtala zmíněné nekonečné možnosti každému s trochu kreativním duchem a šikovnýma rukama. Mladý muž jménem Curtis Brubaker k tomu měl ještě něco navíc – titul z Art Centre College of Design v Pasadeně a pár let zkušeností ve vývoji u GM. Někdy během procházek po Newport Beach se mu v hlavě zformovala představa jednoprostorového vozu s všeříkajícím názvem Box. Plážové buginy byly sice fajn na drandění po písečných dunách, na silnici ale příliš použitelné nebyly. Box měl ambici zůstat solidním silničním vozidlem, ale bez potíží vozit posádku surfařů i do hůře dostupných pobřežních zákoutí.

Se dvěma kolegy se Brubaker pustili do stavby makety, po jejímž předvedení se mu povedlo získat od nadšených investoru 160 tisíc dolarů. Výroba mohla začít. Karoserie připomínající trup letadla byla složena z třinácti sklolaminátových desek obklopujících trubkovitý rám, upevněný k plošině podvozku. Vstup a výstup umožňovaly jediné posuvné dveře na straně spolujezdce, sundavací střešní panel skýtal možnost jízdy s větrem ve vlasech. 

Kromě placatého designu se Box od soudobých Transporterů lišil v jedné zásadní věci. Přední sedadla byla posunutá o hezký kus dozadu, řidič tedy neseděl přímo nad přední nápravou jako u klasických trambusových koncepcí. Velkou vzdáleností od volantu k přednímu sklu kabina trochu připomínala MPV, jaká na silnicích potkáváme dnes. V přední části vozidla bylo namontováno rezervní kolo – prý za účelem absorbování energie v případě čelního nárazu. Trochu zvláštně působí na uhlazené a minimalistické karoserii jen přední a zadní nárazník. Snad je to originální designový prvek, snad má něco společného s tím, že právě v roce 1972, kdy byl Box představen, vydala  NHTSA novou vyhlášku o náraznících a uzákonila povinný pětimílový crashtest. Tato souhra okolností by nejspíš vysvětlovala, proč traverza obložená imitací dřeva vypadá jako dodatečně namontovaný offroadový doplněk. 

Zadní sedačky – podnožka skrývá palivovou nádrž 

Brubaker dokázal fikaně zefektivnit proces výroby tím, že si kromě podvozku vypůjčil od již existujících vozidel i pár dalších komponentů. Tak například přední sklo pocházelo z AMC Hornet, zadní z Chevroletu El Camino, obdélníková zadní světla z Datsunu 512 Pickup a hromada dílů z Fordu Pinto.

Posádka uvnitř se cítila doslova jako v pokojíčku. Přední sedačky ještě vypadaly víceméně normálně, ale vzadu vznikl útulný salonek s měkce polstrovanými lenoškami a stěnami potaženými plyšem. Pro působivý celkový dojem bychom autu jistě odpustili pár ergonomických nesrovnalostí, například fakt, že budíky byly od volantu tak daleko, že na ně nemohlo být vidět. Také rádio a další ovládací prvky po levé straně na místě řidičových dveří se nejspíš neobsluhovaly moc snadno. Zato se do kabiny vešlo surfařské prkno. 

Svůj výtvor představil Brubaker v roce 1972 na Los Angeles International Motorsports Show. Krabička vzbudila nemalý zájem a to dodalo designérovi konečnou kapku odvahy – pronajal velkou fabriku a oznámil, že Box bude brzy k dispozici za částku, která nepřekročí 4 tisíce dolarů. Tou dobou ještě o žádném skládání ve stodole nebyla řeč. Brubaker měl v plánu prodávat pouze hotové, již sestavené vozy, aby neztratil kontrolu nad kvalitou výroby. 

První zásadní problém se objevil ještě před začátkem výroby. Brubakerova navržená cenovka byla založena na lehce naivním předpokladu, že Volkswagen začne bez námitek dodávat základ v podobě podvozku s pohonem. Jenže právníci VW se začali cukat a k navázání bezproblémové spolupráce nikdy nedošlo. Brubaker se odmítal vzdát a přijal novou strategii – nakupovat kompletní volkswageny, ty posléze odstrojit a odprodatl nepotřebné části. Asi začínáte tušit, že tento byznys model má do ekonomické funkčnosti daleko…

Box s firemním polepem AutoMecca na závodu Mickey Thompson Off Road Series

Investoři poklesnuvší na duchu z projektu rychle vycouvali a Brubaker vyhlásil bankrot po zkompletování pouhých tří Boxů. Jen jeden z investorů neztratil všechnu naději a pokusil se auto prostřednictvím své firmy Automecca prodávat jako kitcar pod novým názvem SportsVan. Zákazník si ho mohl buď nechat složit ve fabrice, nebo postavit úplně sám. V následujících dvou letech vzniklo ještě několik desítek boxů, přesný počet už asi nikdy nezjistíme. Auto si ještě zaskákalo v terénním závodu Mickey Thompson Off Road Series, párkrát se mihlo na stříbrném plátně ve filmech se sci-fi tématikou, jeho osud však spěl k nevyhnutelnému. V roce 1979 zazvonil zvonec a pohádky byl konec. 

Dnes je dle neověřených informací z internetu na světě v provozu 13 kousků. Jeden se před časem podařilo projet a nafotit magazínu Autobild u majitele Andrease Stevense z Kalifornie (najdete ho i na Instagramu). Ten svůj Box – přesněji pozdější verzi SportsVan – zakoupil za 5 tisíc dolarů. Dalších 15 tisíc do něj nasypal a přidal 600 pracovních hodin. Výsledek je ovšem dechberoucí a galerii na Autobildu rozhodně doporučuju k bližšímu prozkoumání. 

Andreas Stevens a jeho zachráněný Box alias SportsVan

Přestože technicky není Box žádné zvláštní terno, jeho design má v sobě něco nepopsatelně přitažlivého. Čas od času se ho chytají fandové i designéři a vytvářejí nové ilustrace, návrhy a rendery. V roce 2019 dva kalifornští nadšenci Bullum a Davis, jimž se dostaly do rukou dva z originálních kousků, dokonce spustili crowdfundingovou kampaň Brubaker Boxx s cílem přivést k životu modernizovanou verzi, z plánovaných 170 tisíc se jim ale podařilo získat jen asi 30. Tuším, že problémem mohly být nejasnosti okolo podvozku a drivetrainu. I když Bullum a Davis slibovali do budoucna kompatibilitu s dalšími platformami, původně se opět počítalo s montáží na podvozek Brouka. 

Autor Boxe Curtis Brubaker s jedním ze zachráněných kousků patřících podnikatelů Bulluma a Davise

Asi nejpropracovanější ztvárnění Boxe pro 21. století pochází z pera automobilového designéra Samira Sadikhova, který vytvořil třeba Rezvani Beast Speedster nebo F40 Tribute Concept pro Ferrari. Tak trochu doufám, že si ho všimne nějaký ostrostřelec z řad investorů, nebo dokonce zavedená automobilka, a postaví ho třeba na celkem vhodnou platformu Tesly. Potkávat na silnici tenhle lunochod by mě totiž z celého srdce těšilo, ať si je klidně na elektřinu.

Render automobilového designéra Samira Sadikhova