Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.
Autíčkář se ptá
Autíčkář se ptá: Co je důležité u elektromobilu?
Dojezd, rychlost nabíjení, spotřeba, nebo něco úplně jiného? Co je pro vás při výběru elektromobilu skutečně nejdůležitější?
- 10. 8. 2026, 22:58
- 23
Automobilový svět se mění a s tím, jak do něj čím dál výrazněji proniká elektromobilita, se vlastně mění i to, co nás na autech zajímá. Tedy nejen to, co my jako novináři v recenzích popisujeme, ale také informace, které v nich hledáte vy jako čtenáři. Protože testovat elektromobil je v mnoha ohledech zkrátka něco jiného než testovat auto se spalovacím motorem. Vezměte si jen to, kolik prostoru jsme vždycky věnovali samotnému motoru. Jestli se mu chce už odspodu, nebo potřebuje vyhnat do otáček. Jestli má příjemnou výkonovou špičku, jak reaguje na plyn, jak si rozumí s převodovkou a především jestli má nějaký charakter. Jestli dobře zní, nebo jeho zvukový projev připomíná spíš pumpu na sračky. Zkrátka jsme popisovali celou řadu vjemů, které nám pohonné ústrojí předávalo a které dokázaly výrazně ovlivnit výsledný dojem z celého auta.
U elektromobilu je to jiné. Ne nutně lepší nebo horší, prostě jiné. A s tím se očividně mění i očekávání, která od auta máme. Musím se přiznat, že občas zabrousím do diskusí pod testy elektromobilů nebo na sociální sítě a se zájmem sleduji, co vlastně lidé od elektrických aut očekávají. A je přitom skoro jedno, do kterého tábora patří. Jestli mezi ty, kteří elektromobilitu odmítají jako takovou, nebo naopak mezi ty, kteří ji přijali jako své jediné a neměnné božstvo. Obě skupiny totiž řeší vlastnosti a parametry, nad kterými jsme se u spalovacích aut buď vůbec nepozastavovali, nebo jim přikládali podstatně menší význam. A právě to mě přivedlo k otázce: Co je vlastně pro vás u elektromobilu důležité?
A mám přitom pocit, že ze všech těch nových parametrů nakonec nad ostatními ční jeden jediný. Jedno číslo, které jako by rozhodovalo o tom, jestli je elektromobil dobrý, nebo špatný. Dojezd. Máte to podobně, nebo se mi to jenom zdá? Pro mě osobně je totiž dojezd paradoxně jednou z těch méně důležitých vlastností auta. Vlastně by mě asi nikdy nenapadlo se nad ním nějak zásadně zamýšlet. A už vůbec mě nenapadlo řešit jej u spalovacích aut. Jasně, ta mají zpravidla dojezd podstatně delší. Ale ani to neplatí vždycky. Existují silná auta s velkou spotřebou a malou nádrží, která vás k pumpě pošlou poměrně záhy, stejně jako úsporné diesely schopné na jednu nádrž překonat skoro půl Evropy. Přesto si nevzpomínám, že bychom někdy nějaké spalovací auto odsoudili jednoduše proto, že ujede na nádrž málo kilometrů.
Možná je to tím, že doplnit benzin nebo naftu trvá pár minut. Nevím. Pro mě osobně navíc dojezd v posledních letech přestal být tématem prakticky úplně. Opravdu dlouhou cestu jedu třeba dvakrát do roka, takže jestli auto ujede 200, 500 nebo 1 200 kilometrů na jedno nabití či natankování, mě v každodenním životě vlastně nijak dramaticky netrápí. Je to především otázka toho, jak často musím doplňovat energii.
Jenže s příchodem elektromobilů jako by se právě z dojezdu stala alfa a omega úplně všeho. Nemáš dlouhý dojezd? Tak jsi špatný elektromobil. A můžeme jít od válu. Přitom u spalovacích aut jsme podle mě mnohem víc řešili spotřebu. Nezajímalo nás jenom, jak daleko auto dojede, ale především kolik při tom sežere. U elektromobilů mi připadá, že tahle veličina stojí trochu v pozadí. Možná jsou pro nás kilowatthodiny na sto kilometrů pořád příliš abstraktní. Litry benzinu si dokážeme velmi snadno převést na peníze, protože přijedeme k pumpě, natankujeme a okamžitě vidíme částku na stojanu.
U elektřiny je ten vztah mnohem méně bezprostřední. Doma připojíte kabel a účet přijde až později. U veřejné nabíječky přiložíte čip a skutečnou cenu často uvidíte až ve vyúčtování. A navíc může jedna kilowatthodina stát pokaždé úplně jiné peníze podle toho, kde a jak nabíjíte. Možná i proto nám zatím chybí ta intuitivní představa, kterou jsme si za desítky let vytvořili u litrů paliva. Ale dojezd? Přes ten, zdá se, nejede vlak. Můžete mít skvělé auto, ale jakmile se vedle údaje o dojezdu neobjeví dostatečně působivé číslo, jako by bylo všechno ostatní rázem vedlejší.
Podobně je na tom nabíjecí výkon a s ním související architektura celého auta. I tady mám totiž pocit, že jsme si vytvořili další číslo, podle kterého dokážeme elektromobil odsoudit ještě dřív, než jsme v něm vůbec seděli. Narazil jsem na to teď při představení nové elektrické Škody Peaq. Ta přijíždí ještě na starší 400V architektuře, kterou dobře známe z dalších koncernových elektromobilů, a v diskusích se okamžitě začalo objevovat zklamání. Jenom 400 V? Takže pomalé nabíjení. A tím pádem skoro nepoužitelné auto. A já jsem nad tím začal přemýšlet. Kdy naposledy jsem vlastně u elektromobilu skutečně potřeboval nabíjecí výkon někde okolo 300 kW? Ne kdy jsem si ho chtěl vyzkoušet nebo se podívat, jestli auto opravdu dosáhne hodnoty slibované výrobcem. Kdy jsem ho opravdu potřeboval.
A vlastně nevím. Elektromobily už jsem najezdil desetitisíce kilometrů a samozřejmě uznávám, že jsem s nimi zatím nepodnikal některé extrémně dlouhé cesty třeba k moři a zpátky, jako někteří mí kolegové. Tam už může být rychlost nabíjení podstatně důležitější. Jenže ani v takovém případě přece nerozhoduje jedno číslo napsané v technických údajích. Maximální nabíjecí výkon je jen část celé skládačky. Důležitá je nabíjecí křivka, tedy jak dlouho dokáže auto vysoký výkon udržet, jak rychle začne výkon klesat nebo jak dobře funguje předehřev baterie. Do výsledku navíc vstupuje její aktuální stav a teplota, venkovní podmínky nebo samotná nabíjecí infrastruktura. Proměnných je tolik, že rozdíl mezi maximem 160 a 250 kW pro mě osobně není něčím, podle čeho bych se rozhodoval, jestli je dané auto dobré, nebo špatné.
Tím spíš, že naprostou většinu nabíjení řeším pomalu. Auto někam zaparkuji, připojím a dál se o něj nestarám. Rychlonabíječku při testování často navštívím vlastně hlavně proto, abych si ověřil, jak nabíjení funguje, a mohl vám o tom následně něco napsat. Můj každodenní způsob používání elektromobilu ji prakticky nevyžaduje. A tak se zase dostávám ke stejné otázce. Jak to máte vy? Je pro vás 800V architektura a co nejvyšší číslo u kolonky nabíjecího výkonu skutečně zásadní vlastností elektromobilu? A pokud ano, jak často zvládnete schopnost opravdu rychlého nabíjení v reálném životě využít?
Asi se tedy shodneme, že s příchodem elektromobilů se jednotlivé body našeho zájmu zkrátka mění. A vlastně je to logické. Elektromobily sice používají různé elektromotory, mají rozdílně naladěný software, někdo sází na pohon zadních kol, jiný na předokolku a samozřejmě existují i čtyřkolky. To všechno se do výsledných vlastností auta propisuje. Přesto si troufnu říct, že z pohledu samotného pohonného ústrojí jsou si elektromobily navzájem podobnější než spalovací auta. Způsob, jakým podávají výkon, jejich reakce nebo celkový charakter pohonu už zkrátka nenabízí tak široké spektrum vjemů jako atmosférický šestiválec, přeplňovaný čtyřválec, tříválcový diesel nebo třeba velký osmiválec. A možná právě proto jsme si museli najít nové věci, podle kterých elektromobily hodnotíme.
Jen by mě zajímalo, které to skutečně jsou. Co je tedy pro vás tou nejdůležitější vlastností elektromobilu? Je to opravdu dojezd? Rychlost nabíjení? Spotřeba? Velikost baterie? Výkon? Cena? Nebo vás technická stránka elektrického pohonu vlastně vůbec nezajímá a chcete především dobré auto, které vám bude vyhovovat úplně stejně, jako jste to chtěli od toho spalovacího? Co je ten rozhodující bod (pomiňme prosím pro tentokrát cenu), podle kterého si řeknete: ano, tohle je elektromobil pro mě?
Diskuze je vaše.
Tom Voumard
Důležitý parametr je ten, pomocí kterého si hodnotitel utvrdí svůj dopředu udělaný názor. Rozhodují emoce, za parametry se pouze schováváme.
HeavySmoker
Áut ktoré po technickej stránke splňujú čo potrebujem je dosť, áut ktoré si môžem zaplatiť je už menej, áut čo môžem zaplatiť a majú nejakú emóciu je... dve. Ale najviac to zabíja nabíjacia infraštruktúra. Pomalé nabíjanie na noc v mojom meste prakticky nie je. Rýchle pri diaľniciach je na papieri, ale keď idem okolo, prakticky vždy sú mimo prevádzku a majú nepredvídateľný cenový model typu s kartičkou prevádzkovateľa je to drahé, bez nej absurdné. Takže sa zase posadím naspäť do 911tky a možno o 5 rokov, keď 911tka dostane historické značky, sa nad tým zas zamyslím.
afro-r1
Porad cekam na ty elektricke kombiky. Snad i3T za rok nezklame.
PanHAJZL
1. Kdy se bude platit spotřební daň z ujetého km, či dobite kwh?
2.je té elektriky opravdu tolik?...že se můžeme ohánět stovkami kilowatt, když víme, že EU se připravuje na řízené nabíjení (sednu do auta a ouha, nabíjení bylo zakázáno).
3. Jaké jsou ztráty při převodu AC/DC?
A ještě něco by se asi našlo...
bkralik
Mohu poprosit o nějaké zdroje k tomu řízenému dobíjení od EU?
PanHAJZL
Jéjej, zase mínusky, to je brekot.
nabíjení elektromobilu může být omezeno nebo zcela vypnuto z důvodu ochrany veřejné sítě. Distribuční společnosti mají legislativní právo i technické nástroje k tomu, aby v případě hrozícího přetížení sítě nebo v krizových situacích regulovali odběr velkých spotřebičů, mezi které nabíjecí stanice (wallboxy) patří.Jak regulace funguje v praxi?Blokování signálem (HDO / Relé): V České republice vyžadují distributoři (např. ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce) při instalaci wallboxů s vyšším výkonem možnost dálkového blokování. Pomocí signálu mohou výkon dočasně snížit na 0 %.Dynamické řízení zátěže: Evropské předpisy (např. směrnice RED III) tlačí na zavádění chytrého nabíjení (smart charging). Síť tak nemusí nabíječku zcela vypnout, ale pouze sníží její výkon (např. z 11 kW na 3,7 kW) po dobu špičky.Náhodné zpoždění (Randomized Delay): Nové evropské standardy pro chytré nabíječky zavádějí funkci, která při hromadném obnovení dodávek nebo startu levného tarifu posune začátek nabíjení až o několik minut. Tím se zabrání rázovému přetížení sítě.Krizový management (Blackout): Ve zcela extrémních situacích ohrožení stability celé energetické soustavy má dispečink distributora právo odpojit celé oblasti nebo konkrétní typy odběrů bez ohledu na aktuální potřeby majitele vozidla.
Michal Lenc
Viděl jste někdy nabíječku na auto? Jasný, pokud si koupíš nějakou, co jde dálkově odepínat a budeš za to inkasovat peníze, tak prosím. Ale ve svém základu je wallbox prostě stykač, chránič, primitivní elektronika a kabel. A to je všechno. Když si koupíš chytrý, dálkově vypínatelný, tak prosím. Když si koupíš hloupý, tak ti jej nikdo na dálku nevypne.
bkralik
No pokud nechceš mínusky, tak příště napiš něco rozumného :). Já se o nabíjení docela zajímám a proto vím, že ta situace rozhodně není taková, jakou popisuješ.
- co se týká domácího nabíjení - distributoři nic nevyžadují. Distribuční sazby stanovuje energetické regulační úřad. Jediná sazba, která zmiňuje elektromobil je D27d a ano, tam je zavedena možnost blokování nabíjení, ale pouze pro instalace v bytových domech ve společných prostorech. A to "pouze v případě hrozícího nedostatku volné distribuční kapacity". Ve výsledku - pokud máš jakoukoliv jinou distribuční sazbu a nebo máš D27d v rodinném domku, nemůže ti nikdo nic.
- co se týká veřejného pomalého nabíjení - tak je zajímavé, že ta norma (ISO 15118-2) na tohle docela dost pamatuje! Myšlenka je taková, že v autě řekneš kdy a kolik procent chceš mít (třeba jedu ráno a chci tam mít plnou) a ta nabíjecí stanice vytvoří rozvrh kdy a kolik má auto sosat elektriky, tak aby a) ty si v požadovaný čas měl nabito na požadovanou úroveň a b) aby byl distributor spokojený. Což mi přijde vlastně super nápad. Má to jedinou chybku, že technicky to je docela složité. Ale rozhodně to není "zlá EU nařídí že budu nabíjet jenom 3 kW", jak se snažíš popsat ty.
- co se týká veřejného rychlého nabíjení - tam je samozřejmě otázka, kdo má jakou smlouvu s distributorem. Ale zrovna dneska se objevila zpráva, že v Maďarsku mají málo elektřiny (protože extrémní teploty a vypnutý Paks) a kvůli tomu byli všichni požádáni o snížení příkonu - takže ano, Shell, Mol a E.on zredukovali nabíjecí výkon mezi druhou a šestou hodinou (cca), ale zároveň se omezil průmysl, lidi nemají používat klimatizace a tak. Což mi přijde jako průser vyššího kalibru, kde snížení nabíjecí rychlosti akceptuju. A hlavně - v noci si i tak můžeš nabíjet jak chceš...
Obecně si myslím, že se jde spíš cestou "trh si to vyřeší" - tím myslím to, že čím dál tím víc odběratelů má čtyřkvadrantový elektroměr s dálkovým odečtem po patnáctiminutách a bude čím dál tím víc tlačen přechod na spot. A pak prostě budeš moct nabíjet kdy budeš chtít, ale pokud to budeš tahat ve špičce, tak prostě zaplatíš a naopak v noci tě to bude stát prd...
Bono_
Ale kdeže nerozumný....v nějakým plánu na další pětiletku to soudruzi z brusele opravdu měli v nějakým lejstru zcela vážně míněný jako variantu opatření při energetický krizi.
"Ve výsledku - pokud máš jakoukoliv jinou distribuční sazbu a nebo máš D27d v rodinném domku, nemůže ti nikdo nic."
...to mi připomíná 🤔......
"Ale mladý pane, viděl jste někdy důl? To je díra, v zemi .... Důl, ten se může zasypat, zatopit, ale...nikdo vám ho nemůže vzít!" 😁
bkralik
Bono_: vždycky můžeš vymyslet nějaký extrém. Já se držím předpokladu, že ještě v nějaké dohledné době nikdo nebude hlídat, co si doma zapojuješ do zásuvky - stejně jako si tam můžeš zapojit přenosný přímotop, tak si tam můžeš zapojit auto a nikdo ti v tom nemá jak zabránit.
Snažil jsem se přiblížit situaci toho, jak to je v legislativě teď a jak jsou na to normy / technika připravené. Fabulovat můžeme cokoliv, ale má to cenu?
Honza Hamster Křeček
Samozrejme, ze existuje postup, jak ridit energetickou sit v pripade nejake krize, samozrejme, ze existuji mechanismy, jak odpojovat odberna mista (klidne cela mesta, kdyz na to prijde). To se ale bavime o situacich jako je valka ci nejaka prirodni katastrofa obrich rozmeru. A stejne postupy existujou i pro pripad nedostatku benzinu a nafty, taky by byly na pridel nebo vubec.
Jediny rozdil tak je, ze zatimco bez benzinu Teslu nabijes, bez elektriky nepujde Andyho EET, takze stejne nenatankujes… :-)
mariov8
1. Tak na Islandu už to zavedli, v Evropě si určitě ještě nějaký rok počkáme než politici odhalí tento zdroj peněz...
2. Elektriky je celkem dost, (ne, elektromobily síť nevysají ani kdybychom s nimi jezdili všichni) problém je její plošná distribuce pro nabíjení na ploše území. A řízené nabíjení? Jako kvůli stabilitě sítě? Zatím připravenost na technologii (co vím) vyžaduje Německo a to kvůli špatné řiditelnosti alternativních zdrojů energie jako jsou soláry a větrníky, které prakticky nemají setrvačnost... a zde by mohli nastoupit naše baterie našich elektromobilů...
3. To je individuální, cca 10-20%, odebereš cca 110kWh, do baterie se dostane 94kWh, proto jsou všechny měniče a nabíječky aktivně chlazené, mají účinnost cca 83-87%, ty nejlepší však i 90%.
Sch
Po 4 letech s Enyaqem jsou to odpovědi na otázky: kolikrát a na jak dlouho budu muset zastavit v zimě při 600km cestě?
A nebo ta co s autem vlastně nesouvisí, kde budu trávit ty 20 minutové nabíjecí zastávky?
Ono totiž se spalovakem dělám přestávku kde chci já, protože tankování je nepříjemnost na 5 minut, ale když už auto musí 20 minut nabíjet, i já a moje rodina chce ten čas trávit někde příjemně. Kdybych to dělal jako se spalovákem, tak někde třeba jíme 45 minut a za hodinu stavím na nabíjení dalších 20 minut. To by bylo na nic.
Peťas
Hledal jsem nahradu za naftovou octavii, ktera mi skvele slouzila 7 let. Pro me potreby jezdeni je elektromobil nejidealnejsi reseni. Pro me potreby 1) hlavni rodinne auto, 2) tazne - takze odpadlo spoustu malych nebo starsich typu, 3) vnitrni velikost-s 2 metry vysky bohuzel odpadlo spoustu dobrych kandidatu. V uzssim vyberu zustal jen enyaq a tesla y. Vyhral to enyaq. A jsem rad, ze jsem tak dlouho cekal, hledal a vahal a dockal se letosni modernizace. I kdyz to cekani prineslo i nove bmw ix3, ktere vypada take jako skvely univerzalni elektromobil. Rychlost nabijeni i dojezd samozrejme hraje urcitou roli. Pro hlavni auto bych nesl pod nabijeci vykon 100kw a dojezd 400km. Cokoliv nad je dostacujici. Mohl jsem si nechat naftove auto a koupit elektromobil jako druhe auto do rodiny. Ale to by mi nedavalo smysl drzet naftove na priblizne 10% kilometru a nemohl bych mit auto pro radost. Tespektive mohl ale to uz bych mel 3 auta. K enyaqu snad bude casem nejake auto pro radost.
jbigllesCZE
pro mne je jeden z nejdulezitejsich parametru pri vyberu auta zvuk...chci si ho uzivat kdy to jen jde, kazde selapnuti, ba i na volnobeh, nebo bublani okolo 1500 otacek. Ve vsech ostatnich (awd, vykon, linearni zatah, odolnost vuci kratkym trasam) je EV daleko lepsi..... a ne repracky nepocitam......jinymi slovy, podstatné jsou pro mne emoce a ty mi zatim nedava. Nebo takhle, bylo mi receno, ze vrchol je Tesla S plaid a ta mi je nedala....jako jo, je to rychle...ALE
Michal Lenc
Tyjo, to je článek jak kdyby ho psal dlouholetý uživatel elektromobilu. Že na většině těch papírových parametrů spíš nezáleží. Já už mám taky Leafa (ZE1 40kWh) pomalu dva roky. Je to vlastně EV pravěk, protože to má malou baterku, chademo, pomalé rychlonabíjení. Malý dojezd, obzvlášť po dálnici. Zkrátka všechno špatně. A já jsem zjistil, že nic z toho mě netrápí, protože tím prakticky jezdím jenom do práce a z práce.
Co mi na EV chybí je tažné zařízení. Jako druhé auto mám dodávku s tažným na 2,3t, ale doslova mě štve s tím jezdit, protože bere 10litrů.
Konkrétně jsem si to uvědomil u té Škody Epiq. Která léta páně 2026 začíná s 38kwh baterkou. Ale za 620tis. Všem nám je jasný, že to je nesmyslný model, který je to pouze aby obhájil cenu "již od". Na druhou stranu, kdybych si ho koupil tak při současném použití by to pro mě znamenalo asi tak 1h čekání na nabíječce ročně, oproti nějakému lepšímu modelu. Při ušetřených 160tis Kč. Čekíním na nabíječkách bych si vydělal/ušetřil dvacet tisíc korun za hodinu.
Takže abych odpověděl na otázku v nadpisu. Co je důležité u elektromobilu? Aby měl pořádný kufr. Pokud je pro někoho důležité baterka, proti gustu žádný dišputát.
RTjohny
Pomalu se už ohlížím, co za 2-3 roky bude vhodný zánovní EV. Do garáží se chystá wallbox a většinový způsob užití dává pro EV smysl. Řešil jsem to s Gemini a nyní mi z toho vychází pouze nová platforma Mercedesu. Co mě zajímalo - spotřeba na dálnici (má imho hlavní vliv na dojezd - při delších trasách se dálnice využije, někdy i v Německu), jízdní vlastnosti a pak celkově, jak se s tím autem žije.
Nedávno jsme byli na dovolené a měli Ford Tourneo Courier. S tím autem se žilo špatně - procedúra po každém nastartování byla za trest. Takže prostě, jak se auto používá - způsob vypnutí běžných otravných pípání, ovládání vozidla, kufr a jeho přístupnost apod.
Ve finále mi tak přijde, že obvyklé parametry auta. Položky typu maximální rychlost nabíjení apod pak můžou mít zásadní vliv hlavně na pokles hodnoty vozu. A tedy budou také důležité ve výběru, ale důležitější vždy bude to, jak se s vozem funguje každý den. Moderní vychytávky jsou někdy fajn, ale zvládne s tím vozem jezdit bez problémů i Vaše partnerka /maminka...? To by možná mohlo být součástí některých testů :-)
Habakukk
Jediný parametr je cena. Jaké auto dostanu v porovnáním ICE / BEV.
Vespista
Pre mňa je najzásadnejšie či je ten konkrétny model " fit for purpose " a teda dobrý v tom na čo by mal byť určený. Preto som ochotný obhajovať e-UP! s malou baterkou ako výborný elektromobil, zatiaľ čo Enyaq RS coupe mi prišlo ako jedno z najhorších áut aké som mal kedy možnosť skúsiť. Ako dobrý príklad tohoto pohľadu sa mi zdá aj napr. ID-Buzz, ktorý je objektívne horšou náhradou dieslového multivanu na vozenie rodiny so športovou výbavou po Európe, ale ako auto na týždňové rozvážanie detí a výkendový kempovací výlet po čechách ( dobíjanie telefónu v noci, klimatizácia pri spaní ) je úplne skvelé.
Adik
Co je důležité u elektromobilu? Nekupovat ho.
Bernard L.
Shodou náhod jsem nové auto kupoval a došel jsem k tomu, ze to bude EV (ekonomika, jízdní vlastnosti) o parník lepší než u spalováku srovnatelné ceny.
Co pro mne bylo důležité:
Poměr cena/výkon
Tažné zařízení (nejen nosič na kola)
Možnost dát kočárek + další krámy do kufru
Spotřeba (protože řadová garáž s elektrikou prostě nebude mít nikdy FVE a každou kWh si zaplatím).
Konečná cena funglovky do milionu.
A pořídil jsem, díky dealerské slevě mám pocit, že i relativně dobře a všechny požadované parametry naplněny.
A dojez papírový je 406 km, ale popravdě jsem to nikdy neřešil a neměřil: dovolenou v Rakousku jsem řešil dobíjení dle doporučení vestavěné navigace či na ubytováních a jinak vše dám "na zásuvku z garáže".
Gazdiq
Pro mně je nejdůležitější, aby to auto nebylo hnusné. Aby to nebyla hnusná krabice jako většina EV
StreetPro
Po 2 letech provozování Tesly Model S (2017 90D) mi vadí v podstatě jen snížený dojezd v zimě, kdy už banální výlet Praha-Brno cestovní rychlostí 140 znamená, že sotva dojedu (cca 250 km). V létě je to reálně 350-400 km, což je víc než využijeme i na delší trase (protože malé děti neumí čůrat do PETky a chtějí jíst i něco jiného než chleba s řízkem).
Rychlost nabíjen typu 10-80% za 12 min by mě osobně přinesla jen komplikaci v tom, že bych musel přiběhnout auto přeparkovat, zatímco teď jen posunu úroveň nabití tak, abychom stačili dojíst.
Musím trochu plánovat a přemýšlet? Ano, ale v 90% případů jedu s autem nabitým z domova na úroveň, že se zase vrátím.
Výlety kamkoliv na západ/sever od nás jsou cajk (stačí Tesla sít, v nejhorším si za 250,- pořiďte Ionity kartu a pak on-the-go v případě potřeby zvolit basic tarif za 140,-/měsíc, který pak kdykoliv vypovíte).