4 věci, které vylepší nebo zruinují dojmy z vašeho auta

Jedněmi z nejčastějších diskuzí nejen tady na Autíčkáři jsou ty ohledně starších sportovních aut. Segment dostupných, ale zábavných vozidel je tím, který řidičští nadšenci navštěvují obzvlášť rádi a fóra, testy nebo diskuze pod články  “Ptejte se” bývají plné jednoznačných názorů, jak si které auto stojí a jak jezdí… A občas také nepochopením či nesouhlasnými názory. Přitom, obě strany mohou mít ve výsledku pravdu. U starších aut víc, než kde jinde platí, že soudy a názory by měly mít měkké mantinely a nebýt definitivní. Nebudu kecat, sám se někdy nechám příliš unést a vybliju do článku jakýsi všeobjímající ortel. Přitom přítomnost oněch mantinelů je velice nutná, protože, dvě zdánlivě stejná stará auta nemusí jezdit stejně. Ba co víc, jedno může být boží, přesné, odměňující a rychlé, avšak druhé bude kymácivé, rozbředlé, tupé a nevýrazné. A předpoklad, že jedno auto je vrak a druhé vymazlený zachovalý muzejní kus, nemusí vůbec odpovídat realitě. 

Sám jsem už pár takových situací zažil, a protože jsem byl přítomen i u pár proměn, napadlo mě sesypat na jeden pranýř několik hlavních hříšníků, kteří umí dělat ze skvělých sportovních aut rozblemcané chudinky a naopak z nevýrazných vozidel endorfin vyplavující záležitosti.

Geometrie

Geometrie kol je duch podvozku. Můžete mít sofistikované a inženýrsky dokonale vyřešené multilinky, dvojité lichoběžníky a já nevím co všechno, ale pokud je rozhozená geometrie, bude vám to prd platné. Všichni ví, že vyžvýkané silentbloky a vymlácené čepy mají značný vliv na způsob, jakým auto jezdí – mají přímý vliv na pozici kola vůči vozovce. Samotná geometrie se už přitom řeší mnohem méně. Přitom právě geometrie má do značné míry vliv na to, zda ve volantu cítíte vyvážený odpor, jak jisté je auto v táhlých obloucích a stabilní ve vysokých rychlostech, a naopak jak mrštně bude čenichat krajnice v pomalých zatáčkách. A samozřejmě i na jeho sklony k přetáčivosti a nedotáčivosti… Jedna a ta samá Miata může být poměrně netečným a stabilním vozidlem, které v zatáčce půjde tupě po čumáku ven a za dvě hodiny se z ní může stát nestabilní diblík, který má tendenci zatáčet zádí na brzdách, pod plynem i při odstavení plynu… Přesně odtud (a samozřejmě od použitých pneumatik) pramení značná část sporů na téma “nemá to výkon, aby se to urvalo…” a “jede to bokem už ve 20 km/h..”

Pneumatiky a jejich velikost

Nebojte, nebudu vás krmit dalším odstavcem na téma ‘kupte si lepivé pneumatiky’. Stejně jako u geometrie, ani u pneumatik neexistuje universální rada. Každému autu může slušet něco jiného. Některým opravdu nejvíce pasují ty lepivé žvýkačky, které podpoří grip, stabilitu a odpor v řízení. Jiným naopak spíše uklouzanější avšak vyváženě se chovající pryže, mající za následek hravost a ‘kulatost’ při přechodu na limit. Loni jsem v testu Hyundai i30N psal, že by mě zajímalo, jak jezdí na letních pneumatikách. Na poměrně měkkých zimních pneu totiž fungoval se starosvětskou přátelskostí a chováním podvozku podával prst hot hatchům minulosti. Od té doby se mi stále nepodařilo i30N na lepivých letních ukořistit, ale mám obavu, že prst podaný zástupcům staré školy by ucuknul a přiblížil se chladné efektivitě ostatních moderních hot hatchů. Ať tak nebo tak, pneumatiky umí značně ovlivnit zejména dojmy z řízení a citu v něm a samozřejmě chování v zatáčkách. Obujte cokoli sportovního do pneumatik s měkkou bočnicí na úzkém disku a sledujte, jak z auta budou vylézat rozmrzelí lidé spílající nepřesnému řízení a tuposti v nájezdu do zatáčky… Nebo nasaďte nějaké široké lepivé pláště na slabý a malý automobil a popravte všechny legendy o lehkosti a zábavnosti v nízkých rychlostech…

Reakce a zvuk motoru

I malá změna může učinit velký dojem. Zrovna tento víkend jsem na svém autě nechal sériové svody nahradit sportovní variantou. Došlo nejen ke zvýšení výkonu (o jehož hodnotě nebudu vzhledem k nepřítomnosti měření spekulovat), ale výrazně se zdramatizoval zvukový projev a reakce na plyn odpovídá těm, kterými Honda v minulém tisíciletí nenávratně uchvátila celou generaci řidičů. Najednou nemám relativně schopný, ale projevem nevybočující dvoulitr, ale syrovou čtyřválcovou strojovnu břitkou tak, jako by přišla ze zlaté emisní éry. A to velice ovlivní dojmy. Chcete příklad?
Ještě loni bych přísahal, že motor K20 v Civicu Type-R EP3 je s obrovským náskokem nejlepší atmosférická jednotka v ostrém hatchbacku široko daleko. Řídil jsem tři a všechny se projevovaly podobně. Hlasitě, neurvale, s citelným kopancem od VTECu a řízností cirkulárky. Všechny měly nějaké úpravy, ale nijak dramatické. Až loni jsem se poprvé dostal za volant zcela sériového auta. Z toho živočišného neřáda se stal tichý a projevem vlastně docela nevýrazný motor, který s úžasnou kultivovaností dosprintoval k 8.000 otáčkám a stále patří k tomu nejlepšímu, ale ve výsledku ve mě pravděpodobně budil o chlup méně nadšení, než třeba šestnáctistovka TU v Saxu VTS nebo 106 S16. A odtud pramení všechny zkazky o líných motorech nebo naopak píchlých sviních..

Brzdy

Jen málokdo umí brzdit a dokonce málo kdo využívá plný potenciál brzdné soustavy na svém autě. Samozřejmě vyjma krizových situací. Tenhle odstavec tedy bude spíše minoritní záležitostí. Přesto pro mě osobně brzdy představují podstatnou část skládačky. U drtivé většiny starších aut stojí brzdy za prd. Jednak kvůli limitům samotné konstrukce, druhak stavem a opotřebením. V 90% případů to je stejné. Šlápnu do něčeho, co odporem připomíná kravinec, v první polovině chodu se nic moc neděje, v druhé polovině to začne nějak zpomalovat. Ideálně je ještě proces doplněn o kopání do volantu. K dobrému sportovnímu autu ale dobré brzdy určitě patří a možnost rychle a přesně nadávkovat deceleraci před zatáčkou je součástí zábavy. V tomto případě si vezmu jako demonstrační případ Clio RS172. Kdybych se řídil dojmy z prvního auta, konstatoval bych cosi o mizerném brzdovém systému. Jenže to bych byl totálně vedle. Tenhle malý Francouz dokáže i se sériovými komponenty brzdit jak vzteklý. A příkladů, kdy auto s repasovanými třmeny, kvalitními sportovními destičkami a brzdovkou zpomalovalo o dvě galaxie lépe než vyleštěný exemplář téhož druhu, bych vysypal z rukávu celou řadu.

Takže pozor na unáhlené soudy. Občas někdy to, co vypadá mizerně, může být ve skutečnosti lepší a jindy to, co se jeví extrémně schopně a zábavně, vůbec nemusí odpovídat běžnému exempláři…  A já měl možná s jedním autem  3x smůlu…