Prodej aut jako práce snů a Porsche jako auto snů?

Vzhledem k tomu jaké pozdvižení vyvolalo nedávné „ptejte se“ a následná debata pod blogem o 911. Který připravil sám velký profesionál Krab. Po třetím espresu v tento den přispěji svou nepatrnou špetkou do místního probíhajícím létem nutně vyschlého rybníčku. A tak trochu zkusím volně navázat i na své předešlé blogy o práci snů. Totiž prodeji aut. Od prvního blogu na toto téma uplynulo něco kolem dvou roků. Je to dost na to abych o sobě prozradil i nějaké další nepodstatné informace. Jakože právě teď sháním auto a dostávám se tak na druhou stranu barikády zákazník, prodejce. To ovšem není všechno. Někteří dokonce odtušili ve svém brilantním odhadu, že více, méně žádné značce nenadržuji. Nemám rád dnešní BMW a dokonce i na nedotknutelném Maserati dokážu najít nějaké věci, co se mi nelíbí. Většinový zájemce o nějaké to luxusnější auto. A ano tím nemyslím Škodu Superb. Tak takový člověk není jako já. A po pravdě málokdy má lepší přehled o autech než li já. Nebo někteří z vás. Jistě jednou jsem to tady popisoval a v nadsázce si dělal dokonce z některých zákazníků legraci. Naštěstí ne jmenovitě protože někteří jistě umí dodnes poslat vzkaz v podobě amputované koňské hlavy a pěkné patrony. Když tedy vyloženě autům nerozumí tak jak se orientují? Velmi jednoduše. Podle osobního vkusu a reklamy přímo i nepřímo na ně působí ze všech médií. Jistě i jejich okolí hraje svou úlohu. Pokud si váš dobrý kamarád koupí Ghibli a je spokojen jistě vám ho doporučí.

Pokud na něj ovšem máte dost peněz. A tady se dostávám k největší bolístce. Věc, na kterou logicky často a rádi v našich plamenných debatách zapomínáme. V debatách na Autíčkáři a jiných fórech totiž peníze jakoby neexistují. Málokdo až na majitele Dacií totiž přizná přímo, že peníze vládnou všem a každý nad nimi musí přemýšlet. Dokonce i Andrej když zrovna nespí. Spočítal bych na prstech jedné ruky, kolik jsme obsloužili lidí za posledních deset let. Takových, kteří přišli s oblíbenou větou ze seriálů zámořské provenience. Zařiďte to a je mi sakra jedno kolik to bude stát! V reálném světě, který nepřipomíná svět animáků od Disneyho „Cars“. Tak tady má každý dokonce i skutečně bohatí lidé další koníčky povinnosti alimenty a někteří více jak jednu bývalou manželku. Tom Řepka by mohl vyprávět. Kde jsou ty časy když „daily“ X5 a kočkolap Lamborghini ohromovali občany Černošic. A abych byl spravedlivý, jsou tady další jména, která nemá cenu psát. Prostě chytrý člověk si nechává zadní vrátka a nemusí kupovat to nejdražší na co zrovna má. Stačí mu, když si prostě splní svoje kritéria, sen nebo cokoliv co ho žene pro drahé naprosto nekřesťansky předražené nové ba i zánovní auto. Jelikož jsme o něco chudší, než západní státy, ke kterým někteří tak romanticky vzhlížíme. Lidí, kteří jsou ochotni jít s výběrem, až na hranu moc není. Což o to bohatí jsou, ale ne tak aby si dovolili ten luxus riskovat. Odtud silnice plné Mustangů v horším případě RS oktávek a Superbů v plný. Taky Audi tu má několik let své místo. Tyhle auta nejsou vyloženě v srdcích těch kupujících, ale nabízí rozumnou míru rizika a jistotu že na alimenty pro Renatu v pohodě bude a na Maledivy s tou pěknou dvacítkou z Budha baru taky.

Srovnávat trh a zákazníka v Čechách a ve Švýcarsku případně Lucembursku a bohatších částech Německa. To je jako se snažit porovnat 911 turbo a klenot Subaru BRZ. Oboje je sportovní auto slovy výrobce a tím podobnost končí. Bohatých a ochotných utratit balík nejen za nákup, ale i za provoz té hromady plechu je tam rozhodně více. Služby a jejich dostupnost kolem opravdu drahých aut jsou na daleko lepší úrovni. Společensky je například v byznyse vyzývavě drahé a exotické auto více přijatelné. A to je další specifikum. Pokud auto svému majiteli neslouží jen pro zábavu, ale pro přepravu a jakousi prezentaci jeho osoby. Potom jsou zde další rozdíly mezi západem a naší úchvatnou republikou. U nás se v dobách minulých začal ve společnosti tvořit takový rovnostářský pocit. Jako každý by měl mít nárok na auto, dobré bydlení a skvělou práci. Předesílám, že si nemyslím, že se jedná jen o dílo doby socialismu. Tohle budování kultu dobrého poslušného občánka (hlavně nevyčnívat a alespoň na oko nemít víc) začalo podle mého názoru už za první republiky. A kdo vyčníval nebo nějak převyšoval svou „kastu“ neměl to lehké. Zatímco v anglosaském myšlení znamená příkladně drahé auto v top stavu třeba vašeho zubaře, že je to prostě skvělý zubař! U nás většina smýšlí trochu jinak. Jak si sakra ten chlap může dovolit takovou káru. To si teda žijí darmožrouti hlavně, že chce za plombu dva tisíce. Ano u nás zubař není tak prestižní a ohodnocená profese jako v USA, ale jen pro ilustraci. Pokud někdo u sousedů v Německu pořídí drahé a méně obvyklé auto opět je to pro něj trochu té společenské prestiže navíc. Zejména pokud je to například schopný makléř, nebo investiční poradce. Klienti vidí, že se poctivě dopracoval, až do výšin za které lze například Porsche jistě považovat. Zajisté si raději o své hypotéce případně nákupu nemovitosti promluví s takovým člověkem, než s někým v okopané Laguně. Pokud se samozřejmě ten člověk prezentuje kvalitním vystupováním a svou práci dále umí. Tak a teď stejná situace u nás. Před dům dorazí makléř ve svém Porsche a to ani nemusí být 911. Už samotný znáček Porsche a vzhled vozu většinu pobouří. Klient, který má pocit, že samozřejmě obrovsky dře. Přijede ve své zánovní Octavii. Resumé. Kam ten zloděj zlodějská chodí krást, když on má takovou káru a já jenom oktávku. Bohužel už vidím takové ty typické poznámky, že tak to není. Jenže ono je, jen se o tom veřejně nemluví. Opravdu vám přijde normální, že i mnoho top manažerů jezdí v Superbu. Opravdu nejde koupit do firem s obraty ve stovkách milionů nic jiného. Luxusnějšího? Kdo jezdí na golf, jistě ví, že na nějaké parkoviště plné Porsche a Ferrari a luxusních výjimečných aut můžeme zapomenout. Je to šeď a nuda. A převažuje bílá barva. Často.

Je to prostě náš svět. Naše mentalita. A tohle dohromady s finančním stropem míchá koktejl toho, co vyjíždí z dealerství a od prodejců obecně. Protože nikdo nenakoupí skladem modely, které jsou potom akorát tak na výstavu. A do tohoto světa se ještě mnohdy přimíchají peripetie jako nedostatek parkovacích míst. Měl jsem klienta z Prahy. Během několika let měl tři Astony. Vždy lehce ojetý kus, kterým normálně jezdil v rámci možností. Opravdu velmi šikovný pán obchodník. Nádherné bydlení na Vinohradech. Samozřejmě za mnoho milionů. Opravdu člověk, který na autě nemusí šetřit. Nedávno jsme se potkali čistě náhodou. Auto si nechal jedno naprosto obyčejné. Vadilo mu neustálé řešení parkování případně mít auta někde v placených garážích. Různě zmatlané a poškrábané auto z parkování na ulici. Logicky nehodlá měnit bydlení kvůli autům. Přehodnotil své vnímání, a i když je to opravdový fanoušek Britské automobilové produkce tak to prostě dál nešlo. Dle jeho tvrzení. Potom tu máme záliby nějaké děti a tak dále. A v tomhle světle už se prostě taková 911 nejeví jako to úplně nejlepší auto na každý den. Navíc u nás si takovým autem v kontaktu s okolím spíše uškodíte. Namísto oslnivého úspěchu zamíříte v očích mnohých do morálního bahna. Někam mezi Íčka a mazánka. Jistě část lidí to nemusí a nepotřebuje řešit. Třeba když jste takový kvalitní občan jako profesionální fotbalista. Třeba na kopci v Praze kde vám Mach (ten měl taky na salámu) postavil stadion. Je vám naprosto jedno co si nějaká socka vedle v pruhu v audině myslí o vašem poršáku.              

Takových je ale ke škodě nás fanoušků pěkných placek pomálu. Častěji se dostává ke slovu kompromis. A tady vládnou jasně auta, která většinovou společnost tolik nedráždí. Protože je prostě nepozná, nebo nezná, případně zamění. Jistě nejsou to typičtí hrdinové plakátů záchodku průměrného petrolheada. Nicméně na dveře skříňky ve fabrice si taky chlapci nelepí někoho jako je Vica Kerekes. A přesto ji někteří schopní novináři titulují jako sex symbol. Ona je vlastně takové AMG v plné kráse. Automobilky tuhle nenápadnost přiživují vznikem různých paketů a line. A samozřejmě lepením loga své silácké divize na cokoliv co má výkon a někde plácnutý karbon. Například na takové věci jako BMW X6. To je ale na jiné téma. V očích okolí je potom daleko lepší jezdit v relativně nenápadném Mercedesu, Audi, BMW, než dráždit v Porsche případně Corvette. Pokud kupuje člověk auto vyloženě, jako hračku povětšinou ho svazují v rozhodování jen jeho dosavadní zkušenosti. Vkus a finance. Co můžu říct z provozu. Tak lidi jsou povětšinou konzervativní. Nakonec zvyky jsou naše přirozenost. Stejně jako si zvyknete vstávat v pět ráno. Tak si zvyknete řídit Audi. V tento moment koukáte, co nabízí vaše značka a to, že by možná stálo za hřích, zkusit něco jiného moc lidí nedomýšlí.

Já osobně se léta snažím podobným svodům nepodléhat. Pokud ale vím a mám vyzkoušeno, že je něco kvalitní, je samozřejmě těžké takové věci trochu nestranit. Nakonec tak to máme každý. Jen je rozhodující kdo jak s tím umí bojovat a je vnitřně tolerantní. A ochoten připustit kvality i něčeho co osobně považuje za příšerné a nedobré, případně nevkusné. U aut je tento problém umocněn, že vyloženě špatné, nebo nebezpečné auto na dnešním trhu v podstatě nenajdeme. A pokud zavřeme obě oči je použitelné jako denní auto třeba i Lotus Elise. Pokud majitel bude hardcore fanda a ochoten vystoupit ze své komfortní zóny. Asi jako motorkář, co jezdí i v zimě. To ovšem nedefinuje většinu, to jsou takový novodobí hrdinové motorismu. Zkusil jsem také pokus na lidech s nevalným výsledkem.

Položil jsem čtyřem kamarádům jednoduché dotazy ze světa automobilů. A odpovědi, které jsem dostal, mě utvrdili v tom, že je to tak jak si myslím. Jedná se o slušně situované i vzdělané lidi. S různými zájmy i věkem. Bohužel pokud se dozvíte, že Jaguar má ve znaku berana. A že Porsche je francouzské auto co se vyrábí v Německu. Honem pochopíte, proč velká část lidí jezdí ve škodovkách, fordech a hyundaiích. To je totiž nejvíc vidět jak na silnici, tak v televizi a jiných médiích. Tak proč hledat jinde. V dnešní době je to důležité. To co je vidět okolo na nás působí. My jako fanoušci aut bohužel zůstáváme ve svých bublinách asi jako politici z Bruselu. A máme tak pocit, že je jako asi jasný že za dva miliony jedině Porsche a levný roadster je jasně MIATA. Bohužel realita je taková, že mezi ostatními “neautomobilními” lidmi vládne Superb v plný na hlínách a skvělý sportovní vůz je v lepším případě to nový tétéčko. V tom horším Octavia se správným znáčkem na zádi. Většina lidí jezdí v naprosto obyčejném autě a jsou velmi nervózní z toho, když mají skočit do neznáma. Dokonce se nějak vymezit. Žádné plné silnice AMG, M, Alpiny ani Maserati se vážně nekonají. Přestože by to bylo asi pěkné a docela zábavné. Mimochodem Češi nemají příliš fantazii v ničem, i když se to rok od roku lepší. Nejhůře oblečený Ital z předměstí Říma v pohodě trumfne kohokoliv z high society (nebo těch co si na to hrají v Praze) v oblasti outfitu. A ano i průměrný Švýcarský obchodník trumfne toho Čecha v tom, s čím vyjede každé ráno z garáže za prací. Tak jsou karty rozdány a my hrajeme s tím, co máme.

Dalo by se, sem při troše fantazie aplikovat úsloví jste to, co jíte. Trochu pozměněné jste to, v čem jezdíte. A ona je to bohužel mnohdy stále pravda. Já osobně se rád vzepřu trendům i společnosti a konvencím. A nemám pocit, že by Porsche dávalo tohle najevo. A o to víc si to nemyslím, pokud se bavíme o obyčejné verzi Carrera jakkoliv je to inspirující a skvělé auto. Přece jen v tom skvělém světě na západ od nás si tohle auto rozhodně nekupují nekonveční lidé. Když vynechám komunitu úpravců a kulty. A stylového bezdomovce Walkera (ne není to Johnie) Co zbude? Populární auto dentistů v USA. A prošedivělý pánové za volanty v sousedním Německu. Sem tam nějaká ta lehce upravená modelka a manželka za volantem Porsche cabrio. Typická argumentace je, že ve třiceti na tohle auto málokdo má. Nicméně mě to přijde v roce 2019 úsměvné a přežité. Na super auto mají dnes lidi, kterým je 18. Stačí udělat show na Youtube nebo nafotit svůj silikonový zadek na Instagram. Tahle kategorie ale po Porsche neprahne. Zcela nepřekvapivě. 911 není auto, které sdílí jejich hodnoty a mluví o jejich osobnosti. To je modla pro nás zažrané motoráře a fanoušky věcí jako Caterham případně stupidit typu Zonda. Naopak dnešní Mercedes, BMW a další chytli svou vlnu trendy brandu. Mnou řízené áčko mě v tom jenom utvrdilo. Je doba rozmáchlých gest a obrovských výkonů. Kdy vám může natřít na rovině i pražský taxík jako dnes mě. Černá Tesla S. Jiná doba, ve které jsou jiná měřítka, než v gentlemanských klubech před třiceti lety.

To ovšem neznamená, že když překonáte všechny nástrahy uvedené nahoře, že Porsche 911 Carrera není dobré daily. Může fungovat skvěle a nejeden plastický chirurg či zubař z USA by vám to jistě potvrdil. A to i přesto že by vám také řekl o cenách servisu asi tak trojnásobných, než jsou ty lidové v Porsche u nás v Praze. Taky o tom, že bez pojištění závad je to skoro sebevražda. Nebo musíte ta prsa vážně sochat každodenně. Někteří zestárlí playboyové v Německu by také mohli vyprávět, jaká je to pohoda nechat kilo v servisu a jet vesele balit omladinu. A ty mladé holky zajímá spíše kapsa plná Eur, než to auto. Čím větší nájezdy tím méně Porsche. A ještě jsem si vzpomněl na jednu věc v rámci popkultury. Jestli znáte seriál Zwei und Halb man. V jednom díle se neúspěšný smolař Alan bratr skvělého playboye Charlieho (mimochodem jezdí v Mercedesu) rozhodne něco se sebou udělat. Celý děj nebudu popisovat. Nakonec ovšem Alan skončí v kšiltovce Porsche s červeným Porsche v garáži. Charlie si ho dobírá, že má auto pro holky a barbíny. Má narážky ohledně toho jak by takové auto doplnil ještě o domek pro panenky a tak dále. Ano tohle auto obzvláště bez střechy je také vnímáno často jako auto pro holky. Stylovka pro bohaté paničky z dobré čtvrti. Alan kontruje, že to není Porsche nýbrž poršák! Aby obhájil svou volbu. Nebude tedy úplně náhoda, že nejbližší Carreru, v mém okolí, která jezdí denně, provozuje žena. Evidentně je s autem spokojená. Má ho dva roky a často je špinavé. Ono na cestu do práce na václavák a zpět průměrnou rychlostí 30 km/h je to tak akorát. Pouze konstatuji fakta.

Mimochodem letmý průzkum u nás v garážích v komplexu kde rozhodně nebudují bydlení pro sociálně slabé. Ani městské byty. Naopak levný byt zde stál pouhých 7 milionků a za průměr se platilo deset. Ti šťastní z kompletu Porsche a václavák platili něco kolem 14. To se nechlubím, to je jen pro ilustraci, že chudý tady bude asi málokdo. Tedy alespoň v tom měřítku v jakém si nastavujeme chudobu v souvislosti s auty. Garáž jako před kasínem v Monte Carlu opravdu ale nečekejte. Pokud se nebudeme bavit o autech pro denní použití. Jistě je tady půl roku stejně zaparkované GT-R. Podle mě úschovna na koks nebo tak něco. Je zde daily Carrera. Pár Mercedesů AMG, jedna M3. Záplava normálních BMW, škodovek, audi, nějaké ty Range Rovery a další rádoby luxusní SUV. Jako úplně nejvíc COOL auto bylo vyhodnoceno bílé Ghibli. Ba ne to je samozřejmě vtip. Je tady pod plachtou Nissan 300ZX což je pro nás fanoušky jistě pěkný vůz. Pro ty ostatní červené auto pod plachtou. A tím bych dnešní úmorné poučování ukončil.

Ne opravdu nejsme stát, kde je možné mít jako daily bez obav supersport. I pokud se jedná o jeho základní provedení. A to do celé rovnice celou dobu nepočítám naprosto úděsné a totálně ucpané silnice. V Praze naprosto nevyhovující parkování a totálně strašidelný stav silnic na druhou. Trápit v tomhle jakékoliv drahé auto je na prášky. Dokud nebudeme ochotni utrácet daně a vybrané peníze za kvalitní silnice a infrastrukturu můžeme být individuálně bohatí, jak chceme, ale silnice plné 911 stejně nebudou. Už ze samotného principu. Kvalitní začátek týdne všem ať už jezdíte v čemkoliv s velkou pravděpodobností je to statisticky škodovka.

Tady také názor:

https://www.telegraph.co.uk/cars/features/porsche-911-carrera-long-term-test-911-really-best-all-rounder/