Fenomén jménem SUV. Velké auto pro velké lidi.

Pokusím se o nemožné. Bude to velmi složité a bude to hodně bolet. Vzhledem k tomu, že pokaždé když se zde objeví test, nebo blog. Prostě cokoliv co se dotýká kategorie vozidel SUV, je zde obsáhlá diskuse. Diskuse na téma jak je to naprosto zbytečné a jak by tu kterou konkrétní roli zvládl kombík a tamtu zase hatchback. Největšími kritiky často bývají ti, jejichž zkušenosti s kategorií SUV, jsou nulové, nebo velmi malé. Samozřejmě v některých věcech mají pravdu. Například úporná snaha automobilek vtěsnat do této populární kategorie snad všechna myslitelná auta z různých tříd. Mnohdy vznikají děsivé kreace ať už v malém či velkém měřítku. Jsou to řekněme crossovery. O těchto autech psát nechci. Já osobně v této kategorii vidím malé předokolky, které mají potenciál jet akorát po městě, mají slabé motory. A obecně neumí dobře projet ani tu pověstnou polní cestu k chatě. Odtáhnou leda tak malý nákup z Lidlu a vůbec jsou to spíše takové kabelky. Tak přesně o těch psát nechci. Ne jednou jsem byl sám kritikem těchto autíček.

Realita je taková že i domácí novinářská scéna před každým testem nového SUV nezapomene zmínit, jak jí tahle kategorie vadí. Jak ji ze srdce nenávidí a ti méně ostří, jako Jenda Koubek jen podotknou, že tato auta nechápou. Potom následuje povětšinou veskrze pozitivní recenze. To se naštěstí na Autíčkáři neděje a autoři testů jsou v tomto až překvapivě smíření. A já jim za to tleskám. Není nutné hrát si na petrolheada za každou cenu. Pokud vím, co testuji a proč to vzniklo. Hodnotím tedy na základě parametrů pro danou kategorii. Protože jinak jsem nefér a dostanu se na úroveň někoho, kdo si stěžuje, že cabrio má malý kufr. Bohužel tady tunu liché argumentace, polopravd a klišé sesbíraných z FB a od kamarádů obstará následná diskuse. Já netvrdím, že někdo musí každému novému SUV na trhu tleskat. Ani to že jsem nějak nadšený z toho nějaké takové auto řídit. Což mimochodem stejně není účel těchto aut. Poskytovat nějakou extázi z ovládání vozu jejich řidičům. Jde o to, že doba značně pokročila a podivovat se nad tím, že některá věhlasná automobilka vyrábí desítky modifikací svého suv je hloupé. A jelikož už dnes nestačí poskytnout to, co nabízela první prababička SUV Toyota RAV4. Nestačí ke štěstí fakticky vyšší pětková řada jako v případě první X5. Je logické, že se všichni snaží odlišit více či méně úspěšně různými variacemi na téma kupé a tak podobně.

Kdysi jsem se tady v diskusi a to nejednou setkal i s jakýmsi podivným názorem. Ten se zakládal na tom, že SUV není sportovní a přitom je to v názvu. Vydává se za to. Nevím, zda dotyčný jen neuměl anglicky nebo to někde slyšel. Myšlenka SUV totiž se sportovností v souvislosti s automobily vůbec nemá nic společného. Když už mělo to původně být auto, které vám poslouží dobře jako rodinný přepravník. Pracovní auto ale zároveň vám usnadní provozování vašich volnočasových koníčků. Prostupnost terénem na úrovni lehčích překážek byla důležitá kvůli řekněme extrémnějším sportům. Jako je třeba houbaření na Šumavě, nebo vycházka lesem u Klatov. Pro tyto účely jsou pravá SUV i dostatečně prostorná uvnitř respektive nejsou menší jak normální nízké auto stejné třídy. Teoreticky by mělo jít o auto, které kombinuje výhody offroadu a běžného vozu a eliminuje nedostatky každé kategorie zvlášť. Jasně léty se původní myšlenka občas trochu vytrácí. Některá SUV jsou povedenější než jiná, ale tak to je nakonec se sedany, hatchbacky i třeba kupátky. Automobilky se snaží cílit na každou skupinu případných kupců zvlášť. Vznikají SUV obrovská, malá nebo zaměřená jen na styl. Obecně je to o tom, že zákazník je dnes už náročný. Chce, aby SUV jezdilo stejně skvěle jako hatchback, chce prostor jako v kombi. Ideálně nízkou spotřebu paliva, technologie na palubě a dostupný servis. Doba pokročila natolik, že moderní suv tohle prostě umí. A kdo tvrdí, že ne jel opravdu naposledy možná tak v prvním Tucsonu.

Možná se éra SUV chýlí ke svému konci. Po dvaceti letech vzestupu v Evropě a období dominance to v tak prchlivém světě jakým bezesporu svět aut je, není vůbec zlé. Ve Spojených Státech tuhle kategorii aut uměli ocenit o mnoho dříve, než my Evropané. Možná i proto, že místní stará i nová SUV jsou obří. A v jejich zemi kde je vše tak nějak postavené na nekonečném prostoru se s takovými auty jezdí lépe. Navíc ve státě kde je na každém rohu mocný strážce zákona s rukou na spoušti. Rychlostní limity jsou nízké a místy cesty nekvalitní. Není až tak důležité jak moc rychle jezdíte, ale jestli dojedete a pohodlně ze svého auta vylezete. Silverado, Tahoe, Yukon a praotec Suburban. To jsou všechno skvělá auta. A všechno jsou to překvapivě SUV. Ano pravdou je že třeba k Dacii Duster mají tito američtí obři blízko asi jako Ashley Graham k Elišce Bučkové, ale budiž. Je třeba právě brát v úvahu vývoj a požadavky v rámci svébytné kategorie SUV. Dnes už opravdu nelze tvrdit, že je zbytečné tahle auta vyrábět lidé je prostě kupují.

Proč? Těch věcí je celá řada. Určitě v té celé rovnici hraje svou úloha určitá módní vlna. Na tom není nic špatného a tyhle trendy jsou ve všech oborech. Řekněme, že argument ve smyslu proč mít suv když ho nevyužiješ, zní asi, jako proč máš Iphone když by ti stačil… A teď úplně cokoliv o dvacet tisíc levnějšího. Je to prostě trend, a pokud na to máš, můžeš si to koupit a nikdo opravdu nikdo nemá právo ti do toho mluvit. Nemusí se mu to líbit, ale to je tak vše. Argument s větší bezpečností SUV je podle mě vyvrácen a je v podstatě mylný. Bezpečná v rámci fyzikálních zákonů už jsou dneska téměř všechna normální auta. Jenže tady jde prostě o pocit. Větší masa plechů, větší rozměry a světlá výška. To dodává odvahu a pocit bezpečí. Je to jako hradby. Mnohdy velmi snadno překonatelná obrana měst. Mohou být nakonec zhoubou samotným opevněných. Stejně jako světlá výška a váha vozu může být zhoubou majitele SUV. Takové věci se ale v marketingových materiálech neříkají a lidé je nechtějí znát. Jinak z logiky věci jsou to bezpečná auta. Od pohledu je logické že Touareg bude asi bezpečnější jak například VW Fox. Ve srovnání s Audi A8 už to tak jednoznačné nebude, ale o to nakonec nejde.

Snadné nastupování a vystupování je prostě fakt a kdo to někdy zkusil, dá mi za pravdu. Do Mercedesu GL vplujete stejně samozřejmě jak do boxu ve vaší oblíbené putyce. Někdy jsem to dával i s rozběhem. Opravdu věřím, že starším a tlustým řidičům tohle vážně sedí. V pravých SUV máte dost často k dispozici kvanta prostoru a rovnou podlahu vzadu. Slušné místo pro posádku bez kompromisů. Většina jich má i dobře dostupný zavazadlový prostor. A vůbec jedná se o pohodlná auta. Pro pořízení takového vozidla opravdu hraje roli i taková zdánlivá banalita jako že při cestě na chatu obyčejným autem ryjete nárazníkem v povrchu vozovky. Nebo například vyjíždíte od chaty do kopce po věčně rozbahněné polňačce. Nejde o skutečné terénní výkony. Přestože některá starší suv jsou na rámu a v terénu na správných pneu dokážou opravdu hodně. Jde o to projet i mimo běžné asfaltky a auto si přitom nerozbít. Mimochodem kdyby někteří kritici viděli, kde všude projelo moje ML druhé generace, asi by měnili názor. Respektive upravili si názory na to jak suv nikde neprojede a to samé by projelo adekvátně velké kombi. Ne neprojelo.

Poslední neméně velká výhoda je tažná síla některých suvéčék. Věřte mi, mám už něco odtaháno. Přepravník na koně, jednoho, dva, čtyři. Nějaká ta auta, pár krát i loď. V různých sestavách. A zkusil jsem si třeba táhnout koňský přepravník i obyčejnou Audi A6. Bohužel myslel jsem, že to bude vše v pořádku. Dokonce to nějakou dobu i vydrželo. Zkoušeli jsme další jiné osobáky. Jenže ono když se někde na nezpevněné cestě otáčíte s přívěsem. Na nízkém osobáku máte běžné hliníkové disky. O rozměrech a vhodnosti pneumatik pro takovou situaci se asi u A6 nemá cenu ani bavit. Sledujete, jak se vše láme. Kombík supí, koně uvnitř krabice trpí a vy s nimi. Rána za ránou a najednou spadnete do hlubokého rigolu. To se mi vždy vybaví, když nějaký chytrolín začne vyprávět, jak někomu by stačilo na to samé „normální“ auto. Nestačilo, pokud existuje něco, co vás toho utrpení zbaví. Jasně jde tahat i offroadem, ale všichni víme, že to není úplně ono. Protože taháme přívěsy primárně po silnici a ne v terénu. A tady je přesně vhodné suv. Jasně dnes je mnoho suv výhradně s náhonem na přední kola. A nemáte ani možnost si objednat řádnou čtyřkolku. Jenže ono to je jedno, když máte slušné obutí a nejezdíte vyloženě do lesů a cestou necestou není to tak podstatné. Všechna moderní SUV jsou naprosto v pohodě použitelná jako rodinná auta. Ať už to je Volvo XC90, Kodiaq, nebo BMW X4. Možnost mít v autě sedm míst přestože ta dvě vzadu bývají nouzová, je jen třešničkou na pomyslném dortu. Marně hledám v paměti nízké auto s takovými možnostmi? Která jiná kategorie dokáže v sobě kombinovat víc věcí. Často se tady přemýšlí nad tím jak to udělat aby bylo možné mít jednou auto na vše. No a pro běžné uživatele, spotřebitele v oblasti motorových vozidel je to SUV. Naprosto pochopitelné. Závistivé komentáře typu ale jemu je to přece na nic on s tím loď netahá, nejsou argumentem.

Jízdní vlastnosti na silnici v případě prvních suv nebyli nic extra, ale většina aut s kterými jsem měl možnost jet zase až o tolik horší jak jejich nižší protějšky nebyla. Jasně těžko srovnávat skvělou e39 5er s tehdejší X5. Pětka je ve všem, co se týká jízdy lepší. Lépe zatáčí, lépe drží stopu, je pohodlnější. To se ale dostáváme někam více jak deset let zpět. A za tu dobu auta celkově prošla obrovským vývojem. Dnešní suv jsou úplně jinde. Porsche Macan, ale i takové Stelvio. Dokonce Maserati Levante, které je mimochodem velmi luxusní a zároveň praktické a komfortní. To jsou dnešní suv na absolutní špičce jejichž jízdní vlastnosti jsou více než srovnatelné s nižšími auty. Běžná auta méně věhlasných značek strčí spíše do kapsy. U takových suv už ani neplatí dřívější teze, že při nehodě se častěji převrátí a tak podobně. Zkuste se někdy podívat na nějaké dnešní střední SUV. Například vedle Škody Superb II.

Tento pohled se mi nedávno naskytnul. Šlo o Mercedes GLC a právě zmíněnou škodovku. Jasně naživo to vypadá, že prémiové suv je vysoké. Škodovka má světlou výšku 139 mm. Zatímco GLC 123 mm. O čem se tedy bavíme. Ošklivý obr GLS 216 mm. V podstatě se v každém směru bavíme o nějakých pár centimetrech. Tu sem a poté zase tam. S moderní elektronikou pod kapotou, kterou ale využívají i běžná auta nejen suv je to vlastně už vše jedno. A asi těžko mi někdo bude tvrdit, že v běžném provozu bude třeba GLC nějak výrazně horší jak běžná třída C. Není to tak dlouho, co jsem s GLC v úpravě od AMG jezdil. Auto má pod kapotou poměrně zajímavý osmiválec. Jasně dvakrát přeplňovaný ale taková je prostě realita roku 2020. Výkon je 350 kW a stovku tam máte za 4 sekundy. Jezdí to za 14 litrů stejně, jako jezdí například běžný nízký kombík Audi S6 se srovnatelným agregátem pod kapotou. Jedinou slabinou celého auta je astronomická cena. Jenže ta je vysoká kvůli výjimečnosti AMG a ne kvůli SUV. S GLC medvědem můžete jezdit úplně všude a ani na okruhu se rozhodně neztratíte. Možná by nebylo od věci takové auto prostě jednou dovézt na nějakou akci Autíčkáře aby i lidé, co normálně žerou mýtus o neovladatelných velkých krabicích, pochopili, že doba je vážně jinde. To platilo možná v pravěku před prvními „SUV“rekordy na Severní smyčce.

Tohle neznamená, že by snad všichni měli v takových autech jezdit. A určitě tím nechci říct, že je to úplně super auto pro každého. Například ve městě to rozhodně úplně dobré není. Do center měst patří věci jako Clio, i3, nebo Polo. Jen je dobré, než něco odsoudím se zamyslet nad tím, že jsou lidé, kterým to dává smysl a místa kde suv funguje. Ne si tupě opakovat argumenty a staré pravdy proč to tak není. Každému a zejména lidem bez zkušeností s podobným vozem doporučuji vřele ideálně vyzkoušet například Stelvio QV, BMW X6M, jmenované AMG, Porsche Macan a tak dále. Prostě nějaké rychlé suv. Nebo například zakusit komfort v Escalade, Levante, GLS, nějakém Range Roveru. SUV je kategorie a dnes je to kategorie sama pro sebe. Musíte to pochopit a zkusit. Od stolu to opravdu nejde adekvátně hodnotit. Samozřejmě i tak jsou lidé, kterým to nic neříká a nic říkat nebude. Zjevně jsou ale v menšině. Sám mám ve svém okolí několik desítek případů lidí, kteří se bránili a nechtěli si suv koupit. Jak to dopadlo? Dneska mají třeba čtvrté v řadě. A právě proto, že výrobci napříč celým spektrem reagovali docela pružně, nejde o lidi z jedné sociální ani příjmové skupiny. Takže nikdy neříkej nikdy, neříkej nikdy. Protože i ty nakonec můžeš pochopit, co na tom ti lidé vidí. Kromě lepšího rozhledu a přehledu o situaci na silnici.

Komentáře