Sedm neznámých verzí známých aut

Globální automobilový trh není jednotný. Jednotlivé země se liší nejen kupní silou, ale i požadavky na nový vůz. Někde frčí sedany, jinde milují malé hatchbacky a potom jsou tu i země, kde považují za dobrý nápad umístit do Bílého domu oranžového prezidenta a do práce jezdit náklaďákem. 

Automobilky tohle všechno vědí a tak hledají cesty, jak s rozumnými náklady přizpůsobit svá auta různým požadavkům. Jeden model tak vyrábí často hned v několika různých provedeních či karosářských verzích. K sedanu se často nabízí kombi, ke kupé kabriolet, k třídveřovému hatchbacku i ten pětidveřový a k pěknému SUV i škaredé ‘jakobykupé’.

Fantazii se meze nekladou, modelové řady se rozrůstají do nekonečna, díky sdílené technice se daří udržet náklady na vývoj v rozumných mezích, výrobky mají konkurenceschopné cenovky a všichni jsou spokojení. 

Protože se ale nabídka přizpůsobuje místní poptávce, nastávají situace, kdy některé verze nám dobře známých aut my, evropští zákazníci, vůbec neznáme. O některá taková auta na našem trhu prostě není zájem, a tak jich tu automobilky prodají jen minimální počty. jiná u nás dokonce vůbec nenabízí. 

Pro řadového motoristu žádná škoda. K čemu auto, které stejně nikdo nechce, rozum velí takovou věc ignorovat. Jenže my nadšenci to máme přesně naopak. My rozum nepovažujeme za až tak váženou autoritu, abychom ho museli vždy poslouchat. Takové auto je pro nás vzácnost a vzácnosti jsou krásné. Vždycky. Co na tom, že je to jen obyčejný Fiat Punto předělaný na pickup, je to věc, kterých je u nás jako šafránu a tak po tom stroji ihned zatoužíme. Někteří kvůli tomu dováží i auta vyrobená v Rusku – tam je jistota, že tu věc rozumní lidé kupovat nebudou, stoprocentní. Toto je pár příkladů takových u nás neznámých aut.

Fiat Tempra

Fiat Tempra tvořil spolu s menším modelem Tipo základ nabídky italské automobilky mezi lety 1990 a 1997. Tempra navázala na úspěšnou Regatu, nabízela se jako sedan i jako prostorné a praktické kombi, pro domácí italský trh existovala i užitková verze Marengo. Tempra byla to skutečně povedené auto, Fiat zde nabízel digitální přístrojový štít, automatickou klimatizaci, u verze kombi chytrý sklopný zadní nárazník a k dispozici byla i verze s pohonem všech kol.

Možná víte, že Fiat slaví velké úspěchy i v Latinské Americe, v Brazílii patří dokonce co se prodejů týče na úplnou špičku. Tempra se tak pochopitelně dodávala i na brazilský trh. Co už ale možná nevíte, že se sem nedodávala ve dvou karosářských provedeních, nýbrž ve třech. Zatímco v Evropě byla Tempra venkoncem obyčejné rodinné auto, pro Brazilce s jejich slabší kupní silou představovala víc. Bylo to tu vlastně docela luxusní auto. Speciálně pro Brazílii tak Fiat postavil i kupé. 

Fiat má v Brazílii dobré jméno dodnes. Tempru nahradila Marea, pro Brazílii později dokonce modernizovaná poměrně bizárním způsobem, když na záď sedanu Fiat narouboval svetla z Lancie Lybry, ale nakonec proč ne, nevypadalo to vůbec zle. Dnes, v době, kdy Evropa zcela přišla o Fiat Punto, drandí si Brazilci vesele zbrusu novým Fiatem Uno.

Opel Corsa

A v Brazílii ještě zůstaneme. Pamatujete se ještě na Opel Corsa B? To bylo takové to malé kulaté hezké autíčko. Pro náš trh byla Corsa poměrně důležitý model. Někteří z vás si možná ještě vzpomenou, že to byla právě Corsa, kdo jako jeden z prvních zahájil cenový souboj s domácí Škodou Felicia – náš automobilový trh se tak přestal dělit na škodovky a ‘západní drahé vozy’. 

Možná i víte, že Corsa se pro některé trhy nabízela i jako kombík. V Evropě na ně narazíte poměrně vzácně, ale jsou. Opel Corsu Caravan nabízel například v Itálii, kde však v boji s domácím Fiatem neměla velkou šanci. Co jste ale patrně nikdy neviděli, pokud jste nenavštívili Brazílii, Jižní Afriku či Indii, je Corsa B sedan. Zajímavé je, že se tohle autíčko nedostalo na trhy, kde je obvykle o cenově dostupné malé sedany velký zájem, tedy do zemí bývalého Sovětského svazu. 

Zatímco malé hatchbacky předělané na sedan či kombi vypadají většinou dost strašidelně, Corse B to dle mého docela sluší. Sympatický malý vůz.

Škoda Fabia

Fabia sedan – to asi všichni znáte. První generace Fabie přišla na trh ve třech karosářských verzích, na sedanu si ale designéři dali nejméně záležet. Bylo znát, že už při přípravě všichni věděli, že tahle Fabia bude vždycky až tou třetí vzadu. I proto se designéři ani nepokusili situaci zachránit nějakými designovými zadními lampami a naroubovali na sedan světla z kombíku. 

Výsledek byl strašný, auto se utkávalo s Renaultem Thalia o druhé místo v anketách nejšerednější věci na čtyřech kolech (první místo vždycky nepochopitelně dostala Multipla, přitom je to takové krásné auto!), takže nikoho příliš nepřekvapilo, že s druhou generací už se tahle věc v katalogu škodovky neobjevila. Fabia dostala místo toho rodinnou variantu Roomster, která sedan nahradila v katalogu i v žebříčku šeredných aut. Ale to není celá pravda…

Pro Indický trh totiž Škoda připravila malý sedan. Ano, jmenuje se Rapid, s tím naším evropským Rapidem však nemá mnoho společného. Vepředu je to Fabia, vzadu je to ošklivé – nepřipomíná vám to něco? Fabia sedan stále žije! Jen teda na jiném kontinentu…

Renault Kangoo

Malé dodávkové vozítko od Renaultu asi znáte všichni. Tady není moc co vymýšlet, čím bych vás tady asi tak mohl překvapit? Dvě délky, kde ta základní vypadá celkem pěkně, ta delší potom trochu evokuje natahování na skřipec. Jenže tak už to ve světě dodávek prostě je, tady se maká, na nějaké designové kudrlinky tu není čas ani prostor.

Takže čím vás asi tak můžu překvapit? Nějakou lifestyle cool verzí, co automobilky vždycky připraví pro autosalon, aby měly důvod narvat do expozice palmu, surf a vodní skůtr? To by nebylo velké překvapení, vždyť to dělají všichni…Ale víte o tom, že Kangoo existuje ve skutečnosti ve třech délkách?

S rozvorem pouhé 2,3 metru si můžete pořídit krátké Kangoo. Já sám nevím, jestli je to autíčko hezké, divné nebo obojí. Vyloženě ošklivé určitě není, jen je prostě zvláštní, trochu komické… Vlastně hodně komické. Vypadá trochu jako malé slůně. Pro rozvážkové či poštovní služby v centrech přeplněných velkoměst přitom věřím, že tohle autíčko svou práci zastane skvěle. Vlastně se divím, že jsem zatím potkal snad jen jedno jediné.

Lancia Kappa

Na našem webu pro odbornou veřejnost tohle auto nebude žádné překvapení, ale dát ho sem musím. Lancia Kappa, nebo chcete-li Lancia k, vystřídala ve výrobním programu Lancii Themu. A stejně jako v případě předchůdce, i tentokrát nabídl výrobce kromě sedanu i kombi s označením SW.

Kappa byla majestátní, dobře postavený komfortní vůz, svižné přesuny jí nikdy nedělaly problém, nikdy se však netvářila sportovně. A to navzdory tomu, že tu byly skvělé přeplňované motory či dokonce i od Alfy Romeo vypůjčený šestiválec ‘Busso’, nechyběl ani samosvorný diferenciál.

Existovala však ještě jedna verze, takový italský jednorožec. Lancia Kappa Coupé. Kolem tohoto vozu dodnes panuje celá řada kontroverzí. Je krásný nebo ošklivý? Kappa Coupé vznikla na zkráceném rozvoru, což značně ovlivnilo proporce vozu. Navíc jako všechny Kappy, ani Coupé se ani náznakem netváří sportovně, což však u dvoudveřového vozu mnozí očekvají a tak trochu vyžadují. 

Rozhodnutí tedy nechám na vás, za sebe mohu jen říci, že je tu jistá aura exklusivity, kterou tento vůz vyzařuje a které se nelze ubránit. Otevřte těžké bezrámové dveře, zabořte se do komfortních křesel, nasajte tu vůni kvalitní kůže a vyplujte na svou cestu. Ať už jedete kamkoli, budete se cítit výjimeční.

Škoda Kodiaq

Škodu Kodiaq asi není potřeba příliš představovat. Je to takový ten velký kus škodovky, velký všemi směry. SUV jsou v kurzu a přestože Kodiaq už je tu s námi hezky dlouho, pořád vypadá k světu a je to dobré auto. A také je to Škoda s nejlepšími sedačkami, jaké můžete od naší domácí automobilky mít.

Škoda však svá auta neprodává jen v Evropě, cílí i na další trhy. Jedním z nich je i Čína. I tady je Kodiaq oblíbený, dokonce natolik, že tu existuje hned ve dvou karosářských verzích. Když vidím, kolik SUV-kupé (to jsou taková ta SUV, co se do nich vejde méně věcí a lidí, zato jsou však drahá a ošklivá) u nás prodá německá prémiová trojka, divím se, že Kodiaq GT, který je ošklivější a dražší verzi Kodiaqu, protože se do něj vejde méně lidí a věcí, není v nabídce i u nás.

Ferrari 456 GT 

A na závěr už jen taková třešnička na dortu. Ferrari 456 GT vyráběné v devadesátých letech bylo exkluzivním zbožím. Tohle auto nebylo typickým Ferrari. Bylo ladnější, nenápadnější, bylo koncipováno spíše jako GT, než nějaký supersport. Pod kapotou byl plnokrevný dvanáctiválec, koncepce transaxle byla také bez kompromisů, přesto se tohle auto zcela vymykalo z nabídky. Vždyť většina vyrobených kusů ani není červená!

Několik zákazníků se však rozhodlo jít ještě dál. Čtyřmístné kupé Ferrari jim vnuklo originální myšlenku – proč nepostavit Ferrari plnohodnotně čtyřmístné, tedy i čtyřdveřové? Nebo ještě lépe – postavte nám kombi! Když máte dostatek prostředků, některé věci rázem přestanou být problémem. A tak skutečně vznikl omezený počet pětidveřových kombi Ferrari 456 GT a minimálně trojice sedanů. 

Vznikly i nějaké kabriolety, ale to už se bavíme o individuálních přestavbách, sedany a kombi nechalo v dílnách Pininfariny vyrobit skutečně přímo Ferrari a jsou to tedy oficiální modely maranellského výrobce.

Narazili jste také na neznámé verze známých aut? Podělte se s námi o své úlovky v diskusi!