Mazda CX-60 PHEV: Krok do neznáma

Pokud jste pravidelnými čtenáři českých automobilových médií, jistě vám neušlo, že hirošimská automobilka Mazda, se obecně těší jisté přízni místních žurnalistů. Dělá totiž věci jinak, než je obvykle zvykem a to je zajímavé. I já sám podlehl kouzlu atmosférických motorů a dokonce mám jednu Mazdu doma (mimochodem, ani po devíti letech není zrezlá). Přesto však musím říct, že s postupem času se nůžky mezi tím, co já očekávám od auta a tím, co Mazda nabízí, poněkud rozevírají. Asi stárnu nebo co. Faktem je, že ze současné nabídky bych paradoxně dost možná skončil u toho nejméně očekávateného vozu, elektromobilu MX-30, který není zrovna levný a příliš neohromí svým dojezdem. Přesto by mi při mých aktuálních potřebách skvěle vyhovoval. Z ostatních modelů už tak nadšený nejsem. Šestka je skvělá, ale už jsou na ní vidět roky a potřebovala generační obměnu. To samé platí i pro CX-5 i pro dvojku. Trojka by se mi líbila v sedanu se čtyřkolkou, ale to mám smůlu, taková kombinace není k dispozici. CX-30 se mi nelíbí a fanouškem MX-5 jsem se nikdy nestal. Asi jsem příliš náročný. Nicméně ve chvíli, kdy Mazda oznámila, že chystá zbrusu nová auta, na platformě s motorem podélně a primárně hnanou zadní nápravou, tak jsem zpozorněl. Tohle by totiž mohlo být ono. Mazda, která mě po delší době opravdu zaujme. Co na tom, že je to SUV, to je mi úplně fuk. Když se tedy naskytla možnost vyzkoušet si novinku s označením CX-60, neváhal jsem ani minutu.

CX-60 nepřináší žádný inovativní přístup k designu. Jasně poznáte na první pohled, že se jedná o Mazdu. Je to však špatně? Nemyslím si. Návaznost na příbuzné modely je fajn a Mazdě se zároveň povedlo, aby CX-60 vypadala i trochu jinak. A může za to právě použitá platforma. Však se přesvědčte sami. Krátky přední převis. Dlouhá kapota. Dozadu posunutá kabina. Široký postoj. Tyhle věci prostě fungují, i když se bavíme o SUV. A tentokrát mi ani nevadí ta jinak nešťastná šedá barva. CX-60 se mi prostě líbí.

Největší překvapení mě ovšem čekalo, po nasednutí dovnitř. Pokud si pamatujete na nějaké starší testy Mazd, jistě si vzpomenete, že nejčastějším terčem kritiky býval interiér. Opakovaly se tam slovíčka jako laciný, nehezký a podobně. Tak v CX-60 vás čeká poněkud kulturní šok. Nic z výše zmíněného naprosto neplatí. V tomhle autě je vnitřek vozu natolik kvalitní a dobře zpracovaný, že byste s klidem mohli nalepit dovnitř znaky BMW či Audi a v pohodě by to prošlo. Ne, vážně vnitřek CX-60 snese ta nejpřísnější měřítka a v Mazdě na něj mohou být právem pyšní. A to jsem měl k dsipozici tmavou variantu, ta světlá působí ještě o kousek honosněji. Potěší i příkladná ergonomie. Před sebou máte dva displeje o vcelku rozumné velikosti a s pěkným rozlišením. Ten pod volantem nelze bohužel příliš upravovat, ale aspoň má jednoduchou grafiku a je přehledný.

Centrální displej je ovládán výhradně kolečkem na středovém tunelu a přestože toto řešení mnozí chválí, já bych přeci jen uvítal, kdyby minimálně při stání šlo využít dotykové plochy. Zadávání adresy do navigace by pak bylo trochu příjemnější. Dotyková vrstva tam totiž fyzicky je a můžete ji využít například po spuštění Car Play. Jinak je to to klasický systém, který Mazda už nějakou dobu používá. Je jednoduchý, funkční a to úplně stačí. Panel klimatizace je zde řešen klasicky, pomocí fyzických tlačítek, za což dávám velké plus. Bez připomínek je také prostornost. Nečekejte sice přeborníka v tomto ohledu, ale pro čtyřčlennou rodinu se jedná o naprosto dostačující životní prostor. Chalupáře potěší i kufr s hodnotou 570 litrů, a to je fajn. Zamrzí snad jen absence nějaké mezipodlahy, kam by se daly umístit dobíjecí kabely. Ty bohužel jinak cestují při jízdě po celém kufru. Po stránce interiéru se nová CX-60 opravdu povedla a velmi příjemně překvapila.

Hlavním lákadlem novinky budou šestiválcové motory. Ty však přijdou o kousek později, takže se prozatím musíme spokojit s plug-in hybridním řešením, což by ovšem nemuselo být na škodu, protože dělá z tohoto modelu oficiálně nejvýkonnější Mazdu v historii. V řeči čísel to znamená 327 koní a 500 Nm točivého momentu. To už je pořádná porce výkonu ne? Základem pohonného ústrojí je atmosférický čtyřválec 2,5l, kterému vypomáhá elektromotor. Celé tohle soukolí je doplněné poměrně velkou baterií o kapacitě 17,8 kWh a také automatickou převodovkou bez hydrodynamického měniče, který je zastoupen právě elektromotorem. Zajímavé řešení, že? Na papíře to nevypadá vůbec špatně, jaká je realita? Ta bohužel tak růžová není. Začněme elektrickým dojezdem. Mazda slibuje, že velký akumulátor zajistí dojezd až 63 km, což by bylo vážně slušné. Realita je však poněkud odlišná. Já jsem vůz používal v zimě, kdy teploty klesaly lehce pod nulu, což zapříčinilo, že se mi během testovacího týden ani jednou nepodařilo dojet do práce a z práce jen a pouze na elektřinu. A to mám do práce zhruba 13 kilometrů, takže se zpáteční cestou dohromady 26 km.

Za mnohem větší problém však považuji jistý nesoulad mezi jednotlivými motory. Přechod mezi elektrickým režimem a spalovacím motorem je doprovázen citelným škubnutím a velmi nehezkými pazvuky, které napoprvé člověka i docela vyděsí. Tohle by chtělo rozhodně vyladit. Dynamika vozu je pak velmi slušná, za předpokladu, že máte dobitou baterii. Starty z křižovatek jsou velmi svižné a CX-60 kupodivu neztrácí elán ani při dálničních rychlostech, kde srdnatě táhne až do omezovače maximální rychlosti. Nezodpovězenou otázkou zůstavá spotřeba, protože ukazatele dojezdu a průměrné spotřeby jsou dle mého názoru pouhými generátory náhodných čísel. Palubní počítač totiž ukazoval “průměrnou” spotřebu nějakých 8 litrů a 35 kWh, což snad není ani fyzikálně možné, aby se spotřebovalo tolik energie k pohybu. Hádám, že to jsou čísla spotřeby v čistě elektrickém režimu a pak v běžném hybridním. Podle samotného dotankování vycházela spotřeba s vybitým akumulátorem někde okolo 9 litrů, na dálnici pak něco přes 10 litrů, což není zrovna ohromující hodnota.

Pohonná jednotka mě zrovna příliš nenadchla, takže jsem sázel aspoň na podvozek, protože Mazda tuhle oblast opravdu umí. Její vozy bývají sice trochu tužší, ale skvěle jezdí a zároveň zachovávají dostatek komfortu na takové to běžné cestování. Takže jsem tajně doufal, že vůz s tou správnou koncepcí bude onou pověstnou třešničkou na dortu v modelové řadě, co mě chytí za srdéčko a už nepustí. A to se… nezadařilo. CX-60 je tvrdá. Ne příjemně sportovně tuhá. Ona je prostě tvrdá. Její podvozek nezvládá odfiltrovat jednotlivé nedokonalosti českých cest a stále vám dává poměrně citelně na vědomí, jaký je pod vámi povrch. To není úplně nastavení, které by slušelo velkému SUV, jež by rádo nakouklo do prémiové třídy. Pořád je tam cítit jakási nervozita. Svižnéjší jízda není špatná, CX-60 umí nasadit rychlejší tempo, boduje slušným řízením, avšak cítíte vysokou hmotnost, která nejde příliš zamaskovat. Obecně jsem však očekával trochu sofistikovanější a doladěnější svezení.

Verdikt

Problém očekávání. Mazdu s klasickou koncepcí motoru podél jsem si vysnil v jasných barvách. Realita však byla trochu jiná, taková šedivější. Novinka boduje elegantním designem a vpravdě prémiovým interiérem. Bohužel však ztrácí v oblastech pohonného ústrojí a jízdy samotné, což pro mě bylo nemilým překvapení, neb tam bývá Mazda obvykle silná. Nezbývá než doufat, že verze se šestiválci budou odladěnější v každém ohledu. Potenciál má tohle auto velký. Jen by jej chtělo naplnit.

Technické údaje

Motor: zážehový čtyřválec 2488 ccm + elektromotor
Systémový výkon: 241 kW (327 koní) 
Točivý moment: 500 Nm / 4 000 otáček 
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 200 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 5,8 s 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 1,5 l/100 km kombinovaná 
Průměrná spotřeba v testu: 35,3 kWh/100 km v el. režimu (8,1l/100 km v hybridním režimu) 
Cena testovaného vozu: 1 625 490 Kč