Land Rover Discovery Sport S D180 AWD: Nejpřitažlivější rodinné SUV dneška

Možná jste si již všimli, že máme tady u nás v redakci vozy se znakem Land Rover poměrně v oblibě. Většinou se jedná o skvěle zpracované vozy, které kombinují takový ten aristokratický šarm, který máme opravdu rádi, s mnohdy až překvapivou dávkou praktičnosti a univerzálnosti. Nabízejí jisté jízdní vlastnosti na silnici a nenechají se zahanbit ani mimo zpevněné cesty. Osobně jsou pro mě vozy Land Roveru dokonalým ztělesněním myšlenky SUV. Jakmile jde někde řeč o SUV, automaticky se mi vybaví modely právě této tradiční britské značky. Proto, když se v redakčním kalendáři objevil Discovery Sport, neváhal jsem ani minutu. Zajímalo mě totiž, jestli touhle aurou oplývá také nejdostupnější auto z této výjimečné rodiny. Dokázal mě nejmenší Land Rover přesvědčit o svých kvalitách? 

Než se pustím do zkoumání vlastností nového Disca Sport, dovolte mi menší sondu do historie. Nejmenší Discovery sice svým jménem odkazuje na tradiční velký model Discovery, ale co se týče techniky, pak toho nemají oba modely příliš společného. Disco Sport totiž přímo navazuje na model Freelander, který se poprvé objevil koncem devadesátých let (přesněji v roce 1997). Tehdy to pro Land Rover znamenalo vstup do dosud neprobádaných vod nově vznikající třídy kompaktních SUV. Jak už to tak bývá, skalní fanoušci značky nepřijali Freelander zrovna s velkým nadšením. Podle nich se jednalo o pošlapání tradic, protože menší SUV s motorem napříč bylo na hony vzdálené velkým, v terénu velmi schopným a luxusním vozům, které značka dělala do té doby. Z marketingového hlediska se však jednalo o dobrý krok, neboť Freelander se záhy stal nejprodávanějším modelem značky a zajistil přísun nových zákazníků, kteří doposud o značku Land Rover nejevili větší zájem. Otázkou tedy zůstává, proč se automobilka v roce 2015 rozhodla zahodit již zavedený název Freelander a nahradila jej Discovery s přídomkem Sport. Můj tip je takový, že Freelander neměl zrovna nejlepší jméno v oblasti spolehlivosti a tak v Anglii hledali způsob, jak se jej elegantně zbavit. Přiživení se na dobrém jméně vlajkové lodi, modelu Discovery, pak dává docela smysl. 

Discovery Sport, modelového roku 2020, na první pohled vypadá velice podobně, jako “první generace” z roku 2015. Co do vnějšího designu jsou změny víceméně jen kosmetického rázu. Přední světla dostala novou grafiku a úpravou prošel také nárazníky a podobné odlišnosti se udály také i zádi. I tady najdeme modernější grafiku zadních svítilen a lehce retušovaný nárazník, omlazené Disco tak lépe zapadá do aktuální modelové řady. Základní tvar vozu však zůstal na chlup stejný. Což je je vcelku pochopitelné, nač měnit něco co funguje. Osobně se mi Discovery Sport líbí ještě o něco více, než stylovější sourozenec RR Evoque, o kterém má drahá žena tvrdí, že vypadá, jako by jej rozsedl slon. Něco na tom možná bude. Z pohledu designu by se mohlo snadno zdát, že se na Discovery prakticky nic nezměnilo a jede se v klídku dál, jenže to vůbec není pravda. Ty největší změny se totiž odehrály v interiéru a použité techniky. A změny jsou to natolik velké, že lidi od Land Roveru potichu říkají, že tohle je v podstatě úplně nová generace. 

Pokud bychom hledali negativa na původním Discovery Sport, za nejpalčivější bolístku bychom jednoznačně označili interiér. A právě na něm se v rámci modernizace zapracovalo nejvíce. Zapomeňte na lacině vypadající matné plasty, či obrazovky infotainmentu nevalné kvality. Tohle je úplně jiná liga. Jakmile totiž otevřete dveře, jasně vidíte, že máte tu čest s neobyčejným vozem. Interiér působí perfektně uklizeným dojmem. Architektura interiéru je dokonale jednoduchá a funkční, zároveň však působí až nečekaně honosně. Dílenské zpracování je naprosto bezchybné, použité materiály prvotřídní a po usazení do skvěle tvarovaných a pohodlných se sedaček se kolem vás rozprostírá takový ten dojem skvěle odvedené práce. Tohle je skutečně vynikající místo k životu. Určitě pomáhá i zvolená bílo-černá barevná kombinace, která posouvá ono subjektivní vnímání kvality ještě o stupínek výš. Tady se negativa hledají jen opravdu složitě. V Land Roveru zapracovali i infotainmentu, který občas býval terčem kritiky v těchto britských vozech. Nové Disco Sport však sbírá plusové body i zde.

Uživatelské prostředí je přehledné, reaguje rychle a má moc hezkou grafiku. Jestli se mi líbila druhá dotyková obrazovka v Evoque, která sdružovala ovládání klimatizace a rychlý přístupu k telefonním či audio funkcím, pak musím, říct, že ovládací panel Disca (také dotykový, ale bez displeje) je snad ještě lepším řešením. Dokonale funkční a přehledný, přesně tak, jak to má být. Rozmazlovat vás bude i digitální přístrojový štít s perfektním rozlišením a velkými možnostmi individualizace. Opomenout nemohu ani systém kamer, které dávají ostřejší obraz, než má moje domácí televize. Velice to usnadňuje parkování a díky novému systému ClearSight Ground View, který “zprůhlední” přední kapotu, nemusíte mít strach ani v terénu, že byste narazili na neočekávanou překážku. Moc šikovná fíčura. Dalším takovým milým pomocníkem je i digitální vnitřní zpětné zrcátko, které usnadní výhled vzad. Je to mnohem lepší využití kamery než nahrazovaní vnějších zrcátek. Tohle má opravdu smysl. V neposlední řadě musím zmínit i vnitřní prostornost. Tady se očividně odehrála nějaká tajemná magie, protože místa je tu opravdu hodně, tím spíš, že na délku má Disco jen necelých 4,6 m. V případě potřeby máte k dispozici i třetí řadu sedadel, na kterou se kupodivu může usadit i dospělý jedinec, byť samozřejmě cesta k moři v plném obsazení hraničí s torturou. Na krátké trasy však rozhodně stačí. Nový interiér Discovery Sport je vážně povedený a troufám si říct, že je dokonce nejlepší v daném segmentu. Velký palec nahoru pro Land Rover. 

Pokud jste před pár týdny četli náš test Range Roveru Evoque, možná si vzpomínáte, že jsem měl jisté výhrady k dané motorizaci. Tehdy testovaný vznětový dvoulitr o výkonu 180 koní mi přišel takový nemastný a neslaný. Chyběla mu chuť do života a za hranicemi města i dostatek výkonu na předjíždění a podobné kratochvíle. Proto jsem se trochu divil, že u Disca Sport mi ten samý motor vůbec nevadil, navzdory vyšší hmotnosti Discovery, a dokonce bych jej označil za vcelku adekvátní pohonnou jednotku. Nevím, co se změnilo, jestli má jiné softwarové naladění či co, ale tentokrát jsem neměl s předjížděním problémy a nedostatky jsem nepociťoval ani v dálničním režimu. Držet cestovní stošedesátku bylo vlastně úplně v pohodě. Ve městě, při rozjezdech pomáhá mild-hybridní technologie, takže zrychlování z nulové rychlosti je v reálu o něco svižnější, než by se podle papírových údajů mohlo zdát. Ani spotřeba nevystupuje z obvyklých mezí, většinou se budete pohybovat mezi 8 a 8,5 litry na sto, což je tak nějak očekávatelný výsledek na dvoutunové SUV. V kombinaci s nádrží na 65 litrů paliva to znamená i slušný akční rádius na jedno natankování. Přesto však v pohonném ústrojí není všechno dokonalé. Možná se budu opakovat, ale devět stupňů v převodovce je až příliš na takový motor, bohatě by stačilo kvaltů osm, možná i sedm. To je daň za emisní normy. A také se mi nelíbilo typické dieselové nýtování, které k mým uším doléhalo více, než by bylo zdrávo na SUV za půldruhého milionu. 

Druhou největší modernizací po interiéru prošel podvozek. Discovery Sport stojí na omlazené platformě PTA, která sice přímo vychází z předchůdce, nicméně je výrazně přepracovaná. Nebudu vás tady zdržovat procenty, o kolik je skelet pevnější než dříve (no dobrá budu, je to o 13 procent) či jakou změnou prošla zadní náprava. Důležité je, jak to funguje v reálných podmínkách na silnici. A tady mám jen dobré zprávy. Funguje to perfektně. Discovery Sport je velice jisté i mezních podmínkách. Obratnost je sice limitována hmotností, nicméně Disco vám dovolí víc, než byste čekali. Náklony karoserie jsou tak akorát, aby vás to ještě nevyděsilo a největším nepřítelem rychlejší jízdy tak bude jen řízení, které je možná až příliš tupé. Ne že by to nějak zvlášť vadilo v tomto typu auta, ale plynulosti jízdy hází klacky pod nohy neustálé korekce volantu. Na jedničku s hvězdičkou je celkový komfort jízdy. I na 19palcových kolech dokáže Disco žehlit nerovnosti s grácií zaoceánského parníku. Příčné nerovnosti, propadlé kanály, vyjeté koleje či rozbité záplaty? Nezájem. Nic z toho vás nevyruší z vašeho zenového módu. Disco všechny tyhle nástrahy českých silnic odfiltruje daleko z dosahu vašich nervových zakončení. Prostě si jen tak plujete krajinou, zapnete si oblíbenou muziku z perfektního audiosystému a nic vás nemůže rozházet. Jak se sluší a patří na Land Rover, Disco nezklame ani v terénu. Stačí se podívat na světlou výšku, nájezdové a přechodové úhly a musí vám být na první pohled jasné, že Discovery Sport bude těžko hledat v daném segmentu konkurenci mimo zpevněné silnice. Takhle nějak si představuji ideální nastavení rodinného SUV. 

Verdikt 

Z předcházejících řádku jste jistě vyčetli, že nové Discovery Sport se mi opravdu líbilo. Fantastickému interiéru sekunduje neméně zdařilý podvozek a dohromady to tvoří nesmírně přitažlivý celek. Kdybych si měl právě teď vybírat mezi středně velkými SUV, šel bych si právě pro Land Rover. Možná bych si jen připlatil za silnější motor, ale to spíš tak pro můj vnitřní pocit. Velká pochvala pro Land Rover, v Anglii postavili vynikající auto, které se nemusí obávat konkurence. Ční totiž nad ní. 

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 999 cm 3 
Výkon: 132 kW (180 koní) v 2 400 ot./min
Točivý moment: 430 Nm v 1750 – 2 500 ot./min
Převodovka: devítistupňová ZF 
Provozní hmotnost: 2 028 kg 
Maximální rychlost: 201 km/h
0-100 km/h: 9,7 s 
Kombinovanáá spotřeba (udávaná): 5,7 l/100 km
Kombinovaná spotřeba (v testu): 8,1 l/100 km
Cena od (s danou motorizací): 1 179 387 Kč
Cena testovaného modelu: 1 652 136 Kč